Hlavní obsah

Případ vraždy německého politika konečně uzavřen. Doživotí platí

Foto: Profimedia.cz

Zavražděný Lübcke veřejně podporoval tehdejší kancléřku Angelu Merkelovou v jejím rozhodnutí z roku 2015 přijmout statisíce běženců.

Reklama

Německá justice případ vraždy Waltera Lübckeho definitivně uzavřela po více než třech letech od činu. Nejvyšší soud potvrdil doživotí pro pravicového extremistu Stephana Ernsta.

Článek

Doživotní trest vězení pro Stephana Ernsta za vraždu hesenského politika Waltera Lübckeho platí, případ je tak pravomocně uzavřen. Ve čtvrtek o tom po zhodnocení verdiktu soudu nižší instance rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH), který se zabýval dovoláním.

Nejvyšší německý soud rovněž potvrdil předchozí osvobozující verdikt nad Ernstovým spoluobžalovaným, který se zodpovídal z napomáhání.

Zemský soud ve Frankfurtu nad Mohanem loni v lednu Ernsta potrestal doživotním vězením za to, že v noci na 2. června 2019 zastřelil přednostu okresního úřadu Lübckeho na terase jeho domu v hesenském městě Kasselu. Ernst, který zastával krajně pravicové postoje, se k činu přiznal.

Doživotí v Německu znamená, že odsouzený se může z věznice dostat na svobodu nejdříve po 15 letech. To ale v tomto případě možné nebude, neboť frankfurtský soud označil Ernstovu vinu za mimořádně závažnou a vyhradil si právo následné ochranné vazby. To je preventivní opatření, které není považováno za trest, protože slouží k ochraně veřejnosti před mimořádně nebezpečnými zločinci.

Ernst se v dovolání neúspěšně ohrazoval proti následné preventivní vazbě. Agentura DPA k tomu uvedla, že předčasné propuštění Ernsta tak sice bude právně možné, ale prakticky takřka vyloučené.

Spolu s Ernstem byl obžalován i jeho přítel z pravicové scény Markus H. Podle soudu však nebyl komplicem, dostal ale podmíněný trest v délce půldruhého roku za nedovolené ozbrojování. I tento verdikt ve čtvrtek soudní dvůr potvrdil.

Proti loňskému roku se odvolali jak obžalovaní, tak státní zastupitelství. To uvádělo, že role Markuse H. byla větší, neboť podle nich s Ernstem trénoval střelbu a ideologicky ho ovlivňoval a podporoval, čímž k vraždě napomohl.

Ernst, který své původní přiznání odvolal, poté jistou dobu tvrdil, že střílel Markus H. a že výstřel padl nedopatřením, protože Lübckeho chtěli jen vystrašit. Poté ale Ernst opět potvrdil, že to byl on, kdo střílel.

Ernstovo jméno se podle dřívějších informací v médiích objevuje mimo jiné v materiálech z vyšetřování série vražd imigrantů, které měla spáchat neonacistická teroristická skupina Národněsocialistické podzemí (NSU). Teroristé z NSU v letech 2000 až 2007 zavraždili devět mužů tureckého a řeckého původu a jednu německou policistku.

Ernst spadal mnoho let do skupiny kategorie „pravicových extremistů připravených použít násilí“ a tajné služby ho řadily mezi vysoce nebezpečné neonacisty. Byl už také několikrát trestán – v roce 2010 dostal sedmiměsíční podmínku kvůli narušování veřejného pořádku po útoku při demonstraci odborářů v Dortmundu v květnu 2009. Od té doby záznam neměl.

Lübcke, který byl členem německé Křesťanskodemokratické unie (CDU), veřejně podporoval tehdejší kancléřku Angelu Merkelovou v jejím rozhodnutí z roku 2015 přijmout statisíce běženců. Kvůli tomu se stal v krajně pravicovém prostředí nenáviděnou osobou. Jeho vražda kvůli pravicově extremistickému kontextu německou společnost šokovala.

Reklama

Související témata:

Doporučované