Hlavní obsah
Online

Ruští komunisté chtěli ukončit válku na Ukrajině. Sněm je umlčel

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Následky ruské invaze v Irpini u Kyjeva. Ilustrační snímek.

Reklama

27. 5. 6:17
aktualizováno • 27. 5. 22:47

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 27. května

  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Západ, aby co nejdříve poslal na Ukrajinu další salvové raketomety. Podle něj by mohly pomoci odvrátit ruskou ofenzivu v Donbasu, informovala dnes agentura AP.
  • Podle starosty Severodoněcku je město téměř nepřetržitě ostřelováno. Až 90 procent budov je poškozeno a bude vyžadovat rozsáhlé opravy, řekl starosta Oleksandr Stryuk.
  • Dodávky ruského plynu přes ukrajinský propojovací bod Sudža do Evropské unie mírně klesly. Dnešní objem dosahuje 43,6 milionu metrů krychlových proti 44,5 milionu ve čtvrtek.
  • Ukrajina tvrdí, že Rusko rozptýlilo v Černém moři 400 až 500 starých sovětských min, které se při bouřích utrhávají a jsou unášeny na volné moře, což podle BBC znemožňuje vývoz zboží z ukrajinských přístavů.
  • Několik opozičních komunistů ve sněmu Přímořského kraje na ruském Dálném východě vystoupilo s požadavkem ukončit „speciální vojenskou operaci“, jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině. Výsledkem bylo, že dotyčné komunisty v regionálním parlamentu zbavili slova a práva hlasovat.

SITUACI NA UKRAJINĚ JSME SLEDOVALI I VE STŘEDU:

  • Ukrajinská pravoslavná církev vyhlásila nezávislost na Moskevském patriarchátu

    Rada ukrajinské pravoslavné církve dnes oficiálně vyjádřila nesouhlas s postojem moskevského patriarchy Kirilla k válce na Ukrajině a vyhlásila nezávislost na moskevském patriarchátu, ke kterému se dosud hlásila. Informovala o tom ruskojazyčná verze stanice BBC. Moskevský patriarcha Kirill, nejvyšší představitel ruské pravoslavné církve a spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, odmítl odsoudit útok na Ukrajinu.

    „Koncil odsuzuje válku, která je porušením božího přikázání ´nezabiješ´. Vyjadřujeme upřímnou soustrast všem, kteří kvůli válce trpí,“ napsalo v prohlášení vedení ukrajinské církve po koncilu, na kterém se zabývalo ruskou agresí vůči Ukrajině. Podle ukrajinské církve byly její vztahy s moskevským vedením od vyhlášení válečného stavu na Ukrajině „komplikované nebo žádné“.

    „Farnosti ukrajinské pravoslavné církve jsou pod neustálým tlakem státních orgánů,“ uvedl podle agentury APA metropolita Onufrij na setkání biskupů, kněží a laiků ze všech ukrajinských diecézí v Kyjevě. Odpůrci církve již zaútočili na více než 40 bohoslužebných míst a místní politici nezákonně zakázali nebo omezili činnost místních farností ve více než 20 případech, uvedl Onufrij.

    Postoj ukrajinské církve je podle agentury AFP zlomový a v posledních letech se jedná již o druhý rozkol v rámci ukrajinské církve. K pravoslaví se hlásí asi 60 procent ze 41 milionů Ukrajinců. Hlásí se ke dvěma různým církvím: ukrajinské pravoslavné církvi moskevského patriarchátu a nezávislé (autokefální) ukrajinské pravoslavné církvi založené na konci roku 2018, píše APA. Moskevská má asi 12.000 farností, nová nezávislá církev má asi 7600 farností.

  • Rusko v nejbližších dnech neobsadí zbytek Luhanské oblasti, sdělil gubernátor

    Rusko v nejbližších dnech nebude schopné obsadit zbytek Luhanské oblasti, sdělil její gubernátor Serhij Hajdaj na síti Telegram. Podle něj se ale ukrajinské jednotky budou nuceny stáhnout z posledních obranných pozic, aby se vyhnuly obklíčení.

    „Budeme mít dostatek síly a zdrojů, abychom se bránili,“ uvedl gubernátor. Dálnice mezi Lysyčanskem a Bachmutem je podle něj nebezpečná, ale evakuace touto trasou je možná.

  • Rusko propustilo 115 členů národní gardy za odepření účasti v boji na Ukrajině

    V Rusku propustili 115 členů národní gardy za odmítnutí zúčastnit se bojů na Ukrajině. S odvoláním na soudní dokumenty o tom dnes informoval britský list The Guardian, podle něhož jde o příslušníky Národní gardy Ruské federace, zvané Rosgvardija a podléhající prezidentovi Vladimiru Putinovi.

