Hlavní obsah

Vagnerovci ovládli trh s „krvavými diamanty“

Foto: Profimedia.cz

Muž ze středoafrické oblasti Bayanga ukazuje místní diamanty.

Reklama

Evropští novináři odhalili další aktivity nechvalně proslulé Vagnerovy skupiny v Africe, tentokrát souvisí s prodejem diamantů ve Středoafrické republice.

Článek

Vagnerova skupina, zvaná též Putinova soukromá armáda, je žoldnéřské uskupení hájící (povětšinou tajně) ruské zájmy v rozličných konfliktech. Šéf vagnerovců Jevgenij Prigožin, blízký přítel Vladimira Putina, se v posledních měsících stal jedním z nevlivnějších Rusů. Jeho žoldnéři totiž ve válce na Ukrajině hrají klíčovou roli.

Vagnerovci byli obviněni z porušování lidských práv v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice či Súdánu a skupina figuruje na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie i Velké Británie. USA rovněž zvažují označit skupinu za teroristickou organizaci.

Moc vagnerovců v Moskvě

Zakladatel Vagnerovy armády Jevgenij Prigožin, známý také jako „Putinův šéfkuchař“, má v Kremlu stejný politický vliv jako ministr obrany Sergej Šojgu nebo ministr zahraničí Sergej Lavrov, jak řekl bývalý ruský oligarcha a současný disident Michail Chodorkovskij.

Právě na území Středoafrické republiky, jednoho z nejchudších států světa, byly nalezeny důkazy o aktivitách vagnerovců v souvislosti s obchodem s diamanty, píše deník The Washington Post. Ačkoliv je Středoafrická republika velmi chudá země, skrývá rozsáhlé nerostné bohatství.

Osoby napojené na Vagnerovu skupinu, která je nechvalně známá svými brutálními metodami mučení a zabíjení nejen na východní Ukrajině, založily ve Středoafrické republice krycí společnost jménem Diamville, aby zajišťovaly a následně prodávaly diamanty, vyplývá ze zprávy novinářských skupin All Eyes on Wagner a Dossier Center.

Zpráva uvádí, že žoldáci napojení na vagnerovce nutí chudé těžaře a sběrače, aby odevzdávali své diamanty nebo je prodávali výhradně krycí společnosti Diamville. Tato firma však obchoduje s kameny, které porušují pravidla Kimberleyského procesu, což je mezinárodní iniciativa, jež se snaží zabránit prodeji diamantů z konfliktních oblastí.

„Všude tam, kde jsou doly a kopáči, jsou tito lidé (vagnerovci) ozbrojení. Když někdo (těžař zlata nebo diamantů) narazí na něco dobrého, jde za tímto člověkem. … Došlo dokonce k zabíjení, aby se vzalo zboží někoho jiného,“ píše se ve zprávě s odkazem na zasvěcené osoby.

Prigožin odmítl zjištění novinářů komentovat. Fakta předložená následně deníkem The Washington Post označil za „západní propagandu“ a zprávy o zapojení vagnerovců do obchodu s diamanty popřel.

Prigožinovi se přezdívá „Putinův šéfkuchař“, jelikož vlastní cateringovou firmu, která zásobuje Kreml. Militantní skupinu „vlastenců“ založil v roce 2014, k čemuž se veřejně přiznal teprve letos v září.

Ruské zájmy v Africe

Středoafrická republika doplácí na minulost plnou násilí a převratů. V průběhu let drancovali lídři nerostné bohatství země a nelegální obchod s diamanty financoval ozbrojené skupiny. V roce 2017 se prezident Faustin-Archange Touadéra obrátil na Rusko se žádostí o pomoc při stabilizaci země zmítané konfliktem.

Moskva zpočátku dodala zbraně a vyslala vojenské instruktory, aby pomohli s výcvikem ozbrojených sil afrického státu. A právě tímto způsobem se do země dostalo až 2000 ruských žoldnéřů. Aktivity vagnerovců v Středoafrické republice jsou součástí mnohem širšího úsilí skupiny neoficiálně prosazovat ruské geopolitické cíle v Africe a zároveň zajistit lukrativní obchodní dohody.

Vagnerova skupina se těší v Súdánu nadstandardnímu zacházení

Zatímco vagnerovci súdánskou armádu zásobují penězi, ruští žoldnéři získali v zemi lukrativní podmínky pro těžbu zlata.

Pašování diamantů je v nejchudší africké zemi rozšířené, a to nejen mezi jednotlivci napojenými na vagnerovce. Drahokamy se dostávají na zahraniční trh přes sousední země, zejména Kamerun, Čad a Súdán, a také prostřednictvím leteckých tras se Spojenými arabskými emiráty a Libanonem.

Právě Súdán je dalším působištěm Prigožinovy skupiny, která si v zemi v roce 2017 zajistila lukrativní pozici pro těžbu zlata výměnou za vysoké částky na konto tamní armády. Súdán uplatňuje pro zahraniční zájemce o těžbu povinnost mít licenci na průzkum a založit společnost, která bude za těžbu zodpovědná. 30 procent akcií těchto firem pak získá tamní ministerstvo pro nerostné suroviny.

Firma Meroe, vlastněná Prigožinem, nicméně dostala výjimku a podíl z budoucích operací se zlatem ministerstvu připsat nemusela. O necelé dva měsíce později dostala společnost navíc lukrativní licenci na těžbu a zpracování zlatého odpadu ve třech zlatonosných regionech.

Reklama

Doporučované