Hlavní obsah

Ruský deník: Lázeňská schizofrenie ruské války na Ukrajině

Foto: Profimedia.cz

„Z“. Za Rusko, za Putina. Na snímku ruský prezident během projevu na moskevském stadionu Lužniki.

Reklama

Ruské Karlovy Vary se na počest ruské agrese proti Ukrajině přejmenovaly, padlí ruští vojáci se však veřejných poct nedočkají. Příběh tří měst na okraji Severního Kavkazu odráží asi nejlépe situaci současného Ruska.

Článek

6. díl deníku, který přímo z Moskvy píše pro čtenáře Seznam Zpráv český novinář

Když Rus nemůže vyrazit do českých lázní, zamíří do regionu zvaný Kavkazské minerální vody. Jde o skupinu lázeňských středisek na jihu země. Atmosféra je tam příjemná, provinciálně ruská s mírným nádechem kavkazské exotiky. Zkrátka Karlovy Vary z Wishe.

Po více než třech týdnech od ruského vpádu na Ukrajinu se vedení dvou lázeňských měst rozhodlo vyjádřit podporu ruské armádě. A to poněkud banálním způsobem. Použili latinská písmena V a Z, které si na tancích malují ruská invazní vojska.

Od soboty z Kislovodsku je KisloVodsk, ze sousedního Železnovodsku se stal ŽeleZnovodsk.

Véčko a zetko v názvu obou měst byly zvýrazněny barvami svatojiřské stužky; znaku, který proruští donbaští separatisté používají už osmým rokem ve válce proti Ukrajině.

„Písmena V a Z jsou symbolem podpory naší armády, rozhodnutí našeho prezidenta Vladimira Putina denacifikovat Ukrajinu. Právě proto jsme se rozhodli k takové akci, k níž se už připojila mnohá ruská města. Naše přejmenovaní hovoří nejenom o našem patriotismu, ale i o tom, že jsme připraveni uvítat na naší půdě ruské vojáky po vítězném ukončení zvláštní operace,“ prohlásil starosta Kislovodsku Evgenij Moisejev.

Opodál leží malé, nepříliš atraktivní město. Georgijevsk. Je považováno za bránu Kavkazských minerálních vod. Městečko se také připojilo k podpoře ruské agrese proti Ukrajině. Véčko si v názvu ale nezvýraznilo. Na vjezdu do Georgijevska se objevil billboard s nápisem „Z. Nikoho napospas nenecháme. Bůh vás ochraňuj, kluci“.

Před třemi dny se v Georgijevsku konal neveřejný pohřeb. V zinkové rakvi se domů vrátil z Ukrajiny příslušník ruských výsadkových vojsk, svobodník Alexandr Sizov.

Sizova nikdo jako vítěze v jeho rodném městečku nevítal. O jeho smrti napsala lokální média několik řádků. A to s notnou dávkou schizofrenie.

„Alexandr byl mezi prvními, kteří byli v rámci zvláštní operace posláni na Ukrajinu, aby ochránili nás všechny, naše mírné nebe, naše právo žít v naší zemi,“ napsal zpravodajský web sousedního města Jessentuki.

O smrti Sizova celostátní média neinformovala. Jako o stovkách a asi i tisících dalších Rusech, kteří padli na Ukrajině. O ztrátách se mlčí. Pro kremelskou propagandu Sizov a ostatní mrtví ruští vojáci neexistují. A proč by měli? Nezapadají do vítězného narativu. Jejich zetkem nebo véčkem ozdobený tank shořel kdesi v sousední „bratrské zemi“.

Rusko žije ve zvláštní realitě: válka se nazývá zvláštní operace, místo padlých se oslavuje véčky a zetky agrese, ztráty nejsou, jen vojenské úspěchy, civilní cíle Rusko nebombarduje, za to mohou ukrajinští nacionalisté.

Vystřízlivění bude pro Rusko bolestivé. Pokud vůbec v dohledné době nastane.

5. díl:

Reklama

Doporučované