Hlavní obsah
Online

Na Ukrajině padl generálmajor ruského letectva ve výslužbě

Foto: Profimedia.cz

Kanamat Botašev je nejvýše postaveným příslušníkem ruského letectva, jehož smrt na Ukrajině vyšla najevo (ilustrační snímek).

Reklama

24. 5. 6:37
aktualizováno • 24. 5. 22:22

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 24. května

  • Ukrajině se nedostává zbraní a munice, zatímco v Donbasu na východě země zuří největší bitva v Evropě od konce druhé světové války, upozornil ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Žádá hlavně raketomety, dalekonosná děla a obrněné transportéry.
  • Moskva zváží, zda bude mít zájem obnovit vztahy se Západem, uvedl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Jeho země se chce ještě intenzivněji orientovat na spolupráci s Čínou, která „neskáče, jak ostatní pískají,“ řekl Lavrov.
  • Nad Ukrajinou byl podle médií sestřelen letoun s generálmajorem ruských vzdušných sil ve výslužbě Kanamatem Botaševem, který zahynul. O úmrtí informovala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na tři bývalé Botaševovy podřízené, kteří si přáli zůstat v anonymitě. Botašev je nejvýše postavený příslušník ruského letectva, jehož smrt na Ukrajině vyšla najevo.
  • Představitel ruské mise při OSN v Ženevě odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině. „Důvodem je, že zásadně nesouhlasím s tím, co moje vláda dělá minimálně od února, a nechci s tím být dále spojován,“ uvedl Boris Bondarev. Diplomat dodal, že se za svou zemi nikdy nestyděl více.
  • Česká republika nedávno věnovala ukrajinské armádě bojové helikoptéry, tanky a raketové systémy, řekl v pondělí americký ministr obrany Lloyd Austin na tiskové konferenci po virtuálním setkání se zástupci spřízněných zemí, na němž se jednalo o další vojenské pomoci Ukrajině.
  • Švédsko i Finsko se zúčastní nadcházejícího summitu NATO v Madridu

    Oznámil to španělský premiér Pedro Sánchez na tiskové konferenci v Davosu, kde se koná Světové ekonomické fórum. Summit se ve španělské metropoli koná od 28. do 30. června.

  • Část zemí EU chce zabavovat majetek ruských oligarchů, Brusel chystá pravidla

    Tři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajině volá řada států Evropské unie po snazším zabavování majetku ruských oligarchů, který by měl pokrýt část škod. Ministři financí unijních zemí dnes projednali výzvu skupiny pobaltských států a Slovenska, podle nichž by ruské peníze měly hradit „podstatnou část“ poválečné obnovy Ukrajiny.

    Praha podle českého ministra Zbyňka Stanjury konfiskace majetku podporuje, musí však stát na pevném právním základě. Evropská komise se ve středu chystá představit pravidla, která by měla členským zemím usnadnit zabavování majetků lidí či firem obcházejících unijní sankce.

  • Kyjev odmítl Kissingerův komentář o odevzdání části ukrajinského území Rusku

    Někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger by bez váhání Rusku obětoval nejen Ukrajinu, ale i Polsko nebo Litvu, uvedl dnes poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Reagoval tím na Kissingerův proslov na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu, ve kterém bývalý šéf americké diplomacie naznačil, že by se Ukrajina měla vzdát části svého území.

    „Vyjednávání musí začít v následujících dvou měsících, jinak nastanou dramatické změny a vznikne napětí, které nebude jednoduché překonat. Ideálně by se hranice měla vrátit ke stavu před konfliktem,“ řekl Kissinger. Mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem jsou nyní pozastavená.

    Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla podle Kissingera vrátit ke stavu před 24. únorem, tedy před začátkem ruské invaze. Rusko mělo v tu dobu pod kontrolou ukrajinský poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky.

  • Duda vyčítá Berlínu, že Varšavě nenahradil tanky, které Poláci dali Kyjevu

    Německo podle polského prezidenta Andrzeje Dudy porušilo dané slovo, když polské armádě nedodalo tanky z vlastních zásob místo těch, které Varšava poslala na Ukrajinu. Německý resort obrany minulý týden v dopisu vedení Spolkového sněmu potvrdil, že Berlín daruje Česku 15 tanků Leopard jako náhradu za tanky T-72, které česká strana poskytla ukrajinské armádě.

    „Dali jsme Ukrajině k dispozici velké množství tanků, a tím jsme oslabili svůj vlastní vojenský potenciál,“ řekl Duda v rozhovoru pro televizi deníku Die Welt na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Polský rozhlas před časem uvedl, že Polsko na Ukrajinu poslalo více než 200 tanků T-72.

    Polská armáda má ve své výzbroji i německé tanky Leopard. „Německo nám opravdu slíbilo, že nám dodá tyto tanky,“ řekl Duda. „A oni (vláda v Berlíně – pozn. ČTK) tento slib nedodrželi. A řeknu to otevřeně: jsme kvůli tomu velmi zklamaní,“ uvedl polský prezident.

  • Moskva zakázala vstup do Ruska 154 členům britské Sněmovny lordů

    Moskva zakázala vstup na ruské území 154 členům britské Sněmovny lordů v odvetě za dřívější obdobný krok Británie, informovalo dnes ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. Ministerstvo uvedlo, že osoby na zveřejněném seznamu se bezprostředně podílely na vypracování protiruských sankcí přijatých Londýnem nebo šířily protiruské nálady.

    „V reakci na rozhodnutí britské vlády z března přidat téměř všechny členy Rady federace Federálního shromáždění (senátu) na sankční seznam se na základě principu vzájemnosti zavádějí osobní omezení vůči 154 členům Sněmovny lordů britského parlamentu,“ uvedlo ruské ministerstvo. Dodalo, že práce nad rozšiřováním ruského sankčního seznamu bude pokračovat.

    Sněmovna lordů je horní komorou britského parlamentu. Má téměř 800 členů.

  • Blinken v telefonátu s Kulebou hovořil o možnostech vývozu ukrajinského obilí

    Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes telefonoval se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a hovořil s ním mimo jiné o možnostech, jak dostat ukrajinské obilí na mezinárodní trh, a zmírnit tak hrozící světovou potravinovou krizi. V prohlášení to dnes uvedla americká diplomacie. Kuleba na Twitteru po telefonátu poděkoval USA za skálopevnou podporu ve válce s Ruskem.

    Blinken s Kulebou podle americké diplomacie navázali na své poslední setkání z 15. května v Berlíně. „Ministr (Blinken) poznamenal, že globální potravinová krize, která je důsledkem brutální války (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina, vyžaduje celosvětovou reakci a hovořili o možnostech toho, jak vyvážet ukrajinské obilí na mezinárodní trhy,“ stojí v americkém prohlášení.

  • V suterénu domu v Mariupolu bylo nalezeno více než 200 těl

    V troskách výškového bytového domu v ukrajinském přístavním městě Mariupol byla podle ukrajinského představitele objevena těla více než 200 lidí.

    Poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko uvedl, že dělníci našli těla při kopání sklepení pod zřícenou budovou. „Ve sklepě pod bloky ve vysokém stupni rozkladu bylo nalezeno asi 200 mrtvých těl. Kvůli odmítnutí místních sesbírat a zabalit těla mrtvých ruské ministerstvo pro mimořádné situace opustilo pracoviště,“ uvedl Andrjuščenko.

    Anton Geraščenk, poradce ukrajinského ministerstva vnitra, uvedl, že ruské síly se snažily přinutit místní obyvatele, aby těla ze suterénu vynesli. Když odmítli, hrob jednoduše opustili, řekl Geraščenk.

  • Aktivní fáze války skončí do konce roku, tvrdí šéf ukrajinské rozvědky

    Aktivní fáze války na Ukrajině skončí do konce roku s obratem v srpnu, kdy počet zbraní dodaných napadené zemi dosáhne významné úrovně, uvedl náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. V dnes zveřejněném rozhovoru s listem Ukrajinska pravda také řekl, že Ukrajina chce do konce roku přinejmenším zatlačit ruské jednotky a vstoupit na Ruskem anektovaný Krym.

    Větší dodávky zbraní a vojenského vybavení od západních spojenců se podle Budanova k ukrajinským vojákům dostanou zhruba v srpnu kvůli prodlevě nutné mimo jiné pro jejich přepravu a distribuci. „Od srpna budou u vojenských jednotek a budou aktivně používány v bojích. Proto v tu chvíle začne obrat, protože nyní máme katastrofální nedostatek zbraní,“ řekl Budanov, podle kterého se pak aktivní fázi války podaří ukončit do konce roku.

  • Ruské jednotky dobyly město Svitlodarsk

    Ruské síly podle ukrajinských představitelů a Doněcké lidové republiky ovládly město Svitlodarsk v Bachmutském okrese ukrajinské Doněcké oblasti, regionu na východě Ukrajiny ovládaném povstalci, kterou tvoří proruští separatisté.

    Ruská armáda vstoupila do města dnes ráno, řekl ukrajinské rozhlasové stanici šéf ukrajinské vojenské správy města Sergej Goško. „V současné době vyvěšují svůj hadr na administrativní budovu,“ řekl Goško s odkazem na ruskou vlajku. Před začátkem války měl Svitlodarsk 11 000 obyvatel.

  • CNN: Satelitní snímky ukazují ruské lodě naložené patrně ukrajinským obilím

    Rusko zřejmě pokračuje v krádežích ukrajinského obilí, napsal dnes server CNN s odkazem na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Fotografie ukazují dvě ruské obchodní lodě v přístavu Sevastopol na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově, do kterých se nakládá obilí.

    Z „postupné krádeže“ obilí Rusko obvinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ačkoliv nelze s jistotou určit, komu naložené plodiny na lodích patří, CNN připomíná, že Krymský poloostrov produkuje jen málo obilí – na rozdíl od zemědělsky bohatých ukrajinských oblastí ležících severně od Krymu, z nichž Rusko nyní část okupuje.

    Nové snímky Maxar Technologies z 19. a 21. května ukazují plavidla – Matros Pozynič a Matros Koška – v loděnici patrně vedle sil s obilím, ze kterých do otevřeného nákladního prostoru proudí náklad. Obě lodě už ze Sevastopolu vypluly. Podle monitorovací on-line služby MarineTraffic se Matros Pozynič plaví Egejským mořem a jeho cílem má být libanonský Bejrút. Matros Koška je stále v Černém moři.

  • Zeman nevyhověl 11 žádostem Čechů, kteří chtěli odjet bojovat na Ukrajinu

    Prezident Miloš Zeman dnes nevyhověl 11 žádostem českých občanů o souhlas se vstupem do ukrajinských ozbrojených sil. Nedoporučilo to ministerstvo obrany. Na Twitteru to dnes oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Dříve Zeman vstup odsouhlasil 103 Čechům.

  • V Malešicích vznikne další stanové městečko, potvrdil mluvčí ministra vnitra

    V pražských Malešicích vznikne od 31. května další stanové městečko pro uprchlíky z Ukrajiny. Shodl se na tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti). Informaci České televize (ČT) potvrdil ČTK mluvčí ministerstva vnitra Jakub Veinlich. Městečko v Malešicích by mělo mít kapacitu 150 lidí. Praha se potýká s velkým náporem uprchlíků a nedostatkem míst.

    V Praze v Troji už v polovině května vzniklo stanové městečko, které má sloužit zejména pro uprchlíky z pražského hlavního nádraží, tedy zejména pro romské rodiny. Běženci v něm mají pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany. Hned první víkend se prakticky zaplnilo, když v něm nalezlo azyl 142 ukrajinských uprchlíků, kapacita městečka je 150 lůžek.

  • Navalnyj dnes u soudu reagoval i na válku na Ukrajině

    Moskevský městský soud dnes zamítl odvolání kritika Kremlu, opozičního politika Alexeje Navalného, proti jeho březnovému odsouzení na devět let do vězení za podvod a pohrdání soudem, oznámily tiskové agentury.

    Navalnyj se dnes u soudu vyjádřil i ohledně války na Ukrajině. „Nelíbí se vám, když mluvím o válce? Pak tuto válku použiji jako metaforu pro vaše soudy. Tato válka, stejně jako vaše soudy, je postavena výhradně na lži, bez jediného pravdivého slova,“ řekl.

