Hlavní obsah

„Smrt diktátorovi.“ Íránské nepokoje se šíří i do konzervativních bašt

Foto: Seznam Zprávy

V Íránu už několik dní zuří rozsáhlé protesty. Zemřelo při nich nejméně devět osob a dalších 450 bylo zraněno.

Reklama

Ženy zahazují šátky a volají po svobodě a rovnoprávnosti. Svůj vztek směřují i k íránskému nejvyššímu vůdci ajatolláhovi Chameneímu. Protesty se rozšířily i do měst, která tradičně platí za bašty konzervativních názorů.

Článek

V Teheránu a dalších více než dvaceti íránských městech probíhají už několik dní rozsáhlé protesty. V zemi se rozzuřily po smrti mladé ženy, která zemřela krátce poté, co ji zatkla mravnostní policie.

Dvaadvacetiletá Mahsa Aminiová byla na návštěvě u své rodiny v Teheránu, když ji a její doprovod zadržela mravnostní policie. Podle ní žena nedodržela striktní kodex oblékání, který nařizuje místním ženám od dob islámské revoluce v roce 1979 zakrývat vlasy a krk. Odvezla ji na policejní stanici k výslechům. Krátce na to Aminiová zemřela.

Mezitím se objevily zprávy o tom, že policisté ženu bili obuškem do hlavy a její hlavou mlátili o jedno ze svých vozidel. Policie tato obvinění odmítá a tvrdí, že Aminiové „náhle selhalo srdce“. Podle její rodiny byla ale mladá žena před zatčením zdravotně v naprostém pořádku, a pravděpodobnost takového úmrtí je proto velmi nízká.

Podezřelou smrt mladé ženy přičítají brutálnímu policejnímu násilí i mnozí Íránci, kteří už v sobotu, kdy měla Aminiová pohřeb v íránské provincii Kurdistán, vyrazili do ulic. Nepokoje už zde získaly násilný charakter. Objevily se první informace o raněných a použití slzného plynu.

Během několika dní protesty nabraly na intenzitě a rozšířily se téměř po celé zemi. Z Íránu začala přicházet hlášení o prvních úmrtích. Podle stanice BBC při nich doposud zahynulo devět lidí. Mezi nimi i šestnáctiletý chlapec, který zemřel po tom, co bezpečnostní složky zahájily palbu do demonstrantů.

Více o případu Mahsy Aminiové

„Náhle utrpěla srdeční potíže a záchranná služba ji okamžitě převezla do nemocnice. Bohužel zemřela,“ uvedla v pátek státní televize. Podle dosavadní verze policie se ženě udělalo špatně, když spolu s dalšími zadrženými ženami čekala na stanici mravnostní policie. Odmítla rozšířené spekulace, že byla Aminiová zmlácená.

Íránci chtějí změnu

„Toto je íránský moment George Floyda,“ uvedl ve videu na sociálních sítích britsko-íránský herec Omid Djalili s odkazem na úmrtí George Floyda, které v USA rozpoutalo protesty s heslem Black Lives Matter. Upozornil přitom, že stejně jako američtí demonstranti, i ti íránští volají po změně.

Videa, která se ve středu objevila na internetu, zachycují ženy, jak na projev protestu sundávají šátky z hlavy a točí s nimi nad hlavou. Některé je rovnou spalují. „Ne šátkům na hlavu a turbanům, ano svobodě a rovnosti!“ ozývá se ulicemi íránského hlavního města Teherán.

„To, že veřejně pálí šátky, veřejně tancují, což je také zakázáno islámským právem, dodává všemu jiný punc,“ uvedl pro agenturu ČTK odborník na Střední východ a bezpečnostní problematiku Josef Kraus, podle kterého se ženy na násilnostech nepodílí, udávají ale tón v požadavcích, volají po větší svobodě.

Mohutné protesty se odehrávají také v dalších íránských městech, a to dokonce i v těch, které tradičně platí za bašty konzervativních myšlenkových proudů, jako je například Mašhad na severovýchodě země. I zde se ženy odhodlávají k činům, za které hrozí přísné postihy.

