Hlavní obsah

Maďarská a polská prohra: Soud povolil stržení dotací za porušování vlády práva

Foto: Profimedia.cz

EU zavedením pravidla, které má ochránit společný rozpočet před zneužíváním, nepřekročila své pravomoci, konstatoval soud.

Reklama

aktualizováno •

Soudní dvůr Evropské unie ve středu zamítl žalobu Maďarska a Polska na spojení právního státu a evropských fondů. Budapešť i Varšava verdikt považují za politický. V Polsku ale zároveň rozhodnutí vyvolalo spory ve vládě.

Článek

Podle soudců v Lucemburku je podmíněnost čerpání peněz dodržováním principů právního státu v souladu s unijním právem. EU zavedením pravidla, které má ochránit společný rozpočet před zneužíváním, nepřekročila své pravomoci, konstatoval soud k jedné z hlavních námitek Varšavy a Budapešti.

Evropská komise, která čekala na výrok unijní justice, bude nyní moci mechanismus poprvé využít, pokud Polsko a Maďarsko nevyslyší její výtky týkající se například nezávislosti justice.

Unijní instituce několik let vedou s oběma zeměmi řízení kvůli obavě, že tyto státy porušují evropské hodnoty, jako je nezávislost justice, pluralita médií či akademické svobody. Členské státy se však i kvůli bezvýslednosti této procedury předloni přes odpor Polska a Maďarska shodly s Evropským parlamentem na zavedení podmíněnosti, která dává komisi možnost omezit vyplácení unijních fondů.

Vlády ve Varšavě a Budapešti se loni společně obrátily na soud s tím, že EU porušuje své pravomoci a neměla by problémy týkající se právního státu spojovat s řízením rozpočtu. Podle nich tento problém řeší již zmíněné řízení.

Podle soudců je však nová podmíněnost legitimní snahou ochránit rozpočet a nevztahuje se obecně na všechny případy porušování právního státu. „Cílem nařízení je tedy chránit rozpočet Unie před zásahy vyplývajícími přímo z porušování zásad právního státu, a nikoliv sankcionovat toto porušování jako takové,“ konstatoval soud.

Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová označila verdikt soudu za politický, považuje ho za příklad zneužívání moci ze strany Bruselu (soud ale sídlí v Lucemburku).

Vargaová navíc verdikt dala do souvislosti s nadcházejícím maďarským referendem o „ochraně dětí“, které se má konat v dubnu spolu s parlamentními volbami. Hlasovat se bude o zákonu, který zakazuje zobrazování LGBT+ komunity mladším 18 let, pokud takový obsah „narušuje vývoj nezletilých dětí“. Legislativu kritizuje Evropská komise i lidskoprávní aktivisté.

Náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta rozhodnutí považuje za změnu zakládajících smluv EU, i podle něj je verdikt politický. „Ode dneška bude každé samostatné rozhodnutí Polska doprovázet riziko finančního vydírání, které už se děje několik měsíců, a dnes bylo legalizované,“ napsal Kaleta na twitteru. Náměstek vyzval k jednotě před útokem na polskou suverenitu.

Spory v Polsku

Verdikt odsoudil i jeho nadřízený, ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který vede jednu z koaličních stran. „Ale není to konec bitvy o polskou svobodu v Evropské unii, o svobodnou Evropskou unii,“ předpověděl ministr. Současně zaútočil na unijní soudce a unijní soud, který podle něj není „žádný nezávislý orgán“, ale plní cíle unijního establishmentu.

Ziobro je přesvědčen, že kritika právního státu je jen záminka a že ve skutečnosti jde o to, že největší unijní státy předávají pravomoci národních států do bruselské centrály, čili „nejde tu o právní stát, ale moc, o brutální moc“. Polsko, které odmítá federalizaci Evropy, ale podle ministra může naplňovat svou svobodu i mimo hlavní proud v EU.

Ziobro zároveň zaútočil na premiéra Mateusze Morawieckého. Verdikt podle ministra představuje důkaz premiérovy „historické chyby“, když Morawiecki na summitu v Bruselu před dvěma lety souhlasil s přijetím nových pravidel pro čerpání peněz z unijních fondů.

Portál Onet dodal, že právníci vidí celou záležitost jinak, a tvrdí, že vláda má jediné východisko: musí zrušit předchozí rozhodnutí, která odporují jak polské ústavě, tak předpisům EU. Tedy v prvé řadě rozpustit nynější zemskou soudcovskou radu, vytvořenou v rozporu s ústavou a unijním právem, jak uvedl profesor Andrzej Zoll. Dodal však, že nedokáže předpovědět reakci vlády. „Obávám se, že může rozpoutat válku s EU. To by znamenalo polexit (odchod Polska z EU),“ varoval.

Onet odhadl, že ve hře je 770 miliard zlotých (asi 4,1 bilionu Kč), které by Polsko mělo z EU dostat v letech 2021 až 2027.

Reklama

Doporučované