Hlavní obsah
Online

Kyjev vyšetřuje až 14 000 obvinění z válečných zločinů spáchaných ruskými silami

Foto: Profimedia.cz

Ukrajinské úřady podle generální prokurátorky Iryny Venediktové nejčastěji vyšetřují ostřelování civilních budov, zejména nemocnic a škol.

Reklama

26. 5. 6:18
aktualizováno • 26. 5. 22:12

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 26. května

  • Ukrajinská prokuratura vyšetřuje bezmála 14 000 obvinění z válečných zločinů spáchaných ruskými silami, uvedla dnes ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová.
  • Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje je pod kontrolou ruských vojsk 95 procent tohoto regionu a situace na Donbase je "mimořádně špatná".
  • Ruské síly se soustředí na plné ovládnutí města Lyman v Doněcké oblasti a na upevnění pozic poblíž Severodoněcku a Avdijivky v téže oblasti, uvedl generální štáb ukrajinské armády ve svém pravidelném ranním přehledu o bojích.
  • „Putin bude vážně jednat o míru pouze tehdy, pokud si uvědomí, že nemůže prolomit obranu Ukrajiny,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že je nepřípustné, aby ruský prezident nastavoval podmínky příměří. „Žádný diktovaný mír nebude. Ukrajina to nepřijme a my také ne,“ zdůraznil kancléř.
  • Invaze ruských vojsk na Ukrajinu a její dopady na ceny potravin a energií a na dostupnost hnojiv by mohly vyvolat globální recesi. Uvedl to prezident Světové banky (SB) David Malpass.

SITUACI NA UKRAJINĚ JSME SLEDOVALI I V ÚTERÝ

  • Při ostřelování Charkova zahynulo i pětiměsíční dítě, řekl šéf policie

    Gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov oznámil sedm obětí dnešního ostřelování, tuto bilanci později na osm zvýšil šéf ukrajinské policie Ihor Klimenko, podle kterého zahynulo i pětiměsíční dítě. „Když začalo ostřelování, ulicí šla mladá rodina: žena s manželem a pětiměsíčním dítětem. Muž zemřel na místě, ženu hospitalizovali v kritickém stavu. Později policie Charkovské oblasti našla i tělo dítěte,“ napsal Klimenko na Facebooku.

  • Lavrov vyčetl Zelenskému neochotu k vyjednávání o ukončení bojů

    Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v rozhovoru pro ruskou stanici RT vyčetl ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému jeho údajnou neochotu k vyjednávání o ukončení bojů. Západ podle něj z této neústupnosti Kyjeva těží.

    Zelenskyj ve středu prohlásil, že chce jednat pouze přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a ne přes prostředníky. Prvním krokem k rozhovorům by podle ukrajinského prezidenta mělo být stažení ruských vojsk na pozice, ve kterých byla před zahájením invaze na Ukrajinu 24. února.

  • Rusko je ochotné přispět k řešení potravinové krize, požaduje uvolnění sankcí

    Rusko je ochotné přispět k řešení potravinové krize způsobené válkou na Ukrajině, jako podmínku si ale klade uvolnění protiruských sankcí, které na ně Západ uvalil po invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin to podle Kremlu sdělil italskému premiérovi Mariu Draghimu, se kterým dnes telefonoval.

    Draghi následně uvedl, že při hovoru s ruským státníkem zaznamenal obecnou ochotu Putina najít řešení potravinové krize. O tématu bude ještě telefonicky jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Telefonát s Putinem se podle italského premiéra konal na základě iniciativy Říma.

    „Cítil jsem, že je mou povinností převzít (iniciativu) kvůli vážnosti humanitární krize, která může zasáhnout nejchudší obyvatele planety,“ uvedl Draghi. Dodal, že mu Putin řekl, že za potravinovou krizi mohou protiruské sankce.

  • Dodávky západních zbraní na Ukrajinu podle Lavrova vedou k eskalaci

    Zásobování Ukrajiny západními zbraněmi, které mohou zasáhnout ruské území, povede k nepřijatelné eskalaci. Podle agentury TASS to dnes uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

    Lavrov ruské stanici RT vysílající v arabštině řekl, že ruští představitelé varovali Západ, že fakticky vede zástupnou válku s Ruskem prostřednictvím Ukrajinců. Dodávky zbraní schopných ohrozit ruské území podle něj budou „nejvážnějším krokem k nepřijatelné eskalaci“.

    Řada západních zemí v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu začala dodávat Kyjevu nejdříve lehké a později i těžké zbraně, včetně tanků, samohybných houfnic, systémů protivzdušné obrany či protilodních střel.

    Ukrajinští velitelé dnes připustili těžkou situaci na bojišti a vyzvali západní partnery k dodávkám dalších zbraní, především dalekonosných, které by umožnily zlepšit situaci ukrajinských sil. Vzhledem k ruské ofenzivě v Donbasu na východě země potřebují Ukrajinci tyto zbraně co nejdříve.

  • Při ostřelování Charkova zahynulo sedm lidí, 17 je zraněných

    Při obnoveném ostřelování východoukrajinského Charkova dnes zahynulo sedm lidí, dalších 17 lidí včetně devítiletého dítěte bylo zraněno. S odvoláním na gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova o tom informovala agentura Unian. Druhé největší ukrajinské město se v polovině tohoto měsíce začalo vracet k normálnímu životu, připomněla agentura AFP.

    „Okupanti opět bombardují správní centrum,“ uvedl Syněhubov s odkazem na ruská vojska, která se ukrajinským silám podařilo od města zatlačit zpět téměř až k ruským hranicím. Střely podle gubernátora zasáhly rezidenční čtvrť Pavlovo Polje na severním okraji charkovského centra.

    Ostřelování podle reportéra AFP na místě zasáhlo i další rezidenční oblasti, kde výrazně poničilo budovy.

  • WHO přijala rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu, text Moskvy odmítla

    Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes na svém valném shromáždění v Ženevě odsoudila ruský útok na Ukrajinu a zejména na tamní zdravotnická zařízení. Invaze podle organizace vedla ke zdravotnické krizi. Podobnou rezoluci předloženou Ruskem, ve které chybí zmínka o jeho agresi na Ukrajině, členské státy následně odmítly, napsala agentura AFP.

    Pro usnesení představené Ukrajinou s podporou Západu hlasovalo 88 členských států, 12 jej odmítlo; naopak ruský text, ve kterém Moskva usilovala o „neutrálnější“ pozici, odmítlo 66 zemí. Pro jich bylo 12. Některé země se domnívají, že spojenci Ukrajiny v přístupu k invazi uplatňují dvojí metr a zanedbávají jiné globální krize, píše AFP. Hlasování se z velké části zdržely zejména africké země.

    Přijatá rezoluce zdůraznila, že ruská agrese na Ukrajině vyústila v mimořádnou situaci, která vážně ohrožuje zdraví Ukrajinců a má důsledky na zdraví v regionu i mimo něj. AFP poznamenala, že i když text po Rusku žádá okamžité zastavení všech útoků na nemocnice a další zdravotnická zařízení a ochranu zdravotníků, roli Moskvy při WHO nijak neomezuje.

  • Kyjev vyšetřuje na 14 000 obvinění z válečných zločinů spáchaných ruskými silami

    Ukrajinská prokuratura vyšetřuje bezmála 14 000 obvinění z válečných zločinů spáchaných ruskými silami, uvedla dnes ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová. Úřady podle ní každý den obdrží 100 až 200 nových hlášení, napsal server BBC.

    „Dnes máme téměř 14 000 případů týkajících se pouze válečných zločinů a dalších téměř 6000 podobných případů,“ uvedla Venediktová na návštěvě v Británii. V Londýně se podle BBC setká s britskou generální prokurátorkou Suellou Bravermanovou a dalšími britskými činiteli, se kterými probere možnosti pomoci západních zemí při vyšetřování.

    Ukrajinské úřady podle Venediktové nejčastěji vyšetřují ostřelování civilních budov, zejména nemocnic a škol. Celkem bylo od začátku války zničeno více než 1000 zdravotnických a vzdělávacích zařízení, uvedla prokurátorka, podle které se hlášení týkají i rabování a znásilnění, vyšetřuje se ale i možná genocida.

    „Jednoznačně souhlasím, že máme na Ukrajině co dočinění s genocidou. Proč? Protože ruská (armáda) a nejvyšší ruské velení přišly (na Ukrajinu), aby zničily ukrajinský stát, zabily všechny Ukrajince a chtějí, aby toto území bylo součástí Ruské federace,“ uvedla Venediktová.

