Ruský deník: Z obchodů mizí cukr, zavání to boomem samohonky

Teta Nina mi přinesla cukr. Postarší sousedka mě má ráda. Občas si povídáme. Především o televizních talk show, které s chutí sleduje. Včera mi dala pytlík bílého zlata.

Víc by mě potěšilo, kdyby přinesla balík kancelářského papíru. Cena pěti set listů A4 od začátky války stoupla čtyřnásobně. Uralské obchody hlásí omezený prodej papíru. V zemi totiž docházejí dovážené papírenské chemikálie. A jestli to tak půjde dál, tak Rusové budou psát na březovou kůru. A já taky.

Papír ale ještě v obchodě je. Na rozdíl od cukru. V obchodě naproti mého domu cukr několik dní chybí. Nejprve zmizelo balení toho nejlevnějšího. Předevčírem už nebyl ani dražší třtinový cukr.

Prázdnotou zejí i regály se solí a dámskými vložkami. Rostlinný olej a pohanka se prodávají v přísně omezeném množství. Jasně, všechno toto nedostatkové zboží jde objednat přes internet se sankční přirážkou. Brutální nouze Rusko nezasáhla. Zatím.

Nedostatek cukru je zvláštní fenomén. V Rusku žiju 15 let, zažil jsem několik krizí. Ani během předloňské covidové pandemie Rusové tak aktivně nenakupovali cukr jako nyní.

Existuje několik teorií, proč cukr zmizel z obchodů. Ruská vláda obviňuje ze všeho spekulanty. V Rusku se totiž začíná pomalu rozmáhat šmelina. Začátkem tohoto týdne v Tatarstánu policie zadržela muže, který se pokoušel prodat 50 kilo cukru „za cenu vyšší, než je tržní“.

Je také možné, že si Rusové chtějí na dlouhou dobu naposledy osladit život. Blíží se Velikonoce a bude se péct tradiční kulič. Pak přijde léto, na dačách uzraje ovoce a Rusové budou dělat marmelády. To vyžaduje hodně cukru.

A pak je tu ještě jedna teorie. Samohonka. Rusové si kvůli sankcím utáhnou opasky a budou si vyrábět domácí pálenku. Během posledních pár let opravdu roste poptávka po zařízeních na výrobu samohonky. Po zahájení ruské války proti Ukrajině zájem o kolonu zcela jistě vyroste.

V Moskvě je výroba domácího destilátu nóbl koníček, v ruských regionech na východ od Moskvy jediná možnost, jak se levně zlít.

Boom samohonky v posledních letech má přímou souvislost se zhoršující se ekonomickou a sociální situací v Rusku. Rusové chudnou a pijí levnější alternativu vodky. Na venkově je pálenka klíčovou komoditou sociálního smíru. Babička z Alexandrovky si přivydělá prodejem samohonky k mizernému důchodu a její soused po konzumaci zapomene na tíživou všednodennost Putinova carství.

Jestli panická poptávka po cukru má co do činění s pálenkou, tak Rusko brzy čeká celonárodní šílená chlastačka, o níž se ani likérce Drak nesnilo.

A já si svůj pytlík cukru od tety Niny nechám na černý den. Líp už v Rusku totiž bylo.