Hlavní obsah
Online

Budeme chránit Švédsko a Finsko „všemi nezbytnými prostředky“, hlásí Norsko

Foto: Profimedia.cz

Norský premiér Jonas Gahr Stoere.

Reklama

16. 5. 6:00
aktualizováno • 16. 5. 22:22

AKTUALIZUJEME. Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 16. května

  • Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, upozornil. Řekl rovněž, že Rusko nemá se Švédskem ani Finskem potíže a že rozšíření aliance je zájmem Spojených států.
  • Parlamenty v Helsinkách a Stockholmu dnes zahájily diskuse o začlenění Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Předpokládá se, že zákonodárné sbory obou zemí, které přehodnocují svou dlouholetou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, podání žádosti o vstup do NATO schválí.
  • „Spolu s Dánskem a Islandem je Norsko připraveno pomoci svým severským sousedům všemi nezbytnými prostředky, pokud by se stali obětí agrese na svém území, než získají členství v NATO,“ uvedl norský premiér Jonas Gahr Stoere.
  • Jedna z jednotek ukrajinské domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem, oznámil na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo obrany.
  • Bělorusko oznámilo, že na hranice s Ukrajinou vyšle jednotky pro speciální operace. Ve svém nejnovějším přehledu dění na Ukrajině to uvedlo britské ministerstvo obrany.

VÁLEČNOU SITUACI JSME SLEDOVALI ONLINE I V NEDĚLI:

  • Německo zastaví dovoz ruské ropy do konce roku 2022 bez ohledu na sankce EU

    Snahy Německa o dohodu s alternativními dodavateli pokračují a vláda je přesvědčena, že se jí podaří vyřešit logistické problémy do 6 až 7 měsíců, uvedla agentura Bloomberg.

  • Ruská jednotka se snažila vstoupit do Sumské oblasti, uvádí ukrajinská stráž

    Ruská sabotážní a průzkumná skupina se dnes ráno snažila proniknout do Sumské oblasti na Ukrajině, informovala podle agentury Ukrinform ukrajinská pohraniční stráž. Dodala, že se jí podařilo přinutit ruské vojáky k ústupu zpět za hranici.

    Ruští ozbrojenci podle pohraniční stráže zahájili střelbu z minometů, raketometů a kulometů a pod krytím této palby se na ukrajinské území snažila proniknout ruská průzkumná skupina. Pohraniční stráž uvedla, že se „sabotéry“ bojovala a vytlačila je zpátky za hranici.

    Ruské jednotky se ze Sumské oblasti stáhly začátkem dubna poté, co Moskva vzdala svůj pokus o dobytí Kyjeva a ovládnutí severovýchodu Ukrajiny. Ukrajinská armáda v noci na dnešek informovala, že jedné z jejích jednotek se podařilo opět dosáhnout ruské hranice v Charkovské oblasti, která leží jihovýchodně od Sumské oblasti.

  • Ukrajina a Rusko informovaly o vzájemných ztrátách

    Ukrajinský generální štáb na Facebooku napsal, že při bojích zemřelo dalších 300 ruských vojáků, čímž se celkový počet padlých na ruské straně dostal na 27 700. Rusko nicméně uvádí výrazně nižší počty, tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.

    Rusko dnes zase uvedlo, že sestřelilo tři ukrajinské stíhačky, jednu z nich poblíž Hadího ostrova v Černém moři a zbylé dvě v Charkovské a Mykolajivské oblasti. Ministerstvo obrany Ruska rovněž tvrdí, že raketami zasáhlo dvě velitelské pozice ukrajinské armády v Charkovské oblasti a další cíle, jako například sklady zbraní. Podobné útoky ohlásila ruská armáda rovněž v Donbasu, kde se jí údajně podařilo zničit ukrajinské drony.

  • EU jedná o šestém balíku protiruských sankcí, Borrell dnes shodu nečeká

    V Bruselu dnes jednají ministři zahraničí členských zemí Evropské unie o šestém balíku sankcí proti Rusku po jeho agresi vůči Ukrajině. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell při příchodu na jednání uvedl, že dohoda o zákazu dovozu ruské ropy dnes nejspíš uzavřena nebude. Na vině je podle něj „silná pozice některých států“. Proti embargu se staví Maďarsko, které není spokojeno s Evropskou komisí navrženými výjimkami. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis prohlásil, že jeden člen dělá z ostatních rukojmí, informovala agentura Reuters.

    „Celá Unie je držena jako rukojmí jedním členským státem. Musíme se dohodnout, nemůžeme zůstat rukojmím,“ prohlásil Landsbergis.

    Rakousko a Lucembursko věří, že dohoda bude uzavřena v nejbližších dnech. Podle šéfa lucemburské diplomacie Jeana Asselborna „neexistuje žádná omluva pro to, aby balík nebyl přijat“.

