Rusko nevylučuje protiútok po ukrajinské provokaci

Ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Putinovi ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, již skončila a další brzy skončí.

Konkrétní počty zapojených ruských vojáků nebyly oznámeny. Stanice BBC nicméně uvedla, že samotných cvičení v Bělorusku se mohlo účastnit až 30 000 ruských vojáků. Podle NATO šlo o nejmasivnější rozmístění ruských sil v Bělorusku od konce studené války.

„S prezidentem Bidenem jsme se dnes večer shodli, že existuje zásadní prostor pro diplomacii a pro Rusko, aby ustoupilo od svých hrozeb vůči Ukrajině. Tváří v tvář těmto hrozbám jsme jednotní. Další vpád na Ukrajinu bude mít za následek dalekosáhlé škody pro Rusko i celý svět,“ napsal na twitteru britský premiér Boris Johnson.

„Malý počet“ vojáků do Litvy vyšle také Británie, oznámil dnes britský ministr obrany Ben Wallace. „Spojené království a Litva sdílí obavy, pokud jde o vojenské posilování Ruska na hranici s Ukrajinou a aktuální migrační krizi na hranici Litvy s Běloruskem,“ uvedl Wallace.

„V duchu solidarity Spojené království vyšle malý počet vojáků na podporu Litvy v oblasti sběru zpravodajských informací, sledování a průzkumu. Toto nasazení pomůže posílit schopnost Litvy vypořádat se s tlaky podél její hranice s Běloruskem,“ uvedlo britské ministerstvo obrany na Twitteru.

Americká televize CBS s odvoláním na nejmenovaného úředníka tvrdí, že se některé ruské jednotky začaly ze svých stanovišť přesouvat do pozic k útoku. Přesunuta podle CBS byla i vojenská technika, včetně dalekonosného dělostřelectva a raketometů.

Podle amerických úřadů má Rusko u ukrajinských hranic nyní 80 % sil, které bude potřebovat k zahájení invaze v plném rozsahu, píše americký web.

Stále existuje prostor pro diplomacii a pro to, aby Rusko ustoupilo od hrozeb Ukrajině, shodli se v dnešním telefonátu americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson. Případný útok by podle nich způsobil Rusku dlouhou krizi a velké škody. Oba se podle agentury Reuters, která se odvolává na mluvčího britského šéfa vlády, shodli také na tom, že Evropa musí snížit svou závislost na ruském plynu.

Dvojice politiků stejně jako řada jejich západních kolegů v posledních dnech absolvovala množství jednání, která mají vést k odvrácení možného útoku na Ukrajinu. U jejích hranic má Rusko na 100 000 vojáků, Moskva ale odmítá, že by chtěla zaútočit.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj vyhlásil 16. únor 2022 „dnem jednoty Ukrajinců“. Napsal to v příspěvku na Facebooku. Zelenskyj chce krokem posílit konsolidaci odolnosti ukrajinské společnosti vůči rostoucím hybridním hrozbám, napsala agentura Interfax.

„Bylo nám řečeno, že 16. února bude den útoku. V ten den vyvěsíme naši státní vlajku, abychom světu ukázali naši jednotu… Chceme mír a všechny otázky chceme řešit výhradně jednáním. Donbas i Krym se vrátí Ukrajině. Pouze diplomatickou cestou,“ napsal Zelenskyj.

Spojené státy dočasně přesunují činnost svého zastupitelského úřadu z Kyjeva do Lvova.

Do tohoto města na západní Ukrajině svoji diplomatickou misi přemisťují z hlavního města také Kanada a Austrálie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes rozhodnutí přesunout diplomatické pracovníky do Lvova označil podle agentury AFP za „velkou chybu“. Zelenskyj podtrhl, že Ukrajina je jednotná a že případný konflikt ji zasáhne celou.

Generální tajemník OSN António Guterres se dnes spojil zvlášť s ministry zahraničí Ruska a Ukrajiny. V rozhovorech se Sergejem Lavrovem i Dmytrem Kulebou vyjádřil vážné znepokojení kvůli zvýšenému napětí mezi oběma zeměmi a zároveň uvítal pokračující diplomatická jednání.

Podle Guterrese mají diplomatické rozhovory napětí rozptýlit a šéf OSN také znovu „podtrhl skutečnost, že neexistuje alternativa vůči diplomacii“, prohlásil mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Ruský velvyslanec při EU v rozhovoru pro britský Guardian prohlásil, že Rusko má právo na protiútok, pokud budou ohrožena práva ruských občanů žijících na východě Ukrajiny.

„Nenapadneme Ukrajinu, pokud k tomu nebudeme vyprovokováni,“ řekl ambasador Vladimir Čižov. „Pokud Ukrajinci spustí útok proti Rusku, neměli by být překvapení protiútokem. Nebo pokud začnou neskrývaně zabíjet ruské občany, ať už na Donbasu nebo kdekoli jinde.“

Čižov varoval před ukrajinskou provokací. „Mohli by zorchestrovat incident proti samozvaným donbaským republikám, vyprovokovat je a pak proti nim udeřit veškerou silou a tím vyprovokovat Rusko k reakci, aby zabránilo humanitární katastrofě na své hranici,“ uvedl Čižov.

Západ se naopak obává, že provokaci „pod falešnou vlajkou“ by mohlo připravit Rusko, aby tak zdůvodnilo invazi.

Světová banka v interní zprávě podle Reuters uvedla, že v současnosti organizuje přemístění svých pracovníků. „Největší prioritou Světové banky je zajistit bezpečnost zaměstnanců a jejich rodin,“ citovala agentura zprávu.

