Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Podle téměř dokončeného návrhu smlouvy, který vyjednavači psali od června do října a který se nakonec nepodařilo podepsat, mají Poláci vyplatit české straně za negativní dopady dolu na životní prostředí 45 milionů eur. Varšava teď ale chce podle polského Deníku Gazeta Prawna (DGP) částku snížit na 25 milionů eur, a zaplatit tak v přepočtu místo asi 1,1 miliardy korun jen 607 milionů.
Vymaníme se z defenzivy, plánuje Varšava
Na stole je aktualizace i dalších ustanovení, protože podzimní návrh smlouvy podle polské strany neodpovídá aktuálním podmínkám v dole. Polská státní společnost PGE totiž už prohloubila těžební jámu.
Strategie polské vlády teď má být dvojkolejná: pokračovat v jednání s Čechy, ale zároveň řešit věc alternativní cestou. „Máme dojem, že se Češi z nějakého důvodu nechtějí dohodnout. Proto padlo rozhodnutí, že se vymaníme z té neustálé defenzivy,“ cituje DGP nejmenovaný zdroj.
Pokuty vám strhneme z dotací, pohrozil Brusel Polsku
Polsko podle něj uvažuje o tom, že se ve věci obrátí na arbitrážní soud pravděpodobně ve Stockholmu. Důvodem má být údajné porušení tzv. energetické charty z roku 1994, konkrétně zákazu diskriminace investic. Prahu o tom má informovat v pondělí.
Mezinárodní arbitráž?
Zatím není přesně jasné, v čem by údajná diskriminace měla spočívat. Charta umožňuje firmám, ne státům, žalovat cizí země, a to na základě rozhodnutí, která ovlivňují jejich energetické investice.
V poslední době se arbitráže týkaly žádostí o odškodnění za „potenciálně ušlý zisk“ kvůli útlumu těžby a spalování uhlí. Šlo například o spor německé energetické společnosti Uniper proti Nizozemsku. Soudní dvůr EU ale minulý rok rozhodl, že pokud jsou korporace i žalovaný stát na území Evropské unie, arbitráž je nezákonná, protože podrývá roli unijního soudu. Na čem tak chce polská strana arbitráž postavit, není zřejmé.
Fotoreportáž Seznam Zpráv z dolu Turów z loňského léta:
Seznam Zprávy navštívily hnědouhelný důl Turów, který se stal předmětem největšího sporu mezi Českem a Polskem za poslední desítky let. Praha zažalovala Varšavu u Soudního dvora EU. Na horizontu jde vidět elektrárna Turów, kterou důl zásobuje uhlím. V květnu tady spustili nový blok, ten teď byl více než měsíc mimo provoz. Podle médií kvůli zásadním chybám v projektu, takové zvěsti ale těžaři zásadně odmítají. Odstávka pro doladění technologických detailů prý byla dlouho plánovaná.
Částí dolu Turów nás provedl jeho technický ředitel Rafał Skorupiński. „Rozhlédněte se okolo, podívejte se na tu zeleň, všimli jste si? Kdyby důl způsoboval ztráty vody, tak by tady bylo sucho. Ale o tom nic nesvědčí,“ říká Skorupiński cestou po „okružní silnici“ kolem dolu, lemované stromy a keři. Zprava vede polsko-německá hranice. Ztrátu podzemních vod navzdory výsledkům českých měření nepřičítá vlivu více než 200 metrů hlubokého dolu, ale pískovně na české straně. To čeští experti odmítají.
Skorupiński v dole pracuje už 25 let. „Dřív tady pracovalo 7000 lidí. Teď kolem 2000,“ říká, když projíždíme turówským areálem. Podle vedení dolu jsou na těžbu navázány další desítky tisíc míst v dodavatelských řetězcích a ve službách. Navzdory květnovému předběžnému opatření Soudního dvora EU se v dole těží dál.
Polsko u hrany dolu staví podzemní bariéru, která má být opatřením proti odtoku podzemních vod. Ze stěny jsou na povrchu vidět jen žluté „sloupky”. V místě se zjednodušeně řečeno do vrtu vpravuje těsnicí směs.
Stěna bude mít na délku zhruba 1100 metrů a bude sahat do hloubky zhruba 80 až 117 metrů, vysvětluje nám Skorupiński. Má jít o clonu mezi první a druhou uhelnou slojí.
Hotová je v současnosti první etapa stavby bariéry. Míst injektáže je teď zhruba 200.
