Hlavní obsah

Scholz a Si na stejné vlně. V Číně si překvapivě notovali o vztahu k Rusku

Foto: Profimedia.cz, ČTK

Německý kancléř Olaf Scholz a čínský prezident Si Ťin-pching.

Reklama

Německý kancléř Olaf Scholz jako první šéf zemí G7 od začátku pandemie covidu-19 navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga přímo v Pekingu. Kritizované setkání mělo „prohloubit důvěru a spolupráci“.

Článek

Olaf Scholz zahájil svou jednodenní návštěvu Číny setkáním s čínským prezidentem ve Velké síni lidu v Pekingu. Spolu s ním do Číny letěla dvanáctičlenná skupina kapitánů německého průmyslu, zájem o cestu přitom podle deníku Handelsblatt projevila až stovka podniků.

Vedle šéfů koncernů Volkswagen, Bosch nebo BASF se do výběru dostal také zástupce společnosti BioNTech, která vyvinula vakcínu proti onemocnění covid-19 a jejíž snaha o prosazení na čínském trhu dosud narážela na odpor tamních vládních úřadů.

Na úvod čínský prezident dle státních médií německému kancléři řekl, že by Čína a Německo jako velké a vlivné země měly v zájmu světového míru ještě více spolupracovat v „časech změn a zmatků“.

Podle německého tisku Scholz vyzval Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Peking i Berlín si rovněž notují v názoru na ruské hrozby jadernými zbraněmi – považují je za nepřijatelné, jak Scholz řekl během své inaugurační návštěvy Pekingu na setkání se šéfem vlády Li Kche-čchiangem.

„S prezidentem Sim se shodujeme: jaderné hrozby jsou nezodpovědné a nebezpečné. Použitím jaderných zbraní by Rusko překročilo hranici, kterou společenství států společně stanovilo,“ řekl Scholz.

Kancléř označil Čínu za „velkou zemi“. „Řekl jsem prezidentu Siovi, že je důležité, aby Čína uplatňovala svůj vliv na Rusko,“ dodal.

Podle Li Kche-čchianga Čína spolu s Německem doufá v „brzké ukončení“ války na Ukrajině. „Nemůžeme si dovolit další eskalaci,“ řekl dosluhující čínský premiér po jednání se Scholzem.

Li Kche-čchiang tímto vyjádřením překročil rámec předchozích prohlášení čínské strany. Od únorové ruské invaze na Ukrajinu Peking většinou podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina a z většiny konfliktů viní USA a NATO.

Co všechno si Němci nechají pro byznys líbit?

Lidé, kteří pracovali ještě před sametovou revolucí, si nejspíš pamatují, že prakticky každý tehdejší podnik měl svoji základní organizaci Komunistické strany Československa. Tyto partajní buňky byly jakousi prodlouženou rukou „vedoucí úlohy“ KSČ v závodech a měly velké pravomoce, například při obsazování řídicích pozic nebo schvalování výrobních plánů.

Německý list Handelsblatt tento týden upozornil, že s fungováním komunistických stranických organizací se v současnosti musejí smířit velké německé firmy, které postavily závody v Číně.

Dosud se v prohlášeních většinou jen obecně zdůrazňovala potřeba zachovat svrchovanost a územní celistvost. Čínské vedení však vždy zdůrazňovalo, že je třeba brát v úvahu legitimní bezpečnostní zájmy všech stran, přičemž se odvolávalo zejména na Rusko.

Kritizované setkání

Scholz do Číny odcestoval nedlouho poté, co Si Ťin-pching posílil svou moc a nechal se potřetí zvolit vůdcem Komunistické strany Číny. Mezi Západem a Pekingem navíc panuje vysoké napětí v různých otázkách, ať už jde o Tchaj-wan, nebo porušování lidských práv.

Kritiku, která se na něj za rozhodnutí navštívit Si Ťin-pchinga sesypala, kancléř odmítá. „Ruská invaze na Ukrajinu vrátila do Evropy válku,“ řekl. V době krize jsou podle něj rozhovory ještě důležitější. Své prohlášení tak zahájil slovy: „Je dobře a správné, že jsem dnes v Pekingu.“

V souvislosti s jeho cestou se v posledních dnech v Německu hojně probírá riziko hospodářské provázanosti s Čínou.

„Pod Si Ťin-pchingem chce být Čína nadřazena západním demokraciím. Už se prostě nedá podnikat jako dřív. Kancléř však patrně nechce pochopit, jak nebezpečná je zranitelnost Německa vůči vydírání,“ uvedl na Scholzovu adresu list Süddeutsche Zeitung.

Kancléřův vstřícný postoj k Číně přitom nesdílí celá vládní koalice. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v úterý Scholze vyzvala, aby dal během návštěvy v Pekingu jasně najevo, že Německo považuje za základ mezinárodní spolupráce férové podmínky hospodářské soutěže, otázku lidských práv a respektování mezinárodního práva.

Olaf Scholz se nevyhýbal ani pro Čínu citlivým tématům. Dle německého Spiegelu apeloval na ochranu menšin v Číně a uvedl, že lidská práva platí pro všechny. Oznámil také, že hodlá s Čínou nadále jednat o situaci v autonomní provincii Sin-ťiang, kde Čína dle nezanedbatelných důkazů internovala více než milion lidí.

Sin-ťiang

V čínské severozápadní autonomní oblasti Sin-ťiang žije asi 12 milionů Ujgurů. Od roku 2017 proti nim a dalším muslimským menšinám čínská komunistická strana cílí kampaně hromadného zadržování, sledování, nucených prací, dle některých zpráv také nucené sterilizace, mučení a znásilňování. Již obligátní odpovědí Číny na tato obvinění je, že k žádnému porušování lidských práv nedochází. Detenční tábory mají být jen odbornými centry určenými k boji proti extremismu.

Kancléř trvá na tom, že rozhovory o Sin-ťiangu „nejsou vměšováním do vnitřních záležitostí“, čímž narážel na obvyklou čínskou reakci na toto téma. Li Kche-čchiang již dříve obecně poukázal na kulturní rozdíly a odlišné názory mezi Německem a Čínou, kterým se nelze vyhnout.

Došlo také na otázku Tchaj-wanu. Scholz varoval Čínu před vojenskou intervencí, ale zopakoval, že Německo uznává „politiku jedné Číny“. To však také znamená, že jakékoli změny statu quo se mohou uskutečnit pouze „mírovou cestou a po vzájemné dohodě“.

Scholz reagoval na opakované hrozby Pekingu, že pokud se Tchajwanci budou bránit mírovému „sjednocení“, obsadí demokratickou ostrovní republiku vojensky. Komunistické vedení považuje ostrov za součást lidové republiky. Tchaj-wan se naopak dlouhodobě považuje za nezávislý.

Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla

  • V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
  • Napětí v posledních letech znovu eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
  • Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.

Tématem byla i pandemie. Scholz podpořil schválení vakcíny společnosti BioNTech pro cizince žijící v Číně. „Jedná se o součást dohodnuté užší spolupráce v boji proti pandemii,“ uvedl.

Scholz uvedl, že pandemie již téměř tři roky svírá celý svět a „nezastavila se ani na hranicích států“. „Německý a čínský přístup k boji proti této nemoci se značně liší. Máme však společnou odpovědnost za to, aby virus ztratil svou hrůzostrašnost,“ řekl. Kvůli přísným koronavirovým opatřením v Číně se sám v Pekingu zdržel jen jeden den.

Reklama

Doporučované