Hlavní obsah
Online

Na Ukrajině padl generálmajor ruského letectva ve výslužbě

Foto: Profimedia.cz

Kanamat Botašev je nejvýše postaveným příslušníkem ruského letectva, jehož smrt na Ukrajině vyšla najevo (ilustrační snímek).

Reklama

24. 5. 6:37
aktualizováno • 24. 5. 22:22

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 24. května

  • Ukrajině se nedostává zbraní a munice, zatímco v Donbasu na východě země zuří největší bitva v Evropě od konce druhé světové války, upozornil ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Žádá hlavně raketomety, dalekonosná děla a obrněné transportéry.
  • Moskva zváží, zda bude mít zájem obnovit vztahy se Západem, uvedl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Jeho země se chce ještě intenzivněji orientovat na spolupráci s Čínou, která „neskáče, jak ostatní pískají,“ řekl Lavrov.
  • Nad Ukrajinou byl podle médií sestřelen letoun s generálmajorem ruských vzdušných sil ve výslužbě Kanamatem Botaševem, který zahynul. O úmrtí informovala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na tři bývalé Botaševovy podřízené, kteří si přáli zůstat v anonymitě. Botašev je nejvýše postavený příslušník ruského letectva, jehož smrt na Ukrajině vyšla najevo.
  • Představitel ruské mise při OSN v Ženevě odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině. „Důvodem je, že zásadně nesouhlasím s tím, co moje vláda dělá minimálně od února, a nechci s tím být dále spojován,“ uvedl Boris Bondarev. Diplomat dodal, že se za svou zemi nikdy nestyděl více.
  • Česká republika nedávno věnovala ukrajinské armádě bojové helikoptéry, tanky a raketové systémy, řekl v pondělí americký ministr obrany Lloyd Austin na tiskové konferenci po virtuálním setkání se zástupci spřízněných zemí, na němž se jednalo o další vojenské pomoci Ukrajině.
  • Blinken v telefonátu s Kulebou hovořil o možnostech vývozu ukrajinského obilí

    Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes telefonoval se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a hovořil s ním mimo jiné o možnostech, jak dostat ukrajinské obilí na mezinárodní trh, a zmírnit tak hrozící světovou potravinovou krizi. V prohlášení to dnes uvedla americká diplomacie. Kuleba na Twitteru po telefonátu poděkoval USA za skálopevnou podporu ve válce s Ruskem.

    Blinken s Kulebou podle americké diplomacie navázali na své poslední setkání z 15. května v Berlíně. „Ministr (Blinken) poznamenal, že globální potravinová krize, která je důsledkem brutální války (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina, vyžaduje celosvětovou reakci a hovořili o možnostech toho, jak vyvážet ukrajinské obilí na mezinárodní trhy,“ stojí v americkém prohlášení.

  • V suterénu domu v Mariupolu bylo nalezeno více než 200 těl

    V troskách výškového bytového domu v ukrajinském přístavním městě Mariupol byla podle ukrajinského představitele objevena těla více než 200 lidí.

    Poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko uvedl, že dělníci našli těla při kopání sklepení pod zřícenou budovou. „Ve sklepě pod bloky ve vysokém stupni rozkladu bylo nalezeno asi 200 mrtvých těl. Kvůli odmítnutí místních sesbírat a zabalit těla mrtvých ruské ministerstvo pro mimořádné situace opustilo pracoviště,“ uvedl Andrjuščenko.

    Anton Geraščenk, poradce ukrajinského ministerstva vnitra, uvedl, že ruské síly se snažily přinutit místní obyvatele, aby těla ze suterénu vynesli. Když odmítli, hrob jednoduše opustili, řekl Geraščenk.

  • Aktivní fáze války skončí do konce roku, tvrdí šéf ukrajinské rozvědky

    Aktivní fáze války na Ukrajině skončí do konce roku s obratem v srpnu, kdy počet zbraní dodaných napadené zemi dosáhne významné úrovně, uvedl náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. V dnes zveřejněném rozhovoru s listem Ukrajinska pravda také řekl, že Ukrajina chce do konce roku přinejmenším zatlačit ruské jednotky a vstoupit na Ruskem anektovaný Krym.

    Větší dodávky zbraní a vojenského vybavení od západních spojenců se podle Budanova k ukrajinským vojákům dostanou zhruba v srpnu kvůli prodlevě nutné mimo jiné pro jejich přepravu a distribuci. „Od srpna budou u vojenských jednotek a budou aktivně používány v bojích. Proto v tu chvíle začne obrat, protože nyní máme katastrofální nedostatek zbraní,“ řekl Budanov, podle kterého se pak aktivní fázi války podaří ukončit do konce roku.

  • Ruské jednotky dobyly město Svitlodarsk

    Ruské síly podle ukrajinských představitelů a Doněcké lidové republiky ovládly město Svitlodarsk v Bachmutském okrese ukrajinské Doněcké oblasti, regionu na východě Ukrajiny ovládaném povstalci, kterou tvoří proruští separatisté.

    Ruská armáda vstoupila do města dnes ráno, řekl ukrajinské rozhlasové stanici šéf ukrajinské vojenské správy města Sergej Goško. „V současné době vyvěšují svůj hadr na administrativní budovu,“ řekl Goško s odkazem na ruskou vlajku. Před začátkem války měl Svitlodarsk 11 000 obyvatel.

  • CNN: Satelitní snímky ukazují ruské lodě naložené patrně ukrajinským obilím

    Rusko zřejmě pokračuje v krádežích ukrajinského obilí, napsal dnes server CNN s odkazem na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Fotografie ukazují dvě ruské obchodní lodě v přístavu Sevastopol na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově, do kterých se nakládá obilí.

    Z „postupné krádeže“ obilí Rusko obvinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ačkoliv nelze s jistotou určit, komu naložené plodiny na lodích patří, CNN připomíná, že Krymský poloostrov produkuje jen málo obilí – na rozdíl od zemědělsky bohatých ukrajinských oblastí ležících severně od Krymu, z nichž Rusko nyní část okupuje.

    Nové snímky Maxar Technologies z 19. a 21. května ukazují plavidla – Matros Pozynič a Matros Koška – v loděnici patrně vedle sil s obilím, ze kterých do otevřeného nákladního prostoru proudí náklad. Obě lodě už ze Sevastopolu vypluly. Podle monitorovací on-line služby MarineTraffic se Matros Pozynič plaví Egejským mořem a jeho cílem má být libanonský Bejrút. Matros Koška je stále v Černém moři.

  • Zeman nevyhověl 11 žádostem Čechů, kteří chtěli odjet bojovat na Ukrajinu

    Prezident Miloš Zeman dnes nevyhověl 11 žádostem českých občanů o souhlas se vstupem do ukrajinských ozbrojených sil. Nedoporučilo to ministerstvo obrany. Na Twitteru to dnes oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Dříve Zeman vstup odsouhlasil 103 Čechům.

  • V Malešicích vznikne další stanové městečko, potvrdil mluvčí ministra vnitra

    V pražských Malešicích vznikne od 31. května další stanové městečko pro uprchlíky z Ukrajiny. Shodl se na tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti). Informaci České televize (ČT) potvrdil ČTK mluvčí ministerstva vnitra Jakub Veinlich. Městečko v Malešicích by mělo mít kapacitu 150 lidí. Praha se potýká s velkým náporem uprchlíků a nedostatkem míst.

    V Praze v Troji už v polovině května vzniklo stanové městečko, které má sloužit zejména pro uprchlíky z pražského hlavního nádraží, tedy zejména pro romské rodiny. Běženci v něm mají pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany. Hned první víkend se prakticky zaplnilo, když v něm nalezlo azyl 142 ukrajinských uprchlíků, kapacita městečka je 150 lůžek.

  • Navalnyj dnes u soudu reagoval i na válku na Ukrajině

    Moskevský městský soud dnes zamítl odvolání kritika Kremlu, opozičního politika Alexeje Navalného, proti jeho březnovému odsouzení na devět let do vězení za podvod a pohrdání soudem, oznámily tiskové agentury.

    Navalnyj se dnes u soudu vyjádřil i ohledně války na Ukrajině. „Nelíbí se vám, když mluvím o válce? Pak tuto válku použiji jako metaforu pro vaše soudy. Tato válka, stejně jako vaše soudy, je postavena výhradně na lži, bez jediného pravdivého slova,“ řekl.

    „Můžete mě přerušit a vypnout, ale řeknu vše, co se chystám říct,“ zareagoval Navalnyj. „Jak by všem bylo bez vás krásně! Je třeba, abyste nechali všechny na pokoji, odpojili se od Ukrajiny, od obyčejných lidí! Váš čas není navždy a váš čas uplyne. Až budete všichni hořet v pekle, přikládat dřevo pod kotel budou vaši předci, kteří si nepřáli, abyste rozpoutali nové války ve 21. století,“ prohlásil.

  • Šojgu: Ruská armáda postupuje pomalu kvůli ohledům na civilisty

    Postup ruské armády na Ukrajině zpomalují ohledy na to, aby nebyly oběti mezi civilním obyvatelstvem, prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu na jednání ministrů obrany proruského vojenského paktu ODKB podle agentury Interfax. „Nepochybně to zpomaluje tempo ofenzívy, ale děláme to vědomě, abychom se vyhnuli obětem mezi civilisty,“ prohlásil Šojgu.

    Odhadl také, že na ukrajinské straně bojuje více než 6 tisíc žoldnéřů. Ruské ozbrojené síly podle ministra neútočí na civilní infrastrukturu a palebné pozice a vojenské objekty ničí vysoce přesnými zbraněmi.

  • Ruská armáda postupuje pomalu kvůli ohledům na civilisty, tvrdí Šojgu

    Postup ruské armády na Ukrajině zpomalují ohledy na to, aby nebyly oběti mezi civilním obyvatelstvem, prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu na jednání ministrů obrany proruského vojenského paktu ODKB podle agentury Interfax.

    Moskva stále popírá, že by ruská armáda útočila na civilisty. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v pondělním komuniké potvrdil, že ve válce Ruska proti Ukrajině bylo zabito přinejmenším 3 930 civilistů, včetně 257 dětí, a dalších 4 532 utrpělo zranění, včetně 394 dětí.

    Skutečný počet civilních obětí bude ale nejspíše mnohem vyšší.

  • Ruského ropného giganta nejvíce zasáhl pokles těžby ropy v Rusku

    Ruská státní ropná společnost Rosněfť, kterou řídí blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin, zaznamenala od invaze ruských vojsk na Ukrajinu největší pokles produkce ve srovnání s ostatními těžaři. Na celkovém snížení těžby v zemi od invaze se Rosněfť spolu se svými dceřinými společnostmi podílela dvěma třetinami, ukazují podle agentury Bloomberg údaje ruského ministerstva energetiky. Je to zhruba dvojnásobek podílu firmy na celkové těžbě, což znamená, že Rosněfť byla zasažena neúměrně.

    „Je to pravděpodobně firma, kterou poslední etapy mezinárodních sankcí zasáhly nejvíce,“ řekl analytik trhu s ropou ze společnosti Kpler Viktor Katona. „Rosněfť se stala hlavním zdrojem snižování těžby v Rusku.“

    Těžba ropy v Rusku byla podle údajů ministerstva v polovině května o 830 tisíc barelů denně nižší než v únoru. Z toho u projektů společnosti Rosněfť, včetně těch provozovaných dceřinou společností Bašněfť, byla těžba nižší o 560 tisíc barelů denně.

  • V Mariupolu objevili pod troskami domu ostatky 200 lidí, uvedla radnice

    V troskách jednoho vybombardovaného domu v Mariupolu bylo nalezeno bezmála 200 těl civilistů. S odvoláním na poradce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka o tom informovaly agentury Ukrinform a Unian.

    „Při odstraňování sutin výškové budovy nedaleko čerpací stanice u třídy Myru bylo ve sklepě nalezeno bezmála 200 těl v pokročilé fázi rozkladu,“ napsal Andrjuščenko na telegramu. Mrtví podle poradce, který Mariupol v příspěvku nazval pohřebištěm, zůstávají na místě, a kvůli částečně odklizeným troskám domu je proto po celé čtvrti cítit zápach.

  • Finsko a Švédsko vyšlou do Ankary delegace

    Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto dnes oznámil, že Finsko a Švédsko vyšlou ve středu do Ankary delegace, kde se pokusí vyřešit odmítavý postoj tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vůči vstupu těchto zemí do NATO.

    Obě země se také příští měsíc summitu NATO, který proběhne v Madridu, zúčastní. Podle agentury Reuters to dnes uvedl španělský premiér Pedro Sánchez ve svém vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu.

  • Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v květnu zpomalil

    Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v květnu zpomalil, růst životních nákladů totiž snížil kupní sílu spotřebitelů, zatímco nedostatek surovin zbrzdil expanzi výroby. Aktivita však prozatím zůstává silná. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedla společnost S&P Global. Její souhrnný index nákupních manažerů, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, se snížil na 54,9 bodu z dubnových 55,8 bodu.

    Výsledek tak zaostal za odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters očekávali snížení indexu na 55,3 bodu. Hodnota nad 50 bodů ukazuje růst aktivity, cokoliv pod ní znamená pokles.

    „Ekonomika eurozóny si v květnu udržela povzbudivě silný růst, protože oslabený výrobní sektor kompenzoval dynamický sektor služeb,“ řekl ekonom S&P Global Chris Williamson. Přestože továrny mají nadále problémy s omezením nabídky a sníženou poptávkou po zboží kvůli zvýšeným cenovým tlakům, ekonomiku podporuje odložená poptávka po službách související s ukončením pandemických omezení.

  • Potřebujeme víc zbraní, apeluje na zahraniční partnery ministr Kuleba

    Ukrajině se nedostává zbraní a munice, zatímco v Donbasu na východě země zuří největší bitva v Evropě od konce druhé světové války, upozornil dnes ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru. Vyzval partnery k urychlení dodávek hlavně raketometů, dalekonosných děl a obrněných transportérů.

    „Příliš brzy se dělají závěry, že Ukrajina už má všechny nezbytné zbraně,“ napsal Kuleba. „Ruský útok v Donbasu je nelítostná bitva, největší na evropské půdě od druhé světové války. Vyzývám partnery k urychlení dodávek zbraní a munice, zejména raketometů, dalekonosného dělostřelectva a obrněných transportérů,“ dodal.

  • Výzkum veřejného mínění: Vzdát bychom se neměli, myslí si většina Ukrajinců

    Podle aktuálního výzkumu veřejného mínění se 82 procent dotazovaných Ukrajinců domnívá, že by se země neměla vzdát území na úkor míru. Podle Mezinárodního sociologického institutu v Kyjevě si opak myslí jen 10 procent dotázaných. Podle nich by se měla Ukrajina vzdát některých oblastí, a zachovat tak mír a nezávislost země.

  • Británie chce Ukrajině pomoci s vývozem obilnin

    Británie hledá způsoby, jak pomoci Ukrajině s vývozem obilnin, které kvůli ruské invazi a zablokovaným přístavům nemohou zemi opustit obvyklou lodní cestou. Stanici Sky News to dnes řekl britský ministr dopravy Grant Shapps, jenž toto téma řeší se svým ukrajinským protějškem Oleksandrem Kubrakovem. Ukrajina kvůli válce čelí problémům, jak vyvézt téměř 25 milionů tun obilí, přičemž jeho nedostatek může ohrozit miliony hladovějících lidí v chudých zemích.

    „Mluvili jsme o podrobnostech, do nichž tady nemohu zacházet, ale obecně šlo o to, jaká infrastruktura je potřeba, aby se zajistilo, že se obilí dostane ven,“ řekl Shapps. „Existuje spousta dalších možných způsobů, jak obilí a další zboží dostat ze země… A je klíčové, aby se to podařilo, protože jinak bude problém s hladověním a možná i s hladomorem,“ dodal britský ministr.

    Britský deník The Times dnes napsal, že Británie a další spojenci mimo jiné zvažují vyslání válečných lodí do Černého moře, a to právě kvůli ochraně nákladních plavidel s ukrajinským obilím. Pro ukrajinské lodě by měl vzniknout bezpečný koridor směrem od Oděsy k úžině Bospor.

  • Rusko porušuje principy mezinárodního pořádku, shodla se aliance Quad

    „Ruská invaze na Ukrajinu porušuje základní principy mezinárodního pořádku. Shodli jsme se, že jednostranné snahy změnit status quo silou nebudou nikdy nikde tolerovány, především pak ne v indo-pacifickém regionu,“ prohlásil japonský premiér Fumio Kišida. Stalo se tak na závěr setkání vůdců zemí aliance Quad.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy