Přehled zbraní pro Ukrajinu: Největší trumfy, které Západ poslal proti Putinovi

Druhou fázi války neboli „bitvu o Donbas“, jak ji nazývá Kyjev, doprovází i nová fáze dodávek zbraní ze zahraničí. Obsahuje i takzvané „těžké zbraně“.

Po těch volala Ukrajina v rámci příprav na novou ruskou ofenzivu stále hlasitěji. Podle vojenských analytiků je teď zoufale potřebuje. Skeptičtější z nich dokonce tvrdí, že bez nich nemá šanci tuto bitvu vyhrát: „Rychlá dodávka těžkých zbraní na Ukrajinu je to jediné, co může Putina zastavit,“ uvedl například švýcarský odborník na válečné strategie Albert Stahel ve středečním článku německého časopisu Focus.

Velké množství těžkých zbraní v posledních dnech poslala nebo slíbila poslat řada států. Jak v rozhovoru pro Seznam Zprávy upozornil vojenský expert Jiří Vojáček, zatím však jde (alespoň podle toho, co je známo) spíše o techniku, která tvoří postradatelnou část výbavy daných armád. „Všechno, co tam zatím šlo, jsou věci, které z hlediska důležitosti spadají do kategorie B. Zatím se nestalo, že by některá západní země poslala něco, co by bylo součástí páteře její armády,“ řekl Vojáček.

Největším přínosem z již oznámených zbraní, které západní státy poslaly nebo slíbily, je podle Vojáčka artilerie.

Spojené státy například už v rámci balíku zbraní oznámeného minulý týden posílají Ukrajině těžké houfnice ráže 155 mm. Má jich být celkem osmnáct. Pentagon zároveň oznámil, že na blíže neurčeném místě v Evropě začíná výcvik desítek instruktorů, kteří pak s touto technikou vycvičí ukrajinské dělostřelce i na domácí půdě.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek oznámil, že v rámci nové zásilky poputují na Ukrajinu další „tucty“ houfnic a velké množství příslušné munice. Ministerstvo obrany následně uvedlo, že houfnic z USA na Ukrajinu pocestuje celkem 72 i s příslušnými taktickými vozidly.

Podle CNN má výcvik trvat asi týden. Vojáček k tomu dodal, že právě dělostřelecká technika má co do výcviku – na rozdíl třeba od západních tanků nebo letadel – velkou výhodu v tom, že nevyžaduje dlouhé zaučování.

„Jde jen o to, naučit se děla naládovat a zaměřovat. To se dá za týden naučit opravdu s přehledem. Se složitějšími systémy, jako jsou například západní tanky, nebo dokonce letadla, je to složitější. Pokud by se měli Ukrajinci naučit třeba s americkými tanky Abrams, zabere to asi měsíc nebo měsíc a půl. S bojovými letadly je to ještě horší. Ukrajinci sice už dřív prohlásili, že by se zvládli přeučit na americké stíhačky za tři týdny, ale to je nesmysl,“ soudí expert s tím, že i maximálně zkrácený výcvik boje v amerických stíhačkách by podle něj trval alespoň čtyři měsíce.

Společně s USA slíbily blíže nespecifikovanou těžkou artilerii nedávno i Velká Británie a Kanada.

Už dříve se objevily na sociálních sítích záběry českých samohybných houfnic Dana. V reportáži ČT také zazněly přesvědčivé informace o utajované dodávce nejméně několika kusů českých raketometů RM-70.

Tohle všechno Ukrajině podle Vojáčka může pomoci nejen při protiútocích, ale i v obraně proti ruskému ostřelování. „Ví se, že Ukrajinci dostali ze Západu tzv. radary na protibateriový boj. Ty jsou schopny zachytit letící projektil a podle křivky letu vypočítat, odkud přesně byl vystřelen,“ řekl Vojáček.

Jedná se podle něj o dosud zřejmě nejdůležitější zbraně, které Západ Ukrajině poslal. Vojáček také připomněl, že vzhledem k tomu, že právě u artilerie není až takový problém s přeškolením na zbraně NATO, mohla by být pomoc západních států větší. Jmenovitě třeba Německo by mohlo pomoci zásilkou těžkých houfnic PzH 2000.

Ty má mimochodem podle Bloombergu poslat Nizozemsko. Počet ani další okolnosti nicméně nejsou známy. Nejde o oficiální prohlášení vlády, ale o výpověď nejmenovaného vládního úředníka.

Nejdelší seznam ze všech kategorií těžkých zbraní zaslaných Ukrajině tvoří nepochybně obrněná vozidla.

Těch je sice podle toho, co šéfové států a vlád oznámili, hodně, ani tak se to ovšem podle analytika nedá označit za zlomovou pomoc. „Nejsou to žádné zástupy tanků nebo opravdu těžkých bojových vozidel pěchoty. Většinou jde o kolové transportéry. Americké M113 jsou sice pásové, ale ty už jsou opravdu staré a dají se snadno prostřelit,“ zhodnotil odborník.

Zmiňovaných obrněnců M113 Spojené státy slíbily už minulý týden poslat dvě stě spolu se stovkou víceúčelových vozů Humvee.

Až 120 obrněných vozidel Ukrajině slíbila i Velká Británie. O jaké typy se jedná a po kolika kusech, zatím vláda Borise Johnsona nespecifikovala, v britských médiích se nicméně spekuluje například o tom, že by dodávka měla obsahovat i pásové obrněnce Stormer vybavené raketomety na protiletadlové střely Starstreak. Potvrdit by to podle bulvárního deníku The Sun měl oficiálně i ministr obrany Ben Wallace při promluvě k poslancům.

Blíže nespecifikované „těžké zbraně včetně obrněných vozidel“ slíbil poslat tento týden i nizozemský premiér.

Zhruba před dvěma týdny odsouhlasila německá vláda dodávku 56 obrněných vozidel typu PbV-501, jež sice vlastní česká firma, ale pochází z výzbroje bývalé NDR a bez souhlasu Německa je nebylo možné poslat. Nad rámec toho Česko potají expeduje i bojová vozidla pěchoty a několik tanků T-72M.

Delší dobu se také spekuluje o tom, že několik desítek až stovku sovětských tanků T-72 má poslat (nebo už poslalo) Polsko. „Diskrétní dodávku“ měl deníku The National potvrdit nejmenovaný interní zdroj, polská vláda nicméně spekulace zatím nepotvrdila.

Nepřímo chce další dodávky tanků poskytnout podle informací agentury DPA i německá vláda. Ta se údajně dohodla se Slovinskem, které má poslat „větší počet“ tanků T-72 výměnou za německé pancéřové vozy Marder a obrněnce Fuchs.

Tankové kapacity bude nově pomáhat navýšit tento týden oznámená spolupráce s Českem, v rámci níž bude moci Ukrajina posílat vlastní tanky T-64 na opravu firmě Czechoslovak Group. Informaci zveřejnilo české ministerstvo obrany s tím, že v budoucnu se opravy rozšíří i na kolové obrněnce typu BTR a BRDM; zřejmě se zapojí i další české firmy.

Na seznam obrněných vozidel patří i dodávka 20 australských kolových obrněnců Bushmaster, kterou vláda premiéra Scotta Morrisona avizovala už na začátku dubna.

Snímky z přepravy australských bushmasterů:

V americkém balíku z minulého týdne je podle oficiálního prohlášení ministerstva obrany 11 helikoptér Mi-17, které byly původně určeny pro afghánskou vládu.

Podle Pentagonu měla Ukrajina obdržet i neupřesněný počet stíhaček (neznámo jakých a od koho), Ukrajina nicméně následně uvedla, že žádné stíhačky nedostala; ve skutečnosti se mělo jednat jen o náhradní díly na opravu.

Pentagon následně přišel s omluvou za mylnou informaci. Náhradní díly podle USA nicméně pomohly k opravě 20 letounů, Ukrajina proto nyní podle Pentagonu „má víc letounů, než měla před dvěma nebo třemi týdny“.

Vojáček k tomu pro Seznam Zprávy upřesnil, že Spojené státy ve skutečnosti Ukrajině pravděpodobně dodaly celé stíhačky MiG-29. „Američané tyto stíhačky už v hloubi 90. let koupili v Moldávii a používali je při výcviku. Už je to ale 30 let a divil bych se, kdyby nějaký z nich byl dnes letuschopný, takže Ukrajincům poslouží jen na to, aby je rozebrali a použili na náhradní díly,“ řekl.

S obranou vzdušného prostoru Ukrajincům už také pomáhá protivzdušný systém S-300 ze Slovenska a pochopitelně i hromada protileteckých střel různých typů, které na Ukrajinu putují v hojném počtu z mnoha zemí.

Americký seznam techniky z minulého balíku uvádí neupřesněný počet tzv. kamikadze dronů Switchblade. Ve čtvrtečním balíku USA oznámilo také 121 kusů dronů, což by měla být obdoba switchbladů, jež Spojené státy vyvinuly nově přímo pro potřeby Ukrajiny.

Stovku průzkumných dronů Quantix Recon Ukrajině posílá i nezávislá americká firma AeroVironment, což je mimochodem i výrobce switchbladů.

I přesto, že by Západ podle Vojáčka mohl Ukrajině nabídnout víc, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opatrně projevil satisfakci. „Velmi mě těší, že mohu v rámci opatrného optimismu říct, že naši partneři začínají lépe rozumět našim potřebám. Chápou, co přesně potřebujeme. A vědí, kdy to potřebujeme,“ řekl Zelenskyj ve středečním projevu.

Podle Vojáčka to může signalizovat, že se na Ukrajinu brzy dostane i něco, o čem se zatím z veřejných informací nedá dozvědět. „Možná za pár dní zjistíme, že už teď tam Západ něco opravdu těžkého a důležitého posílá,“ uzavřel Vojáček.

V souladu s tím je i nevysvětlené, ale zajímavé tvrzení nejmenovaného pracovníka Pentagonu pro Washington Post. Ukrajina už má podle něj díky západní pomoci a velkým ruským ztrátám údajně na svém území víc tanků než Rusko.