Kolik jich bude celkem, záleží na další situaci. Polští těžaři z PGE opakují, že teď se posuzuje efektivita stěny a že to nějakou dobu potrvá. Nejde podle nich o zábranu proti průtoku vody do dolu, ale pouze o bariéru, která má zmenšit propustnost.
Podle českých odborníků se situace se zásobami pitné vody v českých obcích nedaleko polského dolu rychle zhoršuje, a to i přesto, že je už podzemní bariéra z velké části hotová. Na snímku je část dolu u české hranice, kde se bude těžba rozšiřovat. „Těžba jde v takovém půlkruhovém tvaru a zatáčí na Opolno,“ ukazuje Skorupiński.
Podle Josefa Datla z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka má polská bariéra spíš bránit přítoku vody do samotného dolu než ztrátě vod na české straně. „Podzemní stěna je v pozici, že nemůže nijak ovlivnit úroveň vody v obci Uhelná. Za posledních šest let klesly hladiny o osm až 34 metrů. Pokud bude pokles stávající rychlostí pokračovat, může být zcela znemožněn odběr pitné vody v Uhelné už do šesti let,“ řekl minulý týden Datel.
Technický ředitel Skorupiński českým obavám z nefunkčnosti bariéry příliš nerozumí. „Nad uhlím a pod uhlím jsou nepropustné jílové útvary, přírodní prvek, který blokuje tok vody. Proto se rozhodlo o stavbě bariéry mezi první a druhou uhelnou slojí, kde může prosakovat voda,“ říká při exkurzi s kouskem jílu v ruce a ukazuje na vrstvy dolu pod uhlím, které podle něj vodu nepropouštějí. Čeští hydrogeologové mluví jinak.
Polská strana odmítá i další české argumenty a obavy z dopadů těžby a také odpovědnost. Skorupiński argumentuje tím, že kdyby se ztrácela voda, za 100 let místní uhelné těžby by už prý byla dávno pryč. „Těžba tady probíhá přes sto let, takže jen těžko tvrdit, že tady něco začínáme, my tu končíme,“ dodává.
Hrdě pak Skorupiński ukazuje zrekultivovanou zalesněnou výsypku na druhé straně dolu. „Tahle to bude vypadat všude tady okolo a tady uprostřed vznikne jezero,“ říká k plánům na budoucí rekultivaci. V okolí se prý vysadilo už na 25 milionů stromů. Česko-polská vyjednávání o mezivládní dohodě týkající se dolu Turów budou pokračovat tento čtvrtek. Neočekává se, že by došlo k rychlému kompromisu.
Polská vláda po výsledku českých parlamentních voleb a zformování vlády Petra Fialy doufá ve snazší jednání s Čechy. Politici vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) opakovaně poukazovali na to, že PiS je v jedné evropské frakci s ODS.
Hubáčková: Do Varšavy jedu smlouvu dojednat
Programové prohlášení nové české vlády se o řešení česko-polského sporu nezmiňuje. Ministerstvo životního prostředí nově řídí lidovecká polička Anna Hubáčková. Ministryně se s tématem seznamovala ve čtvrtek při návštěvě Libereckého kraje.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková z KDU-ČSL.
Hubáčková se setkala se starosty obcí z dotčeného Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska a také s vedením kraje a zástupci vodárenských organizací. Ministryně deklarovala, že je smlouva dobře připravená a chce ji s polskou stranou podepsat. Loni jednání nakonec ztroskotala na otázce podmínek vypovězení smlouvy.
„Jsem připravena přijet do Varšavy s nabídkou závěrečného dojednání smlouvy,“ uvedla ve čtvrtek Hubáčková po setkání se starosty. Předchozí jednání o Turówě se dosud vždy konala v Praze. „Ve smlouvě jsou podchyceny všechny podmínky pro to, aby byly ochráněny naše zájmy, tedy životní prostředí na území ČR, podmínky monitoringu ovzduší, vody, poklesu. Je tam ochrana zemním valem a samozřejmě i podmínky náhrady za ztrátu naší vody,“ dodala ministryně.
Liberecký hejtman Martina Půta (STAN) ve čtvrtek řekl, že dohoda s Polskem „dokáže ochránit zájmy českých obyvatel“. Obce v českém příhraničí bojují proti rozšíření dolu už řadu let, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti. Voda přitom z oblasti mizí už teď.
Je to bianco šek pro Polsko, tvrdí kritici dohody
Návrh česko-polské dohody, který byl na stole loni na podzim, kritizují české ekologické organizace. „Dohoda upravuje požadavek dalšího neklesání hladin v jiné podzemní vrstvě, která neslouží k zásobování pitnou vodou a kterou podle dostupných dat v tuto chvíli odtéká pouze malá část z celkového odtoku vody z českého území,“ stojí v prohlášení platformy Společně pro vodu sdružující na dvacet organizací.
Obnovení jednání k dolu #Turów je jistě na místě!
— Společně pro vodu (@SpolecneProVodu) January 11, 2022
Nicméně je nutné vyjednat dohodu, která reálně zabrání dalším škodám na 🇨🇿území.
Takové parametry poslední návrh dohody neměl - za svá pravdivá slova o nefunkční těsnící cloně byl dokonce odvolán 🇵🇱velvyslanec Jasiński🤦♂️ https://t.co/rRgf72NdEq
Dokument je podle platformy zároveň „bianco šekem“ pro Varšavu, protože by se v něm ČR zavázala, že kvůli Turówu už nikdy nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na porušování evropského práva.
Hubáčkové polský protějšek, ministryně Anna Moskwová, je ve svém úřadu jen o několik týdnů déle, razí ovšem ostrý kurz. Moskwová zároveň uvedla, že počítá s tím, že se jí bude s Hubáčkovou jednat lépe než s bývalým ministrem Richardem Brabcem z hnutí ANO.
Velvyslanec dostal padáka
Téma Turówa mělo přímý vliv na diplomatické vztahy s Českem i minulý týden. Nový polský velvyslanec a někdejší disident angažovaný v Polsko-československé solidaritě Mirosław Jasiński v rozhovoru pro Deutsche Welle mluvil o chybách vedení polského dolu.
„Buďme upřímní a přiznejme si, že příčinou sporu byla skutečně arogance některých lidí. Hlavně vedení dolu,“ řekl Jasiński. „Byl to nedostatek empatie, nedostatek porozumění a nedostatek ochoty k dialogu – a to především na polské straně,“ pokračoval velvyslanec a vyzval, aby společnost PGE zaplatila škody spojené s poklesem spodní vody na českém území.
Obrněný vůz před českou ambasádou. Do Lucemburku se sjeli polští horníci
Za výroky ho ostře kritizovali nacionalističtí politici z řad PiS. Premiér Mateusz Morawiecki ještě týž den oznámil, že zahájil proces odvolání velvyslance. Jasińského podpořila řada aktivistů. Z Česka se ho v otevřeném dopise Morawieckému zastali bývalí disidenti a kolegové z Polsko-československé solidarity.
„Způsob, jakým velvyslanec problém okolo dolu Turów popsal, považujeme za doklad jeho diplomatických schopností, které mohou spornou otázku dovést k brzkému smírnému řešení,“ napsali mimo jiné Anna Šabatová, Petruška Šustrová nebo Petr Pospíchal. O setrvání Jasińského ve funkci rozhodne prezident Andrzej Duda.
Těžba pokračuje navzdory opatření soudu
V hnědouhelném dole Turów v polském cípu mezi českým a německým územím se těží navzdory předběžnému opatření Soudního dvora EU, u kterého Česko polskou stanu zažalovalo loni na jaře. Varšava květnové opatření soudu o pozastavení těžby ignoruje a vláda rozhodla o tom, že nebude platit ani pokutu ve výši půl milionu eur denně, kterou jí za nedodržování opatření unijní soud vyměřil. Od září jde už o více než 57 milionů eur, v přepočtu 1,4 miliardy korun.
Pokuta má směřovat do unijního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že ji Polsko nemá v úmyslu uhradit ani po opakovaných výzvách Evropské komise, Unie se chystá částku strhnout z fondů určených Polsku. Agentura Bloomberg ve středu napsala, že komise by mohla dotace Polsku zablokovat v nejbližších dnech nebo týdnech, zatím by se to týkalo více než 50 milionů eur.
O navýšení pokuty chce usilovat pirátský radní Libereckého kraje pro životní prostředí a zemědělství Václav Židek, se kterým bude ve čtvrtek Hubáčková jednat. „Tuto sankci je třeba navýšit a před petičním výborem EU jsem i požádal přednést tento požadavek Evropské komisi. Sankce totiž neplní svou funkci ve smyslu vymáhání předběžného opatření, a proto je třeba v tomto ohledu přitvrdit,“ uvedl Židek tento týden.
Kabinet premiéra Morawieckého údajně počítá s tím, že rozsudek unijního soudu, který má zaznít v první polovině roku, bude pro Polsko relativně příznivý, a země tak pokutu platit nebude. Blížící se rozhodnutí má prý zároveň donutit českou stranu uzavřít kompromis. Z případné pokuty by totiž Česko přímo neprofitovalo, peníze by směřovaly do unijní kasy.
