Na Ukrajině padl generálmajor ruského letectva ve výslužbě

Někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger by bez váhání Rusku obětoval nejen Ukrajinu, ale i Polsko nebo Litvu, uvedl dnes poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Reagoval tím na Kissingerův proslov na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu, ve kterém bývalý šéf americké diplomacie naznačil, že by se Ukrajina měla vzdát části svého území.

„Vyjednávání musí začít v následujících dvou měsících, jinak nastanou dramatické změny a vznikne napětí, které nebude jednoduché překonat. Ideálně by se hranice měla vrátit ke stavu před konfliktem,“ řekl Kissinger. Mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem jsou nyní pozastavená.

Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla podle Kissingera vrátit ke stavu před 24. únorem, tedy před začátkem ruské invaze. Rusko mělo v tu dobu pod kontrolou ukrajinský poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky.

Německo podle polského prezidenta Andrzeje Dudy porušilo dané slovo, když polské armádě nedodalo tanky z vlastních zásob místo těch, které Varšava poslala na Ukrajinu. Německý resort obrany minulý týden v dopisu vedení Spolkového sněmu potvrdil, že Berlín daruje Česku 15 tanků Leopard jako náhradu za tanky T-72, které česká strana poskytla ukrajinské armádě.

„Dali jsme Ukrajině k dispozici velké množství tanků, a tím jsme oslabili svůj vlastní vojenský potenciál,“ řekl Duda v rozhovoru pro televizi deníku Die Welt na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Polský rozhlas před časem uvedl, že Polsko na Ukrajinu poslalo více než 200 tanků T-72.

Polská armáda má ve své výzbroji i německé tanky Leopard. „Německo nám opravdu slíbilo, že nám dodá tyto tanky,“ řekl Duda. „A oni (vláda v Berlíně – pozn. ČTK) tento slib nedodrželi. A řeknu to otevřeně: jsme kvůli tomu velmi zklamaní,“ uvedl polský prezident.

Moskva zakázala vstup na ruské území 154 členům britské Sněmovny lordů v odvetě za dřívější obdobný krok Británie, informovalo dnes ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. Ministerstvo uvedlo, že osoby na zveřejněném seznamu se bezprostředně podílely na vypracování protiruských sankcí přijatých Londýnem nebo šířily protiruské nálady.

„V reakci na rozhodnutí britské vlády z března přidat téměř všechny členy Rady federace Federálního shromáždění (senátu) na sankční seznam se na základě principu vzájemnosti zavádějí osobní omezení vůči 154 členům Sněmovny lordů britského parlamentu,“ uvedlo ruské ministerstvo. Dodalo, že práce nad rozšiřováním ruského sankčního seznamu bude pokračovat.

Sněmovna lordů je horní komorou britského parlamentu. Má téměř 800 členů.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes telefonoval se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a hovořil s ním mimo jiné o možnostech, jak dostat ukrajinské obilí na mezinárodní trh, a zmírnit tak hrozící světovou potravinovou krizi. V prohlášení to dnes uvedla americká diplomacie. Kuleba na Twitteru po telefonátu poděkoval USA za skálopevnou podporu ve válce s Ruskem.

Blinken s Kulebou podle americké diplomacie navázali na své poslední setkání z 15. května v Berlíně. „Ministr (Blinken) poznamenal, že globální potravinová krize, která je důsledkem brutální války (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina, vyžaduje celosvětovou reakci a hovořili o možnostech toho, jak vyvážet ukrajinské obilí na mezinárodní trhy,“ stojí v americkém prohlášení.

V troskách výškového bytového domu v ukrajinském přístavním městě Mariupol byla podle ukrajinského představitele objevena těla více než 200 lidí.

Poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko uvedl, že dělníci našli těla při kopání sklepení pod zřícenou budovou. „Ve sklepě pod bloky ve vysokém stupni rozkladu bylo nalezeno asi 200 mrtvých těl. Kvůli odmítnutí místních sesbírat a zabalit těla mrtvých ruské ministerstvo pro mimořádné situace opustilo pracoviště,“ uvedl Andrjuščenko.

Anton Geraščenk, poradce ukrajinského ministerstva vnitra, uvedl, že ruské síly se snažily přinutit místní obyvatele, aby těla ze suterénu vynesli. Když odmítli, hrob jednoduše opustili, řekl Geraščenk.

Aktivní fáze války na Ukrajině skončí do konce roku s obratem v srpnu, kdy počet zbraní dodaných napadené zemi dosáhne významné úrovně, uvedl náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. V dnes zveřejněném rozhovoru s listem Ukrajinska pravda také řekl, že Ukrajina chce do konce roku přinejmenším zatlačit ruské jednotky a vstoupit na Ruskem anektovaný Krym.

