Článek
Turecké vojenské operace v Sýrii obvykle probíhají před volbami. Ty se v Turecku blíží i nyní, novou hlavu státu si voliči budou vybírat v červnu příštího roku. A dosavadní prezident Recep Tayyip Erdogan je kvůli těžké ekonomické krizi v nejhorší situaci za poslední léta.
V Turecku navíc rostou nacionalistické nálady a spekuluje se o tom, že by mohla válka proti kurdským separatistům Erdoganovi pomoci. Na následujících řádcích se vám pokusíme odpovědět na několik otázek spjatých s připadnou tureckou invazí do sousední země.
Proč došlo k poslední eskalaci?
Zásahy turecké armády proti ozbrojencům z Kurdské strany práce (PKK) probíhají čas od času nejen v Sýrii, ale i v iráckém Kurdistánu. Teroristický útok na hlavní istanbulské třídě, při němž 13. listopadu zahynulo šest lidí a osm desítek dalších utrpělo zranění, ale změnil situaci. Beztrestné vraždění civilistů v srdci Istanbulu nemohlo zůstat bez odezvy.
Jak známo, vláda z něj obvinila kurdské separatisty, kromě zakázané PKK i Sjednocenou demokratickou stranu (PYD), jejímž ozbrojeným křídlem jsou známé milice YPG. Obě organizace účast na útoku odmítly s tím, že proti civilistům nebojují.
Džihádisté dobývají severozápad Sýrie. Turecko jim v tom nebrání
Islamisté z organizace Hajat Tahrír aš-Šám (HTS) v říjnu ovládli dříve kurdské město Afrín, které dosud řídily Tureckem podporované povstalecké skupiny. Bojovníci vzešlí z řad al-Káidy chtějí postupovat dál.
O víkendu pak turecká armáda podnikla nálety na Kurdy obydlené oblasti v severní Sýrii. Zatímco Turecko mluví o 89 zničených vojenských cílech PKK a YPG, Kurdové informovali o zničených obilných silech, jedné elektrárně a nemocnici.
Po náletech podle nich zahynulo 11 civilistů. Podle Syrské organizace pro lidská práva, která monitoruje konflikt v Sýrii, bylo při bombardování zabito 14 bojovníků Syrských demokratických sil (SDF, pod ně spadají i milice YPG), jeden civilista a 12 vojáků bojujících v armádě syrského diktátora Bašára Asada.
V pondělí 21. listopadu pak přilétly ve zjevné odvetě rakety ze Sýrie na území Turecka. Tamní ministr vnitra Suleyman Soylu hovořil o dvou obětech v hraniční provincii Gaziantep. Zasažena byla podle něj jedna škola, v níž zemřelo jedno dítě spolu s učitelem, dalších šest lidí bylo zraněno, mezi nimi i těhotná žena.
Jaké jsou reakce na Erdoganovu výhrůžku?
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během zpátečního letu z katarského Dauhá, kde se zúčastnil úvodního ceremoniálu fotbalového šampionátu, pohrozil pozemní invazí. Proti ní se ale vyslovily jak Spojené státy, tak i Rusko, další zásadní hráči ve válkou rozvrácené Sýrii.
„Spojené státy vyjadřují upřímnou soustrast nad ztrátami civilních životů v Sýrii a Turecku. Vyzýváme k deeskalaci v Sýrii, abychom ochránili civilní životy a podpořili společný cíl porazit ISIS (Islámský stát, pozn. red.),“ píše se v prohlášení Neda Price, mluvčího americké diplomacie.
Američané přitom v oblasti úzce spolupracují s SDF, na něž Turci útočí. Za zmínku stojí i to, že Turci o náletech Američany neinformovali, navzdory členství obou států v Severoatlantické alianci.
Podobně, i když přece jen důrazněji, reagovalo i Rusko, které slovy svého zvláštního zmocněnce pro Sýrii Alexandra Lavrentijeva vyzvalo Turecko, aby projevilo zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly v Sýrii, a zabránilo tak zvýšení napětí.
Letecké údery na Sýrii odsoudila opoziční turecká Lidově demokratická strana (HDP), jejíž lídr Selahattin Demirtas je už několik let v tureckém vězení: „Možná se nikdy nedozvíme o silách stojících za istanbulským bombovým útokem a jejich účelu, ale jedna věc je zcela jasná: turecká vláda využívá tento útok jako záminku k legitimizaci a podpoře své agrese proti Kurdům v Sýrii,“ píše se v prohlášení strany.
Samotný Erdogan kritizoval kvůli Kurdům Rusko i USA – Rusko za to, že „nevyčistilo“ region od teroristů, i když kontroluje vzdušný prostor nad severní Sýrií, USA pak za jejich vyzbrojování.
Čeho chce Erdogan dosáhnout?
Rozdělit pás obývaný Kurdy a zabránit vzniku kurdského kvazistátu v severní Sýrii se už Turecku podařilo při minulých ofenzivách, experti nyní mluví spíše o politické motivaci před volbami.
„Jako průvodce tu máme historii. Tři ze čtyř velkých tureckých intervencí v severní Sýrii přišly v období před tureckými volbami. Nemyslím si, že je to jediné, ale rozhodně je to důležité. V určitém okamžiku je velmi pravděpodobné, že uvidíme významnou invazi,“ řekl serveru Voice of America analytik Max Hoffman z Centra pro americký pokrok, jenž se zaměřuje na Turecko a kurdské regiony.
Podobný názor má i bývalý americký velvyslanec v Turecku a Iráku James Jeffrey, podle něhož nyní v Turecku sílí nacionalistické nálady a Erdogan může vojenskou invazi vnímat jako způsob, jak zvýšit své šance na vítězství ve volbách.
Sites that have been bombed in northern Syria by Turkey until this moment. pic.twitter.com/cMuzUFrU1J
— Orhan Qereman (@Orhan_Qereman) November 20, 2022
Podle agentury Reuters, která se odvolává na turecký list Yeni Safak, může být cílem turecké ofenzivy město Tal Rifaat, z něhož podle Ankary útočí kurdští ozbrojenci na města ovládaná protureckými rebely. Tal Rifaat leží 15 kilometrů od tureckých hranic.
Turečtí vojáci už nyní ovládají část syrského území (na mapě v předchozím tweetu jsou onačeny zeleně), na němž vytvořili tzv. bezpečnostní zóny. Případná vojenská operace by toto pásmo mohla rozšířit.
