Hlavní obsah

Poláci chytili další špiony. Pracovali pro Moskvu a Minsk

Foto: Profimedia.cz

Budova ruské ambasády ve Varšavě. Ilustrační foto

Reklama

Další špehové, kteří sledovali kritickou infrastrukturu a armádu. Poláci hlásí, že minulý týden odhalili agenta pracujícího pro Moskvu. Už na začátku března putoval do vazby další agent běloruského režimu.

Článek

Cizince polské bezpečnostní složky zadržely minulé úterý. Muž čelí podezření ze špionáže pro Rusko. K tomu se i přiznal a popsal podrobnosti včetně detailů o tom, jak ho ruská rozvědka naverbovala. Které národnosti špeh je, gdaňská prokuratura neuvedla.

Špionáž na severu Polska

„Podezřelý pracoval pro ruskou zpravodajskou službu. Získával a shromažďoval informace, mimo jiné o kritické infrastruktuře v Pomořanském a Kujavsko-pomořském vojvodství a o činnostech služeb a orgánů odpovědných za bezpečnost. Získané informace muž předával ruské rozvědce,“ řekla v pondělí prokurátorka Grażyna Wawryniuková.

Muže měli Rusové naverbovat přímo v Polsku. Soud souhlasil s tříměsíční vazbou. Za špionáž hrozí cizinci až desetiletý trest. Tresty za špionáž se ale mají v Polsku zvyšovat. Avizovaná novela počítá až s doživotním trestem.

Případy špionáže pro Rusko v evropských zemích

Po ruské invazi na Ukrajinu vzrostla aktivita ruských zpravodajských služeb v evropských zemích. Bylo odhaleno také několik případů předávaní závažných utajovaných informací Moskvě.

Jakou část kritické infrastruktury muž na severu Polska přesně sledoval, prokuratura ani vojenská kontrarozvědka neupřesnily. Přímo v Gdaňsku se ale nachází například přístavní ropný terminál Naftoport, odkud ročně proudí desítky milionů tun ropy do rafinerií v Polsku i v Německu, nebo gdaňská rafinerie.

Záhada španělských potápěčů

O Naftoportu se letos v souvislosti s možnou špionáží psalo už letos v lednu. Poblíž se totiž uprostřed noci během bouře potápěli tři Španělé. Tvrdili, že hledali jantar, ovšem okolnosti případu vzbudily pochybnosti a vyvolaly řadu dalších teorií, včetně přípravy útoku na kritickou infrastrukturu nebo také pašování drog.

Mluvčí koordinátora polských tajných služeb Stanisław Żaryn v pondělí také zveřejnil informaci, že na začátku března vojenská kontrarozvědka SKW zadržela dalšího cizince, jenž pracoval pro běloruské služby.

K zásahu mělo dojít 1. března. Muž podle SKW sledoval objekty důležité pro ochranu republiky, včetně polských ozbrojených sil. Soud v Lublinu ho poslal na tři měsíce do vazby.

Podle Żaryna zadrželi v Polsku od začátku ruské invaze na Ukrajině už 20 lidí kvůli podezření ze špionáže pro Rusko a Bělorusko.

V polovině letošního března polská civilní kontrarozvědka ABW informovala, že rozbila síť běloruských a ruských špionů pracujících pro Moskvu. Skupina devíti lidí sledovala pohyb a přepravu vojenského materiálu po polské železnici.

Soustředila se na okolí letiště Řešov-Jasionka, které je klíčové pro dodávky západní pomoci na Ukrajinu. Skupina měla připravovat i sabotážní akce.

„Instalovali kamery podél železnice a sledovali tak, jaká doprava míří na Ukrajinu. Díky tomu, že Rusové vidí, jaké vybavení míří na Ukrajinu, se dají mimo jiné plánovat ofenzivní akce. Je to nebezpečné i kvůli tomu, že se připravovali k diverzním akcím čili k sabotážím. Obávám se, že takových skupin může být víc,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy polský novinář Bartłomiej Wypartowicz.

Sabotáže kritické infrastruktury mohou být podle Wypartowicze pro Polsko a země střední a východní Evropy velkým ohrožením. „Polsko i celý Západ by se měly věnovat protidronové obraně. Došlo už k incidentům v severní Evropě, ale pod útokem neidentifikovaných dronů byly i ropné sklady Saudi Aramco v Saúdské Arábii. Pokud to bude předělaný civilní dron k bojovému užití, těžko se před takovou věcí brání,“ varoval.

Špionáž v Evropě

  • Podobné případy se dějí i v dalších evropských státech. Rakousko v únoru vyhostilo čtyři ruské diplomaty, podle informací agentury Reuters právě kvůli špionáži.
  • Doživotní trest letos v lednu zazněl u soudu ve Stockholmu nad bývalým zaměstnancem švédských tajných služeb, který byl usvědčen ze špionáže ve prospěch Ruska. Jeho bratr dostal trest v délce devíti let a deseti měsíců. Dva švédští občané íránského původu byli zadrženi loni pro podezření, že spolupracovali na předávání tajných informací Rusku a jeho vojenské zpravodajské službě GRU v období od září 2011 do září 2021. Jeden z bratrů pracoval v letech 2014 až 2015 pro švédskou kontrarozvědku i ozbrojené síly. Podle švédských médií pracoval také pro vojenskou zpravodajskou službu MUST a spolupracoval s přísně utajenou jednotkou, která měla na starosti švédské agenty v zahraničí.
  • Ve Slovinsku loni v prosinci zatkli dva cizince, kteří se vydávali za podnikatele. Dvojice vystupovala jako manželský pár z Argentiny a pracovala pro ruskou tajnou službu. V prosinci se zatýkalo i v Německu, kde byl zatčen spolupracovník Spolkové zpravodajské služby (BND) kvůli podezření, že poskytoval informace Rusku.
  • Norsko zas loni v říjnu zadrželo brazilského státního příslušníka, který žil pod falešnou identitou v severním přístavu Tromsö a podle vyšetřovatelů sbíral pro Rusko citlivé informace o norské politice v Arktidě.
  • Nizozemská tajná služba v červenci 2022 oznámila, že odhalila ruského špiona, který se jako brazilský stážista pokoušel infiltrovat do Mezinárodního trestního soudu (ICC), který vyšetřuje válečné zločiny spáchané během války na Ukrajině. Podle úřadů pracoval pro ruskou vojenskou rozvědku GRU.

Reklama

Doporučované