Hlavní obsah

Volby v Itálii můžou potěšit Kreml. Favoritem je radikální pravice

Foto: Profimedia.cz

Giorgia Meloniová vede momentálně nejoblíbenější italskou politickou stranu Bratři Itálie.

Reklama

V Itálii možná poprvé vládu povede žena. Šéfka radikální pravice Giorgia Meloniová musí rozhánět obavy ze sbližování s Kremlem a z pozůstatků fašistického dědictví své strany.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve druhé polovině léta si Italové tradičně berou hromadně dovolenou a odjíždějí odpočívat na pláže. Jedna z posledních věcí, o kterou by se během volna chtěli zajímat, je hašteření politiků.

Tentokrát však obyvatelé Apeninského poloostrova politice neuniknou, letošní dovolenou jim zpestří předvolební kampaň.

Minulý týden vyvrcholila krize v široké vládní koalici, která vyústila v demisi premiéra Maria Draghiho. Konec vlády uznávaného ekonoma, který v minulosti vedl Evropskou centrální banku, vedl k vyhlášení předčasných voleb na 25. září.

Na italské politické scéně i v zahraničních médiích se nyní skloňuje hlavně jedno jméno, Giorgia Meloniová. Šéfka dosud opoziční politické strany Bratři Itálie, která vede v předvolebních průzkumech, je považována za nejvážnější kandidátku na premiérský post.

Předpokládá se, že formace v čele s Meloniovou může spolu se středopravicovou stranou Vzhůru Itálie politického veterána Silvia Berlusconiho a pravicově populistickou Ligou Mattea Salviniho získat spolehlivou nadpoloviční většinu v parlamentu a sestavit koaliční vládu.

Představa volebního vítězství Meloniové a nástupu pravicové aliance vyvolávají obavy, že nová italská vláda by mohla změnit protiruský kurs, který pevně držel Mario Draghi, a vrátit se k dřívější vstřícnější politice vůči Rusku.

Meloniová se snaží v médiích ujišťovat, že stojí jasně na straně napadené Ukrajiny. „V zahraniční politice jsem atlantistka,“ řekla v rozhovoru pro sobotní vydání listu La Stampa.

Pochybnosti ale přetrvávají. I když spíše kvůli Berlusconimu a Salvinimu a jejich dřívějším přátelským vazbám na prezidenta Vladimira Putina.

„Draghiho pád je dárkem pro Putina. Není pochyb, že Rusko se z toho radovalo,“ poznamenal politolog Gianfranco Pasquino pro německý Spiegel.

Meloniová musí odrážet také námitky vůči své straně, která mívá přívlastky národně konzervativní, ale také krajně pravicová nebo dokonce postfašistická. Pramení to ze skutečnosti, že Bratři Itálie jsou jednou z nástupnických stran po Italském sociálním hnutí, v němž se po druhé světové válce sdružili příznivci fašistického režimu Benita Mussoliniho. Radikální náboj jim dodávají vyhraněné a emotivně vyjadřované postoje proti masové imigraci, potratům nebo sňatkům lidí stejného pohlaví.

V posledních letech se Meloniové podařilo renomé své strany vylepšit. Například tím, že byla zvolena předsedkyní Evropských konzervativců a reformistů (ECR), tedy evropského sdružení stran, do kterého patří i česká ODS. Začátkem července se ostatně pětačtyřicetiletá politička setkala v Bruselu s premiérem Petrem Fialou.

Podle europoslance za ODS Alexandra Vondry je srovnávání Bratrů Itálie s fašisty nesmysl. Meloniovou považuje za „oživení a jeden z největších talentů na evropské politické scéně“.

„Viděl jsem ji několikrát, jak spatra vystřihla fenomenální projev. Má v sobě charisma, svým způsobem se přibližuje Margaret Thatcherové,“ řekl Vondra pro Seznam Zprávy. Ve vztahu k Rusku podle něj představuje problém Salvini.

Pro mnoho Italů, kteří ztratili důvěru, že rozhádaní vládnoucí politici dokážou vymanit Itálii z dlouhodobé hospodářské stagnace a zbavit ji vysoké nezaměstnanosti mladých nebo zmenšit rozdíly mezi regiony, představuje Meloniová jakýsi záchytný bod nebo dokonce poslední naději.

„V této atmosféře úpadku, kde se prosperita zdá nepravděpodobná, našlo poselství Bratrů Itálie, že národní spásu lze nalézt pouze ve zřeknutí se migrantů a obraně tradiční rodiny, vnímavé publikum,“ napsal v komentáři pro New York Times překladatel a autor knihy o populismu v Itálii David Broder.

Bratři Itálie nepochybně těžili z opoziční role, která jim umožňovala tvrdě kritizovat vládní politiku. I díky tomu se jim pod vedením Meloniové podařil nevídaný vzestup. Zatímco ve volbách v roce 2018 získali pouze čtyři procenta, podle posledních anket se jejich podpora pohybuje mezi 20 a 25 procenty. Voliče přetáhli hlavně Hnutí pěti hvězd, vítězi posledních voleb, které se letos rozštěpilo.

Hlavním volebním soupeřem Bratrů Itálie je středolevicová Demokratická strana, do minulého týdne jedna z páteřních stran široké koalice. Její šance ale snižuje neochota spolupracovat po volbách s Hnutím pěti hvězd kvůli podílu tohoto uskupení na pádu Draghiho vlády.

Reklama

Doporučované