Hlavní obsah
Online

„Významný příspěvek k obnově míru,“ přivítal Zelenskyj plánovaný finanční balíček USA

Foto: Photographer RM, Shutterstock.com

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Reklama

19. 5. 6:00
aktualizováno • 19. 5. 22:27

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 19. května

  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal výsledek hlasování amerického Senátu, který ve čtvrtek jasnou většinou schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu a poslal tak návrh na vyčlenění 40 miliard dolarů k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Zelenskyj uvedl, že se jedná o "významný příspěvek k obnově míru a bezpečnosti na Ukrajině, v Evropě a ve světě".
  • Pokud má Rusko vyslyšet výzvu OSN a jejího Světového potravinového programu k otevření ukrajinských přístavů, pak je potřeba zvážit ukončení protiruských sankcí. Podle agentury Interfax to dnes sdělilo ministerstvo zahraničí v Moskvě.
  • Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy.
  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by mohl vystoupit před českým parlamentem. Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové se o tom jedná a vše je na dobré cestě.
  • Zelenskyj prohlásil, že Rusko stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Podle něj tyto útoky nemají zásadní vojenský dopad
  • Na 11 mrtvých a 14 zraněných vzrostla bilance úterního ruského náletu na ves Desna v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda.
  • Ocelárny Azovstal podle Ruska opustilo 1 730 ukrajinských bojovníků

    Areál oceláren Azovstal v Mariupolu za posledních 24 hodin opustilo 771 ukrajinských bojovníků, a od pondělí se tak vzdalo celkem 1 730 mužů. V nové bilanci o tom dnes informovalo ruské ministerstvo obrany.

    Šéf separatistické proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin dnes uvedl, že z Azovstalu odešla už více než polovina jeho obránců, počet ale neupřesnil. Kyjev to zatím nekomentoval. Údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

    Ukrajinská a ruská strana o osudu bojovníků z Azovstalu informují rozdílně. Zatímco Moskva označuje jejich odchod za kapitulaci, Kyjev se tomuto termínu vyhýbá a hovoří o evakuaci. Rozdílné jsou také uváděné počty ukrajinských vojáků, kteří ocelárny opustili.

  • Scholz: Rusko nesmí válku vyhrát, EU pomůže Ukrajině s obnovou země

    Rusko nesmí válku na Ukrajině vyhrát a Ukrajina a také Německo nikdy nepřijmou podmínky zastavení boje, které by Rusko chtělo diktovat. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Německo bude Ukrajinu nadále podporovat, ale zatažení NATO do války je nepřijatelné. V projevu, ve kterém hovořil o tématech nadcházejícího mimořádného summitu Evropské unie, zdůraznil, že unijní země se již nyní musí připravovat na pomoc s rekonstrukcí Ukrajiny, která bude stát miliardy eur.

    „Rusko nesmí válku vyhrát a Ukrajina ji musí přestát,“ řekl Scholz s tím, že také proto Německo spolu s ostatním západními zeměmi Kyjevu pomáhá humanitárně, finančně i dodávkami zbrojního materiálu včetně těžkých zbraní. „Pomoci bránit se zemi, která je brutálně napadena, neznamená žádnou eskalaci konfliktu. Je to naopak pomoc s odražením útoku a s co nejrychlejším zastavením násilí,“ řekl.

  • V Charkovské oblasti se ruské síly snaží vést protiútoky, uvedl ukrajinský štáb

    Ruské invazní jednotky se v Charkovské oblasti na severovýchodě země snaží udržet obsazené linie a vést protiútoky s cílem získat zpět ztracené pozice. Ve své ranní zprávě o vývoji bojů to sdělil generální štáb ukrajinské armády. Ten zároveň tvrdí, že v tomto regionu působí ruské sabotážní a průzkumné skupiny. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

    Ruské nepřátelské jednotky nadále útočí na východě země – hlavní pozornost je upřena k Doněcké oblasti, konstatuje velení ukrajinských ozbrojených sil, podle něhož invazní síly nezaznamenaly významný postup.

  • Bush odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, spletl si ji však s Irákem

    Bývalý americký prezident George W. Bush odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu. Během svého projevu v Dallasu se však spletl a jmenoval Irák. Spojené státy pod jeho vedením zahájily v roce 2003 vojenské tažení do této blízkovýchodní země kvůli zbraním hromadného ničení, které se tam ale nikdy nenašly, připomněla dnes agentura Reuters.

    „Volby v Rusku jsou zmanipulované. Političtí oponenti jsou zavírání nebo jiným způsobem eliminováni z účasti na volebním procesu,“ řekl publiku ve své prezidentské knihovně v Texasu Bush mladší podle časopisu Newsweek. Následně zkritizoval ruskou invazi na Ukrajinu.

    „Výsledkem je absence kontroly a rovnováhy v Rusku. A rozhodnutí jednoho muže zahájit zcela neoprávněnou a brutální invazi do Iráku,“ pokračoval bývalý šéf Bílého domu, aby se vzápětí opravil: „Myslím tedy na Ukrajinu.“ Chybu poté omluvil svým věkem. „Je mi 75,“ konstatoval, přičemž na nahrávce je slyšet smích publika.

  • Podle britského ministerstva obrany bylo odvoláno několik ruských velitelů

    Rusko v posledních týdnech zbavilo funkce několik vysoce postavených vojenských velitelů, jejichž výkon v počátečních fázích invaze na Ukrajinu byl považován za chabý. Informovalo o tom dnes ráno britské ministerstvo obrany v pravidelném hlášení, které se opírá o poznatky zpravodajských služeb. Podle Londýna tak o místo patrně přišel například velitel Černomořské flotily, viceadmirál Igor Osipov.

    Osipov byl podle vojenského zpravodajství pravděpodobně odvolán po dubnovém potopení křižníku Moskva. O velení přišel kvůli neúspěšné snaze o dobytí Charkova také generálporučík Sergej Kisel, který velel elitní 1. gardové tankové armádě.

    Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov podle britských informací pravděpodobně zůstává ve funkci, ale není jasné, zda má nadále důvěru ruského prezidenta Vladimira Putina.

  • Přihlášku do NATO finský ministr podepsal půjčeným perem. To zamíří do muzea

    Pero, kterým šéf finské diplomacie Pekka Haavisto podepsal žádost o vstup do Severoatlantické aliance, se téměř okamžitě zapsalo do historie. Finské národní muzeum jej nyní chce do své stálé sbírky.

    „Podle Národního muzea představuje pero přelomový okamžik v politických a státních dějinách,“ řekl Haavisto podle webu Yle a dodal, že hodlá žádosti muzea vyhovět. Kuličkové pero, kterým Haavisto historický dokument podepsal, se mu navíc do ruky dostalo víceméně náhodou, zapůjčil ho novinář Jari Hanska.

    V internetovém obchodě Stockmann je pero v hodnotě 8 eur (zhruba 200 Kč) již od úterý vyprodáno. Web Yle napsal, že tam od středy projevilo zájem o koupi pera této značky více než 800 zákazníků.

  • Potravinová krize může trvat roky, řekl šéf OSN

    Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že nedostatek potravin způsobený válkou na Ukrajině může způsobit „podvýživu, masový hlad a hladomor po celém světě“. Krize podle něj může trvat roky. V projevu na summitu v New Yorku Guterres opět vyzval Rusko, aby zrušilo blokádu ukrajinských černomořských přístavů.

    Kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů není možné vyvážet obilí a další potraviny po moři, evropské státy včetně Polska a Německa začaly organizovat export po železnici.

    „Válka na Ukrajině, ve všech svých rozměrech, uvádí do pohybu krizi, která rovněž ničí globální energetické trhy, narušuje finanční systémy a prohlubuje extrémní zranitelnost rozvojových zemí,“ uvedl šéf OSN. „Rusko musí umožnit bezpečný a zabezpečený vývoz obilí uskladněného v ukrajinských přístavech.“

  • Rusko tvrdí, že poslalo cca 900 ukrajinských vojáků z Azovstalu do vězeňské kolonie

    Moskva podle BBC oznámila, že více než 900 ukrajinských bojovníků, kteří bránili ocelárny Azovstal v Mariupolu, bylo převezeno do „vězeňské kolonie, která leží na území kontrolovaném Ruskem“.

    Podle mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova se od pondělí vzdalo celkem 959 ukrajinských vojáků z Azovstalu, osm desítek z nich bylo zraněných, přičemž 51 jich potřebovalo nemocniční ošetření a jsou v Novoazovsku. Informace nelze nezávisle ověřit.

    Zatímco Rusko označuje odchod ukrajinských bojovníků z Azovstalu za jejich kapitulaci, Ukrajina se tomuto termínu vyhýbá, poznamenala agentura AP. Kyjev už dříve uvedl, že vojáci splnili svou bojovou misi, když na sebe po řadu dní v Mariupolu vázali množství ruských invazních sil, a nyní mají rozkaz chránit životy personálu.

    Kyjev chce všechny evakuované obránce Mariupolu, mezi nimiž jsou podle ukrajinských úřadů kromě členů pluku Azov také příslušníci národní gardy, námořní pěchoty, teritoriální obrany, pohraničníci, policisté a dobrovolníci, dostat zpět v rámci výměny zajatců.

  • Běloruské úřady podle opozičního listu zakázaly Orwellův román 1984

    Běloruské úřady zakázaly prodej románu 1984 anglického spisovatele a esejisty George Orwella o životě a špiclování v totalitní společnosti. Informoval o tom opoziční list Naša Niva s tím, že má k dispozici kopii příslušného nařízení. „Vyřadit z prodeje všechna vydání Orwellovy knihy 1984. Splnění pokynu hlásit do 19. května,“ citoval list z nařízení. Dodal, že neví, kolika knihkupectví se pokyn týká.

    Deník připomněl, že román, zakázaný v Sovětském svazu a dalších komunistických zemích, popisuje kult Velkého bratra vyžadující od lidí, aby se plně podřídili režimu, což se promítlo i do změn v řeči lidí. Okřídlenými se staly slogany „Válka je mír“, „Svoboda je otroctví“ a „Velký bratr tě sleduje“.

    Do běloruského jazyka bylo dílo přeloženo v roce 1992. Nové vydání vyšlo předloni a dotisk kvůli velkému zájmu čtenářů loni. „Pro Bělorusy jako společnost a pro každého z nás je důležité, aby se Bělorusko nestalo zónou mlčení. Je důležité, abychom věděli jeden o druhém a o tom, čím žijeme, o hrozbách a nadějích,“ napsala Naša Niva.

  • Dnešní ukrajinský útok na ruské městečko má jednu oběť, uvedl gubernátor

    Při dnešním útoku ukrajinských sil na ruské městečko v Kurské oblasti nedaleko rusko-ukrajinských hranic zemřel jeden civilista a další lidé utrpěli zranění, uvedl oblastní gubernátor Roman Starovojt. Podle něj se cílem úderu stal lihovar v Ťotkinu, informovala agentura TASS.

    „Další útok na Ťotkino, který se udál za rozbřesku, bohužel skončil tragicky. Zatím jsou údaje o minimálně jednom mrtvém civilistovi,“ napsal Starovojt na sociální síti Telegram. Upřesnil, že podle prvních informací je obětí řidič kamionu, který do lihovaru přivezl suroviny.

    Od začátku ruské invaze na Ukrajinu pravidelně přicházejí zprávy o útocích ukrajinských sil na cíle v Rusku. Rusko z nich viní Ukrajinu, Kyjev se však k incidentům nehlásí, přestože na mezinárodní scéně již zaznělo, že útoky na strategické cíle v Rusku ze strany Ukrajiny by byly legitimní.

  • V Kyjevě opět funguje velvyslanectví USA

    Velvyslanectví Spojených států v ukrajinském hlavním městě Kyjevě obnovilo činnost, oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken. Stalo se tak po téměř třech měsících po evakuaci diplomatů vynucené ruskou invazí. V médiích se objevily snímky ze vztyčování americké vlajky v areálu velvyslanectví.

    „Ukrajinský lid s naší pomocí ubránil svou vlast tváří v tvář bezohledné ruské invazi. V důsledku toho hvězdy a pruhy znovu vlají nad velvyslanectvím,“ uvedl Blinken.

  • Počet obětí ruského náletu na ukrajinskou ves vzrostl na 11

    Na 11 mrtvých a 14 zraněných vzrostla bilance úterního ruského náletu na ves Desna v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na záchranáře. Původně úřady hlásily osm mrtvých a 12 zraněných. Ostřelování v Doněcké a Luhanské oblasti si vyžádalo 15 obětí mezi civilisty, uvedly ukrajinské síly.

    Zatímco deník psal o náletu na obec, úřady v úterý informovaly o ostřelování lokality raketami. Vesnici podle šéfa státní správy v Černihivské oblasti Vjačeslava Čause zasáhly čtyři rakety.

    Invazní síly dnes ostřelovaly také 46 obcí v Doněcké a Luhanské oblasti, uvedly v prohlášení na Facebooku ukrajinské síly OOS, které jsou zapojeny do operací na východě země. Při těchto útocích podle zprávy OOS zemřelo nejméně 15 civilistů. Mezi oběťmi jsou také dvě rodiny s dětmi.

  • Chorvatský prezident zopakoval, že chce blokovat vstup Finska a Švédska do NATO

    Chorvatský prezident Zoran Milanović požádá chorvatského zástupce v NATO, aby hlasoval proti přijetí Finska a Švédska do Aliance. Podle webu The Kyiv Independent to prezident řekl kanálu N1 TV. Záměr blokovat případný vstup obou skandinávských zemí do NATO avizoval prezident už koncem dubna.

    Ve středu Švédsko a Finsko podaly přihlášku do Severoatlantické aliance, čímž učinily klíčový krok k překreslení bezpečnostní mapy Evropy v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu. Proti přijetí obou zemí se ale staví Turecko. To svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že skandinávské země vydají členy kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy.

    Milanović je ohledně otázky, zda podpořit finskou a švédskou přihlášku do NATO, ve sporu s chorvatských premiérem Andrejem Plenkovićem, uvedla agentura AP. Podle prezidenta by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválena kontroverzní volební reforma. Bosenští Chorvaté usilují o změnu volebního zákona, která by jim usnadnila zvolení jejich zástupců do vedoucích funkcí.

  • Příští americkou velvyslankyní na Ukrajině bude Brinková, potvrdil Senát USA

    Americký senát jednohlasně potvrdil jmenování zkušené diplomatky Bridget Brinkové do funkce velvyslankyně na Ukrajině. Nastoupením Brinkové do úřadu se zaplní klíčová pozice, která byla po tři roky prázdná, uvedla agentura Reuters. Do funkce Brinkovou koncem dubna nominoval americký prezident Joe Biden.

    Oznámení o potvrzení Brinkové ve funkci přichází několik hodin poté, co šéf americké diplomacie Antony Blinken informoval, že velvyslanectví Spojených států obnovilo v Kyjevě svoji činnost.

    Rychlé potvrzení nominace Brinkové podtrhuje snahu USA podpořit Ukrajinu, která od konce února čelí ruské invazi, podotkla agentura Reuters. Očekává se, že Senát navíc tento týden schválí další pomoc Kyjevu ve výši téměř 40 miliard dolarů (940 miliard korun), kterou již dříve odsouhlasila Sněmovna reprezentantů.

  • Rusko tvrdí, že na Ukrajině začalo používat laserovou zbraň

    Rusko během bojů na Ukrajině používá laserové zbraně, které dokážou zlikvidovat bezpilotní letouny, řekl ve středu ve vysílání státní televize místopředseda ruské vlády Jurij Borisov. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko tímto oznámením snaží vyvolat dojem, že má k dispozici jakousi zázračnou zbraň ve chvíli, kdy v bojích na Ukrajině není úspěšné.

    Laserový komplex Zadira umí podle středečního oznámení ruského vicepremiéra zasáhnout objekt na vzdálenost pěti kilometrů. Díky tepelnému účinku dokáže zasažený objekt propálit. První vzorky se již na Ukrajině používají, upřesnil podle webu vesti.ru Borisov. Díky nasazení komplexu lze podle něj šetřit s drahými raketami Tor a s protiletadlovým systémem Pancir S1.

    Zelenskyj na oznámení reagoval slovy, že Rusko se snaží přijít se svojí „wunderwaffe“, což je termín, který používalo během druhé světové války nacistické Německo pro označení údajně revolučních zbraní. Ty však vesměs nedokázaly průběh bojů zvrátit.

Sdílejte článek