Článek
Globální, historická, programová a strategická dohoda. Těmito slovy popsal ve středu dosaženou shodu mezi Socialistickou stranou a hnutím Nepoddajná Francie poslanec druhého uskupení Adrien Quatennens. Francouzská levice tak reaguje na prohrané prezidentské volby a v červnových parlamentních volbách se rozhodla spolupracovat.
Vůdce krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon, který jen těsně nepostoupil do druhého kola prezidentských voleb, mluví o parlamentních volbách jako o „třetím kole“. Neskrývaným cílem je volby vyhrát, stát se premiérem a dosáhnout takzvané kohabitace, tedy stavu, kdy prezident a předseda vlády pocházejí z odlišných politických táborů. Levice by tak do značné míry mohla politiku stávajícího prezidenta blokovat.
Rozhovory o integraci roztříštěné levice začaly ihned po prezidentských volbách. Jako první se Mélenchonovo hnutí dohodlo se Zelenými, v úterý se pak přidali komunisté.
„Třetího května 1936 vyhrála parlamentní volby Lidová fronta. Třetího května 2022 jsme se dali dohromady v srdci Nového lidového, ekologického a sociálního svazu,“ tweetoval šéf francouzských komunistů Fabien Roussel. I on kandidoval v prezidentských volbách, se ziskem 2,28 procenta skončil na osmém místě z 12 kandidátů (až za ním skončila kandidátka socialistů Anne Hidalgová).
Odchod do důchodu v 60 letech, 1400 eur minimální mzda
Roussel zároveň zdůraznil, že si jeho partaj zachovala „autonomii, nezávislost a svobodu vyjádření“. Volební aliance prý není o společném programu, na některých zásadních bodech se nicméně všechny čtyři strany shodují: zvýšení minimální mzdy na 1400 eur čistého (asi 35 tisíc korun), růst mezd, odchod do důchodu v 60 letech nebo zablokování růstu cen výrobků nezbytné potřeby.
Premiér Castex má před sebou poslední týden
Prezident Emmanuel Macron chystá po volbách rekonstrukci vlády, v jejímž rámci skončí i dosavadní premiér Jean Castex. Mluví se o tom, že by ho mohla nahradit žena – Macron o rovnost pohlaví usiluje a ženu by si v úřadu přálo přes 70 procent Francouzů. Nejvíce se v této souvislosti spekuluje o dosavadní ministryni práce Elisabeth Borneové. K rekonstrukci vlády dojde nejdříve 13. května.
Nejsložitější jednání byla mezi Nepoddajnou Francií a dlouhá léta vládnoucími socialisty. Ti sice dopadli v boji o Elysejský palác naprosto katastrofálně, na rozdíl od Mélenchonova hnutí ale mají dlouhodobě budované pobočky po celé zemi a v parlamentních volbách vždy patří k nejsilnějším.
Expremiér raději po 35 letech opustí stranu
Někteří socialisté předvolební koalici s LFI odmítají. Například bývalý premiér Bernard Cazeneuve už oznámil, že v případě dohody obou stran od socialistů po 35 letech členství odejde. Programové rozdíly obou partají vnímá jako zásadní – zmínil například republikánské hodnoty, které nelze slučovat s „nenávistí ke státu a policii“, zastupitelskou demokracii na straně jedné a přímou demokracii na straně druhé, nebo také „zničení evropského projektu“, o nějž podle něj usiluje Jean-Luc Mélenchon.
Négociations PS/LFI: un "accord de principe" sur les circonscriptions a été trouvé pic.twitter.com/ngStyeoMD0
— BFMTV (@BFMTV) May 4, 2022
Spolupráce obou stran se nelíbí ani poslední socialistické hlavě státu Françoisi Hollandovi, v noci na středu se nicméně obě strany dohodly. Podle prvních informací deníku Le Parisien by mělo socialistům připadnout 70 z 577 volebních obvodů. V nich by Mélenchonovo hnutí nepostavilo své kandidáty a podpořilo by socialisty. Spojenectví musí nicméně ještě posvětit Národní rada Socialistické strany, která čítá asi tři stovky členů. Většina z nich se už ale vyjádřila pro jednání s Mélenchonem, je tedy pravděpodobné, že koalici schválí.
