Hlavní obsah
Online

NATO posiluje své snahy agresivně usměrnit Rusko, zní z Moskvy

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Snímek z květnového cvičení NATO na Slovensku.

Reklama

29. 6. 6:13
aktualizováno • 29. 6. 22:33

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 29. června

  • Americký prezident Joe Biden na summitu Severoatlantické aliance v Madridu kvůli ruské hrozbě oznámil posílení amerických vojenských kapacit v Evropě. Nové jednotky se objeví v Británii, Španělsku, Itálii, Polsku, Rumunsku, Německu a Pobaltí. Podrobněji zde.
  • Lídři členských zemí NATO se zavázali zajistit dodatečné síly rychlé reakce pro východní křídlo bloku, hodlají stupňovat „praktickou podporu” Ukrajině a rozhodli se formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do Aliance. Uvádí to společné prohlášení vydané ve druhý den summitu.
  • Moskva zopakovala svůj nesouhlas s rozšířením Aliance o Finsko a Švédsko. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ho označil za destabilizující faktor. NATO podle něj v Madridu posiluje svoji politiku agresivního usměrňování Moskvy, ale na její směřování to prý vliv nemá.
  • Ohlášenou účast ruského prezidenta Vladimira Putina na podzimním summitu G20 v Indonésii provázejí nejasnosti. Podrobněji zde.

DĚNÍ NA UKRAJINĚ JSME SLEDOVALI TAKÉ V ÚTERÝ:

  • Po zásahu obytné budovy v Mykolajivu hlásí Ukrajina dva mrtvé a tři zraněné

    Dva lidé zemřeli a tři byli zraněni při raketovém útoku na obytnou vícepatrovou budovu v Mykolajivu na jihu Ukrajiny. Na komunikační síti Telegram o tom dnes ráno informovali starosta města Oleksandr Senkevyč a gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim, útok připisují Rusku. Jedním ze zraněných je záchranář, který na místě zasahoval.

    Ruské síly pokračují ve snaze obklíčit město Lysyčansk. V okolí ropné rafinerie jižně od města od soboty postoupily o další dva kilometry, uvedlo dnes ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů britské ministerstvo obrany. Lysyčansk je posledním velkým městem v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, které ukrajinská armáda po stažení z přilehlého Severodoněcku stále brání.

  • Biden i Johnson přivítali zprávu o přijetí Švédska a Finska do NATO

    „Skvělý způsob, jak zahájit summit,“ přivítal zprávu o souhlasu Turecka se vstupem Švédka a Finska do NATO na Twitteru americký prezident Joe Biden, který na žádost Finska a Švédska dříve mluvil s tureckým prezidentem Erdoganem.

    „Při zahájení summitu NATO tu máme fantastické zprávy. Díky členství Švédska a Finska bude naše skvělá Aliance ještě silnější a bezpečnější,“ uvedl na Twitteru britský premiér Boris Johnson.

  • V Madridu pokračuje summit NATO, bude jednat i o Rusku a Číně

    Jednáním Severoatlantické rady, tedy šéfů států a vlád členských zemí Aliance, dnes ve španělské metropoli pokračuje summit NATO. Na pořadu budou především otázky související s válkou Ruska proti Ukrajině. Očekává se schválení nového balíčku pomoci pro Ukrajinu nebo rozhodnutí posílit východní křídlo Aliance a vůbec počet aliančních vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 000.

  • Zelenskyj v RB OSN žádal o vyslání vyšetřovací komise do Kremenčuku

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přes videohovor promluvil na zasedání Rady bezpečnosti OSN a navrhl vyslání vyšetřovací komise do Kremenčuku, kde po ruském raketovém úderu na obchodní centrum zemřelo nejméně 20 lidí. Informovala o tom agentura AFP. Zelenskyj na závěr svého vystoupení vyzval k minutě ticha za oběti války, ke které se podle oficiálních záběrů OSN připojil i ruský velvyslanec Dmitrij Poljanskij.

    Mimořádné zasedání Rady bezpečnosti bylo svoláno na žádost Ukrajiny a šest členů rady ještě před jeho zahájením, ve společném prohlášení odsoudilo čím dál častější útoky ruských jednotek na obytné oblasti a civilní infrastrukturu na Ukrajině. Prohlášení podpořila Francie, Irsko, Norsko, Británie, Spojené státy a Albánie.

    Zelenskyj při vystoupení znovu požadoval, aby bylo Rusko vyloučeno z Rady bezpečnosti, nazval ho „teroristickým státem“ a volal po jeho potrestání. Vyzval také, aby OSN poslala své zástupce nebo vyšetřovací komisi na místo pondělního útoku v Kremenčuku. Podle něj by se měli osobně přesvědčit o důkazech, že za útokem stála Moskva.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy