Hlavní obsah

Turecko viní EU ze spousty věcí. I z Putinovy agrese, říká velvyslanec

Pavel Vacek, velvyslanec ČR v Ankaře, komentuje podmínky Turecka vůči adeptům do NATO, turecký plyn pro Evropu i příliv ruských turistů.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Turecko může sehrát významnou roli v odpoutávání Evropy od ruského plynu. Vlastními zdroji i jako zprostředkovatel. „S evropskými partnery pracuje na přípravě těžby,“ řekl Seznam Zprávám velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek.

Článek

Turecko je už teď důležité pro dodávky plynu jak z Ruska, tak z dalších zemí. „Ázerbájdžánem počínaje, jakožto Turecku nejbližší zemí. Perspektivně je možno uvažovat o íránském plynu. Velmi záleží na tom, zda se povede obnovit jaderné ujednání s Teheránem, které je v zásadě podmínkou, aby se postupně uvolnilo omezení na dovoz íránského plynu do Evropy,“ říká Pavel Vacek v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Země ležící na dvou kontinentech chce podle něj sehrát roli také v tranzitu z nalezišť ve východní části Středomoří, například z Izraele. „Tam se ovšem už dostáváme do všech složitostí, které tak či jinak souvisejí se vztahem Turecka, Kypru a věcí okolo toho,“ dodává.

Jako perspektivnější tak vnímá turecké vlastní zdroje. „Zásoby, které Turci objevili v Černém moři, jsou asi 500 miliard krychlových metrů, což je působivé množství. Turecko intenzivně pracuje s některými mezinárodními partnery, včetně například Itálie, na přípravě těžby,“ říká diplomat.

Když začala válka na Ukrajině, náměstek tureckého ministra zahraničí Faruk Kaymakci v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že jedním z důvodů, proč Rusko, nebo Putin, začalo tuto agresi tak snadno, je selhání NATO a EU. „Kdybyste nás přijali do EU, neviděl by Putin slabost,“ řekl turecký diplomat. Posunuly se od té doby snahy o přístupové rozhovory?

Citovaný výrok jsme zaznamenali. Je to tvrzení spekulativní a manipulativní, nelze s ním souhlasit a lze ho snadno vyvracet. Je součástí tureckého vládního výkladu, který EU viní ze spousty věcí, jakkoli o vstup do EU Ankara nadále usiluje a nyní ji zkouší činit odpovědnou i za to, že se Putin rozhodl k agresi proti Ukrajině, což tak samozřejmě není.

Když Turecko takové věci zkouší tvrdit, muselo by například umět vysvětlit, co samo učinilo, aby Rusko odradilo od agrese proti Ukrajině. Turecko je též členem NATO a motivů ruské války proti Ukrajině i vojensko-bezpečnostní hrozby, kterou Rusko představuje, si je dobře vědomo. Přitom s Ruskem má samo velmi specifický a intenzivní vztah, neuplatňuje vůči němu sankce kvůli agresi proti Ukrajině, liší se tak od všech ostatních členů NATO i od EU a nenechá si do toho příliš mluvit ani od ostatních spojenců.

Přístupové rozhovory se neposunuly a ani nemohly, od roku 2016 jsou pozastavené, a to zejména kvůli neuspokojivému stavu lidských práv v Turecku i kvůli tureckým vojenským operacím v Sýrii.

Do jaké míry hýbe tureckou společností diskuze o švédském a finském členství v NATO?

Veřejnost je velmi vydatně zásobená oficiálním vládním výkladem a ten stojí na ústředním požadavku, aby Švédsko a Finsko přestaly takzvaně podporovat terorismus. Ať už to v tureckém chápání znamená cokoliv. Ale tady jde zejména o Kurdy a jejich organizace, včetně jejich ozbrojených složek, ať už operují v Turecku, Sýrii, nebo Iráku.

Připomenout se určitě sluší, že ozbrojené složky Kurdské strany pracujících, což je mezinárodně uznaná teroristická entita, zabily v minulosti v Turecku tisíce lidí, včetně civilních osob – a proto také turecká většinová společnost necítí zejména k této kurdské struktuře žádné sympatie, tím méně, že by ji podporovala. A proto také lze soudit, že Turci většinově asi podporují požadavky turecké vlády a zejména prezidenta vůči Švédsku a Finsku. Připomínám jenom, že ve vztahu k těmto dvěma zemím jde Turecku i o to, že zavedly restrikce na dodávky zbraní pro Turecko.

Jak velkou komplikací jsou právě ta embarga na vývoz zbraní ze strany Helsinek a Stockholmu pro už tak problémy zmítanou tureckou ekonomiku?

Určitě nejsou ani tak problémem ekonomickým, tím jsou minimálně, jako spíš politickým, řekněme bezpečnostním a v nějaké míře i technologickým. Turecku se určitě nelíbí, že jiní spojenci v NATO, kde se Turecko samo považuje za spolehlivého člena, tak i v Unii, kde je Turecko kandidátem na členství, vůči němu uplatňují sankce v podobě restrikcí na dodávky zbraní. Nyní, pod tureckým tlakem, jsou předmětem vyjednávání, která zprostředkuje generální tajemník NATO. Doufáme, že se tyhle věci s Tureckem podaří vyřešit. A nejlepší by bylo, kdyby se to podařilo do madridského summitu Aliance (plánovaného na konec června, pozn. red.).

Je těžké si představit, že by Finsko a Švédsko ustoupily od své politiky pomoci pronásledovaným Kurdům. Za co dalšího by Turecko mohlo souhlas s jejich přijetím do NATO „vyměnit”? Mohla by to být třeba finanční pomoc?

Určitě půjde v tomhle jednání o kompromisy z obou stran. Víme, že Švédové ukazují celkem názorně, že vojenskou podporu, z níž je Turecko obviňuje, neposkytují kurdským strukturám, že se jedná o jejich rozvojovou pomoc. Argumentů a protiargumentů v tom dialogu všech tří zemí už padlo mnoho. Většina těch kontaktů probíhá neformálně. Já tohle nechci komentovat. Jednak proto, že ty informace nejsou naše, nejsou o nás, jsou od těch tří partnerů. Věřme, že společný zájem, jímž je úspěšné rozšíření Aliance o tyto dvě země, převáží.

Ohledně tureckých snah o zprostředkování míru mezi Ukrajinou a Ruskem, dá se ještě na turecké straně čekat nějaký průlom? Ankara se v tom dál výrazněji angažuje?

Angažuje se velmi významně. Plán vytvoření obilného koridoru pro vývoz ukrajinského obilí, zejména z Oděsy, nyní obě strany posuzují – Moskva i Kyjev. Turecko chápe, že Ukrajina má oprávněné obavy z Ruska jako agresora, aby tohoto aranžmá nezneužilo. Rámcem pro tato jednání je plán, jehož původcem je OSN, takže v tomhle Turecko neoperuje jaksi izolovaně a pouze samo za sebe. Turecko se od počátku konfliktu snaží angažovat jako zprostředkovatel.

Istanbul byl jednou z destinací, přes kterou po začátku války vedla úniková cesta oligarchů. Usazují se v zemi dlouhodobě? Vidíte příliv ruského kapitálu?

Ruská přítomnost, ať už osob, firem, kapitálu, je tady po mnoho let, na tomhle se zahájením ruské války proti Ukrajině tolik nezměnilo. Jedná se o tisíce a možná i desetitisíce subjektů, které tady mají účty, firmy, nemovitosti. Co bylo možno vidět po náběhu mezinárodních sankcí vůči Rusku, je především špička toho ledovce, to znamená jachty oligarchů přejíždějící z přístavů, kde se necítily bezpečně, protože byly zkonfiskovány – a oprávněně. Pod povrchem jsou určitě toky peněz mezi účty, také transakce obchodní.

Turecko je určitě rádo, že je součástí těchto pohybů, protože s Ruskem udržuje specifický vztah a díky své snaze o zprostředkování ve válce Ruska proti Ukrajině tak vůči Moskvě neuplatňuje sankce jako Evropská unie a další západní partneři, což je také jistá turecká specialita a výsada. Otázkou samozřejmě je, jak dlouho s tímto přístupem může Turecko vydržet, to záleží na dalším vývoji války.

Turecko patří k zemím, pro které jsou turisticky důležité obě strany stávajícího sporu, Rusové i Ukrajinci. Jak válka zahýbala a ještě zahýbe počty turistů z obou zemí?

Jsou to pro Turecko velké turistické národy, oba v řádu milionů. Rusů tradičně přijíždí do Turecka více než Ukrajinců a lze čekat, že Ukrajinců bude s ohledem na devastující válku tuhle sezonu méně, to je odhad, na kterém se řada lidí shodne. Naopak u Rusů Turci očekávají, a také pro to dost dělají, větší čísla než v minulosti. Turecko například násobně zvýšilo počty letů svých národních aerolinek, aby na tuto sezonu přivezlo co nejvíce ruských turistů. Čili je to faktor, se kterým turecká ekonomika počítá a na tom válka Ruska proti Ukrajině příliš nemění.

Co to dělá s cenami dovolených například pro Čechy?

Ceny rostou všude, to je trend, který je v Turecku ještě umocněný opravdu mimořádně vysokou inflací. Tenhle trend částečně tlumí kurzové pohyby, kdy turecká lira slábne, čili pád turecké liry v zásadě vyrovnává vliv turecké inflace pro zahraniční turisty. Celkově ale platí, že letošní dovolená bude dražší než ta loňská. Turecko přestává být levnou destinací.

Srovnání s dalšími zeměmi, třeba Řeckem, nechť udělá někdo jiný, ale rozhodně na levné dovolené v řádu tisíců korun za týden už můžeme dávno zapomenout, všechno jde do desítek tisíc korun za týden a někdy i vysokých desítek tisíc na jednoho člověka. Takže Turecko zdražuje, ale je populární destinací, a zřejmě dobrou zprávou pro Turecko je také, že pro tuto sezonu se čeká víc západních turistů. Nevíme, jestli se Češi vrátí zpátky na ten obvyklý zhruba čtvrt milion ročně, který jsme tady zaznamenávali před covidovou pandemií. V této letní sezoně budeme někde okolo 150 tisíc našich turistů.

Reklama

Doporučované