Hlavní obsah
Online

„Léto bude pro okupanty horké.“ Na Ukrajinu dorazily americké raketomety

Američané dodali na Ukrajinu raketomety HIMARS. Ilustrační video.Video: AP

 

Reklama

23. 6. 6:20
aktualizováno • 23. 6. 23:15

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 23. června

  • Na Ukrajině již jsou americké raketomety HIMARS, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poděkoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi za dodání těchto „silných nástrojů“, které Kyjev delší čas požadoval. „Toto léto bude pro ruské okupanty horké, pro některé z nich poslední,“ napsal Reznikov na twitteru.
  • Očekávané schválení kandidatury Ukrajiny do Evropské unie bude zřejmě nejsledovanějším bodem úvodní části jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Podle unijních činitelů nevyjádřil ke kandidatuře Ukrajiny a Moldavska do EU námitky žádný stát a očekává se proto potřebný jednomyslný souhlas.
  • Britská ministryně zahraničí Liz Trussová varovala, že krizi s obilím na Ukrajině musí světoví lídři vyřešit během příštího měsíce, jinak by svět mohl zažít „zničující následky“.
  • Ruské síly pokračovaly v ziscích jižně od Lysyčansku a v nadcházejících dnech pravděpodobně dosáhnou města, i když je nepravděpodobné, že by se jim podařilo rychle dobýt oblast Severodoněcku a Lysyčansku, uvádí válečný institut ISW.

DĚNÍ NA UKRAJINĚ JSME SLEDOVALI TAKÉ VE STŘEDU:

  • EU a Norsko se dohodly na zvyšování dodávek norského plynu do členských států

    Evropská unie a Norsko se dohodly na posílení spolupráce s cílem zvýšit dodávky norského plynu do členských zemí EU. Vyplývá to ze společného prohlášení zveřejněného po dnešní schůzce místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse s norským ministrem ropy a energetiky Terjem Aaslandem. Řada evropských zemí se nyní potýká s poklesem dodávek plynu z Ruska.

    Norsko a Evropská komise podle prohlášení „posílí spolupráci s cílem zajistit dodatečné krátkodobé i dlouhodobé dodávky plynu z Norska“. „Existuje velký potenciál pro zvýšení prodeje do Evropy v roce 2022, které by na evropský trh přineslo dodatečnou energie kolem 100 TWh (terawatthodin),“ píše se rovněž v prohlášení.

  • Evropská unie se na další rozšiřování musí připravit, řekl Scholz

    Evropská unie se musí připravit na další rozšíření a nabídnout kandidátským zemím reálnou perspektivu členství. Před dnešním jednáním unijního summitu, který by měl schválit kandidátský status Ukrajiny a Moldavska, to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Udělení tohoto statusu Ukrajině podpořil těsně před jednáním vedle dalších lídrů také nizozemský premiér Mark Rutte, který se ještě nedávno stavěl k tomuto kroku skepticky.

    „Musíme pro Ukrajinu vytvořit nutné podmínky, aby mohla pokračovat ve své slibné cestě kupředu. Zároveň musíme pochopit, že je třeba se připravit na další rozšíření,“ řekl Scholz novinářům při příchodu na summit.

  • Rusko je připraveno rozvíjet spolupráci se zeměmi BRICS, řekl Putin

    Rusko je připraveno dále rozvíjet mnohostrannou spolupráci s Brazílií, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou a podporovat globální roli zemí BRICS, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin při on-line setkání těchto zemí. Podle Putina mohou národy podpořit globální stabilitu.

    Čínský prezident Si Ťin-pching dnes na téže akci zkritizoval kroky západních zemí, které se vymezily proti válce na Ukrajině. Označil to za zneužívání mezinárodních sankcí a vyzval Rusko, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku, aby dostály své odpovědnosti ve světě, informuje agentura Reuters.

    „Musíme opustit mentalitu studené války, zamezit konfrontaci a postavit se proti jednostranným sankcím a proti jejich zneužívání,“ dodal Si. Globální hospodářské oživení podle čínského prezidenta zůstává složitým procesem, zatímco mír a bezpečnost se stávají stále významnějším problémem.

  • Nike nadobro opouští Rusko

    Americká společnost Nike se rozhodla definitivně opustit ruský trh. Informovala tak dnes v prohlášení pro agenturu Reuters. 3. března výrobce sportovní módy uvedl, že fungování v Rusku omezuje pouze na přechodnou dobu.

  • Šéf NATO poděkoval ČR za pomoc Ukrajině

    Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes po schůzce s českým premiérem Petrem Fialou poděkoval České republice za pomoc ukrajinské armádě a ukrajinským uprchlíkům. Šéf české vlády nicméně na tiskové konferenci řekl, že ČR už v podstatě vyčerpala zásoby zbraní, které by mohla bránící se Ukrajině poskytnout. Ujistil také, že jeho vláda je odhodlaná splnit svůj závazek a do roku 2024 zvýšit své výdaje na obranu minimálně na dvě procenta HDP.

    Témata schůzky se Stoltenbergem přiblížil novinářům Fiala už před ranním odletem do Bruselu. Na setkání do bruselské centrály Aliance pak dorazil se zpožděním z dopoledního summitu lídrů států EU s jejich partnery z balkánských zemí.

  • Americké raketomety podle ukrajinského ministra dorazily na Ukrajinu

    Na Ukrajině již jsou americké raketomety HIMARS, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poděkoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi za dodání těchto „silných nástrojů“, které Kyjev delší čas požadoval. „Toto léto bude pro ruské okupanty horké, pro některé z nich poslední,“ napsal Reznikov na twitteru.

    Reznikov množství zbraní neupřesnil. V médiích se nicméně dříve objevilo, že USA nakonec schválily, že předají Ukrajině čtyři moderní raketomety HIMARS, které by měly dorazit do konce června.

  • V Mykolajivu se ozvaly exploze způsobené dělostřeleckými granáty, řekl starosta

    Starosta Mykolajivu Oleksandr Senkevyč uvedl, že dnes se ve městě ozvaly exploze způsobené nejspíše dělostřeleckými granáty. Vyzval obyvatele, aby se odebrali do krytů. Místní média píší o celkem třech výbuších a „příletech“ ruských raket.

    „Ruská armáda ostřelovala jihoukrajinské město také v úterý, v důsledku čehož zemřel jeden člověk a tři další utrpěli zranění,“ uvedl Senkevyč.

    Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ve středu poblíž Mykolajivu „vysoce přesnými zbraněmi“ zasáhlo nádrže paliva a skladiště vojenského vybavení, informovala agentura Interfax.

  • Evropský parlament podpořil uznání ukrajinské a moldavské kandidatury do EU

    Členové Evropského parlamentu se dnes jasnou většinou vyslovili pro to udělit Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země pro vstup do Evropské unie. Krok přišel několik dní poté, co uznání kandidatury obou zemí doporučila Evropská komise. Její stanovisko by dnes mohli potvrdit lídři členských zemí unie, kteří o těchto věcech rozhodují.

    V EP příslušné usnesení podpořilo 529 poslanců, zatímco 45 jich bylo proti a 14 se zdrželo. Europarlament tak vyzval unijní lídry, aby „neprodleně“ udělili Ukrajině a Moldavské republice status kandidátských zemí EU. V případě Gruzie by podle EP měli stejný krok učinit až poté, co vláda kavkazské země splní podmínky vytyčené komisí v nedávném stanovisku.

    Ukrajina podala přihlášku do EU 28. února, tedy těsně po invazi ruských vojsk, která stále pokračují v útocích a okupaci části sousední země. Moldavsko a Gruzie se přidaly o několik dní později. Jakákoli rozhodnutí v tomto směru činí zástupci členských zemí unie, přičemž musí být jednomyslná. Komise a parlament mají pouze poradní funkci.

  • Íránský šéf diplomacie: Krize na Ukrajině by se měla řešit diplomaticky

    Krizi na Ukrajině lze vyřešit pouze diplomatickou cestou, uvedl dnes podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Vyjádřil se tak po boku svého ruského protějšku Sergeje Lavrova na tiskové konferenci v Teheránu.

    Lavrov přicestoval do Teheránu ve středu na dvoudenní návštěvu, aby projednal jadernou dohodu z roku 2015 mezi Íránem a světovými mocnostmi a posílil bilaterální a energetickou spolupráci, uvedla íránská státní média. Dalším tématem jednání podle nich měly být regionální a mezinárodní záležitosti.

    „Co se týče Ukrajiny, domníváme se, že americké akce prováděné prostřednictvím NATO jsou jednou z příčin krize. Islámská republika však nepovažuje válku za řešení a vítá politické rozhovory o této otázce,“ řekl Amírabdolláhján.

  • Na Ukrajině má začít první proces s ruským vojákem obviněným ze znásilnění

    Na Ukrajině má dnes předběžným slyšením začít první soudní proces s ruským vojákem obviněným ze znásilnění Ukrajinky za ruské invaze, uvedla agentura Reuters s tím, že podobných soudů by mohly následovat desítky.

    Podezřelý ruský voják, dvaatřicetiletý Michail Romanov, není v ukrajinském zajetí, a tak bude souzen v nepřítomnosti. Je obžalován z toho, že 9. března ve vsi Bohdanivka u Kyjeva opakovaně znásilnil třiatřicetiletou ženu poté, co spolu s dalším ruským vojákem zastřelil jejího manžela Oleksije. Poté oba vojáci nejprve odešli, ale pak se dvakrát vrátili, aby ženu znásilnili, uvádí soudní spis. Totožnost druhého vojáka se nepodařilo zjistit.

    Není jasné, jak bude Romanov u soudu právně zastoupen. Proces se má konat za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením veřejnosti a médií.

  • Kyjev vyzval ke zdrženlivosti ohledně informování o ofenzivě Ukrajiny u Chersonu

    Ukrajinské ministerstvo obrany dnes vyzvalo ke zdrženlivosti ohledně informování o pokračující ukrajinské ofenzivě u Chersonu. Šíření jakýchkoliv zpráv před koncem operace podle něj armádě škodí.

    „I když máte vlastní zdroje informací na frontě, není třeba psát na sociální sítě podrobnosti o vojenských operacích ukrajinské armády,“ uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová s tím, že oficiální informace jsou zveřejňovány záměrně se zpožděním, aby neprozradily některé takticky důležité detaily.

    Maljarová reagovala na prohlášení dvou bývalých a jednoho současného ukrajinského poslance, kteří zveřejnili, jaké zbraně armáda použila v postupu směrem na Cherson, a informovali o tom, že v oblastním městě již Ukrajinci „obsadili čtyři ulice“.

  • Trussová: Krizi s ukrajinským obilím je třeba vyřešit během příštího měsíce

    Britská ministryně zahraničí Liz Trussová varovala, že krizi s obilím na Ukrajině musí světoví lídři vyřešit během příštího měsíce, jinak by svět mohl zažít „zničující následky“.

    Během návštěvy Ankary Trussová uvedla, že hovořila s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşoğluem o spolupráci obou zemí na tom, aby obilí mohlo opustit Ukrajinu.

    „Tato obilná krize je naléhavá a musí být vyřešena během příštího měsíce, jinak bychom mohli být svědky zničujících následků,“ řekla na tiskové konferenci.

  • Zelenskyj obvinil Moskvu, že se snaží zničit Donbas

    „V Donbasu došlo k masivním leteckým a dělostřeleckým útokům. Cíl okupantů je zde nezměněn, chtějí postupně zničit celý Donbas,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videu, které zveřejnil v noci. Rovněž vyzval západní země, aby urychlily dodávky zbraní.

    „Znovu a znovu zdůrazňujeme potřebu urychlení dodávek zbraní na Ukrajinu. To, co je rychle potřeba, je rovnost na bojišti, aby bylo možné zastavit tuto ďábelskou armádu a vytlačit ji za hranice Ukrajiny,“ uvedl také.

  • Bývalý osobní strážce ruských prezidentů se pokusil o sebevraždu

    Plukovník ruské tajné služby FSO Vadim Zimin, který nosíval prezidentský kufřík s kódy k odpálení jaderných zbraní, se pokusil o sebevraždu, informují média. Dvaapadesátiletý Zimin byl před pár dny nalezen vážně zraněný ve svém bytě, v současnosti je v kómatu a lékaři nehovoří o jeho prognóze optimisticky, uvedl list Moskovskij komsomolec.

    Zatímco ruská média zdůrazňují, že Zimin býval strážcem prezidenta Borise Jelcina, zahraniční média kladou důraz na to, že jako bodyguard nosíval jaderný kufřík prezidentovi Vladimiru Putinovi.

    Zimin po odchodu z FSO pracoval u celníků. Naposledy si příbuzným stěžoval, že nový náčelník po něm chtěl, aby z práce odešel „na vlastní žádost“. Když odmítl, obvinili jej z přijetí úplatků a ocitl se v domácím vězení, předpokládal však, že jej soud očistí a zprostí viny, vylíčil list Moskovskij komsomolec.

  • Ukrajina oznámila další útok na Hadí ostrov, zničila při něm ruskou techniku

    Ukrajina ve středu podnikla další vzdušný útok na Hadí ostrov v Černém moři. Zničila při něm několik kusů ruské techniky, uvedlo v noci na dnešek jižní velitelství ukrajinské armády. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

    Rusko obsadilo Ukrajině náležející malý, ale strategicky významný Hadí ostrov v první den invaze. Ostrůvek ležící zhruba 150 kilometrů jižně od Oděsy se stal symbolem ukrajinského odporu, když tamní posádka nevybíravými slovy odmítla výzvy ruské válečné lodi ke složení zbraní.

    Mluvčí velitelství Vladyslav Nazarov podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, středeční útok zasáhl další protiraketový systém Pancir-S1, radarovou stanici, samohybnou houfnici Msta-S a několik kusů další automobilové techniky. Zničení systému Pancir-S1 hlásila ukrajinská armáda i po úterním útoku, který potvrdilo i Rusko.

  • ISW: Ruské síly mohou dosáhnout Lysyčansku v nejbližších dnech

    „Ruské síly pokračovaly v ziscích jižně od Lysyčansku a v nadcházejících dnech pravděpodobně dosáhnou města, i když je nepravděpodobné, že by se jim podařilo rychle dobýt oblast Severodoněcku a Lysyčansku,“ uvádí válečný institut ISW. Upozorňuje také na zlepšení ruské protivzdušné obrany, která Ukrajincům v Donbasu brání v efektivním využití bojových dronů.

  • Británie: Ruské síly postoupily až k jižnímu předměstí Lysyčansku

    Britské ministerstvo obrany ve svém ranním hlášení uvádí, že ruské síly v posledních dnech velmi pravděpodobně postoupily o celých pět kilometrů až k jižnímu předměstí Lysyčansku. Část obránců se musela stáhnout, aby nebyla obklíčena.

    Ruský postup je podle něj důsledkem posil a soustředěné palby. Výspa ukrajinské obrany v Lysyčansku a Severodoněcku se ocitá pod zvýšeným tlakem, ruské snahy o širší obklíčení západní části Doněcké oblasti nicméně uvázly na mrtvém bodě.

  • Rusko obsadilo další dvě osady u Lysyčansku, uvedl ukrajinský generální štáb

    Ruská vojska obsadila další dvě osady jižně od Lysyčansku a snaží se obklíčit ukrajinské obránce v tomto městě. Ve své pravidelné ranní svodce o tom dnes informoval ukrajinský generální štáb.

    „Nepřítel obsadil Loskutivku a Raj-Oleksandrivku, které se nacházejí poblíž Lysyčansku a Severodoněcku,“ uvedlo velení ukrajinské armády s tím, že cílem současné ruské ofenzivy je obklíčení Lysyčansku. Ten tvoří souměstí se Severodoněckem, na jehož plné ovládnutí vynakládá ruská armáda podle Kyjeva nadále své hlavní úsilí.

    Rusové se rovněž nevzdávají snah obsadit silnici vedoucí z Bachmutu do Lysyčansku, která pro ukrajinské obránce představuje jednu z posledních zásobovacích tras pro nejvýchodnější část donbaské fronty. Bojuje se o výšiny poblíž vesnice Berestove.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy