Hlavní obsah

Sultán na pranýři. Zloba za tisíce zavalených v Turecku padá na Erdogana

Foto: Profimedia.cz

Ničivé zemětřesení zdemolovalo Turecko. Jednou z nejsilněji zasažených byla provincie Hatay.

Reklama

Zemětřesení v Turecku by mohlo být zlomovým bodem kariéry prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle politických analytiků mu současná krize buď pomůže vyhrát volby, nebo naopak nadobro ukončí jeho politickou kariéru.

Článek

Už dvacet let stojí v čele turecké politiky. Nejprve jako premiér, později jako prezident. Původně liberální reformátor Recep Tayyip Erdogan se postupem času proměnil v autokratického nacionalistu a stal se nejvlivnější postavou v historii turecké republiky od jejího zakladatele Mustafy Kemala Atatürka.

Jak ale připomíná americký deník The Washington Post, letos v květnu čeká prezidenta Erdogana zúčtování. Konají se prezidentské a parlamentní volby, které mají rozhodnout jak o jeho vlastním osudu, tak o osudu vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), které předsedá.

Zdá se přitom, že Erdoganovo další působení ve vrcholné politice visí na vlásku. Inflace v zemi prudce stoupá, hodnota turecké liry se hroutí a prezidentovi kritici jsou stále hlasitější. Do toho si teď země musí poradit s následky ničivého zemětřesení, které jen v Turecku zabilo skoro sedm tisíc lidí, přes 37 tisíc pak zranilo.

Další lidé navíc stále zůstávají uvězněni pod sutinami. S tím, jak v zemi panuje nelítostný chlad a špatné počasí ztěžuje podmínky záchranářům, je naděje na jejich záchranu stále nižší.

Erdogan hned v úterý vyhlásil tříměsíční nouzový stav ve všech deseti zasažených provinciích. Uvedl, že jeho vláda vyčlenila víc než pět miliard dolarů na podporu mimořádných a humanitárních státních operací a vyslala desítky tisíc humanitárních pracovníků a bezpečnostního personálu, aby pomohli při obnově zasažených oblastí.

Turecko vyhlíží prezidentské a parlamentní volby

Turecko je spojencem Západu v Severoatlantické alianci, za vlády prezidenta Erdogana to tak ale mnohdy nevypadá. Země sklouzává víc a víc k autoritářství. Změnit kurz může až s letošními volbami.

Současná krize může stát Erdogana kariéru

Kritici tureckého prezidenta ale poukazují na to, že peníze by nemusely stačit a pondělní zemětřesení by jej mohlo stát kariéru. Vypadá to totiž, že Ankara možnou hrozbu silně podcenila: před dvěma týdny si například opoziční politik z provincie Hatay, kterou přírodní katastrofa silně zasáhla, v televizi stěžoval na nedostatek iniciativy ze strany Erdoganovy vlády, která by pomohla jeho regionu zlepšit připravenost na zemětřesení.

Prezidentovi oponenti poukazují také na obtíže a neúspěchy, které už od počátku provázejí záchranné operace. „Rozhodně neexistuje žádná profesionální koordinace pomoci,“ řekl agentuře Reuters generální tajemník středopravé nacionalistické strany IYI Ugur Poyraz. „Lidé i místní týmy se sami připojují k záchranným operacím, aby pomohli těm, kteří jsou uvězněni v troskách,“ doplnil.

Erdogan sám ale taková tvrzení označuje za nepravdivé a zkreslené zprávy. Varoval také, že jeho vláda půjde po těch, kteří se pokoušejí „vyvolat sociální chaos.“

Istanbulský státní žalobce následně zahájil trestní stíhání dvou novinářů, kteří kritizovali dosavadní reakci vlády.

„Turecký prezident se těmito kroky podle analytiků připravuje na možné nařčení z nedostatečné připravenosti a ze zkorumpovaných a nekvalitních stavebních praktik,“ píše The Wall Street Journal.

„Příštích osmačtyřicet hodin bude klíčových“

The Washington Post pak upozorňuje, že Erdogan poslední roky vychvaloval úspěch svých rozsáhlých stavebních projektů, zakázky ale často neodpovídaly zásadám spravedlivé hospodářské soutěže.

„Velké veřejné zakázky v zemi získávají stále ti stejní vládní kumpáni. Přeberte si to, jak chcete,“ napsal pro deník hostující člen Brookings Institution Asli Aydintasbas.

O zemětřesení podrobněji

Jak se vyvíjí bilance obětí a jak pokračuje pátrání:

Cesta českých záchranářů do Turecka:

Podotkl také, že Turecko sice v roce 2018 schválilo dlouho očekávanou legislativu týkající se zemětřesení, daná pravidla ale byla ve stavebnictví častěji porušována, než dodržována.

Podle tureckého vědce a spisovatele z Washingtonského institutu pro politiku Blízkého východu Sonera Cagaptaye, kterého cituje WP, by pak mohla momentální tragédie diktovat Erdoganův politický osud. „Příštích osmačtyřicet hodin bude určujících pro jeho kariéru,“ myslí si. „Pokud jeho vláda nedokáže urychlit pomoc a zachránit velké množství lidí, bude to pro něj konec,“ dodává.

Analytik společnosti Eurasia Group Emre Peker listu sdělil, že současná krize může být pro tureckého lídra také příležitostí. „Pokud zůstane na očích a udrží dynamiku nejen okamžité pomoci, ale i dlouhodobých závazků k rekonstrukci zasažených oblastí až do voleb, může mu to pomoci,“ myslí si.

Erdoganovi se podle všeho nabízí také šance na „reset“ na mezinárodní scéně. „Vzhledem k přívalu pomoci z celého světa může krize uvolnit napětí mezi Tureckem a nejrůznějšími západními zeměmi,“ píše Erol Yayboke z Centra strategických a mezinárodních studií.

Podobnost s rokem 1999? Erdogan teď stojí na druhé straně

Analytici pak upozorňují na podobnost současné situace s posledním rozsáhlým zemětřesením v Turecku.

V roce 1999 došlo u Istanbulu k otřesům, které zabily asi 17 tisíc lidí a dalších 40 tisíc zranily. Katastrofa tehdy odhalila chatrné, laxní stavební normy u mnoha tamějších budov, stejně jako neschopnost tureckého státu, utvářenou po desetiletí sekulární kemalistickou ortodoxií.

Zemětřesení zasáhlo ty nejzranitelnější

Ničivé zemětřesení v Turecku a Sýrii zasáhlo oblast, ve které se nachází miliony uprchlíků a vysídlených občanů. Humanitární organizace varují před rozsáhlou humanitární krizí, která může v rozvrácené zemi nastat.

Právě tento okamžik kdysi vydláždil Erdoganovi cestu k moci. „Selhání tehdejší turecké vlády v důsledku zemětřesení v roce 1999 pomohlo vytvořit v politice prostor, do kterého Erdoganova AKP v roce 2002 vstoupila,“ napsal Howard Eissenstat z Middle East Institute.

Podle Cagaptaye by se teď mohlo současnému tureckému prezidentovi stát to, co před lety jeho předchůdci. „Zemětřesení v roce 1999 zpochybnilo ideologické postavení kemalistického státu založeného Atatürkem,“ vysvětluje s tím, že katastrofa otřásla tureckou vírou ve schopnost státu řešit problémy a postarat se o své občany.

„Stejně jako se kemalistický stát zhroutil jako domeček z karet, Erdoganovi hrozí, že i jeho občané začnou považovat za pouhého papírového tygra (někdo, kdo se prohlašuje nebo vypadá, že je silný nebo hrozivý, ale je vlastně neúčinný a neschopný vydržet výzvu, pozn. red.),“ uzavírá.

Reklama

Doporučované