Hlavní obsah
Online

„Významný příspěvek k obnově míru,“ přivítal Zelenskyj plánovaný finanční balíček USA

Foto: Photographer RM, Shutterstock.com

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Reklama

19. 5. 6:00
aktualizováno • 19. 5. 22:27

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 19. května

  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal výsledek hlasování amerického Senátu, který ve čtvrtek jasnou většinou schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu a poslal tak návrh na vyčlenění 40 miliard dolarů k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Zelenskyj uvedl, že se jedná o "významný příspěvek k obnově míru a bezpečnosti na Ukrajině, v Evropě a ve světě".
  • Pokud má Rusko vyslyšet výzvu OSN a jejího Světového potravinového programu k otevření ukrajinských přístavů, pak je potřeba zvážit ukončení protiruských sankcí. Podle agentury Interfax to dnes sdělilo ministerstvo zahraničí v Moskvě.
  • Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy.
  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by mohl vystoupit před českým parlamentem. Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové se o tom jedná a vše je na dobré cestě.
  • Zelenskyj prohlásil, že Rusko stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Podle něj tyto útoky nemají zásadní vojenský dopad
  • Na 11 mrtvých a 14 zraněných vzrostla bilance úterního ruského náletu na ves Desna v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda.
  • Dnešní ukrajinský útok na ruské městečko má jednu oběť, uvedl gubernátor

    Při dnešním útoku ukrajinských sil na ruské městečko v Kurské oblasti nedaleko rusko-ukrajinských hranic zemřel jeden civilista a další lidé utrpěli zranění, uvedl oblastní gubernátor Roman Starovojt. Podle něj se cílem úderu stal lihovar v Ťotkinu, informovala agentura TASS.

    „Další útok na Ťotkino, který se udál za rozbřesku, bohužel skončil tragicky. Zatím jsou údaje o minimálně jednom mrtvém civilistovi,“ napsal Starovojt na sociální síti Telegram. Upřesnil, že podle prvních informací je obětí řidič kamionu, který do lihovaru přivezl suroviny.

    Od začátku ruské invaze na Ukrajinu pravidelně přicházejí zprávy o útocích ukrajinských sil na cíle v Rusku. Rusko z nich viní Ukrajinu, Kyjev se však k incidentům nehlásí, přestože na mezinárodní scéně již zaznělo, že útoky na strategické cíle v Rusku ze strany Ukrajiny by byly legitimní.

  • V Kyjevě opět funguje velvyslanectví USA

    Velvyslanectví Spojených států v ukrajinském hlavním městě Kyjevě obnovilo činnost, oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken. Stalo se tak po téměř třech měsících po evakuaci diplomatů vynucené ruskou invazí. V médiích se objevily snímky ze vztyčování americké vlajky v areálu velvyslanectví.

    „Ukrajinský lid s naší pomocí ubránil svou vlast tváří v tvář bezohledné ruské invazi. V důsledku toho hvězdy a pruhy znovu vlají nad velvyslanectvím,“ uvedl Blinken.

  • Počet obětí ruského náletu na ukrajinskou ves vzrostl na 11

    Na 11 mrtvých a 14 zraněných vzrostla bilance úterního ruského náletu na ves Desna v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na záchranáře. Původně úřady hlásily osm mrtvých a 12 zraněných. Ostřelování v Doněcké a Luhanské oblasti si vyžádalo 15 obětí mezi civilisty, uvedly ukrajinské síly.

    Zatímco deník psal o náletu na obec, úřady v úterý informovaly o ostřelování lokality raketami. Vesnici podle šéfa státní správy v Černihivské oblasti Vjačeslava Čause zasáhly čtyři rakety.

    Invazní síly dnes ostřelovaly také 46 obcí v Doněcké a Luhanské oblasti, uvedly v prohlášení na Facebooku ukrajinské síly OOS, které jsou zapojeny do operací na východě země. Při těchto útocích podle zprávy OOS zemřelo nejméně 15 civilistů. Mezi oběťmi jsou také dvě rodiny s dětmi.

  • Chorvatský prezident zopakoval, že chce blokovat vstup Finska a Švédska do NATO

    Chorvatský prezident Zoran Milanović požádá chorvatského zástupce v NATO, aby hlasoval proti přijetí Finska a Švédska do Aliance. Podle webu The Kyiv Independent to prezident řekl kanálu N1 TV. Záměr blokovat případný vstup obou skandinávských zemí do NATO avizoval prezident už koncem dubna.

    Ve středu Švédsko a Finsko podaly přihlášku do Severoatlantické aliance, čímž učinily klíčový krok k překreslení bezpečnostní mapy Evropy v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu. Proti přijetí obou zemí se ale staví Turecko. To svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že skandinávské země vydají členy kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy.

    Milanović je ohledně otázky, zda podpořit finskou a švédskou přihlášku do NATO, ve sporu s chorvatských premiérem Andrejem Plenkovićem, uvedla agentura AP. Podle prezidenta by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválena kontroverzní volební reforma. Bosenští Chorvaté usilují o změnu volebního zákona, která by jim usnadnila zvolení jejich zástupců do vedoucích funkcí.

  • Příští americkou velvyslankyní na Ukrajině bude Brinková, potvrdil Senát USA

    Americký senát jednohlasně potvrdil jmenování zkušené diplomatky Bridget Brinkové do funkce velvyslankyně na Ukrajině. Nastoupením Brinkové do úřadu se zaplní klíčová pozice, která byla po tři roky prázdná, uvedla agentura Reuters. Do funkce Brinkovou koncem dubna nominoval americký prezident Joe Biden.

    Oznámení o potvrzení Brinkové ve funkci přichází několik hodin poté, co šéf americké diplomacie Antony Blinken informoval, že velvyslanectví Spojených států obnovilo v Kyjevě svoji činnost.

    Rychlé potvrzení nominace Brinkové podtrhuje snahu USA podpořit Ukrajinu, která od konce února čelí ruské invazi, podotkla agentura Reuters. Očekává se, že Senát navíc tento týden schválí další pomoc Kyjevu ve výši téměř 40 miliard dolarů (940 miliard korun), kterou již dříve odsouhlasila Sněmovna reprezentantů.

  • Rusko tvrdí, že na Ukrajině začalo používat laserovou zbraň

    Rusko během bojů na Ukrajině používá laserové zbraně, které dokážou zlikvidovat bezpilotní letouny, řekl ve středu ve vysílání státní televize místopředseda ruské vlády Jurij Borisov. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko tímto oznámením snaží vyvolat dojem, že má k dispozici jakousi zázračnou zbraň ve chvíli, kdy v bojích na Ukrajině není úspěšné.

    Laserový komplex Zadira umí podle středečního oznámení ruského vicepremiéra zasáhnout objekt na vzdálenost pěti kilometrů. Díky tepelnému účinku dokáže zasažený objekt propálit. První vzorky se již na Ukrajině používají, upřesnil podle webu vesti.ru Borisov. Díky nasazení komplexu lze podle něj šetřit s drahými raketami Tor a s protiletadlovým systémem Pancir S1.

    Zelenskyj na oznámení reagoval slovy, že Rusko se snaží přijít se svojí „wunderwaffe“, což je termín, který používalo během druhé světové války nacistické Německo pro označení údajně revolučních zbraní. Ty však vesměs nedokázaly průběh bojů zvrátit.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy