Video: Takto Čína vyvolává déšť. Pár kapek ji ale nespasí, říká odborník

Hledat odstrašující případ dopadů klimatických změn není třeba dlouho. S více než 70 dny nepřetržitých veder a veškerými doprovodnými jevy, jako jsou vysychání klíčových vodních zdrojů, lesní požáry, problémy v zemědělství a výpadky elektřiny, se potýká nejlidnatější země světa.

Vlna veder, která Čínu zahltila, je nejsilnější a nejdelší za posledních 60 let. A ani očekávané ochlazení na konci měsíce příliš velkou úlevu nepřinese. Čína se dle odborníků otepluje rychleji než zbytek planety.

„Čína, podobně jako většina Asie a Evropy, patří mezi regiony s nadprůměrnou rychlostí oteplování. Rozdíly pozorujeme i v rámci samotné Číny – rychlejší oteplování je v oblastech kontinentálního klimatu na severozápadě, naopak jižní subtropické regiony se oteplují pomaleji,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Michael Matějka ze serveru Meteocentrum.cz.

„Rychlejší oteplování Číny ve srovnání s globálním průměrem souvisí s tím, že pevniny se obecně oteplují rychleji než oceány. Tento rozdíl může být vysvětlen tím, že na povrchu oceánu se velká část přicházející energie využije na výpar, zatímco na pevnině spíš na ohřev vzduchu. Ale jde o poměrně komplexní záležitost a roli mohou hrát i jiné faktory,“ dodává.

Poprvé za téměř deset let tak Peking vyhlásil celostátní pohotovost před suchem. Zvládání rekordních veder už není jen hypotetickou otázkou, ale akutním palčivým problémem. Bude Čína vůbec schopná přizpůsobit se rychlé změně klimatu, uchránit úrodu a šetřit již tak omezené vodní zdroje?

„Sucho je poměrně komplexní záležitost, která ovlivňuje přírodní prostředí i lidskou činnost v mnoha směrech. Kromě sníženého množství vody v řekách je významným dopadem nedostatek vláhy v půdě, který ohrožuje úrodu zemědělských plodin. Dalším efektem je zvýšené riziko lesních požárů hlavně v jehličnatých porostech, jak jsme viděli i u nás v Českém Švýcarsku,“ vysvětluje pro SZ odborník.

„Dlouhodobě suché a teplé počasí může urychlit i tání horských ledovců, což sice přechodně zvýší průtok vodních toků, ale v dlouhodobém hledisku, po odtání ledovců, hrozí naopak nedostatek vody v řekách během letního období,“ dodává.

Zmiňované dopady sucha jsou v Číně patrné na první pohled. Alarmující je stav největší čínské řeky Jang-c’-ťiang, jejíž hladina klesla nejníže od roku 1865. Vyschly celé její úseky a desítky přítoků, což ovlivnilo lodní dopravu, výrobu vodní energie a ohrozilo zásobování pitnou vodou pro více než 400 milionů lidí.

O nic slavněji na tom není ani největší čínské sladkovodní jezero Pcho-jang, které napájí velké čínské řeky. Namísto obvyklých 3 500 kilometrů čtverečních se jezero smrsklo na pouhých 737 kilometrů čtverečních.

Vysokými teplotami v Číně trpí více než 900 milionů lidí v nejméně 17 provinciích, od jihozápadního S'-čchuanu po pobřežní Ťiang-su a Če-ťiang na východě. Běžnými se stávají diagnózy jako úpal či případy úmrtí na následky přehřátí. V těžce zasaženém jihozápadním městě Čchung-čching obchodní domy otevírají až ve čtyři hodiny odpoledne. Lidé se před horkem ukrývají v protileteckých krytech z druhé světové války.

„Zejména srpnové teploty jsou i pro zdejší oblast mimořádné a představují zvýšené riziko pro místní obyvatele. Nejde jen o samotné denní teploty nad 40 °C, ale i o velmi teplé noci. Navíc ve velkoměstském prostředí se uplatňuje i vliv městského tepelného ostrova, který se vyznačuje mimo jiné pomalým poklesem teploty ve večerních hodinách,“ říká Matějka.

Trpí také zvířata. Ve východním Nankingu k zemi padají orli přemožení horkem, v Čchung-čchingu hasiči chladí dehydrovaná prasata nacpaná na korbách nákladních aut.

Podíváme-li se na data za posledních sedm let, je zřejmé, že letošní léto ve velkoměstě Čchung-čching vykazuje nadprůměrně vysoké maximální denní teploty, a naopak podprůměrné srážky.

„Za červen spadlo kolem 70 % průměrného úhrnu za roky 2015–2021, za červenec jen 54 %. V srpnu napršelo za prvních 23 dní jen 0,7 mm; průměrný úhrn za stejné období je přitom 85,5 mm,“ popisuje graf Matějka z Meteocentra.

„Maximální denní teploty byly v červnu vyšší o 0,9 °C, než odpovídá průměru posledních 7 let, v červenci už činil rozdíl 2,3 °C. Extrémní jsou srpnové teploty, kdy průměrné, opakuji průměrné, denní maximum dosahuje zatím 41,3 °C, což je o 6,2 °C nad průměrem 2015–2021. Velké teplo zůstává i v noci, už od 9. srpna zůstávají i noční teploty nad 30 °C, což dál zvyšuje tepelnou zátěž pro místní obyvatele,“ dodává.

Číňané se těší na konec srpna, kdy by se mělo v některých částech země ochladit. „Od pondělí se bude ochlazovat a od úterý už budou denní teploty ‚jen‘ kolem 28–30 °C. Pokles teplot bude doprovázen i srážkami, pršet by mělo hlavně v úterý. Tyto srážky ale pravděpodobně nevystačí na eliminaci vysokého srpnového deficitu srážek,“ uvádí meteorolog.

„Pokud by vydatné deště přišly nyní, tak by vlivem nízkého nasycení půdy a silně podprůměrných průtoků řek způsobily menší povodně než za normálního stavu. V případě, že se na podzim vrátí častější srážky a doplní se zásoby vody v půdě a v řekách, tak vliv současného sucha na povodně v dalším roce nemusí být prakticky žádný.“

Napilno mají také hasiči. „Mimořádně nebezpečná“ situace nastala v zalesněných oblastech středního a jižního Čchung-čchingu a východního S’-čchuanu.

Peking už nyní musí hasit nejen požáry. Úřady na práce k odstranění následků sucha v sedmi provinciích už nyní vyčlenily 210 milionů jüanů (30,7 milionu USD).

Sucho a požáry pak ohrožují důležitou podzimní sklizeň. Ministerstvo zemědělství se tak snaží udělat všechno pro zvýšení zásob vody a ochranu úrody.

Ministerstvo zemědělství do hlavních regionů produkujících obilí a zeleninu vyslalo pracovní skupiny a vědecké a technologické týmy, aby poskytly pokyny pro pomoc zemědělské půdě v případě sucha.

Zemědělský úřad v Čchung-čchingu rovněž připravil mimořádná opatření na ochranu hospodářských zvířat pro více než 5 tisíc velkochovů prasat, které se v důsledku veder potýkají s „vážnými problémy“, jak uvedla státní média.

„Škody na plodinách a nedostatek vody by se mohly rozšířit i do dalších odvětví souvisejících s potravinami, což by v nejzávažnějším případě vedlo k výraznému zvýšení cen nebo potravinové krizi,“ uvedl Lin Čung, profesor City University of Hong Kong.

Zemědělci také mají dostat za úkol přesazovat, kam se dá. K dispozici budou mít také rakety pro takzvané setí mraků, uvedlo ministerstvo.

Právě v setí mraků spatřují Číňané částečnou záchranu.

„Pokusy s vynášením různých látek (např. jodidu stříbrného) do oblaků se datují už od 40. let minulého století. Určení toho, jak je tato metoda účinná, je komplikované kvůli tomu, že nemáme k dispozici stejný oblak dvakrát a jakmile do něj zasáhneme, tak už nemáme neovlivněný kontrolní vzorek. Podle výzkumů s využitím moderních přístrojů má setí opravdu určitý vliv na tvorbu sněhových vloček v oblacích,“ říká pro SZ Michael Matějka.

„Jiná otázka je, jak se změny ve struktuře oblaků projeví v reálných srážkách na povrchu. Současné výsledky v této oblasti jsou málo průkazné, i když existují náznaky možného zvýšení srážek o několik procent, v některých případech i přibližně o 10 procent,“ dodává.

Jakkoli tato snaha o „poroučení větru a dešti“ působí děsivě, prokázané vedlejší efekty nemá.

„Nicméně se spekuluje například o tom, že srážky, které někde uměle vypadnou, mohou chybět na jiném místě. Větší dopad by mohly mít například občas navrhované projekty zaměřené na zvýšení odrazivosti Země vůči slunečnímu záření, což by mělo kompenzovat nárůst teploty způsobený emisemi skleníkových plynů. Takový experiment už by mohl výrazně zasáhnout do systému výměny energie mezi Zemí a okolním kosmem a způsobit výrazné změny klimatu na celé planetě,“ vysvětluje Matějka.

Kvůli chybějící vodě trpí celý region nedostatkem elektřiny. Například v hlavním městě provincie S’-čchuan, Čcheng-tu, kvůli úspoře energie vypínají osvětlení ve vlacích metra. Zatímco se výroba energie ve vodních elektrárnách v důsledku nízké hladiny vody snížila na polovinu, spotřeba klimatizací se v provincii zvýšila zhruba na třetinu celkové spotřeby elektřiny.

S'-čchuan obvykle prostřednictvím rozvodné sítě dodává na východní pobřeží obrovské objemy vodní energie. Sucho však Číně narušilo plány i na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Prostor znovu dostaly uhelné elektrárny.

Čína se zavázala, že do roku 2030 dosáhne maxima skleníkových emisí a do roku 2060 se stane „uhlíkově neutrální“. Avšak jen v provincii An-chuej zvýšily uhelné elektrárny výrobu o 12 procent.

Na poplach už bijí čínští klimatičtí aktivisté. Li Šuo z Greenpeace varoval, že nedostatek elektřiny „může snadno posloužit jako argument pro výstavbu dalších uhelných elektráren“. Na druhou stranu zadoufal, že extrémní léto donutí celý svět konečně jednat.

Zpráva OSN s loňského listopadu varovala, že pokud se do konce století oteplí o více než 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň, budou se nebezpečné vlny veder opakovat ne každých 50, ale každých 5 let. Při oteplení o čtyři stupně taková vedra bude svět zažívat každoročně. Avšak průměrné teploty v Číně posledních 70 let rostou oproti celosvětovému průměru mnohem rychleji.

Čínský meteorologický úřad ve svém každoročním hodnocení klimatu zveřejněném tento týden popsal zemi jako „citlivou oblast na globální změnu klimatu“, přičemž teploty od roku 1951 stouply o 0,26 stupně Celsia ve srovnání s celosvětovým průměrem 0,15 stupně.

Otázkou je, zda se dá ještě něco zachránit.

„V krátkodobém měřítku týdnů a měsíců budou rozhodující srážky – pokud bude vlhký podzim, tak může dojít ke zlepšení již letos, pomoci by mohlo i vlhké jaro a léto příští rok. Ve střednědobém horizontu mohou pomoci změny v povodí – zalesňování a snížení spotřeby vody v zemědělství a v průmyslu,“ říká Michael Matějka.

„Vývoj emisí je zásadní, ale spíš z dlouhodobého hlediska desítek a stovek let. V tomto směru platí, že čím rychlejší a výraznější bude pokles emisí (nejen čínských, ale hlavně globálních), tím větší je naděje, že se vyhneme opravdu extrémním scénářům změny klimatu včetně vysychání řek,“ dodává.

Čína a USA, dva největší světoví producenti skleníkových plynů, vehementně označují boj proti globálnímu oteplování za klíčovou oblast zájmu.

Vztahy mezi oběma zeměmi se však opět zhoršily po cestě předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan, který si Čína nárokuje jako své území. Peking se tak v této oblasti rozhodl spolupráci v oblasti klimatu pozastavit. Přerušil tak důležitý kanál pro řešení a prosazování ekologičtější politiky. Čína dodala, že klima nelze oddělit od širších diplomatických otázek.

Čína není jedinou zemí, která se s vedry potýká.

„Delší a intenzivnější vlny veder pozorujeme v mnoha regionech ve středních a nižších zeměpisných šířkách, což je důsledek současné globální změny klimatu. Jejich dopad bude pravděpodobně extrémnější v už tak teplých a suchých oblastech, jako je například Středomoří, jihozápad Spojených států nebo jižní Asie,“ říká Michael Matějka.

„V Číně, ale třeba i v Indii může situaci zhoršovat velká závislost zdejší ekonomiky na velkých řekách, jako je Jang-c’-ťiang nebo Ganga. Častější vlny veder čekají pravděpodobně i severské státy, i když teploty zde zůstanou snesitelnější než v subtropickém pásmu,“ uzavírá.