Hlavní obsah

Špinavá kampaň ve Francii: Macronová byla mužem, tvrdí fámy

Foto: Profimedia.cz

Francouzský prezidentský pár. Brigitte Macronová je o 25 let starší než manžel.

Reklama

Oblíbená francouzská první dáma se chystá podat žalobu. Na Twitteru šíří krajní pravice lži o tom, že nemá vlastní děti a v minulosti se jmenovala Jean-Michel Trogneux.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Prezidentská volební kampaň, v níž je povoleno vše. Tak si představují politický boj šiřitelé fake news a konspirátoři, kteří se ve Francii tentokrát zaměřili na první dámu, 68letou Brigitte Macronovou. Ženu, jež byla během první kampaně v roce 2017 pozdější hlavě státu Emmanuelu Macronovi skutečnou oporou a rychle si získala přízeň Francouzů.

V polovině prosince se ale na sociálních sítích rozšířila fáma, že Macronová není tím, za koho ji lidé považují – ve skutečnosti prý dříve bývala mužem, který se jmenoval Jean-Michel Trogneux (Trogneuxová je rodné jméno první dámy). Později si měla změnit pohlaví i jméno. K 15. prosinci se po zadání tohoto jména dalo na sociálních sítích najít více než 66 tisíc zmínek.

Fámou se začal zabývat list Libération, který její původ rychle odhalil. Lež o údajné transsexuálce Macronové rozšířila ve svém článku Natacha Reyová, žena blízká konspiračním a krajně pravicovým kruhům. Její pseudoinvestigaci zveřejnil web Faits & Documents spojený s krajně pravicovým ideologem Alainem Soralem, v minulosti odsouzeným za antisemitismus a šíření rasové nenávisti.

Článek později převzal konspirační web Profession gendarme, který ho umístil vedle textu o údajných kurzech LGBT čarodějnictví na kalifornských školách a článku o uměle vytvořeném židovském lidu, píše deník Le Monde, jenž na konspiraci rovněž upozornil.

Šíření lži o Brigitte Macronové ale neměli na svědomí nutně jen stoupenci krajní pravice: podíleli se na něm i odpůrci prezidenta z řad hnutí žlutých vest, stejně jako francouzští antivaxeři a odpůrci hygienických opatření spojených s pandemií koronaviru.

Na konspirační teorii cílící na Macronovou se ukazuje, že se prezidentské volby v zemi galského kohouta mohou stát dějištěm podobných lží a fake news, jako byly poslední dvoje volby ve Spojených státech. Své by o tom mohl vyprávět Barack Obama, o němž šířil Donald Trump lži, že se nenarodil na půdě USA, což je nutná podmínka pro to, stát se hlavním nájemníkem Bílého domu. Le Monde mluví v této souvislosti o nebezpečí „trumpizace“ francouzské prezidentské kampaně.

Lžím čelila i Clintonová nebo Obamová

Zatímco Obama čelil lžím převážně až v době svého mandátu, další demokratická kandidátka Hillary Clintonová se během kampaně musela bránit nařčení, že je napojená na síť pedofilů. Stopy autorů této fámy vedly do Ruska. Podobné lži, pro změnu o Joeu Bidenovi, šířili komplotisté i v roce 2020. O ruském vlivu a fake news mluvil ve své první kampani i Macron, když se šířily fámy o jeho homosexualitě a vztahu s jedním rozhlasovým novinářem.

„Říká se, že zapojení ruské propagandy do francouzských prezidentských voleb bylo velmi silné. V těch příštích to očekávám podobně,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy Eliška Tomalová, vedoucí Katedry evropských studií z Fakulty sociálních věd. Dvoudílný rozhovor na téma prezidentských voleb vám přineseme v období mezi svátky.

Podle badatele Tristana Mendèse-France, jehož citoval časopis Marianne, čelila podobným fámám jako nyní Macronová i americká první dáma Michelle Obamová. Pro ty, kteří lžím věřili, šlo o důkaz o morální zkaženosti amerických politických elit. Sexuální zvrhlost a pedofilie ostatně tvoří opakující se motiv v konspiračních teoriích americké křesťanské a puritánské krajní pravice.

Jak ale připomíná Le Monde, dění na Twitteru možná přeceňují jak tvůrci fake news, tak i novináři, kteří se zabývají jejich odhalováním. Ti první jim věnují značné úsilí a čas ve snaze „hrát si“ s algoritmy a rozšířit téma mezi co největší množství lidí. Novináři pak témata z Twitteru někdy mylně považují za to, čím se zabývá společnost. Skutečností ale je, že téma, které má přes 60 tisíc příspěvků, je i v prostředí sociálních sítí stále marginální.

Část konspiračních webů a stoupenců francouzské pobočky hnutí QAnon se nicméně na šíření této lži nepodílela – první dáma pro ně není téma, spíše se zabývají koronavirem, situací Juliana Assange nebo vztahy s Ruskem. Někteří z nich si dokonce myslí, že jde o hloupost, která je může spíš zdiskreditovat než jim přinést úspěch.

Důležitější pro ně je nyní dilema, zda ve volbách podpořit krajně pravicového esejistu Érica Zemmoura, který se řadě stoupenců boje proti elitám zamlouvá, stejně jako jeho názory připomínající Donalda Trumpa.

Možná tak fáma o Brigitte Macronové byla jen zkušebním balónkem před chystanou větší ofenzivou ze strany konspirátorů a šiřitelů fake news. Jisté je, že proevropský a liberální Macron pro ně bude v nadcházející kampani hlavním terčem.

Reklama

Doporučované