  • Americký Institut pro studium války: Rusko chce dostat pod kontrolu celou Luhanskou oblast

    Americký Institut pro studium války (ISW) ve svém nedělním zhodnocení bojů napsal, že se ruské síly zřejmě přestaly snažit o obklíčení ukrajinských jednotek mezi městy Doněck a Izjum a namísto toho chtějí dostat pod kontrolu celou východoukrajinskou Luhanskou oblast.

    Na jihu země pak Rusko zřejmě opevňuje některé dobyté pozice, což naznačuje, že chce Moskva region dlouhodobě okupovat. Podle ukrajinských činitelů kopou ruská vojska zákopy a na různých místech v Mykolajivské, Chersonské a na západě Záporožské oblasti staví betonové zátarasy.

    Ruské armádě podle ISW zřejmě došli rezervisté, které lze rychle zapojit do bojů. Rusko tak do svých jednotek nyní zařazuje bojovníky z rozličných zdrojů, včetně žoldnéřů či příslušníků různých domobraneckých skupin. Podle ukrajinského generálního štábu nyní v Bělgorodu prochází výcvikem asi 2 500 rezervistů, kteří se brzy zapojí do bojů. To však podle ISW nebude stačit k doplnění stavu ruských jednotek, jež na některých místech údajně přišly až o 20 procent svých příslušníků.

    Podle ISW ruská armáda zapojuje bojovníky ze soukromých vojenských organizací i do jednotek svých elitních výsadkářů, což institut označuje za šokující. Jedná se podle něj o dosud nejzřetelnější znamení toho, že Rusko vyčerpalo svoje dostupné vojenské zálohy.

  • Rusko: Rozhodnutí Švédska a Finska vstoupit do NATO bude mít dalekosáhlé důsledky

    Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do NATO by mělo dalekosáhlé důsledky, informují ruské tiskové agentury.

    Uvedl také, že v důsledku tohoto kroku se podle něj radikálně změní situace ve světě.

    Podle Rjabkova by si Finsko a Švédsko neměly dělat iluze, že se Rusko s jejich rozhodnutím jednoduše smíří, uvedla agentura Interfax.

  • Britské ministerstvo obrany: Bělorusko vyšle jednotky k ukrajinským hranicím

    Bělorusko oznámilo, že na hranice s Ukrajinou vyšle jednotky pro speciální operace. Ve svém nejnovějším přehledu dění na Ukrajině to uvedlo britské ministerstvo obrany.

    Rovněž uvedlo, že na cvičiště na západě země Bělorusko vyslalo jednotky protivzdušné obrany, dělostřelectvo a raketové jednotky.

    „Přítomnost běloruských sil v blízkosti hranic bude pravděpodobně fixovat ukrajinské jednotky, aby nemohly být nasazeny na podporu operací v Donbasu,“ tvrdí britské ministerstvo. Upozorňuje přitom na to, že „doposud se běloruské jednotky do konfliktu přímo nezapojily“.

  • Podle Estonska by vstup Finska a Švédska do NATO zvýšil bezpečnost v Pobaltí

    Estonská ministryně zahraničí Eva-Maria Liimetsová řekla agentuře Reuters před zasedáním NATO v Berlíně, že vstup Švédska a Finska do Aliance by zvýšil bezpečnost pobaltského regionu.

    „Když bychom věděli, že v našem sousedství patří do NATO i další demokratické země, znamenalo by to, že bychom mohli mít rozšířenější společná cvičení a také… více obranné spolupráce,“ uvedla Liimetsová. „Jsou zde určité rozdíly, ale viděli jsme ochotu těchto zemí rozdíly překonat,“ dodala.

    Liimetsová uvedla, že doufá, že Švédsko, Finsko a Turecko překonají rozdíly ohledně vstupu severských států do Aliance. Dodala, že atmosféra berlínského setkání je velmi vstřícná.

  • Rusové soustředí úsilí v Doněcké oblasti, kterou ostřelují, uvádí Kyjev

    Ruské jednotky nyní své hlavní úsilí soustředí v Doněcké oblasti, kde se dělostřelbou a leteckými útoky snaží zničit ukrajinské opevněné obranné pozice, uvedl v dnešní ranní zprávě ukrajinský generální štáb. Pokračuje také těžké ostřelování mariupolských oceláren Azovstal s cílem způsobit co největší ztráty uvězněným obráncům závodu, uvádí Kyjev.

    U Avdijivky severně od Doněcku se Rusové kvůli ztrátám stáhli na dříve obsazené pozice. Shromažďují své jednotky u Izjumu a připravují tam pokus o další ofenzivu.

    V neděli jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily jedenáct vzdušných cílů, z toho dva vrtulníky Ka-52 a Mi-18, sedm bezpilotních letounů a dvě raketové střely, uvádí generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajinci podle něj odrazili celkem 17 útoků a zničili tři ruské tanky.

  • Zelenskyj bude v Davosu hovořit o poválečné obnově Ukrajiny

    Obnova Ukrajiny po válce s Ruskem bude jedním z témat letošního Světového ekonomického fóra v Davosu, předpověděl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má k účastníkům fóra příští týden promluvit. Ještě dnes má ukrajinský prezident debatovat s americkými a kanadskými vysokoškoláky.

    „Na 23. května je naplánován můj projev k účastníkům fóra v Davosu. Letos bude konference mimořádně důležitá pro naši zemi. Bude se posuzovat poválečná obnova,“ řekl ukrajinský prezident. „Děláme vše, abychom získali maximální podporu světa. A účast v práci davoského fóra je pro to jednou z nejlepších možností,“ dodal.

    Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že na samém fóru se má organizovat sbírka peněz pro Ukrajinu.

    Zelenskyj také zdůraznil potřebu ustavičného zesilování sankcí proti Rusku. „Nyní je hlavní embargo na ropu. Ať by se v Moskvě sebevíc snažili překazit toto rozhodnutí, doba závislosti Evropy na ruských energetických surovinách končí a to nelze změnit,“ řekl. „Je nutné, aby partneři každý týden přijímali rozhodnutí omezující spojení Ruska se světem. Okupanti musí cítit, že cena za válku se ustavičně zvyšuje,“ zdůraznil.

  • Blažek bude v Haagu jednat o zapojení ČR do vyšetřování možných zločinů Ruska

    O české účasti na vyšetřování možných válečných zločinů Ruska na Ukrajině bude dnes v nizozemském Haagu jednat ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Setká se s prezidenty Mezinárodního trestního soudu (ICC) a agentury pro evropskou justiční spolupráci Eurojust.

    Zatímco haagský soud se již do vyšetřování činů ruských vojáků zapojil, unijní agentura v současnosti vytváří mezinárodní vyšetřovací tým, k němuž by se mohlo přidat i Česko. Blažek bude možnosti spolupráce probírat se šéfem agentury Ladislavem Hamranem, setká se i s českými zástupci při Eurojustu. Poté jej čeká schůzka s prezidentem ICC Piotrem Hofmańským.

    Česko vede stejně jako například Británie, Německo či Polsko vlastní vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině, které v českém případě zajišťuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Mimo jiné shromažďuje svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi utekli na české území.

  • Ministři zahraničí EU proberou zablokované protiruské sankce a ropné embargo

    Nové sankce proti Rusku, na nichž se Evropská unie zatím nedokázala shodnout kvůli maďarskému nesouhlasu s ropným embargem, budou hlavním tématem dnešního jednání ministrů zahraničí členských zemí EU. Zástupci vlád budou hovořit také o tom, jak dále vojensky či finančně podpořit Kyjev při pokračující ruské ofenzivě na východě a jihu země. Podrobnosti o současné situaci a dalších potřebách Ukrajiny jim sdělí jejich ukrajinský kolega Dmytro Kuleba.

    Unijní země nemají podle diplomatů jednotný pohled na to, jak si poradit s odmítavým maďarským postojem. Budapešť stejně jako Bratislava či Praha má dostat odklad na ukončení dovozu ruské ropy, který jinak Evropská komise navrhuje do konce letošního roku, ovšem Maďaři jako jediní vznášejí další požadavky.

    Některé státy proto hovoří o vyjmutí ropného embarga ze šestého balíku sankcí, jehož ostatní části podporuje EU jednohlasně. Právě Kuleba však před tímto krokem varoval, neboť by podle něj ukázal nejednotu sedmadvacítky a byl by dobrou zprávou pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Diplomatické zdroje neočekávají, že dnešní jednání ministrů přinese zásadní průlom. Ministři by naproti tomu mohli schválit již čtvrtou platbu ve výši 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) z unijního obranného fondu na nákupy zbraní pro Ukrajinu.

  • Ukrajinská jednotka v Charkovské oblasti dosáhla hranic s Ruskem

    Jedna z jednotek ukrajinské domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem, oznámil dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo obrany. U Charkova ukrajinské jednotky před několika dny přešly do protiútoku a osvobodily řadu obcí.

    „Hlásím, že 227. prapor 127. brigády sil územní obrany dosáhl hranice, na demarkační linii se zemí okupantů. Došli jsme sem, pane prezidente, jsme tu, jsme na hranicích,“ hlásí v natočeném videu jeden z vojáků ukrajinskému prezidentovi Volodomyru Zelenskému.

    Deník poznamenal, že voják zřejmě omylem uvádí, že video bylo natočeno 15. dubna, a ne května.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy