Hlavní obsah
Online

Finsku a Švédsku se otevřely dveře do NATO, Turci ustoupili

Foto: Profimedia.cz

Finský prezident Sauli Niinistö (vpravo) a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Reklama

28. 6. 6:42
aktualizováno • 28. 6. 23:01

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 28. června

  • Finský prezident Sauli Niinistö podle agentury Reuters řekl, že Turecko souhlasilo se vstupem Finska a Švédska do NATO. Průlom na madridském summitu Aliance podle Niinistöa přišel poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které řeší obavy Turecka ze vstupu obou skandinávských zemí do Severoatlantické aliance.
  • Bulharsko dnes vyhostilo 70 ruských diplomatů, z nichž někteří podle končícího premiéra Kirila Petkova přímo pracovali pro zpravodajské služby. Sofia odmítá zasahování do svých vnitřních záležitostí, dodal předseda vlády
  • Už na 20 vystoupal počet obětí pondělního ruského raketového útoku na nákupní centrum v Kremenčuku. Výpovědi svědků najdete v tomto článku.
  • Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý premiér a prezident Dmitrij Medveděv před zahájením madridského summitu NATO varoval, že jakýkoli zásah členského státu Aliance na anektovaném poloostrově Krym by se mohl rovnat vyhlášení války Rusku, což by mohlo vést ke „třetí světové válce“.

DĚNÍ NA UKRAJINĚ JSME SLEDOVALI TAKÉ V PONDĚLÍ:

  • Stoltenberg: NATO je „zklamané“ postojem Číny k ruské invazi na Ukrajinu

    Na začátku summitu NATO v Madridu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že Čínu nevidí jako protivníka, ale je znepokojen stále užšími vztahy Pekingu s Moskvou, píše agentura Reuters.

    Stoltenberg poznamenal, že Čína se brzy stane největší světovou ekonomikou a NATO se musí s Pekingem zapojit do otázek, jako je změna klimatu. „Nepovažujeme Čínu za protivníka, ale jsme zklamáni tím, že Čína nedokázala odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu, že Čína šíří mnoho falešných narativů o NATO, Západu a také tím, že Čína a Rusko jsou si nyní blíž než kdykoli předtím,“ uvedl Stoltenberg.

  • Turecký výrobce dronů Bayraktar slíbil Ukrajině, že jí věnuje tři své stroje

    Turecký výrobce bojových dronů Bayraktar TB2 věnuje ukrajinské armádě tři své stroje. Oznámila to turecká firma, kterou spoluvede zeť prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Bezpilotní letouny Bayraktar byly vyslány do akce hned v prvních hodinách ruské invaze na Ukrajinu a podle Kyjeva se dobře osvědčily, uvedla agentura AFP.

    Na nákup několika dronů TB2 shromáždila prostředky ukrajinská nadace, která pomáhá ukrajinským ozbrojeným silám. Výrobce, firma Baykar, ale oznámil, že prostředky nepřijme a stroje daruje. Dříve Baykar Kyjevu několik svých bezpilotních letounů prodal.

    „Baykar odmítne veškeré platby za TB2 a pošle drony na ukrajinskou frontu zadarmo. Žádáme, aby nashromážděné prostředky byly spíše poskytnuty ukrajinským lidem v nouzi,“ uvedla firma na sociálních sítích.

  • USA chtějí posílit vojenskou přítomnost v Evropě, řekl Bidenův poradce

    Spojené státy chtějí dlouhodobě posílit svou vojenskou přítomnost v Evropě, zejména na východě kontinentu. Konkrétní prohlášení učiní Washington ve středu na summitu NATO v Madridu, oznámil dnes podle agentury AFP poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

    Nové závazky, které se budou týkat „země, moře i vzduchu“ mají trvat i po skončení současné krize, uvedl Sullivan s odkazem na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden podle Sullivana mimo jiné oznámí navýšení počtu torpédoborců na americké vojenské základně ve městě Rota na jihu Španělska.

    V Evropě je nyní v důsledku zvýšeného bezpečnostního rizika kvůli válce na Ukrajině přes 100 000 amerických vojáků, píše agentura DPA. Spojené státy nevyloučily, že v následujících měsících na starý kontinent vyšlou permanentně další vojáky.

  • Ukrajina chce útok na obchodní centrum v Kremenčuku vyšetřovat v Haagu

    Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová uvedla pro deník The Kyiv Independent, že vyšetřování ruského útoku na obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku by měl zvážit Mezinárodní trestní soud v Haagu.

  • Ukrajina a Rusko si vyměnili zajatce, do vlasti se vrací 17 Ukrajinců

    Ukrajina a Rusko si vyměnili další skupinu zajatců, oznámila dnes ukrajinská vojenská rozvědka. Do vlasti se vrací 16 ukrajinských vojáků a jeden civilista a také 15 ruských zajatců. Rusko o výměně neinformovalo, uvedla ruskojazyčná služba BBC.

    Mezi ukrajinskými zajatci jsou dva důstojníci. Pět z osvobozených má těžká zranění a potřebuje akutní lékařskou péči.

    Kromě zajatců si ukrajinská a ruská strana v Záporožské oblasti vyměnily také těla padlých vojáků, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území. Do neobsazené části Ukrajiny se tak vrátilo 46 padlých Ukrajinců, z nichž 21 patřilo k obráncům mariupolských oceláren Azovstal.

  • Prezident Biden přistál v Madridu

    Americký prezident Joe Biden přistál na letecké základně Torrejón u Madridu, kde byl přijat španělským králem Filipem VI., Biden se ve španělské metropoli zúčastní summitu Severoatlantické aliance, ještě před summitem ho ale čeká také setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem.

  • Francie dodá Ukrajině obrněné transportéry typu VAB

    Francie dodá Ukrajině obrněné transportéry VAB od společnosti Renault, a to „ve významném množství“, řekl francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Země pak dodá dalších šest houfnic typu CAESAR a uvažuje se také o vyslání protilodních střel Exocet, uvádějí francouzská média.

  • Ruské úřady zadržely advokáta hájícího Safronova poté, co odsoudil ruský útok

    Ruské úřady zadržely advokáta, který hájí bývalého novináře Ivana Safronova, obviněného ze spolupráce s českou rozvědkou a z vlastizrady. Advokát Dmitrij Talantov o tom stihl informovat na facebooku. O den dříve právník kritizoval ruský raketový útok na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku. Policie v Moskvě kromě toho zadržela také opozičního politika Ilju Lašina, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině.

    Trestní stíhání Safronovova advokáta podle stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda zahájily úřady kvůli tomu, že údajně šířil nepravdivé informace o ruských ozbrojených silách. Právník je nyní na oddělení vyšetřovacího výboru, federální kriminální ústředny, v Udmurtské autonomní republice, ale má být převezen do Moskvy a postaven před soud.

    V pondělí advokát odsoudil ruský útok na ukrajinský Kremenčuk, při němž podle dosavadních informací z ukrajinských médií zahynulo nejméně 20 lidí a dalších šest desítek lidí utrpělo zranění.

  • Šéf britského generálního štábu: Rusko bude po válce ještě větší hrozbou pro Evropu

    Rusko bude pravděpodobně ještě větší hrozbou pro bezpečnost v Evropě po válce na Ukrajině, než bylo dřív, prohlásil dnes armádní generál a nový náčelník britského generálního štábu Patrick Sanders. Armáda musí podle něj být bojeschopná a připravená odvrátit konflikt. Generál tak nepřímo apeloval na modernizaci armády a zvýšení obranného rozpočtu, napsala agentura Reuters.

    „Ačkoli bude ruská konvenční vojenská kapacita alespoň načas výrazně omezená, Putinova prohlášení o úmyslu získat zpět historická území Ruska znamenají, že úleva bude krátká a hrozba naléhavá,“ řekl Sanders ve svém prvním projevu po uvedení do funkce tento měsíc.

  • Obětí ruského ostřelování obchodního centra je minimálně 20

    Počet obětí ruského ostřelování obchodního centra v Kremenčuku stoupl na 20.

  • Přítomnost Ruska v severní Africe roste, řekl španělský ministr

    Přítomnost Ruska v severoafrických zemích roste, v regionu se šíří politická nestabilita a militantní aktivity, prohlásil dnes před začátkem summitu NATO v Madridu španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Informovala o tom agentura Reuters.

    „Epicentrum světového terorismu se nachází v Sahelu, oblasti s velmi slabým vlivem institucí, stále větším počtem vojenských junt, potravinovou krizí a migrací,“ řekl dnes Albares. Dodal ale, že si není vědom toho, že by ruské jednotky byly umístěny i v Alžírsku.

  • Čeká nás doba nejistoty, Putin ale nesmí na Ukrajině vyhrát, řekl Scholz

    Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro svět dobu nejistoty, na našem odhodlání podporovat Kyjev to ale nic nemění. Na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny sedmi velkých ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elmau to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že země G7 jsou pilířem jednoty svobodného světa a že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině vyhrát.

    „G7 odsuzuje brutální ruskou válku a stojí pevně na straně Ukrajiny,“ řekl Scholz, podle něhož Západ nabízí Ukrajině perspektivu budoucnosti. „Ve vztazích s Ruskem není cesty zpět do doby před invazí,“ uvedl. „Stejně tak je jasné, že je před námi čas nejistoty. O to více je důležitá jednota,“ řekl. Dodal, že takovou jednotu a přátelství si státy G7 vzájemně poskytují.

  • Rusko uvalilo sankce na Bidenovu dceru i manželku

    Rusko dnes oznámilo zavedení sankcí proti 25 Američanům, včetně manželky a dcery prezidenta Spojených států Joea Bidena a dalších prominentních osobností. Informovala o tom agentura TASS, podle níž jsou mezi sankcionovanými Američany lidé „zodpovědní za formování rusofobního kurzu“. O den dříve Moskva oznámila, že zakázala vstup do Ruska 43 Kanaďanům v reakci na západní sankce uvalené na režim prezidenta Vladimira Putina kvůli ruské invazi.

    „V reakci na stále se rozšiřující sankce USA proti ruským politickým a veřejným činitelům bude na stop-seznamu 25 amerických občanů (…) včetně rodinných příslušníků prezidenta Joea Bidena,“ uvádí se v prohlášení ruské diplomacie. Seznam Američanů, kteří mají na dobu neurčitou zakázaný vstup na území Ruské federace, je ve zvláštní sekci webu ministerstva, poznamenala agentura TASS.

  • Bílý dům v soukromí nevěří, že Ukrajina získá zpět území ztracená ve válce

    Představitelé Bílého domu ztrácejí jistotu, že se Ukrajině podaří získat zpět celé území, o něž přišla za čtyři měsíce války s Ruskem. Tento názor mezi americkými představiteli podle zpravodajské stanice CNN převládá, i když teď USA a spojenci Ukrajině dodávají modernější a výkonnější zbraně.

    Poradci amerického prezidenta Joea Bidena v soukromí debatují, jak a zda by ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neměl pozměnit definici „vítězství“ a přiznat možnost, že se území Ukrajiny nenávratně zmenšilo.

    Tento pesimistický názor podle zdrojů CNN neznamená, že USA chtějí Ukrajinu nutit k územním ústupkům Rusku za účelem ukončení války. Je také možné, že se ukrajinské armádě v protiofenzívě podaří část ztraceného území získat zpět. „To, zda se jim podaří území dobýt zpět částečně nebo zcela, závisí na tom, jakou podporu jim poskytneme,“ sdělil jeden z poradců působících v Kongresu. Ukrajina podle něj požádala USA minimálně o 48 raketových systémů, prozatím získala příslib osmi.

  • G7 vyčlení na potravinovou bezpečnost až pět miliard dolarů

    Skupina velkých globálních ekonomik G7 vyčlení na potravinovou bezpečnost ve světě až pět miliard dolarů (117 miliard Kč). Dnes to na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau řekl novinářům jeden z představitelů americké vlády, který uvedl, že polovinou částky přispějí Spojené státy.

  • ISW: Ruské síly jsou na Ukrajině vyčerpané

    Podle nejnovější zprávy amerického Institutu pro výzkum války (ISW) jsou ruské síly na Ukrajině vyčerpané. Moskva se přitom snaží hledat cesty, jak své jednotky doplnit, aniž by musela vyhlásit všeobecnou mobilizaci.

    Ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu a civilní cíle bude podle ISW přibývat s tím, jak se Rusku tenčí zásoby přesných zbraní. Pondělní raketový úder na obchodní centrum v Kremenčuku jihovýchodně od Kyjeva si vyžádal 18 obětí. Moskva dlouhodobě popírá, že by ruské síly na Ukrajině útočily na civilní cíle.

  • Ruské jednotky se dále soustředí na postup na východě, tvrdí Ukrajinci

    Ruská armáda se na východě Ukrajiny soustředí na pokračování v postupu na město Slovjansk v Doněcké oblasti, uvedlo dnes ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů velení ukrajinské armády. Rusové pokračují v útocích na Lysyčansk v Luhanské oblasti a snaží se ho odříznout, uvedl na sociální síti Telegram místní gubernátor Serhij Hajdaj.

    V Lysyčansku podle Hajdaje nepřátelské síly dál ničí infrastrukturu a útočí i na civilní cíle – ostřelovaly například tři benzinové pumpy nebo tržiště, kde mohly očekávat seskupení lidí. Některé čtvrti ve městě podle gubernátora čelily ostřelování opakovaně a záchranáři hledají v domech oběti. Lysyčansk je posledním velkým městem v Luhanské oblasti, které ukrajinská armáda po stažení z přilehlého Severodoněcku stále drží.

  • Moody's: Rusko je v platební neschopnosti

    Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service, která je jednou z autorit, jež může takové prohlášení učinit. Moskva selhání u obsluhy zahraničního dluhu dosud odmítala s odkazem na to, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu.

    Rusko mělo 27. května zaplatit úroky ze dvou emisí zahraničních dluhopisů v celkovém objemu zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč), ale věřitelé peníze nedostali. V neděli večer uplynula 30denní lhůta, kdy Rusko ještě mohlo zjednat nápravu.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy