Hlavní obsah

Rusko a Ukrajina domlouvají největší výměnu zajatců

Foto: Profimedia.cz

Váleční zajatci, které Rusko získalo z Ukrajiny zpět v prosinci loňského roku.

Reklama

Turecko navrhlo vytvořit na svém území humanitární koridor, který by pomohl k rychlejší výměně válečných zajatců. Vznik koridoru závisí na souhlasu politických špiček.

Článek

Turecký ombudsman Sheref Malkoc prohlásil, že si Ukrajina a Rusko vyměnily seznamy válečných zajatců, kteří mohou být součástí potenciální výměny. V úterý o tom informoval turecký deník Hürriyet.

K výměně došlo údajně v rámci mezinárodní konference ombudsmanů, která se konala minulý týden v Ankaře. Zúčastnili se jí mimo jiné zástupci Evropské unie, Turecka, ale i Ruska a Ukrajiny.

Ombudsmani válčících zemí – Dmytro Lubinec za Ukrajinu a Taťjana Moskalkovová za Rusko – se během konference setkali k separátnímu jednání. Zprostředkoval ho zástupce Turecka, které plní roli mediátora mezi Kyjevem a Moskvou prakticky od začátku války.

Ombudsmani se během konference setkali celkem osmkrát, což naznačuje, že jednání nejsou jednoduchá.

Není jasné, kolik vojáků, velitelů nebo civilistů je na seznamech lidí pro potenciální výměnu uvedeno. Podle informací deníku Hürriyet zahrnuje ukrajinská soupiska 800 jmen, Rusové požadují vydání 200 válečných zajatců.

Z Ruska

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v sobotu prohlásil, že japonský premiér Fumio Kišida by měl spáchat rituální sebevraždu, aby se očistil od spolupráce se Spojenými státy.

Pokud by se taková výměna uskutečnila, jednalo by se o největší výměnu zajatců od začátku ruské invaze.

Podle tureckého ombudsmana je však důležité, že se povedlo obě země přivést k jednacímu stolu a nad potenciální iniciativou, která by umožnila snadnější zajateckou výměnu, diskutovat.

Jednání probíhala už v minulém týdnu. V té době ombudsmani deklarovali první pokrok, když se dohodli na seznamu více než 40 zajatců pro potenciální výměnu z každé strany.

Pomalý postup zaručí výsledky

Potenciální výměna se odehrává na pozadí turecké snahy vytvořit na svém území humanitární koridor, který by oba válčící státy mohly využívat k výměně zajatců.

Podle tureckého ombudsmana je důležité, aby se obě strany dohodly na funkčním mechanismu, podle kterého bude navrhovaný humanitární koridor fungovat.

„Pojďme postupovat pomalu. Musíme nejdříve přesvědčit vaše čelné představitele a veřejnost, že tato iniciativa je správná,“ řekl Malkoc pro agenturu TASS.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle ombudsmana plán plně podporuje a mluvil o něm s ruským prezidentem Vladimirem Putinem během nedávného telefonátu. I ruská ombudsmanka Moskalkovová sdělila agentuře TASS, že pro jednání bude důležité, aby iniciativu plně podporoval prezident Putin.

Turecký zprostředkovatel

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se během války Ruska proti Ukrajině prezentuje jako jediný schopný vyjednavač mezi oběma stranami. Jeho pozice je ale křehká a stavět se do role nezávislého je pro něj čím dál těžší.

Prezidenti během rozhovoru řešili mimo jiné také vznik koridoru pro dodávky ruského obilí, možnost výroby mouky z ruského obilí určené pro africký trh či možný import ruského plynu do Turecka.

Erdogan se navíc opětovně nabídl jako potenciální prostředník při jednáních o „trvalém míru mezi Ruskem a Ukrajinou“, uvedl turecký prezident v oficiálním prohlášení.

Jednání budou podle Malkoce vedena i s ukrajinskou stranou.

Podle ruské agentury TASS by Turecko stálo také o zprostředkování humanitárních koridorů nejen v rámci rusko-ukrajinského konfliktu, ale také z válečných zón v Ázerbájdžánu, Libyi, či Sýrii.

Reklama

Doporučované