Ruský deník: Dýňové latéčko není, sankce se ale Rusku daří obcházet

Čeští kamarádi a kolegové se mě často ptají, jak Rusko zvládá západní sankce a odchod západních firem z ruského trhu. A pak si mě dobírají, že nemůžu jako každý normální člověk zajít na kafe do Starbucks nebo si koupit novou hru pro PlayStation. Spoléhají na to, že kdybych chtěl zaletět do Prahy a ztrestat je ruskou vodkou, tak bych musel cestovat jako Willy Fog.

Česko se může vysmívat Rusům – a vlastně i mně jako cizinci žijícímu v Rusku –, že jsou vyautováni z globální normality, tak jak je vnímána v 21. století. Jo, dýňové latéčko nebo hambáč od nadnárodní společnosti je součástí normality, ať si o tom myslíte cokoliv.

Je to ale jen vrchol západních sankcí. Ten, který je mediálně nejvděčnější a názorně ukazuje odcizení Ruska od západního světa. Odchod západních firem z Putinovy země má různé podoby, které často vypadají hezky v tiskových zprávách, ale skutečnost je trochu jinde.

„Tak jsem zůstal bez práce,“ směje se Alexej. „Moje firma v Rusku skončila a já jsem taky skončil,“ šibalsky dodává.

Alexej pracoval v nejmenované globální poradenské společnosti patřící do takzvané Velké čtyřky auditorů. Firma z Ruska formálně odešla ještě v březnu, Alexej ale dál sedí ve svém křesle a dál píše své výkazy.

Lokální zastoupení této auditorské společnosti se přejmenovalo – teď zní víc rusky –, oficiálně bylo vyloučeno z mezinárodní sítě, ale bez problémů poskytuje poradenské služby dál.

„Zatím se přejmenovala jen hlavní ruská filiálka, naše subfirmy si své původní názvy ponechaly a dál pod nimi dělají byznys,“ vysvětluje Alexej.

Mladý kravaťák předpokládá, že až válka na Ukrajině skončí, vývěska se opět změní ve prospěch globální společnosti. Rusko prý bude pořád zajímavý trh.

Stejnou zkušenost má Max. Působí v nadnárodní potravinářské společnosti. V polovině března firma organizovala velkou konferenci, na které představitelé polské pobočky a pobočky z jedné z pobaltských zemí se hlavního bosse přímo zeptali, proč společnost v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině neodejde z Ruska.

Velký šéf si nechal pár týdnů na rozmyšlenou a pak firma oznámila, že z Putinova carství odchází.

„Opravdu mě to zdrtilo. V téhle firmě pracuji skoro deset let, vložil jsem do ní svou kreativitu a tolik sil,“ popsal své emoce, když se dozvěděl, že on i ruské hospodyňky budou mít utrum.

Jenže byznys opět zvítězil nad mravními zásadami.

Ruskou pobočku této nadnárodní firmy vykoupí její ruské vedení. Výroba bude dál pokračovat pod jinou značkou. Bývalý majitel má zároveň předkupní právo získat zpět svůj někdejší ruský byznys, až tomu mezinárodní situace bude nakloněna.

Max je rád, že nedostane vyhazov. „Kéž by se takové čachry se západními sankcemi povedly i s dodávkami iPhonů. Ale co není, může být. Vždyť ruský člověk si vždycky poradí,“ říká nadšeně.

A já jen doufám, že sankce na dodávky ruského uhlí a dalších ruských komodit na Západ fungují lépe…