Hlavní obsah
Online

Ukrajina vydala zatykač na exprezidenta Janukovyče, čelí obvinění z vlastizrady

Foto: Profimedia.cz

Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na snímku z roku 2013.

Reklama

23. 5. 6:13
aktualizováno • 23. 5. 22:55

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 23. května

  • Válka, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, podle ukrajinských a západních vojáků přešla do „dlouhodobé" fáze. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč napsal, že „skoro po celé linii fronty se ruští vojáci začali zakopávat a připravovat k obraně".
  • Ruský prezident Vladimir Putin se stal před časem terčem atentátu. K pokusu došlo po ruské invazi na Ukrajinu, ale akce podniknutá Kavkazany se vůbec nepovedla. Uvedl to náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru, jehož úryvek dnes zveřejnil na svém webu list Ukrajinska pravda. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
  • Ukrajinský soud dnes vydal zatykač na bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, který byl v nepřítomnosti obviněn z vlastizrady. Informovala o tom agentura Reuters. Obvinění souvisí s dohodou, kterou Janukovyč v roce 2010 podepsal a která prodloužila ruský pronájem námořních zařízení na Krymu.
  • Ve světě bylo vysídleno více než 100 milionů lidí, uvedl UNHCR. K rekordnímu číslu přispěla ruská invaze na Ukrajinu.
  • Ukrajina se může do Evropské unie dostat nejdříve za 15 či 20 let, řekl v neděli francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune.

SITUACI JSME SLEDOVALI TAKÉ V NEDĚLI:

  • Kyjev chce 48 dalších ruských vojáků před soudem za válečné zločiny

    Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová uvedla, že v pondělí bylo vyšetřováno asi 13 000 případů údajných ruských válečných zločinů.

    Venediktová na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedla, že 48 dalších ruských vojáků bude čelit soudnímu stíhání kvůli válečným zločinům poté, co kyjevský soud odsoudil Vadima Šišimarina k doživotnímu vězení za zabití 62letého neozbrojeného civilisty Oleksandra Šelipova.

  • Litva od prvního června stáhne svého velvyslance z Ruska

    Litva od prvního června letošního roku stáhne svého velvyslance z Ruska. Žádný jeho nástupce nebyl jmenován. Vyplývá to z dnes podepsaného prezidentského dekretu, informovala agentura Reuters.

    Litva minulý měsíc snížila úroveň diplomatických vztahů s Ruskem, vyhostila ruského velvyslance a uzavřela ruské konzuláty. Desátého května litevský parlament jednomyslně přijal rezoluci označující Rusko za teroristický stát a ruskou agresi proti Ukrajině za genocidu.

  • Část východu Ukrajiny je bez plynu, ostřelování poškodilo plynovod

    Do měst a obcí v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajině přestal dnes proudit plyn poté, co ruské ostřelování poškodilo hlavní plynovod, informuje agentura Unian. Obnovit přepravu plynu kvůli pokračujícím bojům v současnosti nelze, uvedla agentura s odvoláním na prohlášení distributora.

    „Dnes, 23. května 2022, byl následkem ostřelování poškozen hlavní plynovod, kterým se přepravoval plyn do obcí v Doněcké a Luhanské oblasti,“ citovala agentura z prohlášení rozvodné společnosti Operator HTS Ukrajiny. Dodávky byly přerušeny od 14:00 místního času (13:00 SELČ).

    Poškozený úsek plynovodu se sice podařilo lokalizovat, jeho oprava ale není kvůli bojům možná. Plyn do oblasti není možné přepravit ani jiným způsobem kvůli působení ruských vojsk. Distributorská společnost uvedla, že spotřebitelé se mají řídit doporučeními regionálních rozvodných společností.

  • Podle UNHCR už z Ukrajiny před válkou uprchlo více než 6,5 milionu lidí

    Z Ukrajiny před válkou uprchlo do zahraničí už více než 6,5 milionu lidí. Vyplývá to z nejnovějších údajů, které dnes v Ženevě zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zdaleka nejvíce, 3,5 milionu, jich na útěku překročilo hranici s Polskem.

    Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišly dohromady téměř dva miliony Ukrajinců, ale podle UNHCR zatím není jasné, kolik z nich se do země vrátilo natrvalo. Před válkou měla Ukrajina přibližně 44 milionů obyvatel, z toho 37 milionů na územích, které měla pod kontrolou ústřední vláda v Kyjevě.

    Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která zpracovává údaje o vnitřních vysídlencích, je na Ukrajině na útěku dalších osm milionů lidí. Podle UNHCR válka v zemi vytlačila celosvětový počet lidí vyhnaných z domovů poprvé na více než 100 milionů.

  • Ukrajinská Chersonská oblast ode dneška zavádí rubl, uvedl šéf místní správy

    V ukrajinské Chersonské oblasti se ode dneška bude používat vedle ukrajinské hřivny také ruský rubl. Oznámil to současný šéf Chersonské oblastní správy Volodymyr Saldo, který byl do funkce dosazen koncem dubna poté, co nad částí oblasti získaly kontrolu ruské síly. Informovala o tom ruskojazyčná redakce stanice BBC.

    „Všichni obchodníci budou mít zpočátku možnost uvádět ceníky ve dvou měnách – hřivně a ruském rublu. Později už to bude povinnost,“ uvedl dnes Saldo na brífinku. Upřesnil, že dnes bude vydán dekret, který poskytne právní základ pro zavedení rublu.

    Jedna hřivna bude odpovídat dvěma rublům. V Chersonu se také v nejbližší době otevře první pobočka jedné z ruských bank, která bude nabízet otevření účtů, doplnil Saldo, který mezi lety 2002 a 2012 zastával funkci chersonského starosty.

  • Kreml obvinil Ukrajinu z bombového útoku

    Kreml v pondělí obvinil ukrajinské nacionalisty z provedení „teroristického útoku“ proti úředníkovi dosazenému Ruskem na jihu Ukrajiny, uvedla agentura AFP.

    Andrej Ševčik byl jmenován starostou města Enerhodar v oblasti Záporoží poté, co ruské jednotky převzaly kontrolu nad městem. V neděli byli Ševčik a jeho dva bodyguardi zraněni při explozi, když vcházeli do budovy. Ukrajinské „nacionalistické skupiny používají takové metody“, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům v Moskvě.

    Místní policejní vyšetřovatel Alexej Selivanov řekl ruské státní tiskové agentuře RIA Novosti, že Ševčik „utrpěl popáleniny a další zranění“, ale život jeho ani jeho bodyguardů není v ohrožení. Proruský politik byl podle vyšetřovatelů cílem výbušného zařízení umístěného v elektrické rozvodné skříni.

  • Ohlídejte si své vojáky, aby nezabíjeli civilisty, vzkázal Putinovi Duterte

    Filipínský prezident Rodrigo Duterte, který se v minulosti opakovaně označoval za přítele ruského prezidenta, Vladimira Putina právě vyzval, aby si lépe „ohlídal své vojáky, kteří na Ukrajině zabíjejí civilisty jako smyslů zbavení“, informují místní média.

  • Ruský diplomat: Jsem si jistý, že už si myslí, že jsem zrádce

    Představitel ruské mise při OSN v Ženevě odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině. Boris Bondarev v rozhovoru s redaktorem BBC Stevem Rosenbergem mluvil o tom, proč se stal nejvýše postaveným ruským diplomatem země, který se kvůli válce postavil tamnímu režimu.

    „Důvodem je, že zásadně nesouhlasím s tím, co moje vláda dělá minimálně od února, a nechci s tím být dále spojován,“ řekl Bondarev.

    Přestože byl šokován ruskou invazí, řekl, že nevěří, že jeho pocity jsou na ministerstvu zahraničí rozšířené. „Myslím, že většina lidí, většina z nich, věří propagandě a tomu, co jim říkají jejich nadřízení,“ řekl diplomat.

    „Když pracujete na ministerstvu, pracujete v hierarchii, takže se musíte řídit tím, co vám říká váš nadřízený. A na mnoho let byl z ministerstva většinou vymazán jakýkoli kritický přístup,“ vysvětlil Bondarev.

    Ačkoli řekl, že jeho rozhodnutí odejít pravděpodobně nic nezmění, řekl, že „může to být jedna malá cihla do větší zdi, která bude nakonec postavena“. Na otázku, zda věří, že bude považován za zrádce, Bondarev odpověděl: „Myslím, že už mě za něj považují“.

  • Spojené království podepsalo s Litvou společné obranné prohlášení

    Británie a Litva podepsaly společné prohlášení, podle něhož budou obě země stavět na bilaterálních obranných a obchodních vazbách, uvedlo britské ministerstvo zahraničí.

