Hlavní obsah
Online

„Významný příspěvek k obnově míru,“ přivítal Zelenskyj plánovaný finanční balíček USA

Foto: Photographer RM, Shutterstock.com

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Reklama

19. 5. 6:00
aktualizováno • 19. 5. 22:27

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 19. května

  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal výsledek hlasování amerického Senátu, který ve čtvrtek jasnou většinou schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu a poslal tak návrh na vyčlenění 40 miliard dolarů k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Zelenskyj uvedl, že se jedná o "významný příspěvek k obnově míru a bezpečnosti na Ukrajině, v Evropě a ve světě".
  • Pokud má Rusko vyslyšet výzvu OSN a jejího Světového potravinového programu k otevření ukrajinských přístavů, pak je potřeba zvážit ukončení protiruských sankcí. Podle agentury Interfax to dnes sdělilo ministerstvo zahraničí v Moskvě.
  • Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy.
  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by mohl vystoupit před českým parlamentem. Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové se o tom jedná a vše je na dobré cestě.
  • Zelenskyj prohlásil, že Rusko stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Podle něj tyto útoky nemají zásadní vojenský dopad
  • Na 11 mrtvých a 14 zraněných vzrostla bilance úterního ruského náletu na ves Desna v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda.
  • Kvůli otevření ukrajinských přístavů je podle Moskvy třeba mluvit o konci sankcí

    Pokud má Rusko vyslyšet výzvu OSN a jejího Světového potravinového programu (WFP) k otevření ukrajinských přístavů, pak je potřeba zvážit ukončení protiruských sankcí. Podle agentury Interfax to dnes sdělilo ministerstvo zahraničí v Moskvě. WFP opakovaně apeluje, aby ukrajinské černomořské přístavy obnovily činnost, což by umožnilo export obilí a snížilo riziko hrozícího nedostatku potravin v chudších zemích.

    Provoz většiny důležitých přístavů na jihu Ukrajiny zablokovaly ruské invazní jednotky, a země tak nemá jak ve velkém vyvážet obilniny, které jsou důležitým artiklem. Na dovozu obilnin z Ukrajiny a Ruska ve velké míře závisí například Jemen, Libanon či Egypt. Samotný Světový potravinový program dodává potraviny 125 milionům lidí a nakupuje 50 procent obilí z Ukrajiny, uvedl jeho šéf David Beasley.

    Beasley se ve středu znovu obrátil na ruského prezidenta Vladimira Putina s žádostí, aby export obilí umožnil. „Nejde jen o Ukrajinu. Jde o ty nejchudší z nejchudších po celém světě, kteří jsou právě v této chvíli na pokraji vyhladovění. A tak žádám prezidenta Putina: Pokud máte srdce, tak ty přístavy prosím otevřete,“ řekl.

  • Scholz: Obrannou politiku musíme v Evropě úzce koordinovat

    Kvůli zajištění míru je podle Scholze potřebné, aby Evropská unie zintenzivnila obrannou spolupráci. „Obrannou politiku musíme v Evropě úzce koordinovat,“ řekl. Za nedostatek označil velkou typovou roztříštěnost zbrojních systémů. „Musíme dbát na co největší vzájemnou kompatibilitu,“ řekl.

    Šéf německé vlády zopakoval svá dřívější prohlášení, že Berlín při pomáhání Ukrajině bude vždy úzce spolupracovat se spojenci z NATO a že nepřipustí zatažení Aliance do války s Ruskem. Poznamenal ale, že Západ si uvědomil, že život v míru je samozřejmý jen tehdy, pokud jsou země připraveny mír bránit. A vstup Finska a Švédska do NATO by podle něj byl takovým příspěvkem ke společné obraně.

    „A proto říkám, milí švédští a finští přátelé, buďte srdečně vítáni,“ řekl Scholz. Výhrady proti vstupu obou severských zemí má z aliančních zemí Turecko, Scholz ale věří, že se spory podaří překonat.

  • Londýn uvalil sankce na tři ruské aerolinie, přijdou o miliony za prodej slotů

    Británie dnes uvalila sankce na ruské letecké společnosti Aeroflot, Ural Airlines a Rossiya Airlines. Aerolinky nebudou moci prodat své nevyužívané sloty, vyhrazená časová pásma rezervovaná na britských letištích, a přijdou tak až o 50 milionů liber (1,46 miliardy Kč). Krok oznámilo britské ministerstvo zahraničí. Londýn sankcemi reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu.

    Kvůli vytížení vzdušného prostoru je počet letadel ve vzduchu omezen. Hustota provozu je regulována pomocí prodeje slotů, tedy časových úseků, ve kterých mohou aerolinie startovat. Jejich ceny se liší podle atraktivity pro cestující a firmy si je dlouhodobě pronajímají.

    „Už jsme uzavřeli náš vzdušný prostor pro ruské letecké společnosti. Dnes se postaráme o to, aby nemohly inkasovat peníze za lukrativní přistávací sloty na našich letištích. Každá ekonomická sankce posiluje náš jasný vzkaz (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi – nepřestaneme, dokud Ukrajina nezvítězí,“ uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

  • V Kyjevě pokračuje soud s ruským vojákem, začal i proces se dvěma dalšími

    V ukrajinské metropoli Kyjevě dnes pokračuje soud s ruským vojákem obžalovaným z válečného zločinu kvůli zabití civilisty. Příslušník tankové jednotky Vadim Šišimarin ve středu přiznal svou vinu, dnes vypověděl, že jednal na přímý rozkaz, uvedla reportérka listu The Guardian.

    Jednadvacetiletý Šišimarin je souzen kvůli tomu, že v prvním týdnu války zabil výstřelem do hlavy 62letého muže ve vesnici Čupachivka v Sumské oblasti na severovýchodě země. Pokud ho soud shledá vinným, hrozí mu doživotní vězení. „Můj manžel byl řidič traktoru. Nevlastníme žádné zbraně, byl v civilním oblečení,“ řekla dnes během svědecké výpovědi manželka zastřeleného muže.

    Podle stanice Sky News dnes v Charkovské oblasti stanuli před soudem další dva ruští vojáci, kteří čelí obžalobě z porušení válečného práva kvůli ostřelování civilních objektů raketami Grad.

  • Papež řekl, že by se kromě Ukrajiny nemělo zapomínat na jiné ozbrojené konflikty

    Papež František dnes upozornil, že by se kromě války na Ukrajině nemělo zapomínat ani na další četné ozbrojené konflikty ve světě. Podle agentury EFE to řekl ve Vatikánu při setkání s novými velvyslanci.

    Hlava katolické církve uvedla, že bychom neměli zapomínat na mnohé ozbrojené konflikty, z nichž některým se média věnují jen málo a jiným se nedostává pozornosti žádné. Podle papeže by soucit s těmi, kdo trpí, neměl souviset s geografií ani s vlastními zájmy. Dodal, že Vatikán se dál „četnými kanály“ snaží podporovat mírová řešení v oblastech konfliktů a zmírnit utrpení způsobené dalšími společenskými problémy.

    Papež od začátku ruské invaze 24. února opakovaně vyzývá k ukončení války a Vatikán vyvíjí diplomatické úsilí ve snaze pomoci uzavření příměří. František už den po ruské invazi v neobvyklém kroku navštívil ruskou ambasádu v Římě a telefonoval si s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jeho pozvání k návštěvě Ukrajiny ale nevyslyšel.

  • Rusko vypovědělo pět portugalských diplomatů

    Rusko vypovědělo ze země pět portugalských diplomatů. Informovalo o tom dnes ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého jde o reakci na obdobný krok Lisabonu, jenž začátkem dubna nařídil deseti pracovníkům ruského zastoupení opustit Portugalsko.

    Portugalsko patří do dlouhé řady evropských zemí, které kvůli ruské invazi na Ukrajinu nuceně poslaly domů celkem na tři stovky ruských diplomatů. V odůvodnění se často hovořilo o ohrožení národní bezpečnosti kvůli výzvědné činnosti Rusů.

    Ve středu Moskva recipročně rozhodla, že status „nežádoucí osoby“ (persona non grata) obdrží 34 francouzských, 24 italských a 27 španělských diplomatů. Rusko musejí opustit do dvou týdnů.

  • Na finské půdě nebudou jaderné zbraně ani základny NATO, ujistila premiérka

    Finsko po NATO nechce, aby na jeho území rozmisťovalo jaderné zbraně nebo zřizovalo vojenské základny, a to ani poté, co se severská země stane členem Aliance. Řekla to italskému deníku Corriere della Sera finská premiérka Sanna Marinová. Podobný postoj zastává Švédsko.