Větší dodávky zbraní a vojenského vybavení od západních spojenců se podle Budanova k ukrajinským vojákům dostanou zhruba v srpnu kvůli prodlevě nutné mimo jiné pro jejich přepravu a distribuci. „Od srpna budou u vojenských jednotek a budou aktivně používány v bojích. Proto v tu chvíle začne obrat, protože nyní máme katastrofální nedostatek zbraní,“ řekl Budanov, podle kterého se pak aktivní fázi války podaří ukončit do konce roku.

Ruské síly podle ukrajinských představitelů a Doněcké lidové republiky ovládly město Svitlodarsk v Bachmutském okrese ukrajinské Doněcké oblasti, regionu na východě Ukrajiny ovládaném povstalci, kterou tvoří proruští separatisté.

Ruská armáda vstoupila do města dnes ráno, řekl ukrajinské rozhlasové stanici šéf ukrajinské vojenské správy města Sergej Goško. „V současné době vyvěšují svůj hadr na administrativní budovu,“ řekl Goško s odkazem na ruskou vlajku. Před začátkem války měl Svitlodarsk 11 000 obyvatel.

Rusko zřejmě pokračuje v krádežích ukrajinského obilí, napsal dnes server CNN s odkazem na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Fotografie ukazují dvě ruské obchodní lodě v přístavu Sevastopol na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově, do kterých se nakládá obilí.

Z „postupné krádeže“ obilí Rusko obvinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ačkoliv nelze s jistotou určit, komu naložené plodiny na lodích patří, CNN připomíná, že Krymský poloostrov produkuje jen málo obilí – na rozdíl od zemědělsky bohatých ukrajinských oblastí ležících severně od Krymu, z nichž Rusko nyní část okupuje.

Nové snímky Maxar Technologies z 19. a 21. května ukazují plavidla – Matros Pozynič a Matros Koška – v loděnici patrně vedle sil s obilím, ze kterých do otevřeného nákladního prostoru proudí náklad. Obě lodě už ze Sevastopolu vypluly. Podle monitorovací on-line služby MarineTraffic se Matros Pozynič plaví Egejským mořem a jeho cílem má být libanonský Bejrút. Matros Koška je stále v Černém moři.

Prezident Miloš Zeman dnes nevyhověl 11 žádostem českých občanů o souhlas se vstupem do ukrajinských ozbrojených sil. Nedoporučilo to ministerstvo obrany. Na Twitteru to dnes oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Dříve Zeman vstup odsouhlasil 103 Čechům.

V pražských Malešicích vznikne od 31. května další stanové městečko pro uprchlíky z Ukrajiny. Shodl se na tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti). Informaci České televize (ČT) potvrdil ČTK mluvčí ministerstva vnitra Jakub Veinlich. Městečko v Malešicích by mělo mít kapacitu 150 lidí. Praha se potýká s velkým náporem uprchlíků a nedostatkem míst.

V Praze v Troji už v polovině května vzniklo stanové městečko, které má sloužit zejména pro uprchlíky z pražského hlavního nádraží, tedy zejména pro romské rodiny. Běženci v něm mají pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany. Hned první víkend se prakticky zaplnilo, když v něm nalezlo azyl 142 ukrajinských uprchlíků, kapacita městečka je 150 lůžek.

Moskevský městský soud dnes zamítl odvolání kritika Kremlu, opozičního politika Alexeje Navalného, proti jeho březnovému odsouzení na devět let do vězení za podvod a pohrdání soudem, oznámily tiskové agentury.

Navalnyj se dnes u soudu vyjádřil i ohledně války na Ukrajině. „Nelíbí se vám, když mluvím o válce? Pak tuto válku použiji jako metaforu pro vaše soudy. Tato válka, stejně jako vaše soudy, je postavena výhradně na lži, bez jediného pravdivého slova,“ řekl.

„Můžete mě přerušit a vypnout, ale řeknu vše, co se chystám říct,“ zareagoval Navalnyj. „Jak by všem bylo bez vás krásně! Je třeba, abyste nechali všechny na pokoji, odpojili se od Ukrajiny, od obyčejných lidí! Váš čas není navždy a váš čas uplyne. Až budete všichni hořet v pekle, přikládat dřevo pod kotel budou vaši předci, kteří si nepřáli, abyste rozpoutali nové války ve 21. století,“ prohlásil.

Postup ruské armády na Ukrajině zpomalují ohledy na to, aby nebyly oběti mezi civilním obyvatelstvem, prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu na jednání ministrů obrany proruského vojenského paktu ODKB podle agentury Interfax. „Nepochybně to zpomaluje tempo ofenzívy, ale děláme to vědomě, abychom se vyhnuli obětem mezi civilisty,“ prohlásil Šojgu.

Odhadl také, že na ukrajinské straně bojuje více než 6 tisíc žoldnéřů. Ruské ozbrojené síly podle ministra neútočí na civilní infrastrukturu a palebné pozice a vojenské objekty ničí vysoce přesnými zbraněmi.

Postup ruské armády na Ukrajině zpomalují ohledy na to, aby nebyly oběti mezi civilním obyvatelstvem, prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu na jednání ministrů obrany proruského vojenského paktu ODKB podle agentury Interfax.

Moskva stále popírá, že by ruská armáda útočila na civilisty. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v pondělním komuniké potvrdil, že ve válce Ruska proti Ukrajině bylo zabito přinejmenším 3 930 civilistů, včetně 257 dětí, a dalších 4 532 utrpělo zranění, včetně 394 dětí.

Skutečný počet civilních obětí bude ale nejspíše mnohem vyšší.

Ruská státní ropná společnost Rosněfť, kterou řídí blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin, zaznamenala od invaze ruských vojsk na Ukrajinu největší pokles produkce ve srovnání s ostatními těžaři. Na celkovém snížení těžby v zemi od invaze se Rosněfť spolu se svými dceřinými společnostmi podílela dvěma třetinami, ukazují podle agentury Bloomberg údaje ruského ministerstva energetiky. Je to zhruba dvojnásobek podílu firmy na celkové těžbě, což znamená, že Rosněfť byla zasažena neúměrně.

„Je to pravděpodobně firma, kterou poslední etapy mezinárodních sankcí zasáhly nejvíce,“ řekl analytik trhu s ropou ze společnosti Kpler Viktor Katona. „Rosněfť se stala hlavním zdrojem snižování těžby v Rusku.“

Těžba ropy v Rusku byla podle údajů ministerstva v polovině května o 830 tisíc barelů denně nižší než v únoru. Z toho u projektů společnosti Rosněfť, včetně těch provozovaných dceřinou společností Bašněfť, byla těžba nižší o 560 tisíc barelů denně.

V troskách jednoho vybombardovaného domu v Mariupolu bylo nalezeno bezmála 200 těl civilistů. S odvoláním na poradce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka o tom informovaly agentury Ukrinform a Unian.

„Při odstraňování sutin výškové budovy nedaleko čerpací stanice u třídy Myru bylo ve sklepě nalezeno bezmála 200 těl v pokročilé fázi rozkladu,“ napsal Andrjuščenko na telegramu. Mrtví podle poradce, který Mariupol v příspěvku nazval pohřebištěm, zůstávají na místě, a kvůli částečně odklizeným troskám domu je proto po celé čtvrti cítit zápach.

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto dnes oznámil, že Finsko a Švédsko vyšlou ve středu do Ankary delegace, kde se pokusí vyřešit odmítavý postoj tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vůči vstupu těchto zemí do NATO.

Obě země se také příští měsíc summitu NATO, který proběhne v Madridu, zúčastní. Podle agentury Reuters to dnes uvedl španělský premiér Pedro Sánchez ve svém vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu.

Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v květnu zpomalil, růst životních nákladů totiž snížil kupní sílu spotřebitelů, zatímco nedostatek surovin zbrzdil expanzi výroby. Aktivita však prozatím zůstává silná. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedla společnost S&P Global. Její souhrnný index nákupních manažerů, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, se snížil na 54,9 bodu z dubnových 55,8 bodu.

Výsledek tak zaostal za odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters očekávali snížení indexu na 55,3 bodu. Hodnota nad 50 bodů ukazuje růst aktivity, cokoliv pod ní znamená pokles.

„Ekonomika eurozóny si v květnu udržela povzbudivě silný růst, protože oslabený výrobní sektor kompenzoval dynamický sektor služeb,“ řekl ekonom S&P Global Chris Williamson. Přestože továrny mají nadále problémy s omezením nabídky a sníženou poptávkou po zboží kvůli zvýšeným cenovým tlakům, ekonomiku podporuje odložená poptávka po službách související s ukončením pandemických omezení.

Ukrajině se nedostává zbraní a munice, zatímco v Donbasu na východě země zuří největší bitva v Evropě od konce druhé světové války, upozornil dnes ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru. Vyzval partnery k urychlení dodávek hlavně raketometů, dalekonosných děl a obrněných transportérů.

„Příliš brzy se dělají závěry, že Ukrajina už má všechny nezbytné zbraně,“ napsal Kuleba. „Ruský útok v Donbasu je nelítostná bitva, největší na evropské půdě od druhé světové války. Vyzývám partnery k urychlení dodávek zbraní a munice, zejména raketometů, dalekonosného dělostřelectva a obrněných transportérů,“ dodal.