  • Čtyři země EU vyzývají k využití zmrazených ruských aktiv na obnovu Ukrajiny

    Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko v úterý vyzvou k zabavení ruských aktiv zmrazených Evropskou unií. Chtějí, aby jimi bylo možné financovat obnovu Ukrajiny po ruské invazi. S odvoláním na společný dopis těchto čtyř zemí to dnes uvedla agentura Reuters.

    Ukrajina 3. května odhadla částku potřebnou k obnově infrastruktury a nápravě ekonomiky na přibližně 600 miliard dolarů. Tato částka ale pravděpodobně ještě vzroste vzhledem k tomu, že válka je stále v plném proudu, uvádí se v dopise.

    „Podstatnou část nákladů na obnovu Ukrajiny, včetně odškodnění obětí ruské vojenské agrese, musí uhradit Rusko,“ píší čtyři země v dopise, který v úterý předloží ministrům financí členských zemí.

  • Americký kavárenský řetězec Starbucks odchází po téměř 15 letech z ruského trhu

    Americký kavárenský řetězec Starbucks odchází po téměř 15 letech z ruského trhu. Společnost to podle zahraničních médií uvedla ve svém dnešním sdělení. Následuje tak další západní firmy, naposledy McDonald's, které se tímto způsobem rozhodly zareagovat na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu.

    Starbucks v Rusku provozuje 130 restaurací, podrobnosti o finančních dopadech svého rozhodnutí nesdělil. Svým téměř dvěma tisícům zaměstnanců v Rusku bude po dobu šesti měsíců dál vyplácet mzdu.

  • Běloruská armáda začala s kontrolou své výzbroje

    Běloruská armáda začala s kontrolou své výzbroje a logistického vybavení, aby se ujistila, že jsou bojeschopné, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo obrany.

    V prohlášení ministerstvo uvedlo, že armáda provádí kontroly dlouhodobě skladovaného vybavení. „Inspekce určí stav zařízení a jeho připravenost plnit své úkoly,“ uvedl resort.

  • Putin se podle ukrajinské rozvědky stal terčem atentátu, který se nezdařil

    Ruský prezident Vladimir Putin se stal před časem terčem atentátu. K pokusu došlo po ruské invazi na Ukrajinu, ale akce podniknutá Kavkazany se vůbec nepovedla. Uvedl to náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru, jehož úryvek dnes zveřejnil na svém webu list Ukrajinska pravda. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

    „Šlo o atentát (na Putina) po linii představitelů Kavkazu, a to ne tak dávno. Nedostalo se to na veřejnost. Byl to naprosto nepovedený pokus, ale skutečně se to odehrálo. Přibližně před dvěma měsíci,“ řekl Budanov. „Ještě jednou říkám, že se to nepovedlo. Akce neměla žádnou publicitu. Ale stala se,“ dodal. Celý rozhovor s šéfem vojenské rozvědky má v novinách vyjít v úterý.

  • Média: Ruský diplomat v OSN odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině

    Představitel ruské mise při OSN v Ženevě odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině. Vyplývá to z dopisu, který diplomat podle stanice Rádio svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RF) zveřejnil na sociální síti LinkedIn.

    V něm Bondarev uvedl, že se za svou zemi nikdy nestyděl více. Pokud se zpráva potvrdí, bude Bondarev patrně prvním ruským diplomatem, který se oficiálně vzdal funkce kvůli invazi na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí v Moskvě se k případu zatím nevyjádřilo.

    „Putinova rozpoutaná agresivní válka s Ukrajinou a vlastně s celým západním světem je nejen zločinem proti ukrajinskému lidu, ale pravděpodobně i nejtěžším zločinem proti ruskému lidu,“ citovala RFE/RL z vyjádření Bondareva.

  • Ukrajinské bojovníky z Azovstalu čeká soud, říká vůdce separatistů

    Ukrajinští bojovníci, kteří se vzdali v ocelárně Azovstal v Mariupolu, mají být postaveni před soud, řekl ruským státním médiím vůdce separatistické Doněcké oblasti (DNR).

    ‚Zajatci z Azovstalu jsou drženi na území DNR. I na území republiky se plánuje zorganizovat mezinárodní tribunál," řekl vůdce odtržené oblasti Denis Pušilin. „Tribunál se nyní připravuje,“ dodal Pušilin. Jakému obvinění budou vojáci čelit, ale neuvedl, píše BBC.

  • Rusko podle Putina odolává západním sankcím, zmínil se však o potížích

    Komplikovaná situace v ruské ekonomice vyžaduje zvláštní úsilí vlády, ale Rusko dopady západních sankcí zvládá, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v letovisku Soči na březích Černého moře. Lukašenko od svého ruského spojence obvykle požaduje nové půjčky a levnější dodávky ruských surovin.

    „Navzdory všem potížím bych rád poznamenal, že ruská ekonomika odolává dopadu sankcí a odolává docela důstojně. To dokazují všechny hlavní makroekonomické ukazatele,“ řekl Putin podle ruské agentury TASS. Rusko čelí rozsáhlým sankcím západních zemí za svou nevyprovokovanou agresi vůči sousední Ukrajině. Ruský útok, zahájený na konci února, stále pokračuje.

    „Samozřejmě, vše je složité. Vše, co se děje, vyžaduje od ekonomického bloku vlády zvláštní pozornost, zvláštní úsilí, ale chci zdůraznit, že toto úsilí přináší pozitivní efekt,“ řekl Putin a dodal, že to se odráží i na obchodu mezi Ruskem a Běloruskem, který loni dosáhl rekordní úrovně téměř 38,5 miliardy dolarů.

  • Zelenskyj vyzval účastníky fóra v Davosu k uvalení maximálních sankcí na Rusko

    Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být „maximální“ včetně embarga na ruskou ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to dnes podle agentury AP řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině.

    „Sankce by měly být maximální, aby Rusko a každý další potenciální agresor, který chce vést brutální válku proti svému sousedovi, jasně věděli, jaké budou okamžité důsledky jejich jednání,“ řekl Zelenskyj účastníkům fóra, na něž se obrátil cestou videospojení. Podle něj by sankce měly být precedentem, který bude fungovat po desetiletí.

    Vyslovil se také pro úplné stažení zahraničních společností z Ruska a uvedl, že Ukrajina potřebuje finanční prostředky v hodnotě nejméně pěti miliard dolarů (115 miliard korun) měsíčně. „Kdybychom dostali 100 procent našich potřeb najednou už v únoru, výsledkem by byly desítky tisíc zachráněných životů. Proto Ukrajina potřebuje všechny zbraně, o které žádáme, nejen ty, které nám byly poskytnuty,“ řekl Zelenskyj.

  • The Guardian: YouTube odstranil kvůli válce na Ukrajině tisíce kanálů

    Společnost YouTube ze svého serveru v souvislosti s válkou na Ukrajině odstranila za porušování uživatelských pravidel přes 9 000 kanálů a 70 000 videí, jež z velké části šířily propagandu ruské vlády. V rozhovoru s deníkem The Guardian to řekl hlavní produktový manažer platformy Neal Mohan. Mimo jiné uvedl, že YouTube zůstává pro Rusy zdrojem necenzurovaných informací o agresi proti sousední zemi, kterou Moskva lživě prezentuje jako osvoboditelskou misi.

    Právě obsah, jenž takto označuje tři měsíce trvající válku, byl podle Mohana mezi desetitisíci odstraněných videí. Řídící pracovník serveru řekl, že blokování kanálů a příspěvků vychází z pravidel ohledně „významných násilných událostí“.

    „Vztahují se na věci, jako je popírání významných násilných událostí, od holokaustu po (střelbu na americké základní škole) Sandy Hook. A samozřejmě to, co se děje na Ukrajině je významná násilná událost,“ řekl Mohan. Zásahy své společnosti označil za bezprecedentní, nicméně hlášení platformy ohledně vymáhání jejích pravidel ukazuje, že za poslední tři měsíce loňského roku odstranila například v souvislosti s pravidly proti obtěžování a šikaně skoro 60 000 kanálů, dalších 34 000 kanálů třeba kvůli nenávistnému obsahu.

  • Zelenskyj: Nálet na ukrajinskou ves Desna z minulého týdne si vyžádal 87 životů

    Ruský letecký úder na ukrajinskou obec Desna v Černihivské oblasti z minulého týdne si vyžádal 87 mrtvých, uvedl dnes podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k účastníkům Světového ekonomického fóra v Davosu (WEF). Bilance zveřejněná ukrajinskými úřady dosud činila 11 mrtvých.

Sdílejte článek
Související témata:

Hlavní zprávy