Ukrajinský prezident Zelenskyj promluví k českému parlamentu

Rusko je připraveno utvořit koridory pro ukrajinské lodě s potravinami, uvedl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Podmínkou je podle něj ale odminování ukrajinských přístavů a uvolnění proruských sankcí, napsal ruskojazyčný server BBC.

„Řešení problémů s potravinami si žádá komplexní přístup, včetně toho spojeného s ukončením sankčních omezení vůči ruskému exportu a ruským finančním transakcím. Také vyžaduje, aby Ukrajina odminovala veškeré přístavy, kde kotví lodě,“ uvedl Ruděnko, podle kterého je pak Moskva ochotná zprovoznit „humanitární koridor“, tedy zajistit bezpečnou plavbu obchodním lodím.

Ruské ministerstvo obrany dnes zároveň oznámilo, že přístav Mariupol u Azovského moře začal opět po tříměsíčním obléhání normálně fungovat. Tamní přístav je „odminován a demilitarizován“, uvedl podle agentury TASS mluvčí ministerstva Igor Konašenkov.

Ve videovystoupení v Davosu si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj postěžoval na nedostatek jednoty mezi západními spojenci. „Moje otázka zní: existuje (na Západě) jednota v praxi? Nevidím ji,“ uvedl. Následně zkritizoval postoj maďarského premiéra Viktora Orbána, který odmítá podpořit chystané embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy. „S Maďarskem je něco špatně,“ prohlásil ukrajinský prezident.

„Existuje jednota ohledně vstupu Švédska a Finska do NATO? Ne. Je tedy Západ jednotný? Ne. Naší silnou stránkou byla jednota uvnitř země a nyní záleží na jednotě Západu, aby byl silný a pevně podpořil Ukrajinu proti Rusku,“ řekl ukrajinský prezident. „Až budeme všichni skutečně jednotní, budeme mít nad Ruskem výhodu,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, tak znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeči. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Podle kanceláře ukrajinské generální prokurátorky bylo od začátku války na Ukrajině zabito minimálně 238 dětí a 433 jich utrpělo zranění. Počty obětí jsou ale ve skutečnosti ještě vyšší, informuje server The Kyiv Independent.

Spojené státy Rusku znemožnily další způsob, jak splácet závazky z mezinárodních dluhopisů, což by mohlo zemi přiblížit k platební neschopnosti. Americké ministerstvo financí oznámilo, že ukončí výjimku, která umožňovala americkým držitelům ruských dluhopisů přijímat platby. Rusko, které má jinak na splácení dluhů dostatek financí, už dalo najevo, že plánuje zpochybnit jakékoliv vyhlášení platební neschopnosti. Uvedla to agentura Reuters.

Nová pravidla se vztahují pouze na osoby v USA. Vzhledem k roli amerických bank v globálním finančním systému se však Rusku ztíží realizace plateb i jinde, upozornil server BBC.

Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin v reakci na rozhodnutí Washingtonu oznámil, že Rusko bude splácet svůj zahraniční dluh v rublech. „Na tuto výzvu má naše země řešení. Budeme platit v rublech,“ napsal na síti Telegram. Dodal, že Spojené státy si o zákazu plateb v dolarech rozhodly samy.

Od začátku války na Ukrajině bylo v přístavním městě Mariupol zabito minimálně 22 tisíc lidí, uvedl uprchlý zástupce starosty města Petro Andruščenko. Vysvětluje, že údaje získává od dalších úředníků, kteří ve městě setrvávají. Reálný počet obětí je nicméně podle něj vyšší.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že chce jednat pouze přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a ne přes prostředníky. Pokud Putin „pochopí realitu“, bude možné nalézt diplomatické východisko z konfliktu, dodal Zelenskyj podle agentury Reuters.

Ukrajinský prezident ve vystoupení před účastníky Světového ekonomického fóra podle Reuters zdůraznil, že Ukrajina bude bojovat, dokud nezíská zpět území obsazená Ruskem.

Moskva by podle něj měla stáhnout svá vojska do pozice, ve kterých byla před útokem na Ukrajinu 24. února. „To by mohl být první krok k rozhovorům,“ řekl Zelenskyj s tím, že Rusko při jednáních s Ukrajinou hraje o čas.

Podle gubernátora Luhansku Serhije Hajdaje ruské jednotky intenzivně útočí na Severodoněck. „Situace je velmi složitá a bohužel se jen dále zhoršuje,“ řekl v publikovaném videu na telegramu. Uvádí dále, že jde o „totální ofenzivu ve všech směrech“.

Hajdaj již dříve uvedl, že je ostřelování Luhansku tak intenzivní, že znemožňuje tisícům civilistů odejít.

Ruská invaze na Ukrajinu tvrdě dopadla na obchodní činnost v Oděse, kterou prakticky zastavila, upozornila v pravidelném ranním hlášení britská vojenská rozvědka. Ruská námořní blokáda ukrajinských přístavů odradila obchodní lodní průmysl od působení v oblasti.

Výpadky v přepravní kapacitě, které ruská blokáda způsobila, podle Britů pravděpodobně nenahradí pozemní vývoz. V důsledku toho zůstávají značné zásoby ukrajinského obilí ve skladech, odkud nemohou být vyvezeny.

„Boje již vyvíjejí nepřímý tlak na světové ceny obilí. Zatímco hrozba ruské námořní blokády nadále brání komerční lodní dopravě v přístupu do ukrajinských přístavů, výsledný výpadek dodávek dále zvýší ceny mnoha základních produktů,“ uvádí se ve zprávě britského ministerstva obrany.

Ukrajinský prezident v nočním projevu na sociálních sítích podle BBC vyzval Západ, aby zemi dodal více těžkých zbraní: raketometů, tanků, protilodních střel a další výzbroj. „Situace v Donbasu je krajně komplikovaná. Prakticky všechny síly, které ještě zbývaly ruské armádě, tam vrhli do útoku. Lyman, Popasna, Severodoněck, Slovjansk - tam okupanti chtějí vše zničit,“ prohlásil. Proto dodávky těžkých zbraní Ukrajině představují podle Zelenského nejlepší investici do udržení stability ve světě a odvrácení mnoha těžkých krizí, které se Rusko ještě chystá vyvolat, anebo již vyvolalo.

„Čím déle potrvá tato válka, tím vyšší bude cena svobody nejen pro Ukrajinu, ale pro celý demokratický svět,“ řekl.

Na severu Ukrajiny ruské jednotky posilují své pozice u ukrajinsko-ruských hranic. Pokračuje také dělostřelecké a minometné ostřelování ukrajinských jednotek a civilní infrastruktury v Sumské oblasti z území Ruska. U Charkova se ruské jednotky soustředí na udržení pozic a opět ostřelovaly město Rubižne.

V oblasti Volyně a Polesí běloruská armáda dále plní úkoly k posílení svých sil na hranicích s Ukrajinou. „Hrozba raketových a bombových útoků na civilní a vojenskou infrastrukturu z území Běloruské republiky přetrvává,“ varovalo velení ukrajinské armády.

Ruská ofenziva na Ukrajině se změnila. Moskva nemá dostatečné zásoby vysoce přesných raketových zbraní, zintenzivnila proto využití letectva k podpoře pozemních jednotek. V pravidelné ranní zprávě o situaci na bojišti to dnes uvedl ukrajinský generální štáb. Pokračují ruské dělostřelecké útoky na město Severodoněck na severu Luhanské oblasti.

„Vzhledem k nedostatečným zásobám vysoce přesných raketových zbraní hledá nepřítel jiné způsoby, jak zničit kritická a vojenská zařízení na území Ukrajiny,“ uvádí ukrajinská armáda.

Ruské jednotky dnes v brzkých ranních hodinách vyslaly do Záporoží čtyři střely s plochou dráhou. Jednu se ukrajinské armádě podařilo zneškodnit. Na zasaženém místě podle tamní samosprávy probíhá vyšetřování, informuje server Al-džazíra.

Není to ani týden, co město Mariupol po téměř třech měsících bojů obsadily ruské jednotky. Nyní ruské ministerstvo obrany oznámilo, že otevře humanitární námořní koridor, který umožní zahraničním lodím, které tam uvázly, přístav opustit, píše BBC.

„Bude zorganizován humanitární koridor o délce 185 kilometrů a šířce necelých 5 kilometrů směrem k Černému moři,“ uvedlo ministerstvo podle agentury Interfax. Ruské námořnictvo podle něj odminovalo tamní vody. V této fázi ale není jasné, kolik lodí je v Mariupolu ani komu patří, píše BBC.