Zelenskyj: Situace v Rusy zničené Borodjance je strašnější než v Buči

Situace ve městě Borodjanka u Kyjeva je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ještě „výrazně strašnější“ než v nedaleké Buči, kde podle ukrajinských a západních představitelů ruská okupační vojska spáchala masakry civilistů. Generální prokurátorka Iryna Venediktová dnes podle agentury Reuters uvedla, že v Borodjance, zničené během ruských náletů a okupace, se v troskách dvou domů našla těla 26 lidí.

„V tomto malém městě je více obětí než v Buči,“ citovala agentura AFP z dnešní videozprávy prezidenta Zelenského. „Každý zločin bude vyšetřen a každý kat bude nalezen,“ dodal. Ukrajinské úřady i svědci uvádějí, že ruští vojáci v Buči zabili stovky civilistů. Moskva to odmítá.

V písni a videoklipu s názvem Hey Hey Rise Up britské kapely Pink Floyd zpívá ukrajinský zpěvák a člen funk rockové kapely BoomBox Andrij Chlyvnjuk, který je známý díky zpěvu na kyjevském náměstí ve vojenské uniformě. Během bojů proti ruské armáda byl zpěvák zraněn.

Dva irští diplomaté byli požádáni, aby opustili irské velvyslanectví v Moskvě, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí podle BBC. Ministr zahraničních věcí Simon Coveney uvedl, že tento krok nemá „žádné ospravedlnění“.

Řekl, že zaměstnanci irského velvyslanectví v Moskvě nevykonávají žádné povinnosti nebo funkce, které by byly „neslučitelné“ s jejich diplomatickým statusem. „Toto rozhodnutí zmenšit velikost naší relativně malé ambasády v Moskvě výrazně sníží naši schopnost poskytovat služby našim občanům v Rusku a udržovat diplomatické komunikační kanály s Ruskou federací,“ dodal Coveney.

Ruská ambasáda v Irsku uvedla, že povolala irského velvyslance Briana McElduffa, aby vyslechl její protesty proti tomu, co označila za „nepřátelské a neopodstatněné kroky“ při vyhoštění diplomatů na ruské ambasádě v Dublinu. Irsko v březnu rozhodlo o vyhoštění čtyř ruských diplomatů.

Lotyšští a litevští diplomaté se vrací do Kyjeva, uvádí deník The Kyiv Independent. Litevský velvyslanec na Ukrajině se vrátil do ukrajinské metropole 7. dubna. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics oznámil, že velvyslanectví v Kyjevě obnoví provoz a velvyslanec se brzy přesune zpět do Kyjeva.

Během dnešního dne se podařilo evakuovat 4 676 lidí, z toho 1205 z Mariupolu, uvedly ukrajinské úřady podle agentury Reuters.

Zástupci zemí Evropské unie se dnes po dvou dnech jednání shodli na pátém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součástí je ukončení odběru uhlí z Ruska. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Evropský blok také zakáže ruským lodím využívat své přístavy a nákladním dopravcům své silnice. Nové postihy se vztahují i na čtyři velké ruské banky a zákaz dovozu dalších materiálů a výrobků včetně dřeva či alkoholu.

Po dnešní dohodě velvyslanců by vlády měly formálně nové sankce schválit v pátek dopoledne, aby mohly vstoupit v platnost ještě týž den.

V Borodjance u Kyjeva, zničené během ruských náletů a okupace, se v troskách dvou domů našla těla 26 lidí. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala generální prokurátorka Iryna Venediktová. Městečko je nyní prohledáváno po stažení ruských jednotek, přičemž panují obavy, že po sobě invazní jednotky zanechaly velký počet civilních obětí.

Venediktová na tiskové konferenci přenášené televizí neřekla, jestli úřady už určily příčinu úmrtí nalezených lidí. Nicméně obvinila ruské síly, že Borodjanku před obsazením vystavily barbarskému bombardování.

„Borodjanka je to nejhorší z hlediska zničení a nejistoty ohledně počtu obětí,“ prohlásila generální prokurátorka.

Neznámý pachatel napadl ve vagonu vlaku z Moskvy do Samary šéfredaktora nezávislého ruského listu Novaja gazeta, nositele Nobelovy ceny míru Dmitrije Muratova a polil jej olejovitou barvou s acetonem, uvedl dnes na svém webu deník Kommersant. „Příšerně mě pálí oči,“ napsal Muratov na twitteru.

Kommersant připomněl, že Novaja gazeta musela po dvojí výstraze od úřadů pozastavit své vycházení v papírové podobě i na internetu, a to až do „ukončení speciální operace na území Ukrajiny“, jak Rusko oficiálně nazývá válku, kterou proti sousední zemi rozpoutalo před 43 dny.

„Muratove, to máš za naše chlapce!“ křičel podle zraněného šéfredaktora útočník. Incident zdržel odjezd vlaku asi o půl hodiny.

Černá Hora označila čtyři pracovníky ruského velvyslanectví v Podgorici za nežádoucí osoby. Informovalo o tom dnes ministerstvo zahraničí balkánské země, podle nějž rozhodnutí o vyhoštění padlo na základě doporučení bezpečnostních složek.

„Formální nóta o tomto rozhodnutí, v níž je uvedena sedmidenní lhůta na opuštění území našeho státu, byla dnes předána ruskému velvyslanci,“ uvádí se v prohlášení černohorského ministerstva zahraničí.

Začátkem března Černá Hora, která je členskou zemí Severoatlantické aliance a kandidátskou zemí Evropské unie, vyhostila ruského diplomata Viktora Antipina, jehož činnost označila za odporující Vídeňské úmluvě o diplomatických vztazích. Podle deníku Vijesti šlo pracovníka ruské rozvědky SVR, který se minimálně jednou setkal s předsedou parlamentu a členem proruské strany Demokratická fronta Strahinjou Bulajičem.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo zhruba o 18 900 vojáků, uvedla dnes ukrajinská armáda. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov později v rozhovoru se stanicí Sky News připustil, že Rusko na Ukrajině utrpělo značné ztráty, i když Moskva zatím potvrdila jen 1 351 padlých vojáků.

„Máme značné ztráty, je to pro nás obrovská tragédie,“ prohlásil dnes Peskov v britské Sky News. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že Moskva stáhla své vojenské jednotky z okolí Kyjeva a Černihivu, aby prokázala dobrou vůli při rusko-ukrajinských jednáních. K Mariupolu Peskov řekl, že obléhané město je součástí takzvaných lidových republik v ukrajinském Donbasu, jejichž nezávislost na Kyjevu Moskva uznala krátce před svým vpádem do sousední země.

Kypr odebere občanství čtyřem Rusům, kteří jsou na sankčním seznamu Evropské unie. Ti získali pas ostrovního státu v rámci kritizovaného programu pro nalákání investorů z nečlenských zemí. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na vládní zdroje. Ke zrušení výsad, kterých požívají na ostrově ruští podnikatelé, dnes vyzval kyperské zákonodárce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Jsem si jistý, že cítíte naši bolest a že nám pomůžete v naší snaze vstoupit do Evropské unie,“ uvedl Zelenskyj ve videopřenosu. Kyperské poslance vyzval, aby zakázali ruským lodím vstupovat do kyperských přístavů a zrušili „privilegia“ pro ruské občany, mimo jiné možnost mít dvojí občanství.

Čtveřice Rusů je na seznamu 21 lidí, kterým kyperská vláda hodlá odebrat občanství získané ve sporném programu pro movité investory. Ti mohli výměnou za investici na ostrově v minimální výši dvou milionů eur (zhruba 50 milionů korun) získat kyperský pas, který jim otevíral dveře do Evropské unie.

Valné shromáždění OSN odhlasovalo pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Pro návrh se vyslovilo 93 států, proti jich bylo 24. Co přesně to pro Rusko bude znamenat?

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru přivítal přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Rezoluci dnes kvůli zprávám o vraždění civilistů na Ukrajině podpořilo 93 zemí, 24 bylo proti a dalších 58 se zdrželo.

„Váleční zločinci nemají v orgánech OSN zaměřených na ochranu lidských práv co dělat. Děkujeme všem členským státům, které podpořily příslušnou rezoluci Valného shromáždění OSN a zvolily správnou stranu dějin,“ napsal na twitteru šéf ukrajinské diplomacie.

Rusko obvinění popírá. Moskva o válce na Ukrajině, která začala 24. února, hovoří jako o „speciální vojenské operaci“. Scény z Buči, které odsoudila řada západních představitelů, označuje za podvrh.

Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, informuje agentura Reuters. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřila mimo jiných Čína.

UNHRC je orgán OSN sdružující 47 států, jehož deklarovaným cílem je prosazovat a chránit lidská práva po celém světě a věnovat se případům jejich porušování. Ruské členství bylo aktuálně ve druhém roce obvyklého tříletého období. K vyloučení člena UNHRC je zapotřebí dvoutřetinová podpora takového kroku ve VS OSN, přičemž se počítají pouze hlasující země.

Švýcarsko dosud zmrazilo ruský majetek a finanční transakce za zhruba 7,5 miliardy švýcarských franků (180 miliard korun). S odvoláním na Státní sekretariát pro hospodářství (SECO) to dnes uvedla agentura DPA. Jedná se o finanční prostředky a nemovitosti patřící jednotlivcům nebo firmám pod sankcemi kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Švýcarsko je pro Rusy důležitým finančním centrem. Podle Švýcarské bankovní asociace je na švýcarských účtech 150 až 200 miliard švýcarských franků od ruských jednotlivců. SECO však upozornil, že sankce uvalené za agresi Moskvy na Ukrajinu se netýkají všech Rusů, kteří mají v zemi účet. V současné době se opatření vztahují na téměř 900 osob, proto je fakticky zmrazen jen zlomek ruských aktiv ve Švýcarsku.

Provozovatel sociálních sítí Facebook a Instagram dnes ve čtvrtletní bezpečností zprávě popsal různorodé operace proruských činitelů související s válkou na Ukrajině, které zahrnují dezinformační kampaně a například i snahy hackerů napadat účty ukrajinských vojáků.

Společnost Meta pozoruje vystupňování těchto operací a mimo jiné popisuje, jak se na Ukrajinu zaměřily sítě, které měly dříve jiné předměty zájmu. Za hackerskými a propagandistickými akcemi údajně stojí subjekty napojené na ruskou, ale také běloruskou vládu.

„Aktéři s vládními vazbami z Ruska a Běloruska se na internetu pouštěli do kybernetické špionáže a utajených vlivových operací. Zdá se, že tyto operace krátce před ruskou invazí nabraly na intenzitě,“ uvádí ve svém hodnocení manažeři Meta. Mimo jiné zmiňují snahy dříve zablokovaných dezinformačních sítí vrátit se do akce.

Vláda premiérky Sanny Marinové zveřejní na Zelený čtvrtek 14. dubna dodatek ke své zahraniční a bezpečnostní politice, uvádí server Iltalehti. Parlamentní výbory dodatek začnou projednávat po Velikonocích. Dodatek nicméně přímo nevyjadřuje postoj vedení finského státu ke vstupu do NATO, uvádí server.

Finsko se nicméně podle serveru připravuje požádat o členství v NATO prostřednictvím dodatečné registrace. Parlament by se o rozhodnutí měl dozvědět od pracovní skupiny, která bude složená z předsedů parlamentních stran a uskupení pod vedením předsedy parlamentu Mattim Vanhanenem a v kontaktu bude s prezidentem Saulim Niinistöm i premiérkou Marinovou.

Právě tato skupina by měla později vystoupit se stanoviskem, nakolik silná je parlamentní většina podporující žádost o členství v NATO. O výsledném podání žádosti ale bude rozhodovat parlament. Zdroje serveru odhadují, že o žádosti o členství v NATO bude v parlamentu rozhodnuto během prvních dvou květnových týdnů.

Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se dnes shodli na tom, že státy NATO budou dodávat Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil šéf aliance Jens Stoltenberg, podle něhož může Rusko, které nyní chystá novou ofenzívu na východě země, vést válku ještě dlouhé měsíce.

Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbrojní systémy nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě.

Ruské umělce, kteří podporují politiku prezidenta Vladimira Putina, je správné na Západě odmítat. Odmítavý postoj by se ale neměl týkat všech ruských umělců a kultury. Italskému deníku La Repubblica to v rozhovoru řekl šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov. Podle něj by umělci měli využít své schopnosti vyvolat reflexi ve společnosti, jako to udělal svého času francouzský spisoval Émile Zola se svým známým apelem J´accuse (Žaluji).

„Mezi ruskými umělci jsou osobnosti spjaté s Putinem, jež jsou připravené ho podporovat, a zdá se mi správné, že na Západě nejsou dále vítané,“ uvedl Byčkov. Podle něj by ale tento přístup neměl sklouznout k plošnému odmítání ruských umělců a kultury. V tomto ohledu kritizoval nedávné rozhodnutí varšavské opery zrušit představení díla Modesta Musorgského Boris Godunov. Tím se podle něj divadlo připravilo o „vysoce symbolické dílo schopné ukázat barbarství autokratických režimů“.

Kyjev se podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v novém návrhu mírové dohody odchýlil od bodů, na nichž se shodly před časem delegace obou zemí v Istanbulu.

O vyjádření šéfa ruské diplomacie informovaly agentury Reuters a Interfax. Ukrajinský představitel Mychajlo Podoljak jeho komentář odmítl. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se mezitím nechal slyšet, že do jednání o ukončení války na Ukrajině musí být zapojena také jeho země.

„Ukrajina předložila vyjednávací skupině svůj návrh dohody, který vykazuje odklon od nejdůležitějších ustanovení zaznamenaných na schůzce 29. března v Istanbulu,“ cituje Lavrova agentura Interfax. Podle šéfa ruské diplomacie Ukrajinci v istanbulském dokumentu „jasně uvedli, že budoucí bezpečnostní záruky Ukrajiny se nevztahují na Krym a Sevastopol“, píše ruská tisková agentura s odkazem na ukrajinský poloostrov, který Moskva anektovala v roce 2014, a tamní město. V novém návrhu toto prohlášení chybí, tvrdí Lavrov.