  • Zelenskyj v Kyjevě poděkoval finské premiérce za podporu ve válce proti Rusku

    Za podporu Ukrajiny ve válce proti Rusku poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj finské premiérce Sanně Marinové, která dnes navštívila Kyjev. Informovala o tom agentura Reuters, podle které ukrajinský státník ocenil zejména vojenské vybavení, jež Finsko jeho zemi poskytlo. „Finská vojenská pomoc je pro nás velmi cenná. Zbraně, sankční politika a jednota našich partnerů v záležitosti připojení Ukrajiny k EU – to nám může poskytnout sílu při obraně naší země,“ napsal po jednání s Marinovou na Facebooku Zelenskyj. Kyjev požádal o členství v EU krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Žádost nyní zkoumá Evropská komise, odpovědět chce Ukrajině v červnu. Marinová je zatím poslední z řady evropských lídrů, která ukrajinskou metropoli na znamení solidarity od zahájení ruské invaze navštívila. Jako první se na Ukrajinu v polovině března vydal předseda české vlády Petr Fiala společně se svými protějšky z Polska a Slovinska. Napadenou zemi navštívila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

  • Maljarová: Situace je těžká a jsou znamení, že se ještě zhorší

    „Situace je těžká a jsou znamení, že se ještě zhorší. Nepřítel nasadil všechny síly a prostředky k obsazení našeho území a obklíčení našich vojsk. Boje dosáhly maximální intenzity, nepřítel bere pozice našich vojsk útokem hned na několika místech současně. Před námi je mimořádně těžká a dlouhá etapa války, ve které jsou ztráty z naší strany bohužel nevyhnutelné,“ řekla novinářům náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová.

  • Ruští soudní exekutoři zabavili společnosti Google 7,7 miliardy rublů

    Ruští soudní exekutoři zabavili americké internetové společnosti Google 7,7 miliardy rublů (2,8 miliardy korun) jako část pokuty, kterou má firma zaplatit. Informovala o tom dnes agentura Interfax. Google patří do americké technologické skupiny Alphabet.

    Ruská součást Googlu minulý týden oznámila, že plánuje vyhlásit bankrot. Ruské úřady firmě už dříve obstavily bankovní účet, Google tak nemůže platit mimo jiné zaměstnancům ani svým dodavatelům. Moskva předtím oznámila, že nemá v úmyslu zablokovat kanál YouTube, který také patří Alphabetu.

    Ruské úřady už dříve Googlu vyměřily několik pokut. Jejich součástí je i sankce 7,2 miliardy rublů z loňského prosince, kterou firma dostala za to, že opakovaně odmítala mazat ze svých systémů obsah v Rusku považovaný za nezákonný.

  • Ukrajinští vojáci připouštějí potíže, žádají o zbraně proti ruské převaze

    „Je nám velice těžko, ale držíme se. Bojujeme za každý kousek fronty, za každou ves. Vyhnat nepřítele z naší země nám pomůžou západní zbraně a technika,“ uvedl náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj podle listu Ukrajinska pravda.

    „Velice potřebujeme typy zbraní, které nám umožní zasahovat nepřítele na velkou vzdálenost. S tím nelze čekat, vždyť za zpozdilost se platí životy lidí, kteří brání svět před ruskými fašisty,“ dodal.

    Generál Olexij Gromov z ukrajinského generálního štábu podle agentury Reuters dnes před novináři připustil, že Rusové mají na bojišti v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny momentálně navrch. „Nepřítel má převahu v letectvu a dělostřelectvu, ale děláme vše, co můžeme,“ prohlásil. Upozornil také na přesun ruských raket Iskander na západ Běloruska, což zvyšuje nebezpečí nového ostřelování západní Ukrajiny.

  • Macron: Turecko by mělo respektovat volbu Švédska a Finska připojit se k NATO

    Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby respektoval suverénní rozhodnutí Finska a Švédska připojit se k NATO. Podle agentury AFP také vyjádřil naději, že se rychle najde řešení, které změní odmítavý postoj Turecka k jejich žádosti o členství.

    Ankara svůj postoj zdůvodňuje tím, že země podporují organizace, které Turecko pokládá za teroristické.

  • Ruský nejvyšší soud odročil jednání o Azovu na konec června

    Ruský nejvyšší soud odročil na konec června posuzování žádosti generální prokuratury, aby ukrajinský pluk Azov uznal za teroristickou organizaci. Důvody k tomu neuvedl. Agentura RIA Novosti napsala, že soud se dnes rozhodl posuzovat tento případ za zavřenými dveřmi, s vyloučením médií a veřejnosti.

    RIA Novosti napsala, že po verdiktu bude případně moci být jakýkoliv příslušník Azova stíhán jako spolupachatel teroristické organizace, za což v Rusku hrozí trest od 15 až po 20 let vězení. Zákon připouští zproštění od odpovědnosti v případě, že dotyčný ukončí účast v takové organizaci ještě před zahájením vyšetřovacích úkonů.

    Příslušníci pluku Azov se déle než dva měsíce bránili v ruském obklíčení v přístavním městě Mariupol na březích Azovského moře. I poté, co se Rusům podařilo dobýt většinu dříve půlmilionového města, obráceného bombardováním a ostřelováním v ruiny, vojáci z Azova, jakož i námořní pěšáci a příslušníci dalších jednotek pokračovali v odporu v poslední ukrajinské baště v Mariupolu, ocelárnách Azovstal.

  • Dvěma Rusům hrozí na Ukrajině za porušení válečných zvyklostí dvanáctiletý trest

    Dvanáct let odnětí svobody žádá obžaloba pro dva ruské vojáky, kteří čelí obvinění, že se na Ukrajině dvakrát podíleli na ostřelování civilních cílů. Při těchto útocích v Charkovské oblasti na východě země byly zničeny obytné domy a také veterinární škola. Informoval o tom zpravodajský server Meduza.

    Dva ruští vojáci, Alexandr Bobykin a Alexandr Ivanov, dnes stanuli před okresním soudem v Kotelvě v Poltavské oblasti. Oba čelí obžalobě z porušení válečného práva a zvyklostí a navrhovaný dvanáctiletý trest je maximální možný. Verdikt má soud vynést 31. května. Na fotografii z dnešního jednání soudu se obžalování objevili v soudní síni odděleni sklem.

  • Putin: Rusko je stále největším vývozcem pšenice

    Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve vystoupení před postsovětskými spojenci z Euroasijské hospodářské unie prohlásil, že západní sankce Rusko posílily. Jako příklad uvedl, že Rusko, které v minulosti obilí dováželo, se stalo prvořadým vývozcem pšenice.

    „Rusko zůstává největším vývozcem pšenice na světě, číslo jedna. A to jsme (ji) ještě nedávno kupovali a teď ji prodáváme, přičemž jsme světovou jedničkou,“ prohlásil ruský prezident. Připustil, že Spojené státy či Čína mají větší sklizně než Rusko, ale dodal, že také mají větší vlastní spotřebu, a tak Rusko je jedničkou na světovém trhu.

  • Do Kyjeva se vrací český velvyslanec

    Na českou ambasádu v Kyjevě se ve středu vrátil velvyslanec Radek Matula s dalším diplomatem politicko-ekonomického oddělení. Celkově na velvyslanectví aktuálně působí pět diplomatů, uvedlo v dnešní tiskové zprávě ministerstvo zahraničí. První se do Kyjeva vrátili v polovině dubna.

    „Naším cílem je v maximálně možné míře obnovit činnost zastupitelského úřadu ve všech hlavních agendách před začátkem českého předsednictví v Radě EU, aby se naši diplomaté v Kyjevě mohli plnohodnotně zapojit do naplňování priorit českého předsednictví ve vztahu k Ukrajině,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

  • Peskov: Ukrajina si musí uvědomit reálnou situaci

    Rusko očekává, že si Ukrajina uvědomí reálnou situaci a přijme ruské požadavky, řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. „Moskva očekává od Kyjeva přijetí požadavků Moskvy a uvědomění si skutečné situace, reálné situace, která existuje,“ řekl Peskov podle agentury TASS. „Nejde o územní ústupky. Kyjev si musí přiznat, jaká je faktická situace a střízlivě ji vyhodnotit,“ dodal.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy