Hlavní obsah

Stovky milionů lidí žijí v pekle. Horko v Indii a Pákistánu je smrtící

Foto: Profimedia.cz

Fotografie z pákistánského města Hajdarábád. Místní se chladí vodou, aby unikli před nesnesitelným horkem.

Reklama

Klimatické reporty roky opakují, že nemalé části světa budou kvůli oteplení neobyvatelné. Poslední měsíce v Indii a Pákistánu ukazují, jak blízko naplnění hrozby jsme. Nejteplejší květnové dny byly na hraně toho, co lze přežít.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už od března Indii a Pákistán „peče“ jedna vlna veder za druhou a způsobuje celou řadu problémů.

Asi nejviditelnější jsou očím Evropana obavy o indickou úrodu pšenice. Země, která je druhým největším producentem této obilniny na světě, v týdnu zakázala vývoz ve snaze snížit ceny na domácím trhu. Ty vystřelila inflace, zvýšená poptávka kvůli výpadku produkce z Ruska a Ukrajiny a právě horko, které snižuje úrodu.

Kromě toho se obyvatelé obou zemí už měsíce potýkají s nedostatkem elektrické energie. Způsobila jej spotřeba zvýšená kvůli klimatizacím. V některých oblastech Indie si to vyžádalo třeba i desetihodinové odstávky od elektřiny, které paralyzovaly průmysl.

V květnu, kdy v této části Asie obyčejně začíná pravé léto, se ale k těmto problémům naplno přidal i přímý důsledek horka – doslova se v něm nedá žít.

Teploty vyšplhaly na 50 °C

Podle Světové meteorologické organizace Indie letos zažila vůbec nejteplejší březen v historii s průměrnou teplotou 33 stupňů, v Pákistánu byl březen nejteplejší za 60 let. V dubnu rekordní teploty přetrvávaly zejména na severozápadě Indie; celkově byl tento měsíc čtvrtý nejteplejší v historii. Květen s sebou přinesl i teploty kolem 50 stupňů Celsia.

Experti na extrémní počasí jako třeba známý skotský meteorolog Scott Duncan upozorňují, že vysoké teploty jsou v Pákistánu a Indii v tomto období sice každoročně, letos ale vedra začala minimálně o měsíc dříve, extrémně horkých dní bylo celkově víc a to nejhorší ještě může přijít. Výraznější ochlazení totiž přijde nejspíš až příští měsíc s monzunem.

Horko a vysoká vlhkost: smrtící kombinace

Samotná teplota navíc v ohledu na lidské zdraví není jediným důležitým faktorem. Problém Indie a Pákistánu, zejména pak v oblastech u řek nebo na pobřeží, spočívá v takzvaných vysokých vlhkých teplotách (či teplotách mokrého teploměru). Kvůli tomuto fenoménu se části Indie a Pákistánu stávají skutečným peklem, jak svůj domov popsali nedávno pro list The Guardian místní obyvatelé.

Výše vlhké teploty je důležitá kvůli tomu, že ve vysoké vlhkosti přestává fungovat přirozený mechanismus, jakým se lidské tělo ochlazuje – pot se přestane vypařovat.

Vlhké teploty (v angličtině wet bulb temperature) se dají buď změřit mokrým teploměrem (jehož teploměrná nádobka je obalena tkaninou napuštěnou destilovanou vodou), nebo spočítat.

Vlhká teplota se rovná klasické teplotě, kterou nám ukazuje obyčejný teploměr, jen v případě 100% vlhkosti. Čím nižší je vlhkost, tím nižší je vlhká teplota. Pokud je tedy například teplota 34 °C a relativní vlhkost 40 %, vlhká teplota je 23,7 °C.

Za naprosto klíčový údaj vlhkou teplotu označuje řada expertů. Jedním z nich je například americký meteorolog Jeff Masters s bohatou zkušeností z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA).

„Jacobabad (s populací 191 tisíc lidí) dnes dosáhl vlhké teploty 33,1 °C, což je blízko k teoretickému maximu 35 °C, jaké může člověk přežít,“ napsal na twitter minulý týden. „Praktický limit pro delší vystavení vysokým teplotám je 25–31 °C,“ dodal s odkazem na svůj starší článek, v němž vysvětluje problematiku vlhké teploty.

Podívejte se na fotografie z Jacobabadu:

Experiment zjistil, co lidské tělo snese

Tato čísla si Masters nevycucal z prstu. Odkazuje se na letos publikovaný výzkum Pensylvánské státní univerzity, kde se odehrála řada experimentů zkoumající, jak lidé snáší vedro při různé relativní vlhkosti.

