Válečné zločiny jako v Sýrii? Rusko útočí kazetovými bombami i na civilisty

Válečné zločiny je výraz, který se s Ruskem spojuje v souvislosti s agresí na Ukrajině stále častěji. A není to jen kvůli útoku na jadernou elektrárnu: podle organizace Human Rights Watch už ruská armáda prokazatelně třikrát použila takzvanou kazetovou munici v rezidenčních čtvrtích města Charkov. Její nasazení ze strany Ruska potvrdil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Kazetová munice nebo též bomba je zbraň, jež obsahuje několik výbušných submunicí. Skládá se z kontejneru, který v sobě obsahuje menší výbušniny. Když ji pak vojáci odpálí z lodi nebo shodí z letadla, kontejner se ve vzduchu otevře a zasype bombami velkou plochu, třeba i o velikosti několika fotbalových hřišť. Kdo se v tomto prostoru pohybuje, má jen malou šanci přežít.

„Typicky může být vystřelovaná z raketometu, případně ji nesou balistické střely. Kazetovou munici může mít i Iskander nebo Smerč,” řekl Seznam Zprávám kapitán František Krejčíř z Fakulty vojenských technologií.

„Použití kazetové munice ukazuje drsnou a bezcitnou lhostejnost k lidským životům,” píše na stránkách své organizace Steve Goose, ředitel pro oblast zbraní v Human Rights Watch.

Při výše zmíněných útocích 28. února v Charkově zemřeli nejméně tři lidé, v celém městě bylo v ten den zabito devět civilistů. Rozhovory se svědky i fotografická dokumentace, kterou na svém webu HRW ukazuje, svědčí o použití kazetové munice, kterou Rusové dopravují na místo pomocí speciálních raket typu 9M55K Smerč.

Ne všechny bomby při dopadu vybuchují, některé jen zůstanou ležet a mohou explodovat, pokud se jich někdo dotkne.

Kapitán Krejčíř upozorňuje i na slabinu této zbraně ve městech: „Pokud je člověk v krytu nebo uvnitř budovy, nemají výbuchy tak velkou sílu a účinek. Když ale naopak člověk není ukrytý, je pravděpodobné, že ho výbuchy submunice zasáhnou a způsobí mu smrt nebo těžká zranění. Kazetová munice působí na velkém prostoru velkým množstvím tříštivo-trhavé submunice o velikosti ručních granátů,” vysvětluje.

Kazetová munice či kazetové bomby jsou kvůli svým ničivým účinkům mezinárodním právem v rezidenčních oblastech zakázány, Úmluvu o zákazu kazetové munice, jež vstoupila v platnost v roce 2010, však Rusko (a ani Ukrajina) nepodepsalo.

Použití kazetové munice v obydlených oblastech je považováno za válečný zločin, i proto se ve středu obrátila Velká Británie a několik dalších států na haagský tribunál, aby v této věci zahájil vyšetřování.

Human Rights Watch ověřovalo 25 různých snímků a videozáznamů, které se po třech útocích v Charkově objevily na sociálních sítích. Dva svědci pak uvedli, že v místech, kde Rusové útočili, nedocházelo k žádné vojenské aktivitě. Nejbližší vojenský objekt byl podle satelitních map vzdálený čtyři stovky metrů od dopadu jedné z raket.

Použití kazetové munice vyšetřují i investigativci serveru Bellingcat, kteří už určili i přesné souřadnice míst, která nafotili ukrajinští svědci.

Jedno z míst, kde došlo k ruskému útoku, byla čtvrť Ševčenskij. Jak řekl vyšetřovatelům jeden z tamních obyvatel, nacházejí se v ní minimálně tři školky, stejný počet škol a velká nemocnice. Muž šel spolu s manželkou v deset hodin dopoledne na nákup v ulici Balakirjeva, když zahlédl, jak se blíží ze severu raketa, kterou považoval za často používaný Grad. „Vešli jsme do přízemí činžovního domu, kde se skrývalo dalších asi 50 lidí: Celá budova se třásla,” popisoval.

Použití kazetové munice se neomezilo jen na Kyjev, k podobnému útoku došlo už o čtyři dny dříve v Doněcké oblasti, resp. v její části, která je pod kontrolou ukrajinské vlády. Raketa s kazetovou municí přistála ve městě Vuhledar přímo před tamní nemocnicí. Výsledkem byli čtyři mrtví civilisté a deset dalších zraněných – šest z nich tvořili zdravotníci.

Profesor Michael Clarke, expert na vojenství a bývalý šéf thinktanku RUSI televizi Sky News řekl, že kazetová munice a vakuová bomba, kterou měli Rusové použít při agresi na Ukrajině, sice zákony přímo nezakazují (využít je lze například při likvidaci kolon vojenských vozidel), jejich používání v rezidenčních oblastech je považováno za válečný zločin.

Pro ruskou armádu není tento způsob boje ničím novým: naprosto stejný typ kazetové munice použily ruské síly při útocích v syrské provincii Idlib v lednu 2020.

Poté, co Kreml uznal separatistické republiky na Donbase, varoval ředitel HRW Kenneth Roth, že se na Ukrajině může opakovat ruská „strategie válečných zločinů”. Jeho slova se po několika dnech začala naplňovat, a to navzdory tvrzením Moskvy, že pouze „precizně" řízenými zbraněmi cílí na ukrajinské vojenské objekty.