    „Můžete mě přerušit a vypnout, ale řeknu vše, co se chystám říct,“ zareagoval Navalnyj. „Jak by všem bylo bez vás krásně! Je třeba, abyste nechali všechny na pokoji, odpojili se od Ukrajiny, od obyčejných lidí! Váš čas není navždy a váš čas uplyne. Až budete všichni hořet v pekle, přikládat dřevo pod kotel budou vaši předci, kteří si nepřáli, abyste rozpoutali nové války ve 21. století,“ prohlásil.

  • Šojgu: Ruská armáda postupuje pomalu kvůli ohledům na civilisty

    Postup ruské armády na Ukrajině zpomalují ohledy na to, aby nebyly oběti mezi civilním obyvatelstvem, prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu na jednání ministrů obrany proruského vojenského paktu ODKB podle agentury Interfax. „Nepochybně to zpomaluje tempo ofenzívy, ale děláme to vědomě, abychom se vyhnuli obětem mezi civilisty,“ prohlásil Šojgu.

    Odhadl také, že na ukrajinské straně bojuje více než 6 tisíc žoldnéřů. Ruské ozbrojené síly podle ministra neútočí na civilní infrastrukturu a palebné pozice a vojenské objekty ničí vysoce přesnými zbraněmi.

  • Ruská armáda postupuje pomalu kvůli ohledům na civilisty, tvrdí Šojgu

    Postup ruské armády na Ukrajině zpomalují ohledy na to, aby nebyly oběti mezi civilním obyvatelstvem, prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu na jednání ministrů obrany proruského vojenského paktu ODKB podle agentury Interfax.

    Moskva stále popírá, že by ruská armáda útočila na civilisty. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v pondělním komuniké potvrdil, že ve válce Ruska proti Ukrajině bylo zabito přinejmenším 3 930 civilistů, včetně 257 dětí, a dalších 4 532 utrpělo zranění, včetně 394 dětí.

    Skutečný počet civilních obětí bude ale nejspíše mnohem vyšší.

  • Ruského ropného giganta nejvíce zasáhl pokles těžby ropy v Rusku

    Ruská státní ropná společnost Rosněfť, kterou řídí blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin, zaznamenala od invaze ruských vojsk na Ukrajinu největší pokles produkce ve srovnání s ostatními těžaři. Na celkovém snížení těžby v zemi od invaze se Rosněfť spolu se svými dceřinými společnostmi podílela dvěma třetinami, ukazují podle agentury Bloomberg údaje ruského ministerstva energetiky. Je to zhruba dvojnásobek podílu firmy na celkové těžbě, což znamená, že Rosněfť byla zasažena neúměrně.

    „Je to pravděpodobně firma, kterou poslední etapy mezinárodních sankcí zasáhly nejvíce,“ řekl analytik trhu s ropou ze společnosti Kpler Viktor Katona. „Rosněfť se stala hlavním zdrojem snižování těžby v Rusku.“

    Těžba ropy v Rusku byla podle údajů ministerstva v polovině května o 830 tisíc barelů denně nižší než v únoru. Z toho u projektů společnosti Rosněfť, včetně těch provozovaných dceřinou společností Bašněfť, byla těžba nižší o 560 tisíc barelů denně.

  • V Mariupolu objevili pod troskami domu ostatky 200 lidí, uvedla radnice

    V troskách jednoho vybombardovaného domu v Mariupolu bylo nalezeno bezmála 200 těl civilistů. S odvoláním na poradce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka o tom informovaly agentury Ukrinform a Unian.

    „Při odstraňování sutin výškové budovy nedaleko čerpací stanice u třídy Myru bylo ve sklepě nalezeno bezmála 200 těl v pokročilé fázi rozkladu,“ napsal Andrjuščenko na telegramu. Mrtví podle poradce, který Mariupol v příspěvku nazval pohřebištěm, zůstávají na místě, a kvůli částečně odklizeným troskám domu je proto po celé čtvrti cítit zápach.

  • Finsko a Švédsko vyšlou do Ankary delegace

    Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto dnes oznámil, že Finsko a Švédsko vyšlou ve středu do Ankary delegace, kde se pokusí vyřešit odmítavý postoj tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vůči vstupu těchto zemí do NATO.

    Obě země se také příští měsíc summitu NATO, který proběhne v Madridu, zúčastní. Podle agentury Reuters to dnes uvedl španělský premiér Pedro Sánchez ve svém vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy