Hlavní obsah

Polsko se připravuje na „černý scénář“: milion válečných uprchlíků

Foto: Profimedia.cz

Přechod Dorohusk. Polsko-ukrajinská hranice se táhne v délce 535 kilometrů. (Ilustrační foto).

Reklama

Jestli na Ukrajině vypukne nová válka, můžeme na hranicích s Polskem čekat uprchlickou vlnu, obává se polská vláda. Země se má podle kabinetu připravit na možnost, že přijde až milion lidí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Pokud by na Ukrajině došlo k válce, musíme počítat s přílivem skutečných uprchlíků, kteří utíkají před smrtí,“ varoval před pár dny náměstek polského ministra vnitra Maciej Wąsik ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Polsko má být podle Wąsika připravené na své hranici s Ukrajinou na příchod až milionu lidí, což je pro ministerstvo tím „nejčernějším scénářem“ vývoje. „Jde o příchod lidí, kteří utíkají před požárem, před smrtí, před ukrutností války,“ řekl politik v provládní televizi Republika. Zároveň vyzval, aby lidé nepropadali panice a hysterii.

V současnosti žije v Polsku asi 1,2 až 1,3 milionu Ukrajinců, cituje server Onet.pl demografy z Lodžské univerzity. Odhad se zakládá na datech od mobilních operátorů, tedy z telefonů, které používají operační systém v ukrajinštině nebo ruštině a zároveň se v uplynulém roce přihlásily z ukrajinského území.

„Ty odhady nejsou dokonalé, protože například nezahrnují skupinu malých dětí, které obvykle ještě nemají svůj telefon. Ale dá se říct, že každý třicátý je v naší zemi ukrajinský občan,“ řekl demograf Piotr Szukalski.

Demografové upozorňují, že pokud by se v případě ozbrojeného konfliktu rozhodly utéct do Polska byť tři procenta Ukrajinců, znamenalo by to příchod milionu lidí. Dosud přitom do Polska odcházeli hlavně lidé ze západní Ukrajiny, která má k Polsku kulturně, jazykově i hospodářsky blíž.

Polské ministerstvo vnitra se už prý na případnou uprchlickou vlnu připravuje. „Jde o organizaci přechodů, zdravotnických služeb, nocleháren a zásobování. Těm lidem bude v souladu se Ženevskou úmluvou od Polska poskytnuta péče, čehož my se absolutně nezříkáme,“ řekl náměstek Wąsik. Dodal, že by šlo o případ „skutečných uprchlíků“.

Na hranicích s Běloruskem

Wąsik svými výroky naráží na odlišný přístup polské vlády v případě pokusů o nelegální migraci přes bělorusko-polskou hranici. Varšava a další státy považují nápor migrantů (často z Blízkého Východu) z Běloruska za projev hybridní války vedené režimem Alexandra Lukašenka.

Na polsko-běloruských hranicích začala minulý týden stavba 186 kilometrů dlouhé kovové bariéry s žiletkovým drátem. Ochránci přírody varují, že bude mít dopady na životní prostředí včetně chráněného Bělověžského pralesa – plot znemožní migraci zvířat, mimo jiné zubrů nebo vlků.

Rusko kolem hranic s Ukrajinou koncentruje poslední týdny zhruba 120 tisíc vojáků. Techniku i personál přesouvá až z Dálného Východu. Panují proto obavy z další eskalace situace. USA a další země varovaly, že Rusko bude v případě napadení Ukrajiny čelit tvrdé reakci.

Kreml popírá, že by měl v úmyslu Ukrajinu vojensky napadnout. Požaduje na druhé straně od USA a NATO bezpečnostní záruky, a to včetně závazku, že se Ukrajina nestane členem Severoatlantické aliance. To ovšem Washington v odpovědi na písemné požadavky Moskvy odmítl.

Morawiecki míří do Kyjeva

Situací ve východní Evropě se v pátek zabývala polská rada národní bezpečnosti, které předsedá prezident Andrzej Duda. „Bezpečnosti, suverenita, svoboda Ukrajiny a stejně tak i Běloruska jsou pro nás důležité a strategické otázky. Mám radost, že na polské politické scéně existuje pocit hluboké odpovědnosti vůči těmto tématům,“ řekl Duda po zasedání.

Na rozdíl od baltských států nebo Česka zatím Polsko Ukrajině neposlalo ani nepřislíbilo pomoc v podobě obranné vojenské techniky. V rozhovoru pro polský deník to řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. „Máme letité zkušenosti s polskou humanitární pomocí, ale pokud jde o vojenské záležitosti, takové dodávky se zatím neuskutečnily,“ uvedl politik v interview, které vyšlo v sobotu.

Na Ukrajinu se ale v úterý chystá vyrazil polský premiér Mateusz Morawiecki z PiS. Jednat má mimo jiné s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajinská redakce BBC v té souvislosti píše o možném vzniku nové aliance mezi Kyjevem, Varšavou a Londýnem. Do ukrajinské metropole má totiž podle zdrojů BBC z ukrajinské vlády zamířit i britský premiér Boris Johnson.

„Aliance tří“ by měla podle BBC spočívat ve spolupráci proti „ruské hrozbě“ a v budoucnosti na otázkách evropské bezpečnosti. O trojstranné spolupráci mluvila poprvé britská ministryně zahraničních věcí Liz Trussová 21. ledna.

I když jede Morawiecki do Kyjeva, od polské opozice si o víkendu vysloužil kritiku související s politikou vůči Ukrajině. Polský premiér se totiž jako místopředseda PiS zúčastnil víkendového sjezdu evropských krajně pravicových stran. K nim patří například španělský Vox nebo francouzská strana Marie Le Penové.

Některá z uskupení jsou naladěna proti Severoatlantické alianci a zároveň prorusky, kvůli čemuž předseda polské opoziční Občanské platformy Donald Tusk označil sjezd za „de facto setkání protiukrajinské internacionály“.

I když Morawiecki uvedl, že „všichni přátelé“ jsou si vědomi, že Rusko „představuje ohrožení pro suverenitu a teritoriální celistvost států“, francouzská politička Le Penová podotkla, že v tématu Ukrajiny a Ruska se strany neshodnou.

Schůzky se účastnil také maďarský premiér Viktor Orbán, který v úterý letí do Moskvy na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V Madridu naopak chyběl Matteo Salvini z italské Ligy.

Reklama

Doporučované