Španělsko čelí rekordní vlně veder. Přišla dřív, než bylo zvykem

Přišla vůbec nejdříve v historii a je nejsilnější nejméně za posledních dvacet let. Tak o červnové vlně veder, která zasáhla Španělsko, mluví španělští meteorologové. Čísla taková slova dokazují – v pondělí naměřili ve dvou městech necelých 43 stupňů Celsia, 68 meteorologických stanic navíc zaznamenalo, že noční teploty neklesly pod 20 stupňů Celsia.

Podle listu El País je kvůli vedru, které se nad jihoevropskou zemi přeneslo ze severní Afriky, většina španělských regionů v pohotovosti. Například Andalusie, Madrid, Katalánsko a další společenství, v nichž žije skoro 20 milionů lidí, jsou pod nejvyšší výstrahou. Třeba Baleárské ostrovy či Murcia a Baskicko září na mapě žlutě, což vyjadřuje střední výstrahu.

Meteorologové upozorňují, že se vlny veder objevují čím dál častěji. A oteplování planety vede k tomu, že letní období začíná mnohem dříve než v minulosti – konkrétně o dvacet až čtyřicet dní dříve než před padesáti lety.

S vlnami veder se pojí i další extrémní projevy počasí. Své o tom vědí obyvatelé Andalusie, kterou od minulé středy sužovaly rozsáhlé lesní požáry. Kvůli obavám z toho, že by se plameny mohly právě s vysokými teplotami rozšířit ještě dál, úřady před víkendem evakuovaly dva tisíce lidí žijících poblíž zasažené oblasti.

Na místě v pátek bojovalo s požárem na tisíc hasičů, členů armády a dalších osob. Organizace Infoca, jež zaznamenává škody lesních požárů ve Španělsku, tehdy uvedla, že popelem lehla horská oblast o rozloze 2 150 hektarů. K tomu došlo jen nedaleko rezortního letoviska Marbella v Málaze, zdaleka nejzasaženější provincii.

Lesní požár se hasičským a dalším jednotkám nicméně podařilo stabilizovat. O víkendu úřady snížily míru pohotovosti a povolily evakuovaným vrátit se domů.

Španělsko ale samozřejmě není zdaleka jediná země, již podobné projevy počasí sužují. Požáry, vedra i extrémní sucho nyní trápí například Kalifornii ve Spojených státech. Podle zpravodajské stanice CBS News tam vědci evidují „nejhorší sucho za posledních 1200 let“.

V prvních třech měsících letošního roku – tedy v období, kdy obvykle spadne asi polovina ročních srážek – víceméně nepršelo. Většina amerického státu proto čelí „extrémnímu“ a „ojedinělému“ suchu, které vede k výjimečným opatřením.

Jižní Kalifornie například začala z nařízení státu šetřit na vodě. Lidé v různých částech Los Angeles, San Bernardina či Ventury nyní nesmí zalévat venkovní rostliny častěji než jednou týdně, což je podle CBS News v regionu bezprecedentní krok.

Jihokalifornské vodárny ostatně na nedostatek vody upozorňovaly už v dubnu, kdy jednohlasně odhlasovaly to, že je spotřebu vody potřeba omezit. „Čelíme bezprecedentním úbytkům (vody) v zásobách v severní Kalifornii, musíme tedy reagovat bezprecedentními opatřením. Adaptujeme se na změny klimatu za pochodu,“ prohlásil šéf vodáren Adel Hagekhalil.

Zasažená je ale prakticky celá země. Guvernér Gavin Newson kvůli tomu minulý týden apeloval na obyvatele Kalifornie, aby svou spotřebu vody snížili. „Každé vodohospodářství napříč státem musí přijmout agresivní opatření,“ vyzval vodárny demokrat Newson.

V některých zemích by ale mohlo mít sucho zvláště zničující následky. Třeba v Somálsku – tedy zemi na východě Afriky, jež už tak čelí hluboké humanitární krizi. Podle agentury AP tam za letošek zemřelo – jen v centrech na podporu podvyživených – 448 osob.

Nemluvě o dalších, jejichž úmrtí nebyla zanesena do záznamu. Často jde o děti mladší deseti let. Podle humanitárního pracovníka OSN Adama Abdelmoula je proto konečné číslo obětí sucha mnohem vyšší. „Rozhodně jde do tisíců,“ řekl novinářům.

Z letošního roku to tak dělá vůbec nejhorší, co se sucha týče. Podle Světového potravinového programu, organizace při OSN, čelí potravinové nejistotě asi polovina populace. Tedy 7,1 milionu lidí.

Sucho má ale na Somálsko smrtící dopad už dlouhodobě. Abdelmoula z OSN proto apeloval na to, aby mezinárodní organizace deklarovala situaci v zemi jako hladomor co nejdříve. „Není čas čekat,“ uvedl na twitteru.

„V roce 2011 vedlo sucho k úmrtí 250 tisíc lidí, částečně i proto, že jsme reagovali pomalu. Nesmíme dovolit, aby se to stalo znovu,“ dodal humanitární pracovník.