Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Povrchní paralely mezi Ukrajinou a Tchaj-wanem existují na první pohled. Obě země jsou demokratickými přáteli Západu, jež ohrožuje mocnější autoritářský režim.
Podobných osudů si v minulých týdnech všímali i světoví lídři. Například britský premiér Boris Johnson v sobotu prohlásil, že se „ozvěny“ toho, co se děje na Ukrajině, „ponesou až na Tchaj-wan“. „Lidé by mohli dospět k závěru, že se agrese vyplácí,“ řekl na bezpečnostní konferenci v Mnichově.
A toho si je vláda asijského ostrova dobře vědoma. Zatímco se pozornost celého světa soustředí na dění v Evropě, prezidentka Tchaj-wanu v úzkém kruhu poradců ve středu řešila, na co se připravit a jak by ukrajinsko-ruská krize, teď už válka, mohla zasáhnout až do Jihočínského moře.
„Měli bychom pokračovat v posilování bojové připravenosti našich sil v Tchajwanském průlivu, abychom zajistili naši bezpečnost,“ řekla Cchaj s tím, že jedině zvýšená ostražitost je receptem na zvládnutí nepředvídatelných událostí kolem Tchaj-wanu a v indicko-pacifické oblasti.
Peking ostrov považuje za odtrženou provincii a nevylučuje, že se ji pokusí uzmout zpět i za použití síly. Během posledních dvou let Čína poblíž samosprávného ostrova zintenzivnila vojenskou aktivitu. Tchaj-wan však neohlásil, že by se od začátku napětí spojeného s Ukrajinou v jeho okolí děly neobvyklé čínské manévry.
Cchaj přesto vyzvala úřady, aby byly ostražitější vůči takzvané kognitivní válce, udělaly vše pro to, aby se vypořádaly s dezinformacemi a zmařily pokusy „vnějších sil“ využít situaci na Ukrajině k vystresování veřejnosti a narušení sociální stability. Také požádala vládní agentury, aby udržovaly stabilní finanční trh a stálé ceny tak, aby ukrajinská krize neovlivnila ekonomiku ostrova.
Tchaj-wan Rusko za porušení suverenity Ukrajiny odsoudil a vyzval obě strany, aby své spory vyřešily mírovým a racionálním způsobem.
„Tchaj-wan není Ukrajina“
Vytváření paralel mezi Ukrajinou a Tchaj-wanem se však nelíbí Číně, která tchajwanskou prezidentku obvinila z podněcování k protipekingským náladám.
Taiwan is ‘not Ukraine’ and has always been an inalienable part of China, Chinese foreign ministry spokesperson Hua Chunying said, as Taiwan President Tsai Ing-wen called for the island to beef up vigilance on military activities in response to the crisis https://t.co/qlujOvgWY6 pic.twitter.com/V148Vr9nUt
— Reuters (@Reuters) February 23, 2022
Mluvčí ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing ve svém projevu v Pekingu jakoukoli souvislost mezi otázkami Ukrajiny a Tchaj-wanu odmítla. „Tchaj-wan není Ukrajina,“ řekla. „Tchaj-wan byl vždy nezcizitelnou součástí Číny. To je nesporný právní a historický fakt.“
V tomto momentě by se však dala udělat paralela další – Chua stejně jako Vladimir Putin v pondělním projevu ohnula historii k obrazu svému.
Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla
- V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
- Napětí v posledních letech znovu eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
- Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.
Sami obyvatelé Tchaj-wanu podle průzkumu Tchajwanské nadace pro veřejné mínění zůstávají více méně v klidu. 63 procent dotazovaných uvedlo, že věří, že ruská agrese vůči Ukrajině k útoku na Tchaj-wan nepovede. Pouze 27 procent naopak věří, že se tak stane.
„Na jedné straně průzkumy ukazují, že se většina Tchajwanců neobává scénáře simultánního čínského vojenského dobrodružství v Tchajwanském průlivu během ukrajinské krize. Na druhé straně mu další vojenská eskalace ukrajinské krize může připravit další dvě hrozby,“ uvedl pro SCMP Wen-ti Sung, odborník na mezinárodní vztahy na Australské národní univerzitě.
„Zaprvé to může odčerpat zdroje a pozornost Spojených států od Indo-Pacifiku, zejména Tchajwanského průlivu. Zadruhé může dojít k oslabení jednoty Západu tím, že odhalí odlišné geopolitické zaměření USA a jejich evropských spojenců,“ řekl Sung.
Obavy Tchaj-wanu nezmírňuje ani vřelost vztahů mezi Čínou a Ruskem. „Myslím, že v případném konfliktu o Tchaj-wan by se Rusko postavilo na stranu Číny, ale z vlastních zájmů. Čína Tchaj-wan definuje odlišně a úplně nestojí o to, aby byl spojovaný s Ukrajinou a představou, že by se vůči němu chovala jako teď Rusko vůči Ukrajině,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy vztah mezi Ruskem a Čínou analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Šebok.
„Rusko deklarativně podporuje Čínu v otázce Tchaj-wanu, ale nad rámec běžných vyjádření nejde. Bude tak zajímavé sledovat, jestli například v kontextu izolace Ruska Čína nebude tlačit na Putina, aby ji podpořil o to víc třeba zrovna v případě Jihočínského moře nebo vztahů s Indií. Myslím, že teď je prostor, aby Čína recipročně vyžadovala větší podporu. A pokud to Rusko udělá, stane se ještě izolovanějším, protože by obětovalo například vztahy s Indií,“ dodává Šebok.