Vlhkou teplotu 31 °C autoři výzkumu označili za milník, od kterého už hrozí, že se lidský organismus přehřeje, což může vést i ke smrti. Zmiňovaných 35 °C vlhké teploty je podle vědců maximální hranicí, jakou dokáže tělo snést.

Pro bližší vysvětlení toho, jak experimenty probíhaly, Seznam Zprávy kontaktovaly autory studie. Postdoktorand z výzkumného týmu Tony Wolf vysvětlil, že dobrovolníci při experimentu spolkli malý teploměr a vědci pak sledovali vnitřní teplotu jejich těl při různých činnostech, v různých teplotách a vlhkostech.

Pocitové teploty jdou vysoko nad 50 °C

Když vlhká teplota přesáhla 31 °C, teplota uvnitř těl lidí pomalu jezdících po rovině na kole přestávala být stabilní a šla nekontrolovatelně vzhůru.

„To samozřejmě neznamená, že by všichni umřeli, různí lidé by reagovali jinak, někdo by třeba ani nemusel pocítit žádné obzvlášť nepříjemné příznaky. Ale nestabilita vnitřní teploty a její nekontrolovaný růst jsou rizikové,“ vysvětlil Wolf.

Dodal také důležitou poznámku, že všichni zúčastnění byli mladí zdraví lidé a studii hodnotící vliv na starší lidi nebo rizikové skupiny s kolegy teprve chystá.

Představu o tom, jak těžké je v Indii a Pákistánu při nejteplejších dnech přežít, lze přiblížit tzv. heat indexem, tedy pocitovou teplotou. Ta při vlhké teplotě ve stínu ve výši 32 °C činí 55 °C a při vlhké teplotě 35 °C dokonce 71 °C. Děsivá je i zpráva z minulého týdne o dehydrovaných ptácích, kteří v indickém státě Gudžarát po tuctech padali z nebe.

Masters vážnost situace přibližuje také srovnáním se standardy americké Národní služby pro počasí, která za „nebezpečné“ označuje vlhké teploty už od 24,6 °C a vše nad 29,1 °C označuje výstrahou „extrémní nebezpečí“.

Debata o negativním působení na lidské zdraví by také neměla končit u úmrtí. To je samozřejmě až ten úplně poslední a nejhorší následek. Lidé ve vedru trpí celou řadou problémů, špatně spí a mimo jiné nemohou pracovat venku. Například podle loňské studie publikované v časopise Nature bude Indie kvůli nesnesitelnému vedru přicházet o asi 100 miliard pracovních hodin každý rok.

Bude hůř

Zpráv o tom, kolik lidských životů už si vedro v Indii a Pákistánu vyžádalo, není mnoho. Naposledy na začátku tohoto měsíce úřad státu Maháráštra oficiálně ohlásil 25 mrtvých. Podle Tonyho Wolfa z Pensylvánské státní univerzity jsou ale odhady obětí horka vždycky velmi problematické a počet přímých úmrtí není zcela vypovídající.

Indii se sice v posledních letech daří s vedry lépe bojovat a snižovat počty obětí díky výstražnému systému a dalším opatřením. Do budoucna ale nemá dobré vyhlídky.

Klimatologové varují, že horkých dní bude přibývat a budou stále teplejší. Vypovídá o tom i trend posledních desítek let – studie z roku 2020, která se zabývala četností výskytu veder s vysokou vlhkou teplotou, uvádí, že frekvence vlhkých teplot ve výši 27, 29, 31 a 33 stupňů se po celém světě za období mezi lety 1979 a 2017 zdvojnásobila a v budoucnu to bude jen horší.

Klimatická změna zvyšuje pravděpodobnost veder stokrát

Celý region Indie a Pákistánu čeká podle britského meteorologického úřadu Met Office i ve zbytku tohoto měsíce rekordní horko převyšující vlnu veder z roku 2010.

Nová analýza kromě toho říká, že klimatická změna dělá takovou vlnu veder až 100krát pravděpodobnější. Nebýt lidmi způsobeného oteplování, extrémní teploty jako v roce 2010 by se podle britských meteorologů v regionu objevovaly pouze jednou za 312 let. Reálně se však teď dají očekávat zhruba každé tři roky.

Stejný úřad také nedávno přišel s předpovědí, že se svět o klíčových 1,5 stupně Celsia může s 50% pravděpodobností oteplit už v příštích čtyřech letech. Takové oteplení ve srovnání s předindustriálním obdobím si kladla za cíl klimatická dohoda z Paříže z roku 2016. Pokud se tak stane, dohoda selhala v hlavním ze svých cílů. A navíc o hodně rychleji, než se čekalo.

Reklama

Související témata:

Doporučované