Polská Watergate bobtná. Jako v autokraciích, říká sledovaná prokurátorka

„Znepokojivé je slabé slovo, je to hrozivá situace, protože od začátku máme co do činění s řadou zločinů. Doufám, že za nelegální sledování ponesou viníci v budoucnu odpovědnost, protože teď to v Polsku kvůli politickému klimatu bohužel není možné,“ řekla Seznam Zprávám polská prokurátorka Ewa Wrzoseková.

Žalobkyně, která platí v právnických kruzích za „bojovnici“ a veřejně kritizuje polské soudní reformy, je jednou ze tří lidí, u kterých se v Polsku potvrdilo odposlouchávání státem pomocí vyspělého izraelského špionážního softwaru Pegasus.

Po více než šesti letech vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) se dá podle Wrzosekové i s ohledem na odposlechy říct, že Polsko „není demokratickým právním státem“.

O tom, že je odposlouchávaná, se dozvěděla nejdřív díky upozornění od firmy Apple. „Na konci listopadu mi přišlo upozornění, ze kterého vyplývalo, že byl můj telefon napaden Pegasem. Později jsem se dozvěděla, že firma Apple v ten den v Kalifornii zažalovala vývojáře systému Pegasus a v té žalobě uvedla, že o možném odposlechu informuje všechny své uživatele, kterých se může kyberútok týkat,“ vysvětluje prokurátorka.

Krátce na to se s ní spojili experti z Citizen Lab z Torontské univerzity a vzdáleně prozkoumali její telefon, ve kterém našli stopy po použití Pegasu. „Potvrdili, že od června do srpna 2021 došlo šestkrát k nabourání mého telefonu pomocí Pegasu,“ upřesňuje Wrzoseková.

„Celou dobu jsem aktivní prokurátorkou, nevidím žádný faktický ani právní důvod,“ říká o sledování Wrzoseková. „Pokud mě někdo z něčeho podezřívá, je nelogické, abych dál pracovala jako prokurátorka. Navíc s mým sledováním musel souhlasit generální prokurátor, pod kterého spadám,“ myslí si.

Wrzoseková podala ve věci trestní oznámení, ale prokuratura zahájení vyšetřování odmítla. Proti tomu podala Wrzoseková stížnost, o které rozhodne soud.

Své sledování prokurátorka spojuje se svým angažmá v nezávislém soudcovském sdružení Lex Super Omnia. Státu prý mohlo jít o to zjistit, jaké aktivity spolek plánuje. Druhou možností je získání důvěrných materiálů z vyšetřování, které zahájila v dubnu 2020 kvůli organizaci prezidentských voleb.

Wrzoseková zkoumala, zda hlasování během pandemie nepředstavuje epidemické riziko. Volby se nakonec nekonaly, když o jejich zrušení krátce před hlasováním rozhodl tehdejší poslanec a šéf vládnoucí strany PiS Jarosław Kaczyński. Stát za přípravu utratil na 70 milionů zlotých, v přepočtu přes 380 milionů korun. Ještě ten samý den, přesně o tři hodiny později, vyšetřování voleb stopla nadřízená Wrzosekové z okresní prokuratury.

Spolu s odposlechy Wrzosekové potvrdila kanadská laboratoř Citizen Lab loni v prosinci i odposlechy bývalého politika a dnešního právního zástupce špiček opozice Romana Giertycha. Před Vánoci přibyla zpráva o použití Pegasu proti opozičnímu senátorovi Krzysztofovi Brejzovi.

Spyware v jeho telefonu podle analýzy úřadoval třiatřicetkrát v době před parlamentními volbami 2019. Brejza tehdy vedl kampaň opoziční Občanské koalice a odposlechy skončily ihned po volbách, ve kterých uhájil vítězství tábor strany Právo a spravedlnost.

„Polská Watergate“ nezpůsobila pád vlády, ale neutichá ani po několika týdnech. Politici koalice konzervativních stran PiS a Solidární Polsko se nejdřív zprávám o odposleších vysmívali a bagatelizovali je. Situace se pro ně ale výrazně zkomplikovala poté, co se objevila zpráva o sledování zmíněného senátora Brejzy.

Na začátku ledna pak nákup a používání Pegasu nečekaně potvrdil vicepremiér a šéf PiS Jarosław Kaczyński. Shodil tak premiéra Mateusze Morawieckého, který předtím využívání softwaru popíral.

Veřejně se probíralo i to, že systém si skrytě pořídila protikorupční policie CBA za 25 milionů zlotých (135 milionů korun) z fondu ministra spravedlnosti. Tyto peníze jsou přitom určeny na pomoc obětem trestných činů a na resocializaci pachatelů.

V Senátu, kde má většinu opozice, začala pracovat vyšetřovací komise. Horní komora sice nemá vůči tajným službám žádné pravomoci, předvolává si ale svědky a média plní nová zjištění.

Naposledy v pátek liberální a protivládně naladěný deník Gazeta Wyborcza napsal, že vůbec poprvé stát použil Pegasus v roce 2017 v rámci akce Ksenon proti bývalému poslanci PiS Mariuszovi A. Kamińskému a někdejšímu chráněnci ministra obrany z PiS Bartłomieji Misiewiczovi. Oba jsou stíhaní kvůli tunelování státní zbrojovky PGZ. Odposlouchávaných z řad vládního tábora má být údajně víc.

Pozornost vzbudil také výrok člena PiS Marka Suského. Politik známý pro své poněkud krkolomné výroky označil masové odposlechy za výmysl. „Nebyla to vysoká čísla. Netýkalo se to více než několika set lidí za rok. (…) Každý rok to bylo jiné, konkrétní být nemohu,“ řekl poslanec, který zasedá ve výboru pro kontrolu tajných služeb.

Podle liberálního portálu Oko.press politici PiS činnost senátní komise podcenili - strana do ní totiž odmítla nominovat své senátory a spoléhala na to, že se opoziční politici omezí na „očerňování“ vlády. To, že jsou dosud výstupy komise daleko věcnější a že se soustředí na legálnost či nelegálnost používání Pegasu v Polsku, prý stranu zaskočilo. „Obavy o ztrátu kontroly nad politickým příběhem Pegasu jsou už ve straně všudypřítomné,“ píše Oko.press a cituje i jednoho se senátorů PiS.

Prokurátorka Wrzoseková bude před senátní komisí vypovídat příští týden. Věcí se v únoru má zabývat i Evropský parlament.

Vyšetřovací komise nejspíš vznikne i v Sejmu, o což se snaží opozice. Vyšetřit by se měly na návrh poslance Pawła Kukize všechny odposlechy od roku 2005. Tradice odposlouchávání a různých nahrávek politiků je v polské politice „bohatá“ a táhne se už od 90. let. Týká se i období vlády Donalda Tuska - ostatně odpolechy z varšavských restaurací v roce 2014 odstartovaly propad Občanské platformy.

Do aktuální kauzy Pegasus se vložil také polský nejvyšší kontrolní úřad (NIK), jemuž šéfuje bývalý politik Marian Banaś. Někdejší kádr PiS, jenž zastával vlivné funkce včetně postu ministra financí, je se stranou už tři roky na ostří nože. Kaczyński ho totiž „hodil přes palubu“ kvůli obviněním, že je napojený na kuplíře a že podal nepravdivá majetková přiznání.

Banaś odmítl odstoupit, a protože je bez pravomocného odsuzujícího rozsudku prakticky neodvolatelný, rozhodl se, že si posvítí na vládní aféry a hospodaření s penězi. Kontroly NIK ukazují na nehospodárnost a nepotismus. Právě kontrola NIK odhalila nákup systému Pegasus z roku 2017.

Sám Banaś se navíc před senátní vyšetřovací komisí označil za oběť nelegálního odposlouchávání. „Za vlády PiS mohou služby odposlouchávat každého a shromažďovat na něj materiál, a nikdo nad tím nemá kontrolu,“ řekl ve víkendovém rozhovoru pro deník Rzeczpospolita.

Před senátory už vypovídali i experti z kanadské Citizen Lab. „Máme jistotu, že senátor Brejza byl rozsáhle monitorovaný,“ svědčil John Scott-Railton. Laboratoř má důkazy o tom, že byla z Brejzova telefonu ukradena data.

Pro PiS to znamená další z řady problémů. Strana teď bojuje s vysokou inflací, unijními institucemi, poškozují ji i rozpačitý boj s covidem-19 a děravý balíček daňových reforem nazvaný vzletně Polský úděl. K tomu se navíc její politici mezi sebou veřejně hádají.

Konzervativce by teď podle státní agentury CBOS volilo 29 procent lidí, což je jeden z jejích nejnižších výsledků od nástupu k moci v roce 2015. I tak by ale volby vyhrála.

Premiér Morawiecki v pátek v souvislosti s Pegasem hovořil o „bouři ve sklence vody“. „Služby každé důležité země musí mít systémy, jež umožňují předcházet různým kriminálním činům, které poškozují stát nebo jeho občany,“ uvedl předseda vlády z PiS. Systém kontroly použití takových nástrojů je podle něj v Polsku ve srovnání s řadou jiných zemí na velmi vysoké úrovni.

Legální a potřebný je Pegasus i podle ministra spravedlnosti a zároveň generálního prokurátora Zbigniewa Ziobra ze strany Solidární Polsko.

To si ale nemyslí odposlouchávaná prokurátorka Ewa Wrzoseková. „Polsko se dostalo na jednu úroveň s režimy, o kterých bezpochyby víme, že nejsou demokratické. Jsou to Salvador, Filipíny, Uganda, kde se Pegasus používá proti aktivistům, politikům, novinářům, právníkům, a nemá nic společného se stíháním trestné činnosti,“ řekla Seznam Zprávám.