Začátek invaze minutu po minutě. Teď už bylo jasné, že Rusko vraždí civilisty

Děkujeme, že jste se s námi vrátili do chvil, které změnily osudy milionů lidí i geopolitickou rovnováhu světa. Jsme rádi, že jste po celý rok byli věrní zpravodajství Seznam Zpráv o válce na Ukrajině. Slibujeme, že vás o ní budeme se stejným nasazením informovat i nadále.

Všechny články nejen k prvnímu výročí ruského vpádu na Ukrajinu najdete pod tímto odkazem.

Podrobnosti o lidských ztrátách, které Rusko způsobilo, shrnujeme zde. Články o dalších dopadech války najdete tady.

„Kdo je připraven s námi bojovat? Nikoho nevidím. Kdo je připraven poskytnout Ukrajině záruku členství v NATO? Všichni se bojí,“ prohlásil Zelenskyj v nočním videoprojevu.

„My se ničeho nebojíme, nebojíme se Ruska,“ dodal ukrajinský prezident s tím, že je ochoten jednat i o neutrálním statusu Ukrajiny. Současně však vyjádřil pochyby, že by se Ukrajině v takovém případě dostalo bezpečnostních záruk.

Zelenskyj rovněž uvedl, že spolu s dalšími činiteli nezbytnými pro fungování státu zůstává v kyjevské vládní čtvrti a že na Ukrajině je stále i jeho rodina. „Podle informací, které máme, mě nepřítel označil za cíl číslo jedna. Moji rodinu jako cíl číslo dvě. Chtějí politicky zničit zemi tím, že zničí hlavu státu,“ řekl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli ruské invazi na Ukrajinu podepsal dekret vyhlašující všeobecnou mobilizaci, informuje Interfax-Ukrajina. Mobilizace se podle ní „bude realizovat 90 dnů počínaje dnem nabytí účinnosti výnosu“.

Ruské policejní složky zatkly více než 1600 lidí za účast na protestech proti válce na Ukrajině, napsala agentura Reuters. Demonstranti se nezalekli varování Vyšetřovacího výboru Ruské federace, který pohrozil účastníkům trestním postihem včetně vězení.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu se svým francouzským protějškem poskytl Emmanuelu Macronovi „vyčerpávající vysvětlení příčin a okolností“ svého rozhodnutí podniknout speciální vojenskou operaci na Ukrajině, oznámila agentura TASS s odvoláním na komuniké Kremlu. Podle Elysejského paláce Macron vyzval Putina, aby okamžitě ukončil ruský útok.

Telefonát se podle Kremlu uskutečnil z iniciativy Paříže, rozhovor byl otevřený a oba prezidenti se dohodli, že zůstanou v kontaktu. Podle Elysejského paláce mu předcházel telefonický rozhovor Macrona s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Šlo o první přímý kontakt Putina se západním státníkem od ranního zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Francie předsedá Evropské unii.

Zhruba 100 tisíc lidí na Ukrajině muselo opustit svůj domov a několik tisíc jich odešlo do sousedních zemí, hlavně do Moldavska a Rumunska. Agentuře Reuters to sdělila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Číslo je odhadem na základě informací od ukrajinských úřadů a partnerů institucí OSN. Podle šéfa UNHCR Filippa Grandiho budou dopady bojů na civilisty „devastující“. „Civilní obyvatelstvo a civilní infrastruktury musí být vždy chráněny a zabezpečeny, jak s tím počítá mezinárodní humanitární právo,“ uvedl Grandi.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy podle závěrů summitu míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod. Zasáhnou také další ruské představitele.

Šéfové unijních států zároveň rázně odsoudili ruský útok na Ukrajinu a vyzvali Moskvu k jeho okamžitému ukončení. Vyzvali rovněž k přípravě dalšího balíku sankcí, který se bude týkat i Běloruska, z jehož území Rusko na Ukrajinu také útočí. Lídři vyjádřili podporu Ukrajině, které jsou podle nich unijní země připraveny poskytovat další politickou, finanční a humanitární pomoc.

Americké ministerstvo obrany vyšle do Německa dalších přibližně 7 tisíc vojáků. S odvoláním na vysoce postaveného činitele Pentagonu o tom informovala agentura AFP. Cílem nasazení vojenských jednotek, které se má uskutečnit v nejbližších dnech, je podle něj ujistit alianční spojence, odradit Rusko od útoku a pomoci v regionu.

Časopis Time v dubnu na základě vzpomínek Zelenského i jeho spolupracovníků zrekonstruoval, jak vedení Ukrajiny prožívalo první den invaze.

Jakmile se blížil ke konci, kolem vládní čtvrti vypukly přestřelky. Stráže uvnitř areálu zhasly světla a přinesly Zelenskému a asi tuctu jeho spolupracovníků neprůstřelné vesty a útočné pušky. Přitom jen pár z nich vědělo, jak se zbraněmi zacházet.

Jedním z nich ale byl Oleksij Arestovyč, veterán ukrajinské vojenské zpravodajské služby. „Byl to naprostý blázinec. Automatická zbraň pro každého,“ popsal Arestovyč pro časopis Time. Ruské jednotky podnikly dva pokusy o útok na prezidentský areál. Zelenskyj magazínu Time přiznal, že tam v té době ještě byla jeho žena a děti. Obrana vládní čtvrti ale oběma pokusům odolala.

Od Spojených států a Velké Británie krátce poté přišla nabídka evakuace s pomocí speciálních jednotek. Cílem bylo vytvoření exilové vlády, zřejmě v Polsku, západní tajné služby totiž předpokládaly, že Kyjev ruskému útoku odolá nanejvýš tři dny.

Žádný z poradců ukrajinského prezidenta si nepamatuje, že by Zelenskyj tyto nabídky vážně zvažoval. „Potřebuju munici, ne odvoz,“ reagoval dnes již slavným výrokem ukrajinský prezident.

„Je třeba zachovat základní kanály komunikace, ale není čas na politiku aspirací, politiku snů, které nejsou postaveny na realitě. Evropa je ve válečném konfliktu na své východní hranici, je třeba konat. Samotná politika dialogu a snahy Rusku vyhovět vedla k tomu, že Rusko nabylo dojmu, že může silou jiným zemím vnucovat svoji politiku,“ řekl v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Joe Biden oznámil „silné“ ekonomické sankce proti Rusku poté, co podle jeho slov zahájilo brutální útok na ukrajinský lid. Cílem Spojených států a jejich spojenců je omezit schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky a odstřihnout jej od velké části dovozů vyspělých technologií, uvedl americký prezident.

Nové sankce byly vypracované ve snaze maximalizovat dlouhodobý dopad na Rusko a týkají se mimo jiné dalších ruských bank včetně VTB. Ozbrojené jednotky však Biden na Ukrajinu nepošle. „Naše jednotky nebudou bojovat na Ukrajině, budou však bránit území našich spojenců z NATO,“ řekl v projevu.

„(Ruský prezident Vladimir) Putin je agresor. Putin si tuhle válku vybral,“ prohlásil Biden při vystoupení v Bílém domě. Podle něj šéf Kremlu celé měsíce plánoval útok na Ukrajinu, odmítl diplomacii a nyní za to musí zaplatit.

Ruské ozbrojené síly splnily úkoly stanovené na dnešek pro „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině. Podle agentury TASS to večer prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany generálmajor Igor Konašenkov.

„Celkem bylo v důsledku úderů ruských ozbrojených sil vyřazeno 83 pozemních objektů vojenské infrastruktury Ukrajiny. Od začátku speciální vojenské operace byly sestřeleny dva Su-27, dva Su-24, jeden vrtulník a čtyři útočné bezpilotní letouny Bayraktar TB-2 ukrajinských ozbrojených sil,“ citoval TASS generála.

Ukrajinské přístavní město Mariupol je pod silnou palbou, byly nahlášeny stovky explozí, řekl agentuře Reuters diplomatický zdroj. Mariupol je jedním z největších ukrajinských přístavů v Azovském moři a nachází se poblíž frontové linie držené Ruskem podporovanými separatisty v Doněcké oblasti.

Ruská policie zadržela již více než tisícovku demonstrantů v 47 městech. Protestovali proti válce s Ukrajinou, uvedl specializovaný web OVD-Info.

Ruští vojáci obsadili odstavenou jadernou elektrárnu, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Černobyl, kde se na jaře 1986 odehrála bezprecedentní jaderná katastrofa, leží u hranic s Běloruskem, asi 100 kilometrů od Kyjeva.

„Dovolte mi říct to ze srdce. Tento den mi opět dokázal, proč jsem hrdý na to, že jsem Ukrajinec a proč jsme mnohem více Evropany než obyvateli členských zemí EU. Není vyloučeno, že Kyjev dostanou pod kontrolu ruské jednotky. Budou však čelit tvrdé guerillové válce,“ poslal redakci zprávu bývalý náměstek ukrajinského ministra pro informační politiku Dmytro Zolotuchin.

„Není vyloučeno, že jako bývalý náměstek ministra pro informační politiku budu pravděpodobně čelit popravě. Rozhodně se tomu ale postavím důstojně na rozdíl od evropských politiků, kteří jsou připraveni obětovat mě a mou rodinu pro své zisky.“