Hlavní obsah

„Zdražování na steroidech.“ Ceny energií mohou růst ještě víc než loni

Foto: Profimedia.cz

Vysoké ceny plynu loni zahýbaly s trendy v globální energetice, letos to pravděpodobně bude ještě eskalovat.

Reklama

Čím dál víc elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů, ale zároveň rostou emise. Rostl totiž také podíl uhlí. Vyplývá to z analýzy globální energetiky za rok 2021. Autoři to přisuzují vysoké poptávce a drahému plynu.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Jako hlavní sdělení své analýzy trendů v energetice za loňský rok vybral think-tank Ember produkci větrných a solárních elektráren, které se poprvé v historii podílely na globální výrobě elektrické energie víc než 10 %.

Druhým dechem nicméně dodává, že meziroční spotřeba uhlí se loni zvýšila nejvíc od roku 1985 a celkové emise oxidu uhličitého v energetickém sektoru dosáhly absolutního rekordu.

„V situaci, kdy jsou emise vyšší než v předcovidovém roce 2018, není jásání nad 10% podílem solárních a větrných elektráren zrovna namístě. Obnovitelné zdroje koneckonců nerozvíjíme proto, že jsou samy o sobě nějak úžasné, ale proto, abychom nahradili fosilní paliva,“ řekl k tomu Seznam Zprávám Jan Rovenský z české kanceláře Greenpeace ČR a člen Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii.

Čistá energie tvořila podle Emberu v roce 2021 38 % z celého energetického mixu.

Loni se zvýšila spotřeba o „jednu celou Indii“

Meziroční produkce uhelných elektráren podle Emberu vzrostla o 9 %, což autoři studie vysvětlují mimo jiné velkým nárůstem poptávky způsobené nastartováním ekonomiky po roce 2020, který silně ovlivnila pandemie. Celková globální spotřeba elektřiny se zvýšila o 5,4 %, což je podle reportu ekvivalentem připojení „jedné celé Indie navíc“.

Růst spotřeby elektřiny je nicméně podle Rovenského něco, co bude pravděpodobně pokračovat i v dalších letech, a není to nic, co by jakýmkoliv způsobem mělo snižovat závažnost nárůstu emisí.

„Že roste spotřeba elektřiny, není žádným velkým překvapením a je to dokonce dobře. Pokud se totiž chceme zbavit fosilních paliv v dopravě, výrobě tepla a průmyslu, tak elektrifikace je jedním z mála účinných prostředků, jak toho, minimálně tady v Evropě, lze dosáhnout,“ řekl Rovenský.

Dodal, že skutečným problémem s ohledem na klimatickou změnu je to, že se tento růst nedaří na globální úrovni „pokrývat rozvojem energie z obnovitelných zdrojů a v důsledku toho roste spotřeba zemního plynu nebo nedej bože uhlí“.

Kartami zamíchal drahý plyn

Produkce elektřiny z plynu přitom podle analýzy vzrostla ve srovnání s uhlím minimálně – jeho podíl na globální produkci elektřiny se tak kvůli výraznějšímu nárůstu u jiných zdrojů dokonce o procentní bod snížil na 22 %. To je podle autorů důsledkem dramatického zvýšení ceny plynu.

„Loni jsme byli svědky opravdu supervysokých cen plynu, kvůli kterým bylo uhlí levnější. Nyní vidíme, že ceny plynu v Evropě i napříč Asií jsou asi 10krát vyšší než ve stejnou dobu v loňském roce,“ řekl BBC šéf think-tanku Ember Dave Jones.

„Myslím si, že takový vývoj přetrvá i v letošním roce, můžeme se dočkat i toho, že rok 2022 bude v tomto ohledu rokem 2021 na steroidech,“ dodal k tomu Rovenský. „Jestli Evropa přestane dovážet ruský plyn, což si myslím, že je velmi správné, tak to může silně pohnout nejen s evropskou, ale i globální cenou,“ dodal.

Rusko totiž nemůže většinu svého plynu kvůli chybějící infrastruktuře prodat nikam jinam než do EU, takže by velká část jeho produkce z trhu úplně zmizela. Snížení nabídky by pak vedlo k dalšímu růstu cen.

Jak cena plynu určuje konečnou cenu elektřiny

Tento výhled samozřejmě není špatný jen pro životní prostředí, ale i pro cenu elektřiny. Faktory, které určují cenu elektřiny v Evropě, jsou podle Rovenského jasně dané a není pravděpodobné, že by se letos nějak změnily. „Kdyby situace opravdu výrazně eskalovala, dovedu si představit, že by to mohla změnit reforma evropského trhu s elektřinou, ale bez ní to bude principiálně stejné jako nyní,“ řekl odborník.

V současnosti podle něj cenu určují provozní náklady těch elektráren, jež vyrábí elektřinu za nejvyšší cenu, jakou jsou ještě odběratelé ochotni zaplatit, což jsou v posledním roce právě plynové elektrárny. Jejich provozní náklady se skládají ze dvou hlavních položek, kterými jsou emisní povolenky a samotné palivo, přičemž v tomto případě 80 % ceny tvoří právě palivo, tedy plyn.

„Byly doby, kdy bylo dražší uhlí, teď je to ale plyn, a jestli jeho cena ještě poroste, nevyhnutelně půjde nahoru i cena elektřiny,“ řekl Rovenský.

Momentálně tak na drahém plynu podle něj výrazně vydělávají všichni ostatní, kdo neprovozují plynové elektrárny. Týká se to podle Rovenského jaderných a uhelných elektráren i výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejich profity jsou „opravdu obludně velké“.

„Dalo by se to změnit reformou, která by plynové elektrárny vyřadila z liberalizovaného trhu. Cenu elektřiny by tak určovaly uhelné elektrárny, jejichž provozní náklady jsou aktuálně výrazně nižší. O spuštění plynových elektráren by rozhodoval přímo provozovatel přenosové soustavy a provozní náklady by jim hradil přímo, takže by neměly na cenu elektřiny na trhu žádný vliv. Celkově by to vyšlo mnohem levněji než zdražení elektřiny pro všechny. To by mi celkem dávalo smysl. Aby to fungovalo, musela by ovšem změna proběhnout v celé EU,“ dodal Rovenský s tím, že to říká i přesto, že se mu obecně dotování fosilních paliv nelíbí.

Příležitost pro obnovitelné zdroje

Na současnou krizi jde podle Rovenského nicméně obecně nahlížet i jako na velkou příležitost pro obnovitelné zdroje. „Vychází ze všech zdrojů nejlevněji a jejich potenciál rozvoje je obrovský. Nedokážu si představit, že by se na tom mělo něco měnit, naopak se to spíš stále víc potvrzuje. Navíc při současných cenách jsou plně konkurenceschopné bez jakýchkoliv dotací,“ řekl.

Větrná a solární energie loni tvořily 10,3 % globální produkce elektřiny. To je sice jen o procentní bod více než rok předtím, srovnání s rokem 2015, kdy byla uzavřena Pařížská dohoda, ale ukazuje, že za šest let se podíl větru a slunce víc než zdvojnásobil (zvýšil se o 5,7 procentního bodu).

Co se týče čistě množství vyprodukované energie z větrných a solárních elektráren bez ohledu na růst v ostatních sektorech, zvýšilo se loni meziročně o 14 % u větrných a o 20 % u solárních elektráren.

Zpráva think-tanku také vyzdvihuje, že států, které generovaly víc než 10 % energie ze solárních a větrných elektráren, bylo loni 50 a byly mezi nimi i všechny největší ekonomiky světa včetně USA, Číny, Japonska, Německa a Velké Británie.

Nejrychlejšími státy v rozvoji těchto zdrojů elektřiny jsou podle Emberu Nizozemsko, Austrálie a Vietnam, přičemž všem třem se podařilo přesunout desetinu produkce z fosilních paliv do obnovitelných zdrojů během posledních dvou let.

„Nizozemsko je skvělou ukázkou státu ze severnější zeměpisné šířky, který dokazuje, že o rozvoji solární energetiky nerozhoduje jen to, že někde svítí hodně sluníčka, ale i správné politické nastavení,“ sdělila BBC Hannah Broadbentová z Emberu.

Šéf think-tanku Dave Jones dále vypíchl i Vietnam, kde se produkce ze solárních elektráren loni meziročně zvýšila dokonce o 300 %. „V případě Vietnamu došlo k masivnímu nárůstu solární produkce, který nastartovaly výkupní tarify, jež zajistily, že se solární panely staly atraktivními i pro domácnosti,“ řekl.

Reklama

Související témata:

Doporučované