Hlavní obsah

Žádné školy, chrámy, mešity, jen voda. Záplavy v Indii vyhnaly miliony lidí

Foto: Profimedia.cz

Snímek z indického města Barpeta ve státě Ásám, jedné z nejhůře zasažených oblastí.

Reklama

Severovýchodní část Indie zasáhly silné povodně, nejvážnější je situace ve státě Ásám. Ne ke všem obyvatelům zasaženým záplavami dorazily pitná voda a jídlo, a ti tak stále čekají na příjezd záchranářů.

Článek

Neustále pršelo. Voda stoupala tak rychle, že ulice byly během několika hodin zcela pod vodou. Když voda vnikla do domu, rodina se k sobě schoulila a snažila se udržet v bezpečí. Tak popisuje záplavy ve vesnici Udiana ve třicetimilionovém státě Ásám místní obyvatelka Ronju Chowdharyová.

Ani po dvou dnech rodina stále neopustila svůj dům, který nyní připomíná osamělý ostrov. „Jsme obklopeni vodou ze všech stran. Není tu skoro žádná voda k pití. Jídlo také dochází. A teď slyším, že hladina vody dále stoupá. Co s námi bude?“ cituje Chowdharyovou stanice BBC.

Extrémní déšť a záplavy za sebou v Ásámu zanechaly zkázu, zatopené vesnice, zničenou úrodu i obydlí. Úřady uvedly, že povodně zasáhly 32 z 35 okresů, přičemž za poslední týden zahynulo nejméně 45 lidí. Evakuovat pak bylo potřeba více než 4,7 milionu obyvatel.

Silné deště zasáhly také sousední stát Méghálaja, kde za poslední týden zemřelo 18 lidí. V Ásámu vláda otevřela 1 425 evakuačních táborů, ale úřady tvrdí, že jejich práci zkomplikovala intenzita katastrofy. Dokonce i záchranné tábory tak jsou v neutěšeném stavu.

„V táboře není pitná voda. Můj syn má horečku, ale nemohu ho vzít k lékaři,“ řekla BBC Husna Begumová, taktéž obyvatelka Udiany. Když ve středu voda dorazila k jejímu domu, 28letá žena proplavala proudem a hledala pomoc. Nyní se se svými dvěma dětmi ukrývá v rozviklaném plastovém stanu v evakuačním táboře. „Něco takového jsem ještě neviděla. Nikdy v životě jsem neviděla tak obrovské povodně,“ dodala Begumová.

Záplavy běžně ničí životy a živobytí milionů lidí žijících poblíž úrodných břehů mocné řeky Brahmaputry, odborníci ale tvrdí, že faktory jako změna klimatu, nekontrolované stavební aktivity a rychlá industrializace zvýšily frekvenci extrémních povětrnostních jevů.

Je to letos navíc už podruhé, co se Ásám potýká s takovými prudkými povodněmi, v květnu při nich zemřelo nejméně 39 lidí. Stát již tento měsíc zaznamenal srážky o 109 procent nad průměrem, uvádí meteorologický úřad.

„Tentokrát je situace obzvláště alarmující. Kromě Národních sil reakce při katastrofách (NDRF) jsme na pomoc při záchranných operacích nasadili také armádu. V tuto chvíli je naší prioritou zachraňovat životy,“ řekl BBC důstojník Javir Rahul Sureš.

Mezitím se například v Guwahati, hlavním ekonomickém centru Ásámu, čtvrti proměnily v trosky a místo úrodných polí, kde normálně roste rýže, jsou teď rozsáhlé bažiny, bahno a trosky. V Udianě nejsou na dohled žádné školy, nemocnice, chrámy ani mešity, jen voda. Lidé cestují na lodích vyrobených z banánových listů a bambusových tyčí a hledají svítivě oranžové body v dálce, které představují kombinézy záchranářů a s nimi spojenou naději na záchranu.

Úřady přiznávají, že dosud nebyly schopné dopravit pitnou vodu a jídlo všem lidem zasaženým povodněmi. „Stále je pro nás výzvou dostat se do některých oblastí, které byly zcela odříznuty. Naše silniční síť, která tam vede, byla vodou zcela zničena,“ popsal situaci Sureš.

Odborníci tvrdí, že i když změna klimatu zkomplikovala dlouhodobé snahy státu zlepšit svou reakci na povodně, ve hře je několik dalších faktorů. „Není pochyb o tom, že povodňová situace je tentokrát velmi vážná a frekvence dešťů se výrazně zvyšuje,“ řekla BBC profesorka environmentálních věd na ásámské univerzitě Jayashree Routová.

„Ale než to úplně spojíme se změnou klimatu, musíme vzít v úvahu lidské faktory, jako je odlesňování,“ dodala profesorka. Routová vysvětluje, jak naléhavé je zastavit kácení velkých stromů, zejména v blízkosti řek, protože kořeny těchto stromů mají kapacitu zadržovat hodně vody.

Reklama

Související témata:

Doporučované