Hlavní obsah
Online

Ukrajinský prezident Zelenskyj promluví k českému parlamentu

Foto: Facebook Volodymyra Zelenského

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Reklama

25. 5. 6:16
aktualizováno • 25. 5. 22:44

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 25. května

  • Ukrajině se nedostává zbraní a munice, zatímco v Donbasu na východě země zuří největší bitva v Evropě od konce druhé světové války, upozornil ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Žádá hlavně raketomety, dalekonosná děla a obrněné transportéry.
  • V ukrajinském Mariupolu zemřelo za tři měsíce války nejméně 22 000 obyvatel, řekl stanici CNN poradce mariupolského starosty Petr Andrjuščenko. Údaj podle něj vychází z komunikace s úředníky na místě, skutečný počet obětí ruské agrese ale může být ještě vyšší. Uvedený údaj 22 000 obětí nelze nezávisle ověřit.
  • Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že otevře humanitární námořní koridor, který umožní zahraničním lodím opustit přístav v Mariupolu. Ruské námořnictvo podle něj odminovalo tamní vody. V této fázi ale není jasné, kolik lodí je v Mariupolu, ani komu patří, píše BBC.
  • Maďarská vláda kvůli válce na Ukrajině vyhlásila nouzový stav, který začal platit o půlnoci, oznámil podle maďarských médií konzervativní premiér Viktor Orbán. Dodal, že o prvních opatřeních, která jeho kabinet podnikne, bude informovat ve středu.
  • Moskva zváží, zda bude mít zájem obnovit vztahy se Západem, uvedl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Jeho země se chce ještě intenzivněji orientovat na spolupráci s Čínou, která „neskáče, jak ostatní pískají,“ řekl Lavrov.
  • Ukrajinský režisér Nakonečnyj využil prezentace v Cannes k politickému protestu

    Ukrajinský režisér Maksym Nakonečnyj využil k politickému protestu na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes prezentaci svého filmu Butterfly Vision, který vznikl i s přispěním českých tvůrců. Podle agentury DPA přišel filmař se svým týmem na premiéru snímku za zvuku sirén. Následně zúčastnění rozvinuli transparent s nápisem v angličtině: „Russians kill Ukrainians. Do you find it offensive or disturbing to talk about this genocide?“ (Rusové zabíjejí Ukrajince. Pokládáte za pohoršlivé nebo nepříjemné hovořit o této genocidě?). Samotný film si poté podle DPA vysloužil ovace vestoje.

    Zúčastnění podle DPA před slavnostní premiérou drželi před svými hlavami průhledné tabule s nápisem Sensitive Content (Citlivý obsah), takže jejich tváře za nimi vypadaly jako cenzurované. „My jako ukrajinští umělci musíme vyjadřovat své postoje a pocity,“ uvedl filmový tým.

    „Každý den posloucháme čtyřikrát až pětkrát sirény, teď to začalo být součástí našeho všedního života,“ vysvětlili tvůrci filmu, který je na 75. ročníku festivalu jediným celovečerním soutěžním snímkem s českou účastí.

  • NATO podle ukrajinského šéfa diplomacie nedělá proti ruské agresi nic

    Severoatlantická aliance nedělá naprosto nic proti ruské agresi na Ukrajině. Řekl to dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Uvítal naopak „revoluční rozhodnutí“ Evropské unie.

    „Vnímáme NATO jako alianci a jako instituci odstavenou a absolutně nic nedělající,“ řekl Kuleba podle agentury AFP na ekonomickém fóru ve Švýcarsku. Dodal, že na počátku války zahájené 24. února Ukrajinci NATO vnímali jako „mocnost“ a EU pouze jako instituci, která „vyjadřuje znepokojení“. „Ale válka strhla masky,“ prohlásil Kuleba.

    Evropská unie v souvislosti s invazí přijala už pět balíků sankcí proti Rusku a nyní chystá šestý balík s ropnými sankcemi. „Byli jsme svědky revolučních rozhodnutí přijatých Evropskou unií, která ani oni sami nepředpokládali, že přijmou,“ řekl Kuleba na adresu sedmadvacítky.

    AFP zdůrazňuje, že euroatlantické aspirace Ukrajiny jsou vepsány do její ústavy, ale Kyjev nyní jako prioritu prezentuje vstup země do EU. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině března připustil, že Ukrajina nebude moci vstoupit do NATO. „Jsem rád, že to naši lidé začínají chápat a spoléhají jen na své síly,“ řekl prezident.

  • Autor poezie z Ruska vystoupí na mezinárodní soutěži jako zástupce Sibiře

    Válka na Ukrajině s sebou jako vedlejší efekt přináší problémy pro ruské účastníky mezinárodních soutěží či konferencí. Pořadatelé je buď rovnou odmítají, nebo se setkávají s odsudky soupeřů či kolegů z oboru.

    Originálním způsobem se s touto výzvou rozhodl popasovat ruský reprezentant na mistrovství světa ve slam poetry, performativní autorské poezii, které odstartovalo v úterý v Paříži a potrvá do neděle. Ruský básník vystupující pod uměleckým jménem Jeshen Caravashek (nebo také Ježin Karavašek) se rozhodl, že se soutěže zúčastní jako zástupce Sibiře.

    „Mluvili jsme s ním o tom, co si myslí o válce (na Ukrajině), a zeptali jsme se ho, zda mu dělá problém, když ho představíme jako Rusa. On nám na to řekl, že zastupuje Sibiř,“ vysvětlil agentuře AFP pořadatel festivalu Grand Poetry Slam, básník známý pod pseudonymem Pilote le Hot.

    Do Paříže se letos sjeli soutěžící z 19 zemí či provincií, od Polska přes Brazílii, Japonsko, Québec, Skotsko až po Mali. Semifinále je naplánováno na čtvrtek a pátek a finalisté se utkají v sobotu.

  • Blokace ukrajinských přístavů je vydírání, říká ukrajinský ministr zahraničí

    „Rusko se snaží vydírat mezinárodní společenství nabídkou na odblokování ukrajinských námořních přístavů. Ovšem jen tehdy, kdy budou proti Rusku zmírněny sankce, řekl ve středu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

    „Jedná se o jasné vydírání. Lepší příklad vydírání byste v mezinárodních vztazích nenašli,“ prohlásil Kuleba.

  • Ukrajinský prezident by měl k českému Parlamentu promluvit 15. června

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl k českému Parlamentu promluvit 15. června. Poslanci a senátoři si jeho projev formou videopřenosu vyslechnou ve svých sídlech. Po večerním jednání vedení obou komor to dnes novinářům řekli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

    „Neoficiálně už máme potvrzeno, že 15. 6. v 11:00 by mělo proběhnout společné zasedání k vyslechnutí projevu Zelenského,“ uvedla šéfka dolní komory. Poslanci a senátoři vyslechnou on-line projev každý v sídle své parlamentní komory, dodala.

    „Domlouváme průběh, jaký to vystoupení pana prezidenta bude mít, kdo jiný by případně ještě promluvil a jakým způsobem bychom na to jako jednotlivé komory reagovali,“ uvedl Vystrčil.

  • Moskva nabízí obyvatelům oblastí na jihu Ukrajiny ruské pasy, Kyjev to odsoudil

    Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, který obyvatelům ukrajinské Chersonské a Záporožské oblasti usnadní podání žádosti o ruské občanství. Moskvou dosazené vedení Záporožské oblasti, kterou zčásti ovládají ruští vojáci, už zahájilo přípravy na vydávání ruských pasů. Ukrajina krok Moskvy považuje za „závažné narušení územní celistvosti“ a obává se, že Ukrajinci budou k přijetí ruského občanství nuceni, informovala agentura AFP.

    Ruské síly od zahájení války na konci února obsadily významnou část jihoukrajinské Chersonské oblasti včetně oblastní metropole Chersonu a do jejího čela Moskva dosadila novou, proruskou správu. Nové vedení, které v pondělí zavedlo v platebním styku vedle ukrajinské hřivny i ruský rubl, již dříve uvedlo, že Putina požádá o připojení oblasti k Ruské federaci.

    Územní zisky mají ruské jednotky i v sousední Záporožské oblasti, a to od Azovského moře na jihu, až po řeku Dněpr na severu. Město Záporoží, které je oblastní metropolí, stále kontrolují ukrajinské síly. Zjednodušený postup při podání žádosti o ruské občanství měli už dříve povolený obyvatelé samozvaných separatistických proruských útvarů na jihovýchodě Ukrajiny – Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.

  • USA uvalily sankce na Ruskem podporovanou síť pašující íránskou ropu

    Spojené státy dnes uvalily sankce na Ruskem podporovanou síť pašující ropu, která je ve službách elitních íránských jednotek Kuds. Na svých stránkách to uvedlo americké ministerstvo financí. Podle něj se síti podařilo získat stovky milionů dolarů (miliardy korun) na podporu ozbrojených skupin, jejichž činnost Teherán podporuje v zahraničí. Americká vláda se přitom nadále snaží s Teheránem vyjednat podmínky návratu k dohodě o kontrole íránského jaderného programu.

    Jednotky Kuds jsou součástí íránských revolučních gard. Zabývají se špionáží a podporují zahraniční ozbrojené jednotky v různých zemích blízkovýchodního regionu, například libanonské hnutí Hizballáh. USA je v roce 2019 za vlády prezidenta Donalda Trumpa označily za zahraniční teroristickou organizaci.

    Trump rovněž vyvedl USA z takzvané íránské jaderné dohody (JCPOA), kterou se nyní snaží administrativa prezidenta Joea Bidena obnovit nepřímým vyjednáváním s Teheránem.

  • Švýcarsko chce zabavit majetek spojence ukrajinského exprezidenta Janukovyče

    Švýcarská vláda se chystá zabavit více než 100 milionů švýcarských franků (2,4 miliardy korun) z majetku blízkého spolupracovníka bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který byl svržen v roce 2014. Řízení se týká aktiv Jurije Ivanjuščenka a jeho rodiny, zmrazených po ukrajinské revoluci z roku 2014. Švýcarská vláda v dnešním oznámení zdůraznila, že tento krok nesouvisí se sankcemi, které letos uvalila na Rusy kvůli invazi na Ukrajinu.

    Švýcarské ministerstvo financí nyní požádá spolkový správní soud o schválení konfiskace majetku, který pak má být vrácen Ukrajině. Už několik dní po Janukovyčově sesazení švýcarský kabinet nařídil zmrazení jakýchkoli aktiv ve Švýcarsku, patřících ukrajinskému exprezidentovi a lidem z jeho nejbližšího okolí. Týkalo se to právě i Ivanjuščenka, který je bývalým členem ukrajinského parlamentu a blízkým důvěrníkem někdejšího ukrajinského vůdce.

    Ukrajina zahájila trestní řízení s osobami se zmraženým majetkem ve Švýcarsku a usilovala o jeho získání. Švýcarská vláda poznamenala, že po propuknutí války na Ukrajině je zahájení konfiskačního řízení ve Švýcarsku „možné i přiměřené“.

  • Putin vyzval vládu, aby obratem zvýšila důchody a minimální mzdu o 10 procent

    Prezident Vladimir Putin dnes vyzval ruský kabinet, aby od června zvýšil penze o deset procent. Ministr práce a sociálních věcí Anton Koťakov reagoval slovy, že takto zvýšené důchody začne penzijní fond vyplácet od 3. června. Desetiprocentní zvýšení Putin na zasedání ruské státní rady avizoval také u minimální mzdy a přislíbil větší podporu státu například v rodinné politice, informovala agentura TASS.

    Desetiprocentní zvýšení důchodů podle Putina pomůže zabezpečit 35 milionů důchodců v zemi. Rusko, které má přes 144 milionů obyvatel, se potýká s propadem ekonomiky poté, co na konci února rozpoutalo válku na Ukrajině. Západ ve snaze zastavit tuto agresi přijal dosud bezprecedentní protiruské sankce a mnohé zahraniční společnosti reagovaly odchodem z ruského trhu.

    „Letošní rok je pro ruskou ekonomiku nelehký, ale ne všechny problémy souvisejí se speciální vojenskou operací na Ukrajině,“ prohlásil Putin. „V zahraničí je inflace srovnatelná,“ citovala ho agentura TASS.

  • Švédsko a Finsko jednaly v Ankaře o výhradách Turecka vůči jejich vstupu do NATO

    Náměstkové švédské a finské vlády dnes v Ankaře jednali o výhradách Turecka proti chystanému vstupu těchto dvou zemí do Severoatlantické aliance. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom minulý týden oběma státům vzkázal, ať se jejich diplomaté ani neobtěžují jezdit, že jejich vstup do NATO nepodpoří.

    Švédská premiérka Magdalena Anderssonová dnes podle agentury AP označila jednání delegace své a finské vlády s tureckou stranou za konstruktivní dialog a uvedla, že se snaží vyřešit „problémy a nedorozumění“ ve vztahu s Ankarou.

    Turecko podle deníku Hürriyet dnes opět vyzvalo obě severské země, aby mu daly konkrétní záruky, že budou bojovat proti terorismu, zejména proti kurdským separatistům z PKK a syrským kurdským jednotkám YPG. Právě to je hlavní z několika podmínek, které si Ankara klade pro schválení vstupu Švédska a Finska do NATO.

  • Putin poprvé navštívil ruské vojáky raněné v bojích na Ukrajině

    Ruský prezident Vladimir Putin dnes poprvé od začátku nynější války na Ukrajině navštívil ruské vojáky zraněné při „speciální operaci“, jak Moskva invazi do sousední země označuje. Hlavu státu v ústřední vojenské nemocnici Mandryk v moskevské oblasti doprovázel ministr obrany Sergej Šojgu. O návštěvě informovala ruská média.

    Novinář Pavel Zarubin zveřejnil video, na kterém si Putin oděný do bílého pláště podává ruku se zraněným vojákem a ptá se ho na jeho rodinu. Voják odpovídá, že má malého syna, a Putin říká, že syn na něj bude hrdý.

    Putin se setkal s několika vojáky, všichni při setkání s prezidentem stáli a u žádného z nich nebylo viditelné zranění, poznamenává AFP. Putin se na veřejnosti od začátku války neobjevuje příliš často.

  • Za dobu invaze zemřelo nejméně 22 000 obyvatel Mariupolu, řekl poradce starosty

    V ukrajinském Mariupolu zemřelo za tři měsíce války nejméně 22 000 obyvatel, řekl stanici CNN poradce mariupolského starosty Petr Andrjuščenko. Údaj podle něj vychází z komunikace s úředníky na místě, skutečný počet obětí ruské agrese ale může být ještě vyšší. Sám Andrjuščenko z přístavního města na pobřeží Azovského moře uprchl.

    Uvedený údaj 22 000 obětí nelze nezávisle ověřit, poněvadž nezávislý tisk nemá do města přístup a obyvatelé Mariupolu obsazeného ruskými vojáky se bojí komunikovat s médii, podotkla CNN. Naposledy starosta Vadym Bojčenko v první polovině dubna sdělil, že počet civilních obětí v Mariupolu se odhaduje na 21 000.

    „Mariupol je nyní město duchů,“ řekl Andrjuščenko v rozhovoru s novinářkou CNN. Město se podle jeho informací v určitých ohledech propadlo zpět do středověku. „Ve městě je úplná tma. Jediná světla pocházejí od ruských vojáků a hlídek. Všude je pach smrti a kouře,“ řekl.

  • Moskva podle své diplomacie chystá balík sankcí proti anglosaským médiím v Rusku

    Moskva připravuje balík sankcí namířený proti anglosaským médiím působícím v Rusku, oznámila dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, kterou citovala agentura TASS. „Připravujeme celý balík opatření vůči médiím, novinářům z anglosaských médií, a to vzhledem k tomu, že podobné represivní kroky byly namířeny i proti ruským médiím,“ uvedla mluvčí.

    Západní země zavedly vůči ruským činitelům, jednotlivcům, firmám i médiím sankce v souvislosti s vpádem Ruska na Ukrajinu ve snaze přimět Moskvu agresi ukončit. Na sankčních seznamech se ocitly mimo jiné ruské státní televize, EU nedlouho po začátku války zakázala šíření televize RT a webu Sputnik.

    Ruští zákonodárci nedlouho po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva nazývá „speciální vojenskou operací“, schválili zavedení trestní odpovědnosti za publikaci toho, co státní moc v Rusku označí za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Provinění se trestá možným odnětím svobody až na 15 let.

  • Heger: Ukrajina musí zvítězit. Jinak je Slovensko na řadě

    „Pokud Ukrajina selže, na řadě je Slovensko. Ukrajina musí vyhrát,“ řekl slovenský premiér Eduard Heger ostatním představitelům EU a podnikatelské sféry. Na Twitteru o tom informovala Iuliia Mendelová, bývalá mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

  • Michel věří, že se EU ještě před summitem dohodne o sankcích na ruskou ropu

    Předseda Evropské rady Charles Michel dnes vyjádřil přesvědčení, že se zemím EU podaří dosáhnout dohody o ropných sankcích vůči Rusku ještě před mimořádným summitem plánovaným na pondělí a úterý. Přijetí sankcí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu blokuje Maďarsko.

    „Jsem stále přesvědčen, že jsme schopni tuto otázku vyřešit před dalším zasedáním Evropské rady, které je plánováno na pondělí a úterý v Bruselu,“ prohlásil Michel při své dnešní návštěvě ve švédské metropoli Stockholmu.

    Evropská komise v rámci šestého balíku sankcí za pokračující ruskou válku na Ukrajině navrhla do konce roku zcela ukončit dovoz ropy z Ruska. To ale s odvoláním na ekonomické dopady takového embarga blokuje Maďarsko.

  • Kvůli sankcím přijde Bělorusko o 30 procent vývozu, odhaduje vláda

    Vývoz z Běloruska v letošním roce zřejmě klesne o 30 procent a příjmy z vývozu se sníží zhruba o 14 miliard USD (přes 323 miliard Kč). Důvodem jsou sankce, které vůči Bělorusku začaly uplatňovat západní státy. S odvoláním na místopředsedu vlády Nikolaje Snopkova to dnes uvedla běloruská státní tisková agentura BelTA.

    Bělorusko se společně s Ruskem stalo terčem západních sankcí, když Moskva na konci února vyslala z ruského a běloruského území desítky tisíc vojáků na Ukrajinu. Minsk byl rovněž sankcionován loni po zadržení letadla společnosti Ryanair a zatčení disidentského novináře, který byl na palubě.

    Snopkov uvedl, že západní sankce se přímo dotkly 20 procent běloruské ekonomiky. To mělo za následkem propad hrubého domácího produktu (HDP) v prvním čtvrtletí o 2,3 procenta.

  • Ruští poslanci odhlasovali zrušení věkového limitu v armádní službě

    Obě komory ruského parlamentu dnes schválily zákon o zrušení horního věkového limitu pro profesionální službu v ruské armádě. Informovala o tom agentura TASS. Prezident Vladimir Putin dnes zároveň podepsal dekret, který obyvatelům ukrajinské Chersonské a Záporožské oblasti usnadní podání žádosti o ruské občanství.

    Příslušníci ruských ozbrojených sil z řad ruských občanů mohou v současnosti službu na základě kontraktu s armádou vykonávat ve věku od 18 do 40 let, cizinci od 18 do 30 let. Podle nového zákona, který čeká na Putinův podpis, by v Rusku horní věkový limit přestal platit úplně.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy