Hlavní obsah

Je to válka o ropu a plyn, říká ukrajinský geolog

Televize Seznam: Je to válka o ropu a plyn, říká ukrajinský profesor geologie.Video: Martin Tyburec, Televize Seznam

 

Reklama

aktualizováno •

Pokud by Ukrajina mohla využívat všechny své přírodní zdroje, i ty v okolí Krymu, mohla by exportovat plyn a ropu do Evropské unie, říká v rozhovoru ukrajinský profesor geologie Vitalij Privalov.

Článek

Ukrajina kvůli častým sporům s Ruskem o dodávky plynu začala před rokem 2014 zkoumat a rozvíjet vlastní těžbu nerostného bohatství. Výzkum probíhal na východě země a v Černém moři a bohatá ložiska se našla hlavně v blízkosti Krymu. S anexí tohoto poloostrova ale ukrajinské plány na rozšíření těžby v Černém moři vzaly zasvé.

Kyjev se nyní zaměřil na rozvoj oblastí na východě země a na šelf v blízkosti přístavu Oděsa. Pokud by se povedlo obsadit ruské armádě i tyto oblastí, byla by to pro Ukrajinu katastrofa, říká v rozhovoru pro Televizi Seznam ukrajinský geolog Vitalij Privalov.

Pane profesore, když se podíváte na současný konflikt, do jaké míry je podle vás jednou z jeho příčin boj o ukrajinské přírodní bohatství?

To je skutečně zásadní otázka. Když začneme historickým pohledem, tak vidíme, že v roce 2014 se ruské invazní síly koncentrovaly v Doněcké a Luhanské oblasti. Ty jsou geologicky součástí dlouhé pánve, která je zdrojem zhruba 90 procent prokázaných ukrajinských rezerv uhlovodíků.

Je také důležité zdůraznit, že do roku 2014 tady probíhal intenzivní geologický průzkum, který se zaměřoval na takzvané pole Yuzivská, kde se nachází velké množství dalších potenciálních ložisek. Takže jedním z důvodů okupace Doněcké a Luhanské oblasti bylo zkrátka jen to, aby byl zastaven tento druh geologických aktivit.

Jak bohatá jsou ta ložiska, o kterých mluvíte? Je možné je k něčemu přirovnat?

Doněcká pánev je součástí jedné velké geologické struktury, ve které se v průběhu historie nahromadila obrovská koncentrace organické hmoty. Konkrétně něco mezi jedním a šesti triliony tun organické hmoty. A v průběhu jejího zrání a během souvisejících geologických procesů se ta hmota stala základem pro vznik ohromného množství zemního plynu.

A právě tato oblast je teď ohrožená ruskou invazí?

Velmi prudké boje probíhají například v regionu okolo Charkova. A poblíž je mimo jiné největší ložisko jménem Shebelynka, které je součástí pole Yuzivská. A ložisko Shebelynka je popravdě řečeno největším ložiskem plynu a uhlovodíkového kondenzátu v Evropě.

A to jsou objevená a prokázaná ložiska, nebo jen předpokládaná?

Ta se už využívají od padesátých let. Ale podle geologické předpovědi se zdá, že v nejhlubších vrstvách jsou ještě další zdroje plynu. Ale obecně řečeno je podél této pánve mnoho dalších polí.

Vitalij Privalov

Profesor geologie a doněcký rodák. Pracuje pro ukrajinský vědecko-výzkumný institut přírodních plynů JSC a pro společnost Naftogaz.

Zabývá se mimo jiné výzkumem uhlovodíkových systémů a zdrojů v Dněpro-doněcké pánvi. Je autorem nebo spoluautorem více než 160 odborných a vědeckých publikací.

Kromě Ukrajiny působil na univerzitách a ve výzkumných institucích ve Francii, v České republice nebo v Číně.

Kdybychom se přesunuli na jih do Černého moře, co přesně se stalo v roce 2014 při anexi Krymu? Myslím z pohledu možného využití ukrajinského přírodního bohatství?

Před rokem 2014 Ukrajina investovala hodně peněz a času, aby prozkoumala strukturu mořského podloží a našla případná ložiska. V roce 2013 byla produkce plynu v Černém moři zhruba 1,7 miliardy kubických metrů. Ale podle předpovědí a průzkumů se do roku 2015 měla díky rozvoji dalších nových ložisek zdvojnásobit nebo možná i ztrojnásobit.

Když se podíváme, jak to dopadlo po okupaci Krymu, tak po jeho anexi vidíme, že všechny tyto zdroje dnes patří Ruské federaci. Pochopitelně ne oficiálně, protože oficiálně jsou to stále ukrajinská ložiska. Ale nyní je tam nemožné těžit.

To je také důvod, proč se ukrajinská společnost Naftogaz v poslední době zaměřila při geologickém skenování na oděský šelf, který zůstal v ukrajinské moci. Existují také plány na rozšíření těchto průzkumů v hlubokomořských oblastech Černého moře. Přednedávnem se hodně psalo o velmi zajímavých objevech v rumunské a turecké části moře. Jednalo se o velmi velká ložiska plynu. My očekáváme, že v té naší části také objevíme významné zásoby.

Jenže teď probíhají i na černomořském pobřeží Ukrajiny tvrdé boje. Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby Ukrajina ztratila všechny ty velké přístavy, jako je Oděsa nebo Mariupol? Co by to znamenalo pro přístup k těmto ložiskům?

Upřímně řečeno, nevěřím tomu, že budou tato města ztracena. Ukrajinci tady musí zvítězit. Ale při pomyšlení na to, že by ta města byla obsazena, tak je jasné, že by to byla katastrofa. Ukrajinské lodě by ztratily přístup k moři. A v tom případě je nebezpečné jen pomyslet na všechny další souvislosti.

Věříte tomu, že takový byl původní plán ruské invaze – obsadit tato města?

Ano, rozhodně. Chtějí s tímto územím propojit takzvané Luhanské a Doněcké lidové republiky a pak prostě zastavit jakékoli další naše aktivity na pobřeží Azovského i Černého moře.

Kolik potvrzených ložisek ropy a plynu vlastně Ukrajině v této oblasti zbylo po anexi Krymu?

Mezi lety 2013 a 2014 tady bylo podle rozvahy státní geologické a produkční společnosti Naftogaz sedmnáct polí. Na jedenácti z nich byl plyn, na čtyřech plyn a kondenzát a dvě byla ropná. Celkové rezervy těchto polí byly okolo 60 miliard kubických metrů. Kdybychom vzali roční spotřebu Ukrajiny, která je okolo 21 miliard kubických metrů, tak jenom tyto zdroje by samy o sobě bohatě dokázaly tři roky pokrýt zásobování Ukrajiny uhlovodíky. Po okupaci Krymu Ukrajina ztratila víc než 80 % všech těchto dosud objevených polí.

Jak jste zmínil, Naftogaz a vláda se pak začaly soustředit na část moře, která je stále pod ukrajinskou kontrolou. Co ukázaly průzkumy, které jste tam dělali?

Hlavní důraz byl kladen na oděský šelf. A to z mnoha důvodů. Měly by tam být zdroje dobré kvality. Také je tady jedna velmi zajímavá struktura, takzvaný Karkinit Graben, který je takovou přírodní kuchyní pro vznik uhlovodíků. A Ukrajina v posledních letech investovala obrovské prostředky na to, aby tuto strukturu popsala. Využívali jsme velmi sofistikované metody moderního 3D seizmického průzkumu. A byly velmi slibné vyhlídky, že tam najdeme kvalitní ložiska.

Bylo by technologicky náročné tyto zdroje těžit?

Když se podíváte na mapu polí objevených do roku 2013, tak zjistíte, že už teď je tam nainstalováno několik vrtných a produkčních plošin. To není žádná nová technologie. Na světě je řada společností, které umí těžit podobná mořská ložiska, a to dokonce i v mnohem komplikovanějších podmínkách. Co se týče těch skutečně velkých ložisek, tak není ani příliš drahé začít tady těžit. Bylo to možné v roce 2013 a s dnešní technologií je to ještě snazší.

Pokud by Ukrajina měla možnost využívat všechny tyto své zdroje, i ty v okolí Krymu, mohla by exportovat plyn a ropu do Evropské unie? Mohl by tak vzniknout zdroj nezávislý na Rusku?

Ano, vzpomeňme si na rok 2013 a na pole Yuzivská, které se nachází mezi Dněprem a Donbasem. I v té době probíhala vážná jednání, aby se našla nějaká cesta, jak potrubím dopravovat tento plyn do Evropy. V případě zdrojů v Černém moři by to bylo podobné. Například Rumunsko chce být nezávislé na dovozu a samo exportovat během tří nebo čtyř let. Proč by to nešlo na Ukrajině? Celá čtvrtina Černého moře spadá pod Ukrajinu. Celá jedna čtvrtina. Tak skvělé by to mohlo být.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Reklama

Doporučované