O tom, že lidstvo potřebuje zdravé oceány není pochyb. Produkují 50 % veškerého kyslíku na této planetě, zadržují zhruba čtvrtinu emisí oxidu uhličitého a poskytují nezbytné bílkoviny a živiny miliardám lidí každý den.
„Bez drastických opatření hrozí, že bude ve světových oceánech do roku 2050 více plastů než ryb,“ řekl na úvod konference OSN generální tajemník António Guterres. (Snímek pořízený 18. března v Brestu v západní Francii, igelitová taška plave na moři.)
Podle ekologických organizací jsou oceány největším ekologickým systémem, který nemá mezinárodní ochranu, uvedla agentura AP. Snímek z laboratoře výzkumné skupiny PLASTON (Plastic & Plankton) založené Fakultou akvakultury Univerzity Recepa Tayyipa Erdogana v Rize, která od loňského léta zkoumala interakci plastů s živými bytostmi.
V mořských vodách každý rok končí na osm milionů tun plastového odpadu. Na snímku mořští ptáci sedí na svých hnízdech, která si postavili z plastového odpadu a zbytků rybářských sítí, vyfoceno 26. března na německém soustroví Helgoland.
Foto: Andalou Agency, Getty Images Starý muž se snaží vyčistit pobřeží od hromad odpadků, 27. června na pobřeží v Turecku.
Foto: Andalou Agency, Getty Images Mořská želva (Caretta Caretta) uvízla v rybářské síti. Mnoho jedinců každoročně zemře kvůli znečištění. Snímek z pláže Samandağ v jižním Turecku, vyfoceno 3. září 2021.
Foto: Andalou Agency, Getty Images Šéf OSN také varoval před dalšími zdroji znečištění či nadměrným rybolovem. Vyzval k větší ochraně před dopady změn klimatu na oceány i k ochraně lidí žijících v blízkosti oceánů. Růst hladin světových moří ohrožuje řadu ostrovních států i pobřežních měst. (Pohled na zanesené moře plastovým odpadem, 5. září 2021 v jižním Turecku.)
Foto: Andalou Agency, Getty Images Navzdory dosavadnímu úsilí o ochranu jsou mořské želvy – živočich, který se objevil na Zemi před 110 miliony let – stále kriticky ohrožené kvůli rostoucímu znečištění životního prostředí.
Generální tajemník OSN Gutteres vyzval státy dále například ke snížení emisí v námořní dopravě, k výstavbě na pobřeží, která bude schopná čelit dopadům klimatických změn, či k větším investicím do obnovy mořských ekosystémů. (Snímek vlny nesoucí plastový odpad, 19. ledna 2021 na pláži Ko Samui v Thajském zálivu.)
Foto: Andalou Agency, Getty Images Pětidenní konference v Lisabonu se účastní představitelé více než 120 států. (Fotografie kousků drceného plastu, které byly nalezeny na břehu balijské pláže Kedonganan, 2. února 2021, Indonésie.)
Odhaduje se, že do roku 2050 hmotnost plastů v oceánech převýší váhu veškerého mořského života.
Foto: Andalou Agency, Getty Images Velmi kritické k postupu světových vlád jsou ekologické organizace, poukazují na neschopnost vlád dohodnout se na smlouvách, které by měly závazná ustanovení. (Na snímku vyplavené mikroplasty na pláži západního pobřeží Dánska, 3. února 2022.)