Článek
Polský premiér Mateusz Morawiecki se rozhodl zahájit proces odvolání polského velvyslance v České republice. Na twitteru to ve čtvrtek napsal mluvčí polské vlády Piotr Müller, který v souvislosti s ambasadorem informuje o „krajně nezodpovědných výrocích o dole v Turówě.“ Každý polský diplomat má povinnost pečovat o polské zájmy, doplnil mluvčí. Polská média v této souvislosti zmiňují rozhovor velvyslance Miroslawa Jasińského se stanicí Deutsche Welle.
V něm diplomat mimo jiné řekl, že ve vývoji sporu mezi Prahou a Varšavou ohledně hnědouhelného dolu Turów „šlo o nedostatek empatie, nedostatek porozumění a nedostatek ochoty k dialogu - a to především na polské straně.“ „Ostatně podobné věci se děly i v Belchatówě a Koninu a nikdo z toho nedělal skandál,“ nechal se dále slyšet velvyslanec s odkazem na další polské doly.
Na poznámku tázajícího se redaktora, že když lidem v okolí Belchatówa vyschne studna, požádají o odškodnění a dostanou ho, polský diplomat reagoval: „Totéž platí pro okolí Turówa na polské straně. Otázkou je, proč by se to nemělo vztahovat na lidi, kteří žijí kilometr nebo dva od dolu, ale na druhé straně hranice.“
Jasiński, který do úřadu nastoupil teprve loni v prosinci, zároveň vyjádřil přesvědčení, že pře mezi Varšavou a Prahou o Turów bude vyřešena smírně. „Žádnou jinou možnost vůbec nepřipouštím,“ řekl.
Seznam Zprávy navštívily hnědouhelný důl Turów, který se stal předmětem největšího sporu mezi Českem a Polskem za poslední desítky let. Praha zažalovala Varšavu u Soudního dvora EU. Na horizontu jde vidět elektrárna Turów, kterou důl zásobuje uhlím. V květnu tady spustili nový blok, ten teď byl více než měsíc mimo provoz. Podle médií kvůli zásadním chybám v projektu, takové zvěsti ale těžaři zásadně odmítají. Odstávka pro doladění technologických detailů prý byla dlouho plánovaná.
Částí dolu Turów nás provedl jeho technický ředitel Rafał Skorupiński. „Rozhlédněte se okolo, podívejte se na tu zeleň, všimli jste si? Kdyby důl způsoboval ztráty vody, tak by tady bylo sucho. Ale o tom nic nesvědčí,“ říká Skorupiński cestou po „okružní silnici“ kolem dolu, lemované stromy a keři. Zprava vede polsko-německá hranice. Ztrátu podzemních vod navzdory výsledkům českých měření nepřičítá vlivu více než 200 metrů hlubokého dolu, ale pískovně na české straně. To čeští experti odmítají.
Skorupiński v dole pracuje už 25 let. „Dřív tady pracovalo 7000 lidí. Teď kolem 2000,“ říká, když projíždíme turówským areálem. Podle vedení dolu jsou na těžbu navázány další desítky tisíc míst v dodavatelských řetězcích a ve službách. Navzdory květnovému předběžnému opatření Soudního dvora EU se v dole těží dál.
Polsko u hrany dolu staví podzemní bariéru, která má být opatřením proti odtoku podzemních vod. Ze stěny jsou na povrchu vidět jen žluté „sloupky”. V místě se zjednodušeně řečeno do vrtu vpravuje těsnicí směs.
Stěna bude mít na délku zhruba 1100 metrů a bude sahat do hloubky zhruba 80 až 117 metrů, vysvětluje nám Skorupiński. Má jít o clonu mezi první a druhou uhelnou slojí.
Hotová je v současnosti první etapa stavby bariéry. Míst injektáže je teď zhruba 200.
Kolik jich bude celkem, záleží na další situaci. Polští těžaři z PGE opakují, že teď se posuzuje efektivita stěny a že to nějakou dobu potrvá. Nejde podle nich o zábranu proti průtoku vody do dolu, ale pouze o bariéru, která má zmenšit propustnost.
Podle českých odborníků se situace se zásobami pitné vody v českých obcích nedaleko polského dolu rychle zhoršuje, a to i přesto, že je už podzemní bariéra z velké části hotová. Na snímku je část dolu u české hranice, kde se bude těžba rozšiřovat. „Těžba jde v takovém půlkruhovém tvaru a zatáčí na Opolno,“ ukazuje Skorupiński.
Podle Josefa Datla z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka má polská bariéra spíš bránit přítoku vody do samotného dolu než ztrátě vod na české straně. „Podzemní stěna je v pozici, že nemůže nijak ovlivnit úroveň vody v obci Uhelná. Za posledních šest let klesly hladiny o osm až 34 metrů. Pokud bude pokles stávající rychlostí pokračovat, může být zcela znemožněn odběr pitné vody v Uhelné už do šesti let,“ řekl minulý týden Datel.
Technický ředitel Skorupiński českým obavám z nefunkčnosti bariéry příliš nerozumí. „Nad uhlím a pod uhlím jsou nepropustné jílové útvary, přírodní prvek, který blokuje tok vody. Proto se rozhodlo o stavbě bariéry mezi první a druhou uhelnou slojí, kde může prosakovat voda,“ říká při exkurzi s kouskem jílu v ruce a ukazuje na vrstvy dolu pod uhlím, které podle něj vodu nepropouštějí. Čeští hydrogeologové mluví jinak.
Polská strana odmítá i další české argumenty a obavy z dopadů těžby a také odpovědnost. Skorupiński argumentuje tím, že kdyby se ztrácela voda, za 100 let místní uhelné těžby by už prý byla dávno pryč. „Těžba tady probíhá přes sto let, takže jen těžko tvrdit, že tady něco začínáme, my tu končíme,“ dodává.
Hrdě pak Skorupiński ukazuje zrekultivovanou zalesněnou výsypku na druhé straně dolu. „Tahle to bude vypadat všude tady okolo a tady uprostřed vznikne jezero,“ říká k plánům na budoucí rekultivaci. V okolí se prý vysadilo už na 25 milionů stromů. Česko-polská vyjednávání o mezivládní dohodě týkající se dolu Turów budou pokračovat tento čtvrtek. Neočekává se, že by došlo k rychlému kompromisu.
Dosavadní polský velvyslanec v Praze Miroslaw Jasiński svého vyjádření nelituje. o česko-polském sporu o těžbu uhlí pro elektrárnu Turów, přestože se jej kvůli těmto výrokům polský premiér rozhodl odvolat. Jasiński to řekl serveru Onet, který jej označil za odvolaného velvyslance. Česká strana podle webu doufá, že nebude muset na nového velvyslance zase dlouho čekat.
„Nelituji toho, co jsem řekl. Případ Turów musíme vyřešit, protože klade stín na naše vztahy s Čechy,“ prohlásil diplomat pro polský server Onet.
Jasiński přiznal, že mu premiér kvůli odvolání nezavolal, přestože podle Onetu jsou kamarádi a premiér osobně rozhodl o jeho jmenování, protože chtěl mít v Praze svého člověka. Rozhodl se jej ale odvolat už po pár dnech ve funkci poté, co velvyslance za jeho výroky kritizovali další politici vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS).
„Nesleduji útoky představitelů PiS na mne a nehodlám je komentovat. To je politika. Já se na to dívám z jiného hlediska,“ poznamenal Jasiński. Spor o Turów se podle něj měl vyřešit na úrovni expertů z obou stran. „Je špatné, že se tím zabývají premiéři, ministři a soud Evropské unie. Mé odvolání to nezmění,“ dodal.
„Doufáme, že nebudeme muset znovu velice dlouho čekat na nového velvyslance,“ citoval Onet nejmenovaného vysoce postaveného českého diplomata v Praze. „Ta situace je pro nás trošku tragikomická. Čekali jsme půldruhého roku na polského velvyslance. Teď je nový velvyslanec odvolaný a my se o tom dozvídáme nikoliv z polského ministerstva zahraničí, ale z Onetu,“ dodal. Připomněl, že Česko své velvyslance ve Varšavě mění efektivně, „protože si vážíme Polska“.
Hnědouhelný důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit a prohloubit. Obyvatelé českého pohraničí se obávají ztráty vody i nadměrného hluku a prachu. Polsko předloni rozšíření těžby povolilo bez ohledu na námitky ČR. Soudní dvůr Evropské unie loni v září uložil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (asi 12,6 milionu Kč) denně za to, že neplní jeho květnové předběžné opatření nařizující okamžité zastavení těžby.
Polská vláda přerušení těžby odmítá, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Obě strany se pokoušejí vyřešit spor prostřednictvím mezivládní dohody, po níž by Česko žalobu stáhlo. České ministerstvo životního prostředí však v listopadu uvedlo, že polský návrh je pro ČR nepřijatelný. Ministerská mluvčí tehdy poznamenala, že návrh je třeba projednat se zástupci stran nové české vlády, která začala fungovat ve druhé polovině prosince.