Řada zemí, včetně USA, Británie či Německa, již vyzvala své občany, aby okamžitě odcestovali z Ukrajiny. Kyjev opouštějí i američtí diplomaté, kteří nezastávají klíčové pozice. Podle zpráv ukrajinských médií Spojené státy též dočasně přesunují činnost svého zastupitelského úřadu z Kyjeva do Lvova.

Česká diplomacie kvůli stupňování hrozby ruské vojenské agrese proti Ukrajině varovala před cestami na Ukrajinu a do Běloruska. Čechům, kteří tam jsou, doporučila zvážit opuštění těchto zemí. Podobně se vyjádřilo i slovenské ministerstvo zahraničí.

Na Ukrajině v posledních týdnech přibylo ruských žoldáků s vazbami na moskevské tajné služby, což vyvolává v NATO obavy, že se Rusko chystá k invazi. S odvoláním na tři vysoce postavené zdroje ze západních bezpečnostních kruhů o tom informuje agentura Reuters.

Ruští žoldáci by podle zdrojů mohli vyvolávat na Ukrajině spory a paralyzovat zemi, například cílenými atentáty nebo použitím speciálních zbraní.

Spojené státy v neděli varovaly, že by Rusko mohlo zinscenovat „operaci pod falešnou vlajkou“, aby ospravedlnilo invazi. Británie zase v pondělí informovala o možnosti převratů ve velkých ukrajinských městech po začátku invaze vyvolaných FSB.

Kreml v pondělí uvedl, že Rusko neposiluje svou přítomnost na ukrajinském území a že ruské jednotky tam nikdy nebyly.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se dnes setkal s velvyslanci států Evropské unie. Podle ambasadora EU Mattiho Maasikase vyjádřili Kyjevu podporu v době „vojenského, hospodářského a psychologického nátlaku ze strany Ruska“. Všechny ambasády členských států v Kyjevě dál fungují, zdůraznil Maasikas. Některé země, včetně Česka, ale v posledních dnech stáhly rodiny diplomatů.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes v Kyjevě prohlásil, že čeká od Ruska jasné kroky ke snížení napětí, a ujistil o připravenosti Německa a dalších západních zemí k dialogu s Moskvou o evropské bezpečnosti. V úterý bude Scholz v Moskvě jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s německým státníkem obhajoval budoucnost Ukrajiny v NATO, Scholz ale připomněl, že přistoupení této východoevropské země do aliance není teď na pořadu dne.

„Jsme připraveni k serióznímu dialogu s Ruskem o problémech evropské bezpečnosti,“ řekl Scholz novinářům po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymerem Zelenským.

Scholz oznámil, že Německo poskytne Ukrajině nový úvěr ve výši 150 milionů eur (asi 3,7 miliardy Kč), a varoval, že Západ je připraven uvalit „dalekosáhlé a a účinné sankce“, pokud Rusko poruší územní celistvost Ukrajiny.

„Na Ukrajině pozorujeme rozsáhlé pohyby vojsk v blízkosti území samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky. To jen stupňuje napětí v regionu,“ uvedl v pondělí podle agentury TASS tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Mluvčí Kremlu znovu zdůraznil, že „ruské jednotky se pohybují na území Ruska“. Reagoval tak na žádost Ukrajiny o vyjasnění situace kolem pohybů ruských vojsk podél ukrajinských hranic.

Rusko podle Peskova zaznamenalo „neméně rozsáhlé přesuny ukrajinských vojsk v pohraničních oblastech na území Ukrajiny, v zóně hraničící se samozvanými republikami“.

Podle agentury Reuters lze přistání dalších osmi amerických stíhaček F-15 vnímat jako součást snah posílit obranu východního křídla Severoatlantické aliance a odradit Rusko od napadení Ukrajiny. U jejích hranic je nyní přes 100 000 ruských vojáků.

Stíhačky přistály na letecké základně Lask u Lodže, kam už ve čtvrtek několik takových strojů dorazilo z britského Lakenheathu. Celkem chtějí Spojené státy do Polska vyslat dalších 3000 vojáků. Další jednotky do země posílá i Británie.

Východní křídlo NATO posilují američtí i další spojenečtí vojáci i jinde. Skupinu stíhacích letounů F-16 přesunují USA z Německa do Rumunska. Americké stroje mají pomoci Rumunsku a dalším spojencům z NATO s hlídkováním nad Černým mořem. Německo zase posílá na 350 vojáků do Litvy, kde posiluje vícenárodní prapor NATO, který tam vede.

Ruský rubl se po výrazném propadu z minulého týdne stabilizoval, což analytici dávají do souvislosti s návrhem ruské diplomacie pokračovat v rozhovorech o Ukrajině a dál hledat řešení krize mezi Ruskem a Západem. Výnosy dluhopisů ruské vlády ale vystoupily nad deset procent, kde byly naposledy před šesti lety. Dál oslabují ruské akcie.

Dolar krátce po 15:00 SEČ k rublu odepisoval asi jedno procento a prodával se zhruba za 76,50 rublu. Kurzové výkyvy ale zůstávají značné, vzhledem k tomu, že obchodníci vyhodnocují každou informaci, která by jim mohla dát lepší představu o tom, zda Rusko chystá invazi Ukrajiny, jak tvrdí Spojené státy a někteří další členové Severoatlantické aliance.

„Co nejvíce eliminovat rizika související s Ruskem dává smysl, stejně jako nedělat žádné aktivní kroky s ruskými aktivy, než riziko vojenského scénáře pomine,“ řekl podle agentury Reuters ekonom Jevgenij Suvorov z finančního ústavu CentroCreditBank.

Rubl minulý týden kvůli dalšímu zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem ohledně Ukrajiny oslabil na nejnižší hodnoty od konce ledna. V pátek tak zaznamenal nejvýraznější propad skoro za dva roky.