Na videu z města Kermán je vidět žena, která stahuje hidžáb a ke svým vlasům pozvedá nůžky. Následně si ostříhá culík a dav, který čítá nejen velké množství žen ale také mužů, propuká v jásot, upozorňuje server CNN.

Za úmrtími stojí demonstranti, tvrdí establishment

Podle CNN demonstranti svůj vztek směřují mimo jiné k íránskému nejvyššímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu. „Smrt diktátorovi,“ křičí někteří z nich na dalším z videí pořízeném na protestech.

„Jsme děti války. Pojďte a bojujte, my se budeme bránit,“ skandují mladí demonstranti v Teheránu, zatímco nocí pochodují kolem založených ohňů.

Očití svědci hlásí tvrdé odvetné reakce bezpečnostních složek. Jeden z nich popisuje případ, který se stal poblíž Enghelabského náměstí na teheránské univerzitě, místa, kde se v minulosti odehrávalo mnoho protestů. Podle něj policisté v civilu a členové dalších složek nasazených proti nepokojům zbili dva muže a poté je odvlekli do dodávky před vstupní branou do metra. Svědek také na ulici viděl ležet zraněnou dívku, kterou následně musela sanitka odvézt do nemocnice.

Podle lidskoprávní organizace Hengaw bylo při protestech dosud zraněno přibližně 450 lidí. Někteří z nich se ze strachu ze zatčení raději ani nenechali ošetřit v nemocnici. Dalších 500 lidí bylo podle organizace zatčeno.

Poslechněte si epizodu podcastu 5:59 o dění v Íránu

V Íránu sílí výzvy k vyšetření smrti mladé ženy, která zemřela po zásahu mravnostní policie. Mahsa Amíníová podle ní nedodržela pravidla nošení pokrývky hlavy – hidžábu – a necudně se odívala. Incident vyvolal rozsáhlé protesty i mezinárodní kritiku. Jak velkou výzvu to představuje pro íránskou vládu a konzervativní duchovní?

Íránská státní média, která jsou napojena na vedení země, tvrdí, že za úmrtí a zranění jsou zodpovědní sami demonstranti a použité zbraně nejsou stejné jako ty, které u sebe měla policie, upozorňuje agentura Bloomberg.

Íránská média dříve informovala, že při protestech ve městě Shiraz zemřel také jeden „asistent policie“ a další čtyři strážníci byli zraněni. Na sociálních sítích se mezitím objevilo video, které ukazuje, jak rozzuřený dav obklíčil a napadl jednoho z policistů. Pravost záběrů se ovšem zatím nepodařilo ověřit.

Podle Josefa Krause z katedry politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, který mluvil s ČTK, se současná vlna protestů liší od těch předchozích právě intenzitou násilí.

Šéfka OSN pro lidská práva Nada al-Nashif v úterý vyjádřila znepokojení nad „hlášeným zbytečným nebo nepřiměřeným použitím síly“ proti lidem, kteří se protestů účastní. Vyzvala přitom k nezávislému vyšetření případu Aminiové.

Podle Krause se současné protesty od těch minulých liší také masovostí a dynamikou. Novinkou je i míra zapojení žen, které formulují požadavky. Ukazuje se, že právě ženy mohou být hybatelem dalšího dění v íránské společnosti, okomentoval dění posledních dnů v Íránu Kraus.

Na podporu protestujících žen se mezitím postavil například americký prezident Joe Biden, který na zasedání Valného shromáždění OSN sdělil, že Američané stojí po boku „statečných íránských žen, které momentálně demonstrují za ochranu svých základních práv“.

Íránský prezident Ebrahím Raísí, který zemi vládne tvrdou rukou, dříve volání Západu po větším respektování práv žen odmítl. Západní země přitom obvinil z toho, že používají „dvojí metr“. Odvolával se přitom na objevení neoznačených hrobů dětí původních obyvatel v Kanadě nebo na zacházení s Palestinci.

Reklama

Související témata:

Doporučované