    List to označuje za zatím nejzjevnější projev nesouhlasu s válkou na Ukrajině v části ruských ozbrojených sil.

    V případu 115 gardistů rozhodoval tento týden soud a zamítl jejich kolektivní stížnost proti dřívějšímu propuštění. Soud ve zdůvodnění zamítavého stanoviska uvádí, že gardisté byli propuštěni právem, protože „odmítli plnit oficiálně přidělený úkol“, totiž bojovat na Ukrajině.

    Kauza se rozhodovala v Nalčiku, ve středisku Kabardsko-balkarské republiky, kde jednotka Rosgvardije působí.

  • Japonsko zavede pobídky pro firmy, které zaměstnají ukrajinské utečence

    Japonsko zavede pobídky pro podniky, které zaměstnají ukrajinské utečence. Na jednoho zaměstnance firma může získat až 600 000 jenů (109 000 Kč). Dnes to podle agentury Kjódó oznámilo japonské ministerstvo práce. Opatření vstoupí v platnost v pondělí, peníze vláda uvolní z existujících grantových programů.

    Ukrajinští uprchlíci ve věku do 65 let budou zahrnuti do systému pobídek a grantů pro zaměstnávání starších lidí, jednotlivců se zdravotním postižením a svobodných matek. Granty platné po dobu jednoho roku budou činit 600 000 jenů pro malé a střední podniky a 500 000 jenů pro velké společnosti.

    Podle předběžných údajů, které dnes zveřejnila japonská migrační agentura, vstoupilo do země do středy 1055 osob evakuovaných z Ukrajiny kvůli válce s Ruskem. Z nich je 647 ve věku od 18 do 60 let a 752 má druh víza, které jim umožňuje pracovat po dobu až jednoho roku. Dalších 211 má víza pro krátkodobý pobyt, která jim umožňují zůstat v Japonsku po dobu 90 dnů po příletu – ta mohou být později převedena na roční víza stejná, jaká už má první skupina.

  • The Moscow Times: Čína uzavřela letiště pro Boeingy ruských aerolinek

    Čínské úřady se rozhodly uzavřít letiště pro desítky letadel ruských leteckých společností. Jak dnes informoval zpravodajský server The Moscow Times, zákaz se vztahuje na letouny amerického výrobce Boeing, které nebudou moci přistávat na čínských letištích.

    Čína tak nadále v tichosti dodržuje západní sankce uvalené na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu, dodává list. Po prudkém omezení dodávek elektroniky a vybavení, odmítnutí dodávek leteckých dílů a úplném zastavení investic do jakýchkoli ropných a plynárenských projektů, je uzavření letišť pro Boeingy ruských leteckých společností dalším krokem, který Peking zavedl.

    Podle dokumentu, který tento týden obdrželi ruští dopravci, čínské úřady požadují, aby letadla z Ruska neměla dvojí registraci. Letadla jsou nyní přeregistrována v Rusku, ale jejich původní registrace zůstává na Bermudách. Vymazat je z bermudského rejstříku nelze – k tomu jsou oprávněni pouze pronajímatelé, kteří se většinou k sankcím proti Rusku připojili.

    Boeingy ruských společností mohou od nynějška létat přes čínské území pouze tranzitně. Nová pravidla se už dotkla společnosti Aviastar-TU, hlavního partnera internetového obchodu AliExpress.

  • Lipavský se s Trussovou shodl na potřebě vojenské i politické podpory Ukrajině

    Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se shodl se šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou na potřebě další vojenské i politické podpory Ukrajině a nutnosti pracovat na obnově země napadené Ruskem. Podle Trussové je důležité vytvořit Marshallův plán pro Ukrajinu, ale také více chránit okraje Evropy včetně například balkánských států. Ministři to řekli na tiskové konferenci po dnešním jednání v Praze.

    Ačkoli Británie není členem Evropské unie, podle Lipavského s ní Česko pojí intenzivní spolupráce, která se nyní projevuje především ve společné snaze zastavit ruskou agresi proti Ukrajině a snahu ruského prezidenta Vladimira Putina o rozvrácení současné bezpečnostní architektury v Evropě a potažmo i celého mezinárodního řádu.

    „Dnes jsme se shodli, že je potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny jak politicky, tak vojensky, podporovat její obranyschopnost a dále pracovat na obnově Ukrajiny,“ poznamenal šéf české diplomacie. Trussová ocenila to, že Česko na Ukrajinu poslalo tanky, podle dostupných informací šlo o typ T-72 a další těžkou bojovou techniku.

  • Slovensko má nové kontrakty na nákup plynu, výrazně sníží závislost na Rusku

    Slovensko podepsalo nové kontrakty na dodávky zemního plynu, kterými postupně sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny. Ministr hospodářství Richard Sulík dnes novinářům řekl, že země má zajištěny dodávky plynu do konce roku 2023.

    „Od 1. června bude realita taková, že jsme snížili závislost na ruském plynu o 65 procent. Ruský plyn budeme ovšem dál nakupovat, abychom co nejvíce naplnili zásobníky. Žádný plyn nenakupujeme dráž než ten z Ruska,“ řekl Sulík.

  • Při ostřelování kasáren u města Dnipro zemřelo deset lidí

    Při ruském ostřelování kasáren ukrajinské národní gardy v oblasti města Dnipro zemřelo deset lidí a dalších 35 utrpělo zranění, uvedl podle portálu Ukrajinska pravda šéf teritoriální obrany v Dnipru Hennadyj Korban. Kasárna zasáhla raketa Iskander vystřelená z Rostovské oblasti na západě Ruska.

  • Peskov: Jednání jsou na mrtvém bodě. Může za to Kyjev

    Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil vládu v Kyjevě, že je to ona, kdo má na svědomí, že jednání obou stran uvázla na mrtvém bodě. „Ukrajinské vedení neustále přichází z protichůdnými prohlášeními. Kvůli tomu ne zcela rozumíme, co ukrajinská strana chce,“ řekl dnes Peskov novinářům.

    Poslední jednání, kterých se osobně zúčastnili zástupci Ukrajiny a Ruska, se konalo 29. března. Pak pokračovalo rokování prostřednictvím videokonferencí, ale už delší dobu Kyjev i Moskva uvádějí, že spolu žádné rozhovory nevedou.

  • Ukrajina má podle Johnsona dostat útočné zbraně včetně raketometů

    Britský premiér Boris Johnson dnes vyzval k další vojenské podpoře Ukrajiny včetně poskytnutí útočných zbraní, jako jsou salvové raketomety MLRS.

    Ukrajina spojenecké státy dlouhodobě žádá o raketomety, Západ se ale obává, že v případě jejich poskytnutí se přiblíží přímé konfrontaci s Ruskem. V USA vyrobené zbraňové systémy MLRS mohou vystřelit salvu raket na vzdálenost stovek kilometrů. Kyjev žádá i o další americký systém, lehčí salvový raketomet HIMARS.

    Zbraně jako MLRS by se nejspíš prokázaly jako vysoce účinné proti ruskému dělostřelectvu, ale zároveň by zvýšily riziko ostřelování ruského území, ať už omylem, nebo úmyslně, píše Bloomberg. O dodání dalších salvových raketometů, které na Ukrajinu mimo jiné poslalo i Česko, dnes žádal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

    Raketomety MLRS by Ukrajině „pomohly bránit se proti velmi brutálnímu ruskému dělostřelectvu, takže tím směrem by se měl svět ubírat,“ řekl Johnson.

  • V troskách závodu v Mariupolu našli podle starostova poradce 70 mrtvých

    V areálu jednoho z bývalých průmyslových podniků v ukrajinském městě Mariupol, který okupují ruské jednotky, se při odklízení trosek našla těla asi 70 lidí. Dnes o tom informoval na telegramu poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko.

    Tito lidé podle Andrjuščenka zemřeli, když se na ně při ruských útocích zřítily části budovy. Jejich těla byla zabalena do plastových pytlů a uložena ve společném hrobu na severozápadním okraji Mariupolu. Totožnost mrtvých není známa. Místní lidé podle Andrjuščenka uvedli, že vzhledem ke stavu pozůstatků je „nebylo na základě čeho identifikovat“.

    V úterý Andrjuščenko informoval o nálezu asi 200 lidských těl ve sklepě pod rozvalinami rozbombardovaného obytného domu.

  • Moskva ohlásila vyhoštění pěti pracovníků chorvatského velvyslanectví

    Rusko vyhošťuje pět pracovníků chorvatského velvyslanectví v Moskvě v odvetě za obdobný chorvatský krok, uvedla dnes agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Moskva se zároveň ohradila proti tomu, že Chorvatsko vyčítá Rusku válečné zločiny na Ukrajině a že poskytuje vojenskou pomoc Kyjevu.

    Ministerstvo si dnes předvolala chorvatského velvyslance Tomislava Cara, aby mu vyjádřilo protest „v souvislosti s neopodstatněnými pokusy chorvatských úřadů vinit Rusko z válečných zločinů na Ukrajině a v souvislosti s poskytováním chorvatské vojenské pomoci neonacistickému kyjevskému režimu“, citovala agentura z prohlášení ruské diplomacie.

    Uvedla také, že v odvetě za dříve podniknuté nikoli přátelské kroky Záhřebu při snížení počtu pracovníků ruského zastupitelského úřadu v Chorvatsku předalo velvyslanci nótu označující pětici pracovníků chorvatského velvyslanectví v Moskvě za „persony non grata“.

  • Komunisté ve Vladivostoku měli námitky proti válce, tak je zbavili hlasu

    Několik opozičních komunistů ve sněmu Přímořského kraje na ruském Dálném východě vystoupilo s požadavkem ukončit „speciální vojenskou operaci“, jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině. Výsledkem bylo, že dotyčné komunisty v regionálním parlamentu zbavili slova a práva hlasovat.

    O případu dnes informoval vladivostocký server Vl.ru, odkud se zpráva dostala i do celostátních médií. Gubernátor obvinil dotyčné poslance, že „špiní“ ruskou armádu. Od kolegů, „hanobících čest strany“, se distancovali další komunističtí poslanci.

  • Válka na Ukrajině vyhnala podle Zelenského z domovů asi 12 milionů lidí

    Ruská agrese vůči Ukrajině podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyhnala z domovů asi 12 milionů lidí z této země, která má zhruba 45 milionů obyvatel. Z nich okolo 5,5 milionu odešlo do zahraničí. Válka dnes pokračuje 93. dnem a Zelenskyj podle agentury Reuters řekl, že si nemyslí, že by Rusko mělo zájem na jejím ukončení.

    Moskva nechce žádné skutečné mírové rozhovory, snaží se jenom klást ultimáta a globální potravinovou krizi využívá jako zbraň, řekl mimo jiné ukrajinský prezident v projevu k jednomu indonéskému výzkumnému ústavu. Uvedl také, že ačkoli se to Ukrajincům nelíbí, bude nutné jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, že Ukrajina se chce „vrátit k životu suverénní země na svém území“.

  • V proruské Doněcké lidové republice je 5 tisíc ukrajinských zajatců, uvedl její šéf

    Na území separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) se nachází více než 5 tisíc ukrajinských zajatců, řekl dnes podle agentury TASS šéf DNR Denis Pušilin. Informaci nelze nezávisle ověřit. Skoro polovinu zajatců tvoří podle Pušilina vojáci, kteří bránili průmyslový komplex Azovstal v ruskými jednotkami dobytém přístavu Mariupol.

    „Co se týče počtů, tak v případě 2 439 zajatců jde o členy posledních částí pluku Azov, které se vzdaly v Azovstalu. Pak tam jsou další asi 3 tisíce vojáků pocházejících z různých jednotek ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedl Pušilin.

  • S pokračujícími boji stoupá i počet civilních obětí na Ukrajině i v Rusku

    Nejméně pět civilistů přišlo o život během uplynulých 24 hodin při ruském ostřelování Luhanské oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, který je epicentrem bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami. Oznámil to dnes oblastní gubernátor Serhij Hajdaj. Mrtvé a raněné hlásí i další ukrajinské regiony. Ruské úřady dnes oznámily smrt ženy zraněné při čtvrtečním ukrajinském ostřelování vsi v ruské Belgorodské oblasti.

    Čtyři civilisté byli podle Hajdaje zabiti v Severodoněcku, který se nyní ruské síly pokoušejí dobýt. Ruská palba poškodila padesátku budov. Další muž byl zabit ve vsi Komyšuvacha, ležící asi 50 kilometrů jižně od Severodoněcka.

  • Rusko v Černém moři nastražilo až 500 min, tvrdí Ukrajina

    Ukrajina tvrdí, že Rusko rozptýlilo v Černém moři 400 až 500 starých sovětských min, které se při bouřích utrhávají a jsou unášeny na volné moře, což podle BBC znemožňuje vývoz zboží z ukrajinských přístavů.

    Ukrajinské černomořské přístavy jsou od začátku války 24. února zablokované, podle úředníků nyní v zemi uvízlo 20 milionů tun obilí. Podrobněji jsme situaci rozebírali v následujícím článku.

  • Dodávky ruského plynu do EU klesly, Kyjev nepovoluje tranzit přes Sochranovku

    Dodávky ruského plynu přes ukrajinský propojovací bod Sudža do Evropské unie mírně klesly. Dnešní objem dosahuje 43,6 milionu metrů krychlových proti 44,5 milionu ve čtvrtek.

    Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že její požadavek na tranzit plynu přes ukrajinskou stanici Sochranovka Ukrajina odmítla. Plyn pro evropský trh je teď přesto nejlevnější od poloviny února, tedy od doby, než začala válka na Ukrajině.

  • Rusové mají pod kontrolou Lyman, tvrdí Ukrajina

    Ve svém hlášení ukrajinský generální štáb potvrdil ztrátu města Lyman na severu Doněcké oblasti, když uvedl, že se tu nyní Rusové za pomoci dělostřelectva pokoušejí upevnit své postavení.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy