„Léto bude pro okupanty horké.“ Na Ukrajinu dorazily americké raketomety

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na summitu udělili Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země, oznámil šéf Evropské rady Charles Michel na twitteru. Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí. Stalo se tak po shodě členských států.

USA dodají Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 450 milionů dolarů (10,6 miliardy korun). Podle dnešní zprávy agentury AP bude i tato další dodávka obsahovat raketomety HIMARS, munici a další vybavení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes kritizoval izraelskou vládu za to, že se nepřipojila k mezinárodním sankcím uvaleným na Rusko kvůli válce na Ukrajině. Izraelským občanům ale poděkoval za zaslanou humanitární pomoc, informovala ruská redakce BBC.

Přestože podpora Ukrajiny je podle Zelenského mezi lidmi v Izraeli patrná, neodráží se to v konkrétních krocích izraelského kabinetu.

„Izrael se bohužel zatím nepřipojil k (protiruským) sankcím,“ konstatoval Zelenskyj ve svém virtuálním projevu k asi 20 tisícům izraelských vysokoškolských studentů a učitelů. „Jsem vděčný vašemu lidu, ale chtěli bychom podporu od vaší vlády,“ podtrhl.

Británie je ochotna pomoci s odminováním přístavů na jihu Ukrajiny a nabídnout pojištění lodím, aby bylo možno vyvézt miliony tun obilí, řekl dnes britský premiér Boris Johnson agentuře Reuters na summitu Společenství ve Rwandě.

„Co může Británie nabídnout především, je odbornost v oblasti námořního pojištění a zkušenosti s přepravou zboží skrze řekněme sporná námořní území,“ řekl premiér.

Ukrajinská vojska se možná budou muset stáhnout od Lysyčansku, strategického města na východě Ukrajiny, připustil dnes gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

„Naše velení může dát vojskům příkaz stáhnout se a zaujmout nové pozice ve snaze předejít obklíčení,“ řekl o situaci v Lysyčansku podle ruské redakce BBC v televizním vysílání gubernátor Hajdaj. Upřesnil, že město zatím odříznuto není a že z něho pokračuje evakuace obyvatel. „Celý Lysyčansk je na dosah ruské palby. Je v něm velmi nebezpečno,“ doplnil.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes zahájili summit, na němž se očekává schválení kandidátského statusu Ukrajiny a Moldavska, které žádají o přijetí do evropského bloku. Tématem budou i další dodávky zbraní Kyjevu či pokračující dopady ruské invaze na Ukrajinu.

Evropská unie a Norsko se dohodly na posílení spolupráce s cílem zvýšit dodávky norského plynu do členských zemí EU. Vyplývá to ze společného prohlášení zveřejněného po dnešní schůzce místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse s norským ministrem ropy a energetiky Terjem Aaslandem. Řada evropských zemí se nyní potýká s poklesem dodávek plynu z Ruska.

Norsko a Evropská komise podle prohlášení „posílí spolupráci s cílem zajistit dodatečné krátkodobé i dlouhodobé dodávky plynu z Norska“. „Existuje velký potenciál pro zvýšení prodeje do Evropy v roce 2022, které by na evropský trh přineslo dodatečnou energie kolem 100 TWh (terawatthodin),“ píše se rovněž v prohlášení.

Evropská unie se musí připravit na další rozšíření a nabídnout kandidátským zemím reálnou perspektivu členství. Před dnešním jednáním unijního summitu, který by měl schválit kandidátský status Ukrajiny a Moldavska, to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Udělení tohoto statusu Ukrajině podpořil těsně před jednáním vedle dalších lídrů také nizozemský premiér Mark Rutte, který se ještě nedávno stavěl k tomuto kroku skepticky.

„Musíme pro Ukrajinu vytvořit nutné podmínky, aby mohla pokračovat ve své slibné cestě kupředu. Zároveň musíme pochopit, že je třeba se připravit na další rozšíření,“ řekl Scholz novinářům při příchodu na summit.

Rusko je připraveno dále rozvíjet mnohostrannou spolupráci s Brazílií, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou a podporovat globální roli zemí BRICS, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin při on-line setkání těchto zemí. Podle Putina mohou národy podpořit globální stabilitu.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes na téže akci zkritizoval kroky západních zemí, které se vymezily proti válce na Ukrajině. Označil to za zneužívání mezinárodních sankcí a vyzval Rusko, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku, aby dostály své odpovědnosti ve světě, informuje agentura Reuters.

„Musíme opustit mentalitu studené války, zamezit konfrontaci a postavit se proti jednostranným sankcím a proti jejich zneužívání,“ dodal Si. Globální hospodářské oživení podle čínského prezidenta zůstává složitým procesem, zatímco mír a bezpečnost se stávají stále významnějším problémem.

Americká společnost Nike se rozhodla definitivně opustit ruský trh. Informovala tak dnes v prohlášení pro agenturu Reuters. 3. března výrobce sportovní módy uvedl, že fungování v Rusku omezuje pouze na přechodnou dobu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes po schůzce s českým premiérem Petrem Fialou poděkoval České republice za pomoc ukrajinské armádě a ukrajinským uprchlíkům. Šéf české vlády nicméně na tiskové konferenci řekl, že ČR už v podstatě vyčerpala zásoby zbraní, které by mohla bránící se Ukrajině poskytnout. Ujistil také, že jeho vláda je odhodlaná splnit svůj závazek a do roku 2024 zvýšit své výdaje na obranu minimálně na dvě procenta HDP.

Témata schůzky se Stoltenbergem přiblížil novinářům Fiala už před ranním odletem do Bruselu. Na setkání do bruselské centrály Aliance pak dorazil se zpožděním z dopoledního summitu lídrů států EU s jejich partnery z balkánských zemí.

Na Ukrajině již jsou americké raketomety HIMARS, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poděkoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi za dodání těchto „silných nástrojů“, které Kyjev delší čas požadoval. „Toto léto bude pro ruské okupanty horké, pro některé z nich poslední,“ napsal Reznikov na twitteru.

Reznikov množství zbraní neupřesnil. V médiích se nicméně dříve objevilo, že USA nakonec schválily, že předají Ukrajině čtyři moderní raketomety HIMARS, které by měly dorazit do konce června.

Starosta Mykolajivu Oleksandr Senkevyč uvedl, že dnes se ve městě ozvaly exploze způsobené nejspíše dělostřeleckými granáty. Vyzval obyvatele, aby se odebrali do krytů. Místní média píší o celkem třech výbuších a „příletech“ ruských raket.

„Ruská armáda ostřelovala jihoukrajinské město také v úterý, v důsledku čehož zemřel jeden člověk a tři další utrpěli zranění,“ uvedl Senkevyč.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ve středu poblíž Mykolajivu „vysoce přesnými zbraněmi“ zasáhlo nádrže paliva a skladiště vojenského vybavení, informovala agentura Interfax.

Členové Evropského parlamentu se dnes jasnou většinou vyslovili pro to udělit Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země pro vstup do Evropské unie. Krok přišel několik dní poté, co uznání kandidatury obou zemí doporučila Evropská komise. Její stanovisko by dnes mohli potvrdit lídři členských zemí unie, kteří o těchto věcech rozhodují.

V EP příslušné usnesení podpořilo 529 poslanců, zatímco 45 jich bylo proti a 14 se zdrželo. Europarlament tak vyzval unijní lídry, aby „neprodleně“ udělili Ukrajině a Moldavské republice status kandidátských zemí EU. V případě Gruzie by podle EP měli stejný krok učinit až poté, co vláda kavkazské země splní podmínky vytyčené komisí v nedávném stanovisku.

Ukrajina podala přihlášku do EU 28. února, tedy těsně po invazi ruských vojsk, která stále pokračují v útocích a okupaci části sousední země. Moldavsko a Gruzie se přidaly o několik dní později. Jakákoli rozhodnutí v tomto směru činí zástupci členských zemí unie, přičemž musí být jednomyslná. Komise a parlament mají pouze poradní funkci.

Krizi na Ukrajině lze vyřešit pouze diplomatickou cestou, uvedl dnes podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Vyjádřil se tak po boku svého ruského protějšku Sergeje Lavrova na tiskové konferenci v Teheránu.

Lavrov přicestoval do Teheránu ve středu na dvoudenní návštěvu, aby projednal jadernou dohodu z roku 2015 mezi Íránem a světovými mocnostmi a posílil bilaterální a energetickou spolupráci, uvedla íránská státní média. Dalším tématem jednání podle nich měly být regionální a mezinárodní záležitosti.

„Co se týče Ukrajiny, domníváme se, že americké akce prováděné prostřednictvím NATO jsou jednou z příčin krize. Islámská republika však nepovažuje válku za řešení a vítá politické rozhovory o této otázce,“ řekl Amírabdolláhján.

Na Ukrajině má dnes předběžným slyšením začít první soudní proces s ruským vojákem obviněným ze znásilnění Ukrajinky za ruské invaze, uvedla agentura Reuters s tím, že podobných soudů by mohly následovat desítky.

Podezřelý ruský voják, dvaatřicetiletý Michail Romanov, není v ukrajinském zajetí, a tak bude souzen v nepřítomnosti. Je obžalován z toho, že 9. března ve vsi Bohdanivka u Kyjeva opakovaně znásilnil třiatřicetiletou ženu poté, co spolu s dalším ruským vojákem zastřelil jejího manžela Oleksije. Poté oba vojáci nejprve odešli, ale pak se dvakrát vrátili, aby ženu znásilnili, uvádí soudní spis. Totožnost druhého vojáka se nepodařilo zjistit.

Není jasné, jak bude Romanov u soudu právně zastoupen. Proces se má konat za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením veřejnosti a médií.

Ukrajinské ministerstvo obrany dnes vyzvalo ke zdrženlivosti ohledně informování o pokračující ukrajinské ofenzivě u Chersonu. Šíření jakýchkoliv zpráv před koncem operace podle něj armádě škodí.

„I když máte vlastní zdroje informací na frontě, není třeba psát na sociální sítě podrobnosti o vojenských operacích ukrajinské armády,“ uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová s tím, že oficiální informace jsou zveřejňovány záměrně se zpožděním, aby neprozradily některé takticky důležité detaily.

Maljarová reagovala na prohlášení dvou bývalých a jednoho současného ukrajinského poslance, kteří zveřejnili, jaké zbraně armáda použila v postupu směrem na Cherson, a informovali o tom, že v oblastním městě již Ukrajinci „obsadili čtyři ulice“.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová varovala, že krizi s obilím na Ukrajině musí světoví lídři vyřešit během příštího měsíce, jinak by svět mohl zažít „zničující následky“.

Během návštěvy Ankary Trussová uvedla, že hovořila s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşoğluem o spolupráci obou zemí na tom, aby obilí mohlo opustit Ukrajinu.

„Tato obilná krize je naléhavá a musí být vyřešena během příštího měsíce, jinak bychom mohli být svědky zničujících následků,“ řekla na tiskové konferenci.