Článek
Některé hausbóty kotvící na Nilu jsou v zanedbaném stavu a žijí v nich chudí lidé, jiné byly nákladně restaurovány a působí téměř honosně.
Na jejich palubě jsou i kanceláře, tělocvičny, nebo restaurace.
V jednom z nich žila se synem i egyptská spisovatelka Ahdáf Suvajfová, jejich hausbót byl ale určen k demolici.
„Je to jiný životní styl, jste zcela obklopeni přírodou. Řeka teče jen metr pod vámi,“ řekla Suvajfová.
„Hausbóty byly vždy něčím neobvyklým. Generace Egypťanů a Arabů je považují za romantické,“ dodala.
Na snímku z 28. června stojí rodina před jejich hausbótem v Káhiře ve čtvrti Zamalek. Plovoucí domov si pořídili před 4 lety. Pro dceru Manar to byl velký sen.
Hausbóty na Nilu mají dlouhou a pestrou tradici, ty nejstarší se po řece plavily už v dobách faraónů.
V osmanské době si bohatí egyptští pašové pořizovali hausbóty jako druhá sídla, kam zvali za zábavou hosty a břišní tanečnice.
Během druhé světové války v nich bydlely britské jednotky, bývaly také místem tajných setkání a dostaly se i do několika filmů.
V polovině 20. století jich tu byly stovky, dnes jich zbývá posledních třicet.
Správa města začala s odtahováním hausbótů zpočátku týdne.
Jednopatrové příbytky připevňuje ke člunům a tlačí je mimo město, jedna ze staveb se při tom zhroutila.
Ministerstvo pro zavlažování tvrdí, že umístění plavidel je v rozporu se zákonem, a hodlá v započaté činnosti pokračovat.
Mnoho obyvatel své plovoucí domy vlastní, ale v poslední době je podle jejich slov zaskočily zvýšené poplatky za parkování lodí u nábřeží a za přístup na břeh. Vláda navíc lidem, kteří přijdou o své domovy, nenabízí kompenzace.
Podle města hyzdí hausbóty okolí a majitelé je navíc před desítkami let postavili bez potřebných povolení.
Část veřejnosti ale barevná plující obydlí hájí jako součást kulturního dědictví a lákadlo pro turisty.