    Marinová dále řekla, že otázka rozmisťování jaderných zbraní nebo otvírání základen NATO ve Finsku nebyla součástí jednání o členství mezi Helsinkami a Aliancí. „Ani si nemyslím, že je v něčím zájmu umístit jaderné zbraně nebo otevřít základny NATO ve Finsku,“ poznamenala Marinová.

    Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes řekl, že Varšava pomůže Švédsku a Finsku, pokud by se staly cílem útoku ještě před vstupem do Aliance. „Považuji vstup Švédska a Finska do NATO za významný signál posílení bezpečnosti v Evropě,“ řekl Morawiecki na tiskové konferenci. „Chci ujistit, že v případě útoku na Švédsko nebo Finsko během přístupového procesu jim Polsko přijde na pomoc,“ prohlásil šéf polské vlády.

  • Šéf německé opozice Merz kritizoval kancléře za komentář o cestě do Kyjeva

    Šéf německé opozice Friedrich Merz dnes ve Spolkovém sněmu ostře kritizoval jako neuctivý komentář kancléře Olafa Scholze, že do Kyjeva nechce jet jako jiní lidé jen kvůli fotografii. Merz se Scholze zeptal, zda tím myslel generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, předsedkyni americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou nebo českého premiéra Petra Fialu, kteří v Kyjevě navzdory ruské invazi navštívili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

    „Nechci se zařadit do skupiny lidí, kteří přijedou jen na krátkou chvíli kvůli fotografii,“ odpověděl Scholz v pondělním rozhovoru s televizí RTL na otázku, kdy se na Ukrajinu chystá. Uvedl, že do Kyjeva, kam ho Zelenskyj pozval, hodlá zamířit tehdy, až bude možné jednat o konkrétních tématech.

    Merz dnes Scholzovu odpověď citoval. „Koho myslíte tou skupinou lidí? Myslíte tím předsedkyni Spolkového sněmu (Bärbel Basovou), trojici šéfů parlamentních výborů, generálního tajemníka OSN, šéfku americké sněmovny Nancy Pelosiovou? Jsou to premiéři Polska, Česka a Slovinska? Nebo je to vaše ministryně zahraničí (Annalena Baerbocková)?“ zeptal se Merz. Dodal, že všech těchto představitelů si cení za to, že se do Kyjeva vydali.

  • Ocelárny Azovstal podle Ruska opustilo 1 730 ukrajinských bojovníků

    Areál oceláren Azovstal v Mariupolu za posledních 24 hodin opustilo 771 ukrajinských bojovníků, a od pondělí se tak vzdalo celkem 1 730 mužů. V nové bilanci o tom dnes informovalo ruské ministerstvo obrany.

    Šéf separatistické proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin dnes uvedl, že z Azovstalu odešla už více než polovina jeho obránců, počet ale neupřesnil. Kyjev to zatím nekomentoval. Údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

    Ukrajinská a ruská strana o osudu bojovníků z Azovstalu informují rozdílně. Zatímco Moskva označuje jejich odchod za kapitulaci, Kyjev se tomuto termínu vyhýbá a hovoří o evakuaci. Rozdílné jsou také uváděné počty ukrajinských vojáků, kteří ocelárny opustili.

  • Scholz: Rusko nesmí válku vyhrát, EU pomůže Ukrajině s obnovou země

    Rusko nesmí válku na Ukrajině vyhrát a Ukrajina a také Německo nikdy nepřijmou podmínky zastavení boje, které by Rusko chtělo diktovat. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Německo bude Ukrajinu nadále podporovat, ale zatažení NATO do války je nepřijatelné. V projevu, ve kterém hovořil o tématech nadcházejícího mimořádného summitu Evropské unie, zdůraznil, že unijní země se již nyní musí připravovat na pomoc s rekonstrukcí Ukrajiny, která bude stát miliardy eur.

    „Rusko nesmí válku vyhrát a Ukrajina ji musí přestát,“ řekl Scholz s tím, že také proto Německo spolu s ostatním západními zeměmi Kyjevu pomáhá humanitárně, finančně i dodávkami zbrojního materiálu včetně těžkých zbraní. „Pomoci bránit se zemi, která je brutálně napadena, neznamená žádnou eskalaci konfliktu. Je to naopak pomoc s odražením útoku a s co nejrychlejším zastavením násilí,“ řekl.

  • V Charkovské oblasti se ruské síly snaží vést protiútoky, uvedl ukrajinský štáb

    Ruské invazní jednotky se v Charkovské oblasti na severovýchodě země snaží udržet obsazené linie a vést protiútoky s cílem získat zpět ztracené pozice. Ve své ranní zprávě o vývoji bojů to sdělil generální štáb ukrajinské armády. Ten zároveň tvrdí, že v tomto regionu působí ruské sabotážní a průzkumné skupiny. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

    Ruské nepřátelské jednotky nadále útočí na východě země – hlavní pozornost je upřena k Doněcké oblasti, konstatuje velení ukrajinských ozbrojených sil, podle něhož invazní síly nezaznamenaly významný postup.

  • Bush odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, spletl si ji však s Irákem

    Bývalý americký prezident George W. Bush odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu. Během svého projevu v Dallasu se však spletl a jmenoval Irák. Spojené státy pod jeho vedením zahájily v roce 2003 vojenské tažení do této blízkovýchodní země kvůli zbraním hromadného ničení, které se tam ale nikdy nenašly, připomněla dnes agentura Reuters.

    „Volby v Rusku jsou zmanipulované. Političtí oponenti jsou zavírání nebo jiným způsobem eliminováni z účasti na volebním procesu,“ řekl publiku ve své prezidentské knihovně v Texasu Bush mladší podle časopisu Newsweek. Následně zkritizoval ruskou invazi na Ukrajinu.

    „Výsledkem je absence kontroly a rovnováhy v Rusku. A rozhodnutí jednoho muže zahájit zcela neoprávněnou a brutální invazi do Iráku,“ pokračoval bývalý šéf Bílého domu, aby se vzápětí opravil: „Myslím tedy na Ukrajinu.“ Chybu poté omluvil svým věkem. „Je mi 75,“ konstatoval, přičemž na nahrávce je slyšet smích publika.

  • Podle britského ministerstva obrany bylo odvoláno několik ruských velitelů

    Rusko v posledních týdnech zbavilo funkce několik vysoce postavených vojenských velitelů, jejichž výkon v počátečních fázích invaze na Ukrajinu byl považován za chabý. Informovalo o tom dnes ráno britské ministerstvo obrany v pravidelném hlášení, které se opírá o poznatky zpravodajských služeb. Podle Londýna tak o místo patrně přišel například velitel Černomořské flotily, viceadmirál Igor Osipov.

    Osipov byl podle vojenského zpravodajství pravděpodobně odvolán po dubnovém potopení křižníku Moskva. O velení přišel kvůli neúspěšné snaze o dobytí Charkova také generálporučík Sergej Kisel, který velel elitní 1. gardové tankové armádě.

    Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov podle britských informací pravděpodobně zůstává ve funkci, ale není jasné, zda má nadále důvěru ruského prezidenta Vladimira Putina.

  • Přihlášku do NATO finský ministr podepsal půjčeným perem. To zamíří do muzea

    Pero, kterým šéf finské diplomacie Pekka Haavisto podepsal žádost o vstup do Severoatlantické aliance, se téměř okamžitě zapsalo do historie. Finské národní muzeum jej nyní chce do své stálé sbírky.

    „Podle Národního muzea představuje pero přelomový okamžik v politických a státních dějinách,“ řekl Haavisto podle webu Yle a dodal, že hodlá žádosti muzea vyhovět. Kuličkové pero, kterým Haavisto historický dokument podepsal, se mu navíc do ruky dostalo víceméně náhodou, zapůjčil ho novinář Jari Hanska.

    V internetovém obchodě Stockmann je pero v hodnotě 8 eur (zhruba 200 Kč) již od úterý vyprodáno. Web Yle napsal, že tam od středy projevilo zájem o koupi pera této značky více než 800 zákazníků.

  • Potravinová krize může trvat roky, řekl šéf OSN

    Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že nedostatek potravin způsobený válkou na Ukrajině může způsobit „podvýživu, masový hlad a hladomor po celém světě“. Krize podle něj může trvat roky. V projevu na summitu v New Yorku Guterres opět vyzval Rusko, aby zrušilo blokádu ukrajinských černomořských přístavů.

    Kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů není možné vyvážet obilí a další potraviny po moři, evropské státy včetně Polska a Německa začaly organizovat export po železnici.

    „Válka na Ukrajině, ve všech svých rozměrech, uvádí do pohybu krizi, která rovněž ničí globální energetické trhy, narušuje finanční systémy a prohlubuje extrémní zranitelnost rozvojových zemí,“ uvedl šéf OSN. „Rusko musí umožnit bezpečný a zabezpečený vývoz obilí uskladněného v ukrajinských přístavech.“

  • Rusko tvrdí, že poslalo cca 900 ukrajinských vojáků z Azovstalu do vězeňské kolonie

    Moskva podle BBC oznámila, že více než 900 ukrajinských bojovníků, kteří bránili ocelárny Azovstal v Mariupolu, bylo převezeno do „vězeňské kolonie, která leží na území kontrolovaném Ruskem“.

    Podle mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova se od pondělí vzdalo celkem 959 ukrajinských vojáků z Azovstalu, osm desítek z nich bylo zraněných, přičemž 51 jich potřebovalo nemocniční ošetření a jsou v Novoazovsku. Informace nelze nezávisle ověřit.

    Zatímco Rusko označuje odchod ukrajinských bojovníků z Azovstalu za jejich kapitulaci, Ukrajina se tomuto termínu vyhýbá, poznamenala agentura AP. Kyjev už dříve uvedl, že vojáci splnili svou bojovou misi, když na sebe po řadu dní v Mariupolu vázali množství ruských invazních sil, a nyní mají rozkaz chránit životy personálu.

    Kyjev chce všechny evakuované obránce Mariupolu, mezi nimiž jsou podle ukrajinských úřadů kromě členů pluku Azov také příslušníci národní gardy, námořní pěchoty, teritoriální obrany, pohraničníci, policisté a dobrovolníci, dostat zpět v rámci výměny zajatců.

  • Běloruské úřady podle opozičního listu zakázaly Orwellův román 1984

    Běloruské úřady zakázaly prodej románu 1984 anglického spisovatele a esejisty George Orwella o životě a špiclování v totalitní společnosti. Informoval o tom opoziční list Naša Niva s tím, že má k dispozici kopii příslušného nařízení. „Vyřadit z prodeje všechna vydání Orwellovy knihy 1984. Splnění pokynu hlásit do 19. května,“ citoval list z nařízení. Dodal, že neví, kolika knihkupectví se pokyn týká.

    Deník připomněl, že román, zakázaný v Sovětském svazu a dalších komunistických zemích, popisuje kult Velkého bratra vyžadující od lidí, aby se plně podřídili režimu, což se promítlo i do změn v řeči lidí. Okřídlenými se staly slogany „Válka je mír“, „Svoboda je otroctví“ a „Velký bratr tě sleduje“.

    Do běloruského jazyka bylo dílo přeloženo v roce 1992. Nové vydání vyšlo předloni a dotisk kvůli velkému zájmu čtenářů loni. „Pro Bělorusy jako společnost a pro každého z nás je důležité, aby se Bělorusko nestalo zónou mlčení. Je důležité, abychom věděli jeden o druhém a o tom, čím žijeme, o hrozbách a nadějích,“ napsala Naša Niva.

  • Dnešní ukrajinský útok na ruské městečko má jednu oběť, uvedl gubernátor

    Při dnešním útoku ukrajinských sil na ruské městečko v Kurské oblasti nedaleko rusko-ukrajinských hranic zemřel jeden civilista a další lidé utrpěli zranění, uvedl oblastní gubernátor Roman Starovojt. Podle něj se cílem úderu stal lihovar v Ťotkinu, informovala agentura TASS.

    „Další útok na Ťotkino, který se udál za rozbřesku, bohužel skončil tragicky. Zatím jsou údaje o minimálně jednom mrtvém civilistovi,“ napsal Starovojt na sociální síti Telegram. Upřesnil, že podle prvních informací je obětí řidič kamionu, který do lihovaru přivezl suroviny.

    Od začátku ruské invaze na Ukrajinu pravidelně přicházejí zprávy o útocích ukrajinských sil na cíle v Rusku. Rusko z nich viní Ukrajinu, Kyjev se však k incidentům nehlásí, přestože na mezinárodní scéně již zaznělo, že útoky na strategické cíle v Rusku ze strany Ukrajiny by byly